Viem ze uz su tu nejake temy na ockovanie ale ide mi presne o opacnu vec. Mate nejake skusenosti s odmietnutim povinneho ockovania deti? Rodicia uz totizto zacinaju byt viac informovani aj o rizikax ockovania malyx deticiek, avsak ockovanie je povinne takze vlastne ani nemame na vyber. Cize ked je clovek- rodic presvedceny ze nexce dat svoje dieta ockovat porusuje zakon.
@vefi89
Tak si vytlač články z netu a daj si ich zviazať v kníhviazačstve. 🙂
Ešte niečo navrch k článku Dr. Elekovej:
http://www.slobodavockovani.sk/news/dulezitost-...
od iného českého MUDr.:
* * *
Medical Tribune 26/2011
14.11.2011 13:44
Zdroj: Medical Tribune
Autor: MUDr. Jiří Novák, Ambulance pro klinickou imunologii a alergologii při ÚVN, Praha
Užívání paracetamolu je v současnosti považováno za jednu z příčin narůstající incidence astmatu a alergických nemocí. Paracetamol zvyšuje i riziko atopického ekzému, opakovaných bronchitid a CHOPN. Míra rizika je závislá na kumulativní dávce paracetamolu.
Z některých studií je patrný negativní vliv i krátkodobého požití malých dávek. Individuální citlivost vychází z genetických polymorfismů různých struktur souvisejících s metabolismem paracetamolu.
Paracetamol je metabolitem i náhradou svého toxičtějšího předchůdce fenacetinu, za který mnoho lidí zaplatilo chronickou renální insuficiencí. Jeho užívání je v průmyslově vyspělém světě masové, a to od kojeneckého věku přes batolecí, předškolní i školní věk, dospělost i graviditu.
Jedním z důvodů vysoké preskripce a konzumace paracetamolu je neznalost účinků za situace, kdy převládá optimistické hodnocení z let jeho zavádění do praxe. Paracetamol je analgetikum – antipyretikum, je však částečně příbuzný i s antirevmatiky typu NSAID. Analgetické účinky jsou způsobeny modulací kanabinoidního systému v CNS, také však inhibicí 3. isoenzymu cyklooxygenázy (COX‑3) v CNS. Antipyretické působení nastává inhibicí COX‑2 v CNS se supresí prostaglandinu E2 v hypothalamu. Je třeba počítat i s inhibicí COX‑1 pro možnost hypersenzitivní reakce aspirinového typu.
Toxicita paracetamolu a hypersenzitivita
S narůstajícím používáním paracetamolu přibývaly případy těžkého jaterního poškození po jeho větším nebo i menším předávkování. Dnes jde o nejčastější příčinu jaterního selhání ve Velké Británii i v USA, kde jsou toxikologická centra nejvíce využívána právě z důvodu této intoxikace. Jindy je významnější porucha krvetvorby, hemolýza, akutní tubulární nekróza, poškození myokardu nebo pankreatitida. V plicích může dojít k akutnímu toxickému poškození, zatímco léčebné dávky vedou k poklesu antioxidačního redukovaného glutathionu (GSH) v plicích.
Stav GSH souvisí také se zhoršenou schopností eliminace toxického metabolitu v pneumocytech. Za toxickou se považuje u dospělých již dávka 6 g/24 h (= 3 tbl. Paralenu každých 6 hodin), pro citlivé jedince je však tato hodnota podstatně nižší. V USA je proto maximální dávkou 650 miligramů. Hypersenzitivní reakce mohou způsobit bronchospasmus, exantémy až Quinckeho edém, hypotenzi, akutní rhinitidu a anafylaxi.
Paracetamol a riziko vývoje astmatu a alergie
S narůstajícím užíváním paracetamolu stoupá riziko onemocnění astmatem, chronickou alergickou rhinitidou, atopickým ekzémem, opakovanými bronchitidami a CHOPN. Tomuto odpovídají i metaanalýzy. Eneli v analýze 22 vybraných studií uvádí počet nově diagnostikovaných onemocnění astmatem u uživatelů paracetamolu o 63 % vyšší než u jedinců bez paracetamolu.
Etminan v metaanalýze z roku 2010 zhodnotil 19 studií s celkovým počtem 425 140 jedinců se závěrem stejným jako Eneli. U dětí, které užívaly v prvním roce života paracetamol, bylo souhrnně zjištěno 1,6× větší riziko astmatu. K dispozici jsou i další metaanalýzy s podobnými výsledky. Jednoznačný nárůst rizika astmatu, alergie a ekzému byl u dětí prokázán i po aplikaci paracetamolu v těhotenství.
Lehké, ale signifikantní navýšení rizika nastává rovněž po sporadické aplikaci. Riziko bývá vyjádřeno pomocí OR (odds ratio), ev. RR (risk ratio). Jde o indexy vyjadřující výskyt onemocnění v aktivní skupině dělený výskytem ve skupině kontrolní. Ve studiích je nutné vyloučit vliv modifikujících faktorů, např. infekce. Vzestup rizika o 30 % pro paracetamol a astma je vhodné považovat za nejen statisticky, ale i klinicky a epidemiologicky vysoce významný.
Paracetamol u kojenců do 1 roku
Mezinárodní rozsáhlá průřezová studie ISAAC zaznamenala sledováním 205 487 dětí ze 73 center zvýšené riziko atopických onemocnění u 6‑ až 7letých dětí, které v prvním roce života dostávaly paracetamol. Pro astma bylo zjištěno OR = 1,46, alergickou rhinitidu OR = 1,48, atopický ekzém OR = 1,35, výsledky jsou statisticky signifikantní (p < 0,05). Výpovědní hodnota pozitivních výsledků studie ISAAC u kojenců je podporována shodnými výsledky longitudinálních studií.
Děti ve věku 6 až 7 let
Ve studii ISAAC u dětí ve věku 6 až 7 let byla zhodnocena rizika jako OR v 1. skupině s konzumací paracetamolu častější než 1× za měsíc proti 2. skupině, konzumentům paracetamolu o frekvenci 1× za rok až 1× za měsíc. Výsledky: astma OR = 3,23 (skupina 1) vs. 1,61 (skupina 2); rhinitida 2,81 vs. 1,32; atopický ekzém 1,87 vs. 1,18. Významným zjištěním byl průkaz závislosti tíže astmatu na dávce paracetamolu, který se opakovaně potvrdil i v dalších studiích, navíc s mnohanásobnou převahou těžkých forem astmatu u konzumentů paracetamolu.
Dospívající ve věku 13 až 14 let
Ve studii ISAAC III bylo sledováno 300 000 dětí ze 113 center a 50 zemí světa. Riziko astmatu u uživatelů paracetamolu minimálně 1× za měsíc bylo ve srovnání s kontrolní skupinou 2,51× větší (OR = 2,51). Při užívání 1× za měsíc až 1× za rok bylo pro astma ve srovnání s kontrolami OR = 1,43; pro atopický ekzém a frekvenci užívání je závislost také signifikantní (OR = 1,99 vs. 1,31). V případě rhinokonjunktivitidy OR = 2,39 vs. 1,38.
Paracetamol v dospělosti
Prospektivní britská longitudinální studie prokázala asociaci mezi užíváním paracetamolu a výskytem astmatu, stejně jako mezi paracetamolem a tíží astmatu. Obojí závislosti narůstaly progresivně s dávkou. Těžké astma bylo až 8× pravděpodobnější ve skupině s paracetamolem. Současný vztah k aspirinové senzitivitě nebyl prokazatelný, šlo o jiný mechanismus poškození plic. Multicentrická studie GA2LEN zjistila 2,9× větší riziko astmatu u skupiny s nejméně 1× za týden častou aplikací paracetamolu oproti skupině užívající paracetamol méně často než 1× týdně.
Paracetamol v těhotenství
Astma může začínat in utero. Styl života těhotných žen spojený s užíváním paracetamolu může mít vážné důsledky pro dítě, neboť plod je na paracetamol citlivější než dospělý organismus. Hlavní metabolická cesta detoxikace u plodu není jeho glukuronizace, ale sulfatace. Exprese glutathion sulfatázy u plodu v plicích však po 15. týdnu gestace klesá, tím stoupá riziko poškození.
V dánské studii DNBC paracetamol užívalo 30 % těhotných žen v 1. trimestru, 23 % žen v 2. trimestru a 30 % žen v 3. trimestru těhotenství (tab. 1). Tato čísla se podstatně neliší od obdobných statistik z jiných rozvinutých zemí. Zdaleka nejčastějším důvodem pro užívání paracetamolu v těhotenství byla bolest. Děti, jejichž matky v graviditě užívaly paracetamol, měly v 1,5 i v 7 letech života signifikantně zvýšené riziko bronchitid, astmatu i hospitalizací pro astma.
Britské longitudinální studie ALSPAC se zúčastnilo 9 400 těhotných. Paracetamol užívaný ve 20. až 32. týdnu gravidity vedl ke zvýšenýmu riziku hvízdavého dýchání (wheezing) a astmatu ve 3 a 7 letech. Wheezing v 6 měsících měl OR = 2,34, p = 0,008; ve 3 letech OR = 2,1, p = 0,003; astma v 7 letech OR = 1,39, p = 0,000005; zvýšený celkový IgE v 7 letech OR = 1,21, p = 0,00024.
V další studii z roku 2010 bylo sledováno 1 442 těhotných z New Yorku, 34 % z nich užívalo paracetamol. V 5 letech života měly děti matek s prenatálním paracetamolem signifikantně častější astma, alergii a urgentní péči pro astma. Riziko astmatu stoupalo s počtem dní užívání paracetamolu. Ke zvýšenému riziku však docházelo ve srovnání se skupinou bez paracetamolu již při užívání jednodenním, porovnáno s užíváním dvou‑ až čtyřdenním, RR = 1,29 vs. 1,94 pro wheezing persistens, u urgentního astmatu dokonce RR = 1,69 vs. 3,03, pro pozitivní IgE – RR = 1,21 vs. 1,32 (tab. 2). Asociace s výskytem astmatu u pětiletých byla zjištěna u paracetamolových podskupin v 2. a 3. trimestru gravidity. Pro graviditu jako celek byly rozdíly hodnot vysoce signifikantní (p < 0,001). Zatímco výskyt „hvízdavého dýchání v posledním roce“ (current wheeze) u dětí bez paracetamolu klesá od 1 roku života s každým dalším rokem, s prenatálním paracetamolem se výskyt current wheeze každým rokem zvyšuje.
Při hodnocení multivariantní regresní analýzou nastalo největší zvýšení rizika astmatu u pětiletých dětí s minor alelou genu pro glutathion transferázu (GSTP1A105G), jejichž matky měly v těhotenství paracetamol více než 4 dny. Polymorfismy tohoto genu mají vliv na konjugační aktivitu glutathionu, uplatňující se při detoxikaci nejrůznějších škodlivin, včetně škodlivin životního prostředí.
Výskyt alely GSTP1A105G je u Evropanů jen lehce méně častý než ve sledované populaci. Za mechanismy poruchy plic se považuje deplece plicního glutathionu a oxidativní stres. Nebyly zjištěny důkazy ovlivnění výsledků studie rasou, astmatem u matky, věkem matky, pohlavím dítěte, kouřením v domácím prostředím či léčbou antibiotiky. Uvedená studie je první svého druhu, která prokázala vztah mezi astmatem a schopností organismu detoxikovat cizorodé látky v závislosti na polymorfismech genů s touto funkcí.
Zdvojnásobení prevalence astmatu v USA u dětí v období 1980 až 1995 časově odpovídá vzestupu konzumace paracetamolu, který nastal do takové míry, že ho v těhotenství užívá většina žen v USA. Podle mínění autorit je tedy užívání paracetamolu jednou z příčin nárůstu astmatu.
S problematikou paracetamolu souvisí rovněž fakt, že v nedávné minulosti proběhly v USA práce, jež prokázaly nárůst astmatu u lidí žijících v oblastech se zvýšenou koncentrací zplodin spalovacích motorů v ovzduší. V současnosti se rozdíly mezi USA a Evropou nejeví jako významné, o čemž svědčí řada studií.
@manof vdaka za odpoved. JA osobne nepoznam nikoho, kto by bol nakazeny encefalitidou, nakazenych boreliou ich je dosť... Osobne asi 6, a to len tí, čo sme sa o tom nahodne rozpravali + vela pripadov, o ktorych viem z druhej ruky (kamaratkina sestra brat mama ....) Takže by som povedala, že borelie je omnoho omnoho viac ako encefalitidy. I ked je to len fakt z môjho okolia, neda sa to považovať za priemernu vzorku, ale aj tak o borelii počujem ovela častejšie
Zdravim opat. Ma tu niekto skusenosti s odmietnutim ockovania? Pytam sa kvoli tomu, ci ma lekar pravo "vyhodit" pacienta a prestat mu poskytovat starostlivost.
Okrem toho, ma niekto skusenosti s tym, ze by skolka/skola odmietla prijat dieta, ktore nebolo zaockovane??
http://www.margit.cz/ockovani-hypotezy-versus-f... stoji za pozretie...
@manof @miliharmi mam pocit, ze taketo ovplyvnovanie v mediach zacalo uz aj u nas. dnes som si kupila casopis zdravie a tam takato spravicka (samozrejme plna polopravd az lzi):
Nedali ste zaockovat dieta?
Lekari doteraz chranili osobne udaje neplnoletych pacientov, ale od 1.maja vydavaju zoznam nezaockovanych deti Uradu verejneho zdravotnictva SR. Z udajov je zrejme meno, priezvisko, datum narodenia, adresa trvaleho pobytu a statna prislusnost nezaockovanych maloletych, ako aj titul, meno, priezvisko, rodne cislo alebo datum narodenia ich zakonnych zastupcov. A datum, kedy a proti ktorym ochoreniam ste ockovanie odmietli. Podla zakona ste totiz urobili priestupok, ak ste svoje dieta bez preukazania zavaznych zdravotnych alebo inych lekarom zdovodnenych pripadov nevydali napospas povinnym vakcinam."
-ta posledna veta to podla mna uplne zabila - "vydat dieta napospas..."
@meg_junova
V prípade, že patríš do obvodu daného lekára, tak Ťa nesmie vyhodiť.
Ak nepatríš, tak závisí od zmluvy, akú si podpísala. Tam by mali byť uvedené aj podmienky, za akých môže byť zrušená.
Každopádne, u lekára, ktorý ma "nechce vidieť" by som ja osobne neostával, keďže od takého lekára nemožno čakať v zásade nič dobré.
Prajem zdarný príchod potomka na svet.
@denduska
Tým by sa vysvetlilo, prečo je kliešťov s preukázateľnou prítomnosťou borélií podstatne menej, než by zodpovedalo výskytu boreliózy. Ale tipujem, že prenos komármi nie je zas tak brutálne častý. Však to jedine, že by komár najprv cucol človeka s boreliózou a to ešte v takom mieste, kde tie borélie zrovna má, a potom cucol mňa. To nevidím na nejakú brutálne vysokú pravdepodobnosť.
@manof áno, ale aj zviera môže byť nakazené ako píše keziah, takže tým sa cesta prenosu trošku zjednodušuje...naša fenka mala boreliózu chuderka...ináč to bolo strašné sa na ňu dívať, nevládala ani chodiť niekoľko dní ☹ ale napriek tomu že pre psy existuje vakcína, náš vet nám ju neodporúčal 😅
@eaka to neviem, nejako som to presne neštudovala, len som si vtedy (bolo to už pred pár rokmi) zistila že je nejaká vakcína, tak som sa pýtala, ale on vravel, že neodporúča. Myslím že preto, že psov napádajú len určité typy borélií, ale ľudí omnoho viac...neviem či je to pravda, možno trepem 😀
@eaka tu je niečo...malé veterinárne okienko😀
http://www.vetservis.sk/poradenstvo/psy-macky-a...
Vakcinácia je jediná priama ochrana proti lymskej borelióze, aj keď je v súčasnosti ešte veľa nejasností, ktoré vychádzajú z veľkej heterogenity borélií.
Názory veterinárov na vakcináciu sa líšia, ale pozorovanie ukázali, že výskyt lymskej choroby u nevakcinovaných psov v endemických oblastiach je 5-násobne vyšší ako u vakcinovaných psov.
V literatúre sú údaje a názory, že vakcinácia proti borelióze vakcínami, ktoré obsahujú len antigény B. burgdorferi sensu stricto, nemusia mať v strednej Európe dostatočnú účinnosť, pretože ochranná skrížená imunita proti B. garinii a B. afzelii sa nepotvrdila.
Vakcína proti lymskej chorobe Biocan B, ktorú vyrába spoločnosť Bioveta, a. s. ako jediná z dostupných vakcín na slovenskom trhu obsahuje antigény B. afzelii a B. garinii, ktoré sú na Slovensku najviac rozšírené.
Vakcináciu odporúčame zamerať najmä na poľovné psy, služobné psy a psy, ktoré sa často pohybujú v prírode s vysokým zamorením kliešťami. Vakcináciu je vhodné ukončiť pred najvyšším sezónnym výskytom kliešťov, hlavne na jar. Vakcinovať sa môžu šteňatá od 12. týždňa, pri primovakcinácii je potrebná revakcinácia o 14 - 21 dní. Pre trvalú imunitu je potrebná každoročná revakcinácia
@manof dakujem za info....tak to bude super...uz len cim skor prec...ty mas prehlad o celom svete asi 😉
akurat som zazrela na markize, ze vo vecernych spravach maju byt novinky ohladne ockovania...vraj sa to ma cele vratit k staremu systemu, lebo tento vnasa do systemu chaos ... LOL 😀DDD
@miliharmi
Nechceš mi to poslať celé aj s opravami, aby to bolo úplne podľa Tvojho gusta?