Dcéra ma vymysleného kamaráta. Čo mám robiť?

Moja dcéra Wendy sa v poslednom čase sa začala rozprávať sama zo sebou. Keď ide jesť, vždy musia byť dva taniere, dva poháre, všetko dvakrát. Čo mám robiť?
lul
22. okt 2009
no to je super vykon pisat den po porode, naozaj 😉
rokka
23. okt 2009
My sme mali tiež vymysleného člena rodiny - vevericu z doby ľadovej 😃 bola súčasťou všetkých rozhovorov, aj keď sme debatovali dospelí o niečom, tak vždy sa krpec zaplietol do toho, že veverica by to urobila takto a takto...samozrejme s úplnou vážnosťou. No už je prvák a veverica našťastie v dobe ľadovej, ale môžem povedať že je fakt rozumovo na vysokej úrovni. Je to môj synovec...
starwendulkaautor
7. nov 2009
Ubehol mesiac a stále to trvá! A ten jej kamarát sa volá Jacko.
Skutočných kamarátov má.
draga
7. nov 2009
mě přišlo právě z rodiny...že dítě si kolem 3 roku začně vymýšlet imaginárního kamaráda a trvá to zhruba do 7 let...takže opravdu nic divného 😉
mywiel
7. nov 2009
To je super, ja by som to nepotlacala, deti maju fantaziu ale aj velké schopnosti a vidia co my nevidime. Neboj sa do 18tich nebude chciet dva taniere na stole. 😉
alcatko.j
7. nov 2009
Nase nelka ma taky imaginarni kamaradku:-N jmenuje se Adelka:-N jeste lepe, mala Adelka:-N a je vsude s nama:-N snida s nama, sedi na kocarku vedle theusky, koupe se s nelinkoha vecer se udajne drzi za rucicky pri usinani:-N Dneska jsem se ptala, jak Adelka vypada?:-N je malicka, ma cerne vlasy, kratke:-N a bryle😃 mne to prijde strasne roztomily a vubec mi to nevadi🙂
draga
7. nov 2009
no holky horší je, že Dála má kamaráda Dálu 😃 a když jsem se ptala co chce k vánocům řekl, že Dalíčka...tak fakt nevím aby to nebyl narcis 😃 😃
miriam11
17. máj 2012
Ahojte, velmi stara tema, ale chcem sa opytat na vas nazor. Mam 2,5 rocnu dcerku. Asi tak pred 3 mesiacmi prisla s tym a hra sa s imaginarnymi kamaratmi. Ma aj skutocnych kamaratov, chodi do kolektivu, ale teraz momentalne su s nou 2 dievcatka. Miselka a Terezka. Hojda ich na hojdacke "akoze", vozi na trojkolke, dokonca ju volaju hore po schodoch, ze su hladne a mamina pod nam spravit nieco papat. Volaju ju vraj do pivnice pozerat na ocinkov a maminkin velky bycikel.... poviem vam pravdu, neviem ako mam reagovat. Byvame v starsom dome, prerobili sme ho, sme na dedine. Zatial to hram s nou, ze ano ideme vam spravit jest, alebo podte sa hrat radsej tu, lebo...... niekedy mam z jej viet zimomriavky po tele. Nehra sa takto kazdy den, len obcas ako ze su tam, bud obe. Citala som o tom na internete, ale som nasla, ze takato fantazia byva okolo 4 rocneho dietata, nie u dvojrocneho... bojim sa, aby nebola nahodou nejak psychicky narusena. Obaja s manzelom ju velmi lubime. Je jej spravanie v tomto veku normalne? Je to OK?
misa84
17. máj 2012
@miriam11 náš honzík měl kamaráda kryštofa zhruba před rokem, to mu taky bylo 2,5 roku. chodil s náma na procházku, večeřel s náma.... taky mi to občas nahánělo trochu strach, ani ne tak jestli je psychycky zdravý, ale spíš jsem občas vážně věřila, že někoho vidí. bylo to v době, kdy jsem byla čerstvě těhotná, ještě jsme nevěděli, že čekáme chlapečka, tak si možná povídal s duší svého budoucího brášky (věřím na tyhle věci) každopádně tak náhle, jako to začalo, to i zkončilo 😉
diprima
18. máj 2012
Ja mam uz 28, a stale si pamatam na moju imaginarnu kamaratku Katku. Mala som ju straaasne dlho, asi od 3 do 9 rokov, a pamatam si, ked 'ma opustila', ako mi bolo hrozne smutno za nou. A som tu, nejak zvlast nenarusena 🙂 mala som vtedy aj kopu ozajstnych kamaratov, takze samotou to nebolo. Jednoducho, Katka bola pri mne stale, mohla som jej vsetko povedat. Takze ziadne strachy, fantazia je bujna 🙂

Začni písať odpoveď...

Odošli