• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame:  Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Depresia. Ako sa jej najrýchlejšie zbaviť?

22. septembra 2017 
hroší - "zda sa mi to nezmyselne vracat sa dozadu, do detstva, ved ho uz nemozes prezit znova a inac, je to uz prezite a nic v tom nezmenis, " ale to se naopak dá: je termín "korektivní emocionální zkušenost" -prožiješ ty emoce znovu, upamatuješ se na situace, ale jaksi opraveně. Opravíš ty tehdejší špatné prožitky. Mozek si to uloží. Naopak hluboko v dětství jsou kořeny našich dnešních problémů. Když se k nim nedostaneme, tak strom neuzdravím. Tak nějak to bude i v mém případě. Odpovídáš si hned v druhé části souvětí: takhle můžeš ty špatné zážitky zpracovat jako dospělý a pochopit je. Ale nejdřív je musíš vyhrabat z podvědomí. švagrová je ve výcviku v existenciální psychoanalýze a logoterapii a pořád objevuje další dna a dna, která se před ní otvírají. Jako slupky cibule. Je to těžké, ale osvobozující. Vidím to na ní, jak jí to mění a je silnější.
Nejsem na to expert, jen ubohý, pachtící se uživatel. :grinning:

inkink - furt se chystám, ještě měsíc. :grinning: Ale ono to trochu pracuje i samo od sebe - je to těžké sdělovat. :pensive: Teď třeba zoufale sháním kadeřnici, která by byla schopná máti ostříhat. Nikomu se nechce, :frowning2: tak to budu muset udělat já. Vlasy má dlouhé a špatně se udržují. :unamused: Nějak to snad oškubu na krátko.
29. jan 2010 o 14:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
perly našich politiků by vydaly na knihu :grinning: :grinning: :grinning: to je fakt.
29. jan 2010 o 14:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
kubaka, len kto by to cital? :grinning: :grinning:
29. jan 2010 o 15:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
byl by to hořký šálek čaje - co jsme si tam zvolili, to tam máme :sweat_smile:
29. jan 2010 o 15:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Kubi, takze myslis, ze depresia ma prapovod v detstve??? :fearful: :fearful: :confused: Dofrasa, ale ako potom je mozne, ze ju maju aj ti, ktori mali bezproblemove detstvo a nopak nemaju ti, ktori zazili v hororove detstvo. :fearful: :fearful: :fearful: Ja by som sa aj dala na nejaku psychoterapiu, ale bojim sa, ze nie som ten "spravny" typ na terapiu, ze by to u mna vyznelo ako sparanie sa v h....ch :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: a uplne by som z toho scvokla :stuck_out_tongue_closed_eyes: :rolling_eyes:
Inak to strihanie mami Ti nezavidim :unamused: , skus poprosit nejaku sestru nech Ti s tym pomoze.
29. jan 2010 o 18:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
presne tak, nevracat sa k tomu co bolo a treba mysliet napriek vsetkemu pozitivne... ci sa choroba vrati alebo nie, stale budeme musiet nejako fungovat :confused:
hroska, sme ludia rozni, niekto prezije hroznu tragediu v zivote a vobec ho to nezlomi a niekto sa aj kvoli banalite uplne zruti. naväcsia zakernost depky a PP je v tom, ze nikdy nevies kedy ta to chyti, dokonca roky sa mozes citit super a potom to udrie v plnej sile :angry: ked nemyslis ze terapia je pre teba to prave co by ti mohlo pomoct tak nad tym neuvazuj, mne tiez nepomohla. asi nie som ten typ cloveka co sa potrebuje vykecavat :astonished:
29. jan 2010 o 19:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte aj ja som rozmyslala o psychoterapii ale neviem co by som tam rozpravala k minulosti sa vracat nechcem aj tak ju uz nezmenim tak naco sa vnej sparat ja budem len dalej dufat ze mi lieky pomozu a vyliecia :frowning2:
29. jan 2010 o 20:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Rainee, Monca .....suhlas :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :wink: :wink: :wink: :wink: :wink: :wink: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:

a vsetkym kockam zelam pekny vikend :sunglasses: :sunglasses: :sunglasses: :sunglasses: :sunglasses: :sunglasses: :sunglasses: :sunglasses:
29. jan 2010 o 21:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jaaaj kocky, dnes ste toho stihli dost prediskutovat... :fearful:
ja som mala dost nabity den, tak som sa nezapojila....
a viete, ze ani neviem co k tomu napisat? :frowning2: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :sweat_smile:

jedine som si vsimla, ze velmi nespominate vlastny prinos k vylieceniu... ja si myslim, ze ten je najdolezitejsi.
nemyslim tym len vieru vo vlastne uzdravenie, ale aj hladanie ciest...
pausalne sa tu neda poradit zaruceny recept. ale skusat treba.
ja som napriklad racionalny clovek, tak volim ine cesty, ako napriklad krehka emotivna vila odvedla :grinning:
su samozrejme aj vazne stavy, kde uz si nikto sam nepomoze...musi sa spolahnut na nazor odbornikov...

no, predsa som len nieco vyprodukovala.... :stuck_out_tongue_closed_eyes:
ci to ma hlavu a pätu nejako uz dnes neviem posudit.... :sweat_smile:

ja verim, ze sa vyliecim. a ak to nepojde, budem hladat dalej!

a este baby! triedte odpad....fakt odpady su jeden velky problem, ktory zamoruje planetu.
nevytriedeny odpad konci na skladkach (nikdy sa nerozlozi) alebo v spalovni (zamoruje ovzdusie)
vytriedeny sa moze recyklovat a znova pouzit.

ospravedlnujem sa za odbocenie od temy, ale inspirovala ma Hroska :wink:
29. jan 2010 o 21:52  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
hroška - myslela jsem, že je to jasné, že dětství je jednou z možných příčin depresí v dospělosti- :confused: (kromě jiného) V dětství se zakládají úzkosti, strachy, nesitoty, křivdy, které se několikrát převaří v podvědomí a uloží v zapomnění jako příliš silné, aby vyčkaly toho svého pravého spouštěče a projevily se jako deprese, úzkosti, paniky atd atd. Je to nezkutečně zašifrované a rozmotat to může jen odborník. Sám si člověk nepoloží ty správné otázky a nezaostří na ty správně věci...

Bezrproblémové dětství je iluze. Dětství je drama (název knížky Alice Millerové, doporučuji, pozná se v ní snad každý :wink: ), ani netušíme, jaké drobnosti, vjemy, drobné nebo větší zážitky mohou dětskou psychiku ovlivnit, co všechno jsme jako příliš bolestivé vytesnili z mysli. Jenže ty emoce v nás propukají a my nechápeme, proč tak reagujeme na zdánlivě nevinné situace. Já mám přesně jeden takový zážitek, kdy jsem se dopátrala prapůvodního zážitku. Byla jsem zděšená, ale jakmile mi to došlo, tak už tak přehnaně nereaguju v té konkrétní situaci (...) Je to komplikované. a netušila jsem, jak moc to má přesah do současnosti. Z toho usuzuji, že jich je ještě dost nerozkrytých.
Vracet se zpět znamená vymést všechno smetí (tedy ta tvá trefně nazvaná ho..a :grinning: ) i ze zastrčených koutů v nejhlubším podzemí. Udělat pořádek. Chce to odvahu, není každý na to zralý, ale úspěch to má. A je to pozitivní přístup - dokonce myslím, že jeden z mála poctivých přístupů.
Tohle je má zkušenost, můj názor a mělo to v mém případě pozitivní výsledky. Jak se kdo k sobě postaví je na něm. :slight_smile:

minulost nezměníme, ale změníme citové prožívání zážitků z minulosti. To je velký rozdíl. :wink:
Lidé, kteří se stali třeba obětí nehody trpí postraumatickým stresem. Cokoliv jim připomene onen zážitek - třeba oběti střelby se pak děsí například bouchání dveří, nějakého konkrétního rámusu. Terapie je vede k tomu, aby dokázaly vzpomínat na ten zážitek aniž by to znovu prožívaly a reagovaly panikou (...) a znovu prožívanou bolestí na ty spouštěče v současnosti- bouchání dveří atd. Ty emoce patří k tomu zážitku, ne k těm dveřím. Tohle je ten princip, který se snažím vysvětlit.
Snad se k tomu Andy vyjádří - jestli moc neplácám :stuck_out_tongue_closed_eyes: :sweat_smile: :sunglasses:
No, to už je taková akademická debata.

Jo, sestra mi bude muset pomoci i proto, abych máti nějak neublížila - má díru po tracheostomii v krku, kterou dýchá, tak abych jí ji třeba neuskřípla, nebo něco. Nemám zdání, jak moc s ní mohu pohnout - nebo zda s ní vůbec pohnu. Má metrák. :confounded: Ach jo...
29. jan 2010 o 23:38  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte,,,nestihla som vas pocitat bo som sa musela ucit no chvalim sa semester mam ukonceny :grinning: ,,,dnes posledne obcianske pravo mam za A,,,juj konecne trochen veget,,,, takze poctivo vas potom docitam,,,to na celom slovensku tak strasne snezi???? ja chcem vianoce :slight_smile: teraz by boli krasne,,,pekny vikendik paaaaa
30. jan 2010 o 10:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte baby, pisem prvy krat, aj ked Vase prispevky citam uz dost dlho. Momentalne som v 12tt a asi tak 3 tyzdne som bez liekov. Po konzultacii s gynekologom, farmakologom, genetikom a psychiatrom som lieky po zisteni tehotenstva vysadila. Brala som tri roky seroxat 60mg denne a bolo mi fakt super ! No teraz sa to povedat neda. Zacinam byt zufala. Vyzeram hrozne, zniceno, nic ma netesi, neviem mat z nicoho radost, stale som nervozna, kricim po detoch... nevladzem, som unavena... Panicke ataky sa ma zatial nechytaju, ale mam pocit, ze zo mna zacina byt troska. Co mam robit ??? Takto predsa nemozem existovat ! Psychiatricka mi povedala, ze ak to bude neznesitelne, nasadi mi Vellbutrin, ze vraj je v tehotenstve najmenej skodlivy. Ale samozrejme kojenie neprichadza do uvahy. Fakt som nestastna, toto bude moje tretie babo - prve dve som kojila rok a pol. A teraz ? Vsetky maminy sa budu vedla mna vytesovat z toho, ako im babo krasne baba materske mliecko a ja budem nad tym mojim s flaskou. Baby kde sa vzala tato svinska choroba ?! A preco si nemozme jednoducho vychutnat tehotensvto, po ktorom tak velmi tuzime ???!!! Bez posratych liekov ?!
30. jan 2010 o 16:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
dadika - už jsme to tu řešily - kojit se dá se serotoninovými AD. Já je nasadila po 4 týdnech po porodu - byla krize, doktor mi dal zpět Citalec a kojila jsem vesele do 9. měsíce. Není ručitě pravda, že se nedá s AD kojit. Jsou taková, se kterými se dá - záleží i na doktorovi. Můj neměl problém, a když jsem si nebyla jistá, vysvětlil mi, že je to tak malé množství, co přejde do mléka, že nemá na mimino účinek. Tyhle serotoninové AD nejsou žádné jedy. Mají čistý účinek - jen stimulují tvorbu serotoninu. Můžeš si je nakonec vyžádat i na vlastní riziko a podepsat jí papír. Nejdůležitější je být v pohodě. A nekojit by bylo úplně zbytečné kvůli AD.

Když si vychutnáš těhotenství, je fuk, s jakou pomocí se k tomu dopracuješ. Ber to prostě tak. ...ono nám taky nic jiného nezbyde..že... :wink: Blbá choroba.
30. jan 2010 o 16:22  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Kubaka dakujem ti velmi pekne za povzbudive info. Ja som aj tehu aj kojenie prediskutovala s troma psychiatrami a kazdy tvrdil - odstavit od mlieka. Budem to musiet prediskutovat s mojou lekarkou este raz, pripadne sa spytam nejakeho pediatra. Strasne by som to chcela cele zvladnut bez liekov, ale neviem, ci je pre mimi vhodne, aby som bola v takomto stave este pol roka do porodu...
V kazdom pripade dakujem. :slight_smile:
30. jan 2010 o 17:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Dadika, pozri sa aj na zahranicne stranky....nasi psychiatri s kojenim pri serotoninovych AD nemaju skusenosti a preto dojcenie nedoporucuju. aj moja sestra bola odhovarana svojou lekarkou, ale nasla si na internete viac studii
s touto tematikou zo zahranicia, kde matky s pororodnou depresiou so ser. AD bezne koja.
ked je dojcenie pre teba take dolezite, nedaj sa odhovorit. mala by si z toho este vacsie rozpory.
aj v tejto nasej teme prispieva Andy, ktora je tiez psychiatricka a tuto liecbu pri dojceni doporucuje. :dizzy_face:

Alika fajn :slight_smile:
30. jan 2010 o 18:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
dadika - rozhodně lepší matka na lécích, která je spokojená a je miminu stabilní oporou, než troska bez léků. To nepomůže tobě ani dítěti. Takže máš určitě pravdu. I v těhotenství na tom moc záleží. :slight_smile:
Jinak platí co píše Filipal.
30. jan 2010 o 19:34  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Dakujem za vsetky reakcie dieuky. :slight_smile: Je to zvlastne, lebo moja psych. je celkom vychytena, jej manzel je tiez znamy psychiater (Dr. Hašto), ktory aj vydava rozne publikacie. Dokonca som citala jednu knihu, ktoru mi odporucila - je to kniha s nazvom farmakologia v psychiatrii, nejaka nemecka kniha, na ktorej preklade sa podielal uvedeny doktor a tam sa tiez neodporuca k dojceni uzivanie liekov. Ale momentalne je pre mna prvorade vyriesit dilemu, ci mam zacat brat AD, alebo skusit vydrzat co najdlhsie. Stoji mi to "vydrzanie" za to ? Je to nieco, co musim asi posudit sama, len je to hrozne tazke, ked mate k dispozicii tolko nazorov, ktore sa od seba lisia. A vyber si.... Fakt neviem.
30. jan 2010 o 19:37  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
nuz Dadika, musis sa rozhodnut ty... ja sa vzdy najviac spolieham na svoje pocity. ziaden clovek ani lekar ta nepozna lepsie...ani nevieme posudit ako sa citis....
to, ze je niekto vychyteny, neznamena ze je najlepsi....casto tito vychyteni len vedia ako na to a su dravi..
ale aj tak mi neda...samozrejme ze sa v dojceni nedoporucuje uzivanie liekov...ale niektore sa predsa len uzivaju, nie?
30. jan 2010 o 19:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte dievcata :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :sunglasses: :sunglasses: :sunglasses: :sunglasses: ,

Dadika vitaj :wink: , dufam, ze budes mat cas sa zapajat, aj pre nas, co sme tu uz dlhsie, je to "obcerstvujuce", ked sa pridavaju nove kocky. :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:. No poviem Ti, ze som sa potesila Tvojim prispevkom, ked si tak vychvalila Seroxat :wink: :wink: :wink: :wink: , ja ho beriem tiez. Tak uz mas prvy trimester za sebou :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: . Len sa drz tej Tvojej Dr., presne tak ak to nebude znesitelne, mozes brat AD aj v tehotenstve. S tym kojenim Ti Kubaka a Filipal uz vsetko popisali, ja s nimi plne suhlasim :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: a mozes sa pohrabkat aj dozadu, lebo sme tu uz niekolkokrat tocili ci kojit alebo nekojit.

Kubicek, myslim, ze to si musela urobit kus roboty, dopatrat sa k tomu povodnemu zazitku z detstva a este aj naucit sa inak reagovat v podobnej situacii. :fearful: :fearful: :confused: Klobuk dole. :fearful: :fearful: :dizzy_face: Ale najdolezitejsie je, ze Ti to pomohlo a si presvedcena, ze takto sa to ma. Myslim si, ze Ty aj mas na to predpoklady, ist takouto cestou - pretoze si filozoficky, hlbavy typ a stotoznila si sa s tym, ze depresie maju povod v detstve. Napr. Filipal kladie doraz na spravnu zivotospravu, cvicenie .... a to je tiez spravna cesta a ona vie, ze prave to jej pomaha. Kazda si musime najst tu cesticku a ci uz bude viest smerom vhodnej psychoterapie, spravnej zivotospravy,smerom cvicenia jogy alebo akokolvek inak je uplne jedno, dolezite je, aby nam to pomohlo, aby sme sa vyliecili.
Ja si tu cesticku este len hladam, dufam ze ju raz objavim ..... Inak s tym mamininym strihanim si myslim, ze vpredu to zvladnes vpohode, mamu aj tak urcite musia polohovat kvoli dekubitom, takze Ti ju zvrtnu nabok a mozes jej ostrihat aj zadne vlasy. A farbit ju nemusis? :fearful: poznam jednu babu, ta sa starala o leziacu mamu cele roky, este k tomu mala aj totalneho Alzhaimera (ta mama), cez den ju davala do zariadenia, lebo ona pracovala, inak ju mala doma, bravala ju so sebou aj na dovolenky k moru :fearful: :fearful: :stuck_out_tongue_closed_eyes: a pamatam si, ze aj tie vlasy jej musela pravidelne farbit, lebo mama bola kedysi dama a potrpela si na farbu a uces. Tak teda zlom väz :dizzy_face:

Filipal, hlasim, ze dnes som vyhodila skleneny pohar z jogurtu do smetneho kosa s nazvom SKLO, tak uz sa budem snazit, fakt budem na sebe v tomto pracovat, hanba mi, som prasa :stuck_out_tongue_closed_eyes: . MM je opak ten triedi ako divy, uz som si zvykla, ale na zaciatku ked mi na chodbe zhromazdoval krabice od mlieka, flasky od mineralky, zavaraninove pohare, noviny a robil kopky som myslela, ze ma svihne z toho. :rolling_eyes: :rolling_eyes: :rolling_eyes: :rolling_eyes:

No Alika :fearful: :fearful: :dizzy_face: , Ty jedes s tymi skuskami. Tak teraz vsetko docitaj a aj nieco napis. :wink: :wink: :wink:
30. jan 2010 o 20:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jeeej Hroska, to sa tesim! :slight_smile:

teda Kubaka, to je teda fakt tazke....obdivujem ta, ze to vobec zvladas... vobec som predtym neuvazovala o tom, ze aj ludom v kome rastu vlasy, asi aj nechty, vsetko, vsak? no, v zdravotnictve by som nedokazala robit...
ja striham syna aj muza so strojcekom. je to jednoduchsie, ale asi by mala mama prilis kratke vlasy....ci to by nevadilo? oni sa potom velmi lahko udrziavaju. na strojceku sa da nastavit tusim najviac na 3 cm....
och, drzim palce.... :frowning2:

no ano, kazdy si hlada svoju cestu....ale mne by tiez nejaka terapia nezaskodila....raz sa na nu snad dam...
kamaratka chodi, ale poviem vam, ze je to aj riadne financne narocne....mne by na to odisiel asi cely plat.... :unamused:

paaaa a peknu nedelu
30. jan 2010 o 20:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
dadika ahoj a aj vsetky ostatne, ja som tu uz raz pisala velmi davno...ale moc vas necitam, kvoli lenivosti (dalsia moja choroba okrem depresio-manie a crohna) :grinning:
chcela som ti len povedat, ze ja som tiez vysadila lieky ked som zistila ze som tehotna, po porade s psych. a farmakologickou, no a dopadlo to dost zle, dva posledne mesiace tehotenstva som prezila na psychiatrii...(bolo to uplne najhorsie obdobie mojho zivota ten pobyt tam) a to som sa predtym citila fajn, bola som stastna, len stalo sa cosi v rodine a to malo za nasledok ze som skoncila v nemocnici...no takze ak sa necitis uz teraz dobre , radsej tie lieky zober...a to kojenie? ja som este nikdy nekojila a mam tak zdravu dcerku, ze viac to uz ani nejde, bola odmala na Nutrilone...
takze moja rada, je ze by si to nemala riskovat, ale nepoznam priebeh tvojej choroby a ci si uz bola v nemocnici, ale ja uz tam nikdy nechcem ist, radsej budem aj dozivotne na liekoch, ako radi moja psychiatricka
30. jan 2010 o 20:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
čaute,kočky :sunglasses: :sunglasses: :sunglasses:

vítam všetky nové :slight_smile: :wink: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:

Filipa,ja nedporučujem lieky pri kojení,len nezakazujem užívanie niektorých bezpečných SSRI-hlavne sertralin-ktorý sa môže aj pri kojení,dávala som aj link z odborného časopisu :wink: :stuck_out_tongue_closed_eyes: pre istotu nasadiť AD až od ukonč.3-4..mesiaca dieťaťa :wink:

Dadika,vitaj :wink: platí,čo som písala vyššie..v tehot.môžeš Wellbutrin...a aj niektoré SSRI,v tehot.sú zasa relat.bezpečné citalopramové generiká :stuck_out_tongue_closed_eyes: :wink: mala som však aj pac.,.ktorá užívala na vl.zodpovednosť Seroxat celé tehot.a dieťa je OK,už chodí do MŠ :wink: a aj Cipralex v minim.dávkach pac.berú...samozrejme LEN nevyhnutné prípady a LEN čo najnižšie účinné dávky :wink: a zasa nasadiť AD medikáciu až po ukončení organogenézy,čo je v 4.-5.mes.tehot. :wink:

Hašto je kapacita ..ale pozor !!! on sa orientuje skôr na psychoterapiu,veľa publikuje v tomto smere,celá jeho rodina sa tomu venuje/aj dcéry.../,je to vynikajúci odborník,ale možno v biologickej liečbe/teda lieky../ je to troška iné :wink: on na prvom mieste v liečbe dáva psychoterapiu,ale predsa nemožno liečiť ťažkú depresiu alebo akútneho schizofrenika len psychoterapiou :confused:
Inak je výborný,mám tiež od neho veľa publikácií,ale viacmenej všetky sa týkajú psychoterapie :stuck_out_tongue_closed_eyes: :slight_smile:
aj ako človek je veľmi príjemný,mala som česť sa s ním stretnúť na mnohých sympóziách a odb.akciách :sweat_smile: :wink:

Ali,supeeeer :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: blahoželám :slight_smile: :dizzy_face: :dizzy_face:
a ja by som chcela minimálne jar,najlepšie však leto a dovolenku,nie Vianoce :grinning: :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:

Kubaka,super,že si sa ozvala po dlhšom čase :wink: :slight_smile: :dizzy_face: no,máš to ťažké,nezávidím ti,často som rozmýšala,že asi ako je na tom teraz tvoja mama :confused: :frowning2:

všetky pozdravujem,aj Hrošíka,Máriu,Lenku/tá tu už dlho nebolo-tuším sú 2 :confused: :sweat_smile: /,Dzio-tá sem už vôbec nechodí...Sonoio,Srdcko,Mercy,Deborah,Zuzku Zgurišku :sweat_smile: -tú su pamätám :grinning: :grinning: ...aj všetky ostatné,ktoré som nespomenula...
30. jan 2010 o 21:51  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
máti ostříhaná - oškubali jsme ji ve třech a pěkná fuška - nejde s ní hnoout, abychom ji tu díru po tracheo neuskířply. žádná paráda, ale má to krátké a slíbili, že jí hlavu umyjí. Barvit? jsme rádi, že jsme jí zbavili toho filcu, co měla zezadu na hlavě. Jí je to jedno. Péče v nemocnici hrozná, hledáme jí nějakou Léčebnu dlouhodobě nemocných s lepší péčí. Vůbec jí nepolohují, má proleženiny, opruzeniny v podpaží. pořádně ji nemyjí, nestříhají nehty - nic. Dělá to její manžel a jeho sestra. S těmi jsme dnes báječně kooperovali na stříhání. I dvoje ruce by byly málo. Takže jsme se i pěkně seznámili. Máti se usmívala (teda šklebila, ale úsměv to byl) pak se mračila, když jsme jí zvedali hlavu - takže vnímá, ale to je asi tak všechno.

životospráva je důležitá za všech okolností. O tom není pochyb :slight_smile: S tím teda zrovna bojuju. Ale léčba duševních poruch bez psychologických sezení je prostě málo. Není to bohužel jen jedna z cestiček, ale cesta nezbytná. To si troufnu tvrdit. S jakými výsledky už je druhá věc, že ji ne každý zvládne, to je taky možné. A taky není možné do toho nikoho nutit - to bezesporu. Já jsem si taky dala na čas pauzu, už toho bylo moc a chtěla jsem klid. Takže úplně chápu obavy...
pa a dobrou :dizzy_face:
30. jan 2010 o 22:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte dievcata, ahoj Eveen ! Aka som rada, ze si tu mozem "pokecat" s niekym, kto vie presne, o com hovorim. Eveen priebeh mojej choroby v skratke - 3 a pol roka dozadu som si prezila moj prvy panicky zachvat. V tom tyzdni som ich nakoniec prezila niekolko, pre mna to bolo peklo na zemi. Mala som dve deti vo veku 3 a 1 rok. Zostala zo mna doma uplna troska. Vychudnuta, znicena, 2 tyzdne som nevytiahla päty z domu - co z domu, ani zo spalne som uz nevychadzala. Poviem ti, ze uz som bola v stadiu, ze som aj chcela, nech ma niekde zavru, na psychiatriu, len nech to uz vsetko skonci. Nakoniec som sa NASTASTIE dostala k jednej uzasnej doktorke, ktora ma z toho po case dostala. Vysoke davky Xanaxu, Seroxat, vsetko zacinat odznova. Prvy krat sama z bytu, pred dom, do najblizsieho obchodu, von s detmi... krocik po krociku som sa konecne prepracovala na svoje prave JA. Som osoba s vrtulou v zadku, doma neobsedim, s detmi lietam po vyletoch, dovolenkach, kade-tade. Proste to som ja. Ostala som na Seroxate 60mg denne a vobec som neriesila, ze by som ho mala vysadit. Proste bolo mi skvele, takze som si povedala - niekto berie cely zivot lieky na tlak, na cukrovku, ja beriem AD a hotovo. Hlavne ze mi ziadna choroba nelinkovala zivot. No a teraz toto... Hrozne chceme babo, aj ked to nebude sranda, kedze dve baby mame uz doma, ale dufam, ze vsetko dobre dopadne. Uz sa na babo tesime. Len to nejako zvladnut.... :frowning2: Inak, Eveen, s crohnom mam tiez nejake skusenosti. Aj ked nie osobne, le manzel ma crohna, uz nejakych 11 rokov diagnostikovaneho. Tiez si chudak presiel - kym mu vobec prisli na to co mu je, katastrofa, doteraz uz bol 4x operovany a pod. Ziadna sranda. :frowning2:
30. jan 2010 o 22:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Dadika, preboha, 60 mg Seroxatu denne je strašne veľa.Môj doktor hoivorí, že na 50 mg denne sú iba pacienti v nemocke pod odborným dohľadom.To ťa trochu predopovali, podľa mňa.
30. jan 2010 o 23:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
dadika, a najhorsie bolo ze som toho crohna (naustale hnacky) mala, ked som bola tehotna, ale diagnostikovali mi ho asi az pred rokom.....proste ostatni si mysleli, ze mi sibe,a ja som bola presvedcena ze je vsetko okej,a mysleli ze je nieco zle s babatkom, lebo pocas toho tehotenstva som este schudla !! to je typicke pre crohna....mala sa narodila uplne zdrava, a teraz sa ale uz bojim mat dalsie (popri vsetkych tych liekoch)
mozes hodit do ip o tvojom manzelovi, cim uz presiel, ak chces, lebo toto nie je tema o crohnovi, mna operovali zatial len raz na crohna......inak ze vraj crohn suvisi so stresom, i s depresiami, vsetko to je o strese...
30. jan 2010 o 23:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
..len k príspevku Mercy-60 mg paroxetinu je úplne bežná dávka pri PP resp.pri ťažkej depresii..mám veľa pac.na tejto dávke + ešte aj v kombinácii s iným AD,napr.venlafaxínom
:wink: a nie sú hospitalizovaní :stuck_out_tongue_closed_eyes:

tak to bolo niečo odborné,myslím,že ma tu ani veľmi nepotrebujete,tak sa lúčim
30. jan 2010 o 23:36  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
dadika su aj AD ktore by nemali skodit babatku, no ja som to radsej neriskla a prezila cele teho bez liekov, jeden nikdy nevie... s kojenim si nerob starosti, ja tiez nekojim ale nie kvoli liekom ale preto ze milk nemam, takze je to vlastne zajedno.
31. jan 2010 o 09:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte dievcata !
Andy.a - dakujem za privitanie. Inak co sa tyka rodiny "Hastovych" :slight_smile:)), mas uplnu pravdu. Ano, jedna z ich dcer Dr. Natalia Kascakova je presne ta doktorka, o ktorej som pisala, ze mi tak velmi pomohla v mojich zaciatkoch. Je to skvela osoba. A kedze momentalne je na materskej, tak jej pacientov prevzala jej mamina, preto teraz chodim k Dr. Hastovek. :slight_smile:
31. jan 2010 o 10:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tak ten pristup dr. Hašta sa mi paci....
a ospravedlnujem sa, ze som hned robila zavery....z neznalosti
musim sa tomu vyvarovat, robit unahlene hodnotenia... :frowning2:
ale naozaj nie je asi mozne vzdy ist len cestou psychoterapie, bez medikamentoznej liecby...
ono asi su na to rozne nazory.... mam kamaratku psychologicku, ktorej priatel je klinicky psycholog
a tiez bola za psychoterapiu na prvom mieste.... teda u lahsich stavov.
ale dnes berie veru sama AD.... :frowning2:
31. jan 2010 o 10:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok