• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Depresia. Ako sa jej najrýchlejšie zbaviť?

28. mája 2017 
Andy a ty si tiež psychiatrička? Hospitalizovaná by som nechcela byť . Ten kontakt , ktorý si písala na fóre , by si mi mohla poskytnúť? - prosím ťa.
Ak si psychiatrička : Ja mám veľmi namáhavú prácu - robím na exekútorskom úrade a robila som 10 hodín denne . Neviem , čo mám robiť . Zatiaľ som na PN , no asi kvôli stresu v tej práci a pravdaže vysadení liekov som sa dostala sem . Ako som písala , raz som to mala pred 3,5 rokmi , no prekonala som to , ťažko , ale išlo to . ( len s antidepresívami , nič viac som nebrala). Bolo to aj v inej forme . Teraz sa mi skôr zdá , že vyhorenie v profesii. Neviem , či je to také isté ako depresia.
Pred tým mi určili depresiu stredne tažkého stupňa a teraz ( iná lekárka) panickú poruchu. Ja neviem Andy , keby som mala dobrú lekárku , ktorá ma vie povzbudiť, sama to chcem , ale niekedy ma opustia všetky sily.
Aj ja ti ďakujem , už neviem ani koľkatý krát za tvoje rady . No , keď je človek v núdzi urobí čokoľvek.
Dobrú noc
22. feb 2009 o 20:52  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
kočky,stále sa tu píše to isté dokola..možno by stačilo,keby ste pozorne čítali príspevky..niektoré z vás,, :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:

Hemi,IP :wink: a depresívna a panická porucha sa často zvyknú kombinovať-tiež sa o tom písalo 1-2 strany dozadu :confused: :sweat_smile:
22. feb 2009 o 21:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte, ja mám 2 dievčatá.

Mohla by som poprosiť aj ja o ten kontakt? Vďaka moc.

Hemi, aj ja som mala tie problémy vlastne zapríčinené prácou, mne pomohlo, že som išla na MD.
Stále uvažujem nad tým, že zmením prácu, teda, ak to bude možné...

To je blbé, že tie AD začínajú účinkovať až po nejakej dobe,ale na druhej strane...moja stará mama mala tiež zrejme úzkostnú depresiu, je to už kopec rokov, vtedy ešte neboli moderné preparáty, takže bola len na Diazepame...Chúďa, tá sa s tým asi trápila furt...
22. feb 2009 o 23:14  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Andy můžu ti napsat IP??????????????????
Děkuju
23. feb 2009 o 12:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Andy , chcem sa ešte opýtať . Môže to byť z toho seroxatu - celý deň som unavená ( skoro prespím ) a večer viac ožijem. To takto bude fungovať . Pamätám , že som to mávala aj pred tým , ale nie v takejto miere.Hemi
23. feb 2009 o 19:47  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Hemi,mala by si byť celý deň skôr aktívnejšia ..a veľa ľudí,čo berie Seroxat,tak nemôže ani v noci spávať..dobrá kombinácia je na noc Trittico,je to tiež AD,ale na inom princípe ako serotonínové..tzv.NARI-antidepresívum..zlepšuje spánok :wink: :slight_smile:

ak ťa počas dna Seroxat tlmí,skús ho presunúť na večer alebo poobedie..možno potom budeš aj lepšie spávať :wink: treba vyskúšať,každý človek je iný :wink:

treba sa poradiť so svojím Dr. :confused: :sweat_smile: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :pensive:

Kejka,ty si mi dnes ešte nepísala IP ?? :confused: :wink: lebo už na 6 dnešných IP-čiek som odpovedala :sweat_smile: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
23. feb 2009 o 20:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Hemi,píšeš že vyhorenie v profesii..ako más staré tie 2 dievčatá ?? nepomohlo by ti ísť zasa na ďalšiu MD ?? :confused: :sweat_smile:
viem,že je to divné riešenie,ale mnohým kočkám práve toto pomohlo,ked mali problémy v práci :stuck_out_tongue_closed_eyes: :confused:
23. feb 2009 o 21:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Andy omlouvám se,je to na delší psaní,písnu zítra.Moc ti děkuju. :slight_smile: :slight_smile:
23. feb 2009 o 22:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahoj andy, mam problemy a velke, vid. tema bojim sa, aby som zas neostala tam, kde som bola pred par rokmi... :cry:
23. feb 2009 o 22:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Mikike,len tak narýchlo som to prečítala :confused: :frowning2:
neboj,dobre to dopadne :wink: chápem,že máš hrozný strach :frowning2: :unamused:

daj si teraz niečo na spanie,ak máš doma..alebo pohár vínka :stuck_out_tongue_closed_eyes: :confused:

a veeeľmi držím palce :wink: zajtra popíšeme viac :stuck_out_tongue_closed_eyes: :wink:
23. feb 2009 o 22:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
andy, s tym mojim problemom som ostala sama, uz to nikoho nezaujima, myslim z rodiny. ale ja za to nemozem ze som taka, ja neviem byt tu kludne, ked moj syn v telefone hovori, ze sa boji, ze chodi po ulici v noci, a boji sa ist do domu, atd., a je tam sam, a boji sa poprosit aj o pomoc hocikoho, tak to tiez je cudne, ale on je uz taky..
24. feb 2009 o 08:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Andy u mna to vyzera zatial na to co pises, lebo uz treti den vecer neviem zaspat, ale nie kvoli uzkosti, len ze sa citim byt cula, to asi z toho seroxatu ako si pisala, a aj v noci som viackrat hore, to doteraz nebyvalo, tak este pockam a uvidim, ci to bude stale a pripadne sa potom spytam lekarky co ona na to, idem o tri tyzdne na kontrolu. :confounded:
kedze este aj vcera som citila ten tlak, ze sa neviem poriadne nadychnut, dala som si vecer polku Xanaxu, dnes je celkom fajn. Inac neviem ako ten Xanax zabera, dala som si ho dost neskoro vecer pred spankom. Inokedy o siestej vecer, ale bola som potom z neho o dve hodiny dost ospala. Tak neviem presne kedy si ho mam davat ak potrebujem.
ale takto po psychickej stranke je to uz v poriadku, aspon, uz tyzden tu uzkost nepocitujem vobec chvalabohu. Chodime s mamou na masaze Thera Max - take masazne postele s java kamenmi, je to super odreagovanie, pustaju tam relaxacnu hudbu a trva to cca 40min aj hodinu niekedy. Kazdemu odporucam.

Inac zda sa mi to neuveritelne, ako ta psychika moze produkovat tolko fyzickych prejavov az bolest. U mna to bolo presne ako je uvedene na plagatoch, bolela ma chrbtica, hlava uz skoro dva roky, vlastne co som porodila druhykrat - ale stale sme si mysleli, ze su to hormony a potom ze je to z krcnej chrbtice, no co beriem Seroxat dva tyzdne, hlava ma neboli vobec. takze mozno az tak daleko zacali moje problemy, len som si to neuvedomovala a v poslednom case ma zacal pobolievat aj zaludok, to vsetko pred tym, nez som zacala brat lieky. Teraz mi nic nie je myslim po fyzickej stranke, vsetky priznaky prestali a uz aj ta psychika sa zlepsuje :sunglasses: nastastie.
takze dievcata, ze vraj buduci tyzden zacina JAR!!!!!!!!!!!!!!!!Dufam, ze to tak aj bude a slniecko nam bude pekne hriat, aby nam vycarilo usmev na tvari. :wink: :grinning:
24. feb 2009 o 13:18  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahoj, pochopila jsem, že se tu řeší příznaky deprese - já se léčím vlastně už od roku 2002, kdy jsem se z přepracování zhroutila tak, že jsem byla 9 měsíců v neschopnosti. Další dva roky jsem se zase pomalu učila mít zodpovědnost,věřit si a pracovat. (byla jsem redaktorka)
Zkušenost mám takovou, že antidepresiva zabírají nejdříve za měsíc a plného účinku se docílí za několik měsíců - ještě po půl roce jsem měla panické a úzkostné záchvaty, zmatenost, strach z davů, musela jsem si vzrušení "dávkovat" . Davy lidí, filmy, úklid - všechno bylo pro mě k nepřežití. Jde to hodně pomalu, ale jde to. Pokud se vám doktor trefil do správného typu - mně pokaždé ano.
Patří k tomu opravdu návaly naprosto nelogických bolestí - jako absurdní záněty v ramenou, v kyčli z ničeho nic - záněty v krku. Takže cokoliv bolestivého, prudkého a zdánlivě bez příčin. Psychika umí neskutečné věci a pořád se to podceňuje.. Lidi raději věří na duchy, než by věrili, že psychika opravu umí "zázraky".
Byla jsem na silném Remeronu /espritalu" tři roky a dnes už i přes celé těhotenství jsem na 10 mg Citalecu. V životě mi nebylo líp - patrně jsem měla sklony k depresím celý život, ale netušila jsem to.

A rozhodně si nevysazovat léky svévolně, léčba je prostě na léta, funguje to, ale krůček po krůčku. Když vysadíte náhle, můžete si přivodit i solidní absťák - nic příjemného. Jednou mi došly léky, k doktorovi jsem se dostala až za 3 dny a sotva jsem tam došla, jak mi bylo fyzicky i psychicky zle.
Když se potom vysazují - po poradě s lékařem - tak po špetkách ubírat několik týdnů. Tělo s těmi látkami žilo roky, tak si musí zvyknout být bez nich. Ale taky to jde...

A diazepamy, xanaxy, lexauriny, neuroly neléčí, jen momentálně zmírní příznaky. Sbaštila jsem jich 6 krabiček, než mě konečně poslala MUDr. na psychiatrii, kde valil oči, jak jsem to dokázala táhnout na těhle lentilkách
Pokud jsem Andy .a napsala nějaký lékařský nesmysl, klidně mě oprav. :slight_smile: Jsem uživatel ADP s bohatou zkušenost - přesto laik :dizzy_face:
24. feb 2009 o 18:58  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Kubaka som rada, ze si napisala svoje skusenosti, asi musim s tebou suhlasit, ze liecba je liecba a musi sa dodrziavat, urcite to nie je nadarmo. A teraz ked citim zlepsenie, viem ze som sa rozhodla spravne, lebo to trapenie nikomu neprajem, sice som si to nechcela dopustit, ale musela som a teraz sa s tym ucim zit a nejak sa z toho dostat a najma prekonat to, aby som bola znova silna a zdrava. :wink: :sunglasses:
24. feb 2009 o 19:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Kubaka,napísala si všetko správne :slight_smile: :wink:
antidepresíva sú lieky na dlhodobé užívanie,keď poriadne zaberú,účinkujú aj ako "prevencia" depresívnych stavov ,panických aták a pod..AD majú ešte aj iné indikácie/napr.úzkostné poruchy,obsedantne-kompulzívne poruchy,bipolárne poruchy ,sociálne fóbie..atď../

Xanax,Neurol,Lexaurin atď..tiež som písala,že sú jednorázovky,symptomatické lieky,ktoré len zmierňujú príznaky ,nemajú sa brať dlhodobo kvôli riziku závislosti :confused: :unamused:

píšeš,že si bola na "silnom" Remerone..to myslíš dávku 45 mg ??-teda maxim.dávku ?? mne sa nezdá Remeron/teda mirtazapín -Esprital,Mirzaten a pod../ nejaký silný,záleží samozrejme na dávke..je to iný účinok ako SSRI/serotonínové AD/,tak si to zrejme myslela..a nepriberala si z neho ??

nemám rada delenie liekov na "silné"a "slabé"-také delenie ani neexistuje,možno len medzi pacientmi :confused: :confused: :stuck_out_tongue_closed_eyes:

mimochodom,AD -to tu ešte nebolo spomínané-sú účinné aj pri liečbe PPP/porúch príjmu potravy/-mentálnej anorexie a bulímie.. :confused: :wink:
24. feb 2009 o 19:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj Kubaka . A vrátila si sa potom do práce ? Hemi
24. feb 2009 o 20:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Kubaka, to by aj mńa zaujímalo, a ak áno, ako si to potom po preliečení zvládala v práci?
Ja stále uvažujem, či je dobré vrátiť sa naspäť do náročnej roboty, alebo si radšej vybrať niečo menej stresujúce, ale čo človeka menej uspokojuje...
Čo myslíte?
24. feb 2009 o 22:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Kornélia, super, že sa máš už lepšie...

Hemi, máš sa trochu lepšie alebo stále rovnako?

Andy, vyhorenie v profesii sa prejavuje ako depresia, však?
Čítala som raz taký článok, kde doporučovali buď dlhú dovolenku alebo zmenu profesie.

Mikike, neviem moc, o čo sa jedná, len som to zbežne čítala, ale držím palce, nech to dobre dopadne...

Kubaka, tak nech to vydrží už stále, že sa máš dobre. Tiež si si "užila"....

Je fajn, keď človek zistí, že nie je jediný s takými alebo podobnými problémami.
24. feb 2009 o 22:50  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
arleta ahoj, ty mas tiez nejake problemy?
24. feb 2009 o 22:52  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Aha - jedno po druhém:
Remeron jsem nazvala silným z hlediska toho sedativního účinku, který má, protože když ho dnes použiji občas na spaní a to jen si ždibíček udrobím, spím jako zabitá a ráno mám problém vstát. Když jsem brala 30, i tak jsem někdy měla problém spát a ráno jsem byla od pěti vzhůru - nechápu, jak jsem mohla brát takové dávky. :confounded: Na mě byl tedy jako ulitý - na ten vybuzený stav, v jakém sem byla. Měla jsem taky obsed-komp. poruchu - v myšlení - hukot v hlavě, moc informací - a i bipolární poruchu - střídání nahoru dolů aniž by to mělo příčinu. A jasně, že jsem přibrala - i doktor mě varoval, že je to vedlejší účinek. Když jsem po dvou letech přecházela na Citalec (začaly mi otékat nohy) , který funguje úplně na jiném principu - doktor mi vysvětlit, že má "čistý" účinek, jen sbírá zásoby serotoninu do mozku - tak než zabral ten, byla jsem v takové úzkosti a nemohla jíst, že jsem to zase shodila :dizzy_face:No, nechtěla bych to zažít znova

S tím vracením k práci - mám výhodu, že jsem byla publicista na volné noze - takže velmi, velmi pomalu jsem začala psát z domova -ale můžu říct, že to bylo jako dva kroky vpřed - krok vzad. Někdy jsem něco slíbila, a tak mě to porazilo, že jsem nemohla ani vstát z postele a musela jsem ten článek zrušit. Hrozné období...Trvalo to dva roky, toto hledání míry, co už snesu a co je na mě ještě moc. Do médií jsem se ale nevrátila, zaměstnala jsem se v nenáročné práci, pořídila si druhé dítě a teď jsem na MD a našla jsem se v podnikání. Jsem úplně mimo obor - šiju na kočárky, vymýšlím - a jsem absolutně nadšená. Takže jsem se do stejně náročné práce ani k oboru už nevrátila. I když už mám k práci dnes jiný postoj, neprožívám to tak a nechci všechno servat sama, ani tak jsem se na to necítila.

Navíc:
Deprese a léčba spolu s psychoterapií mi úplně převrátila žebříček hodnot a jako člověka mě posunula tak jinam a tak daleko, že zkrátka nechci a ani nemohu navázat na starý způsob (a práci) života. Ze psaní blbostí, které se po mě chtěli jsem nějak vyrostla, takže jsem šla úplně jiným směrem. A hlavně, po tom pekle a duševní bolesti, kterým jsem prošla už vím to, že si to už nesmím udělat znovu, nesmím a nechci se dostat do situace, která by mi to znovu spustila. Vnímám se mnohem víc, vím, kdy mám dost, kdy vysadit, hýčkat se :sweat_smile: a hodit práci za hlavu. Začala jsem jinak myslet, jinak jednat - je to nějak všechno dohromady. Je to těžké popsat, aby to neznělo banálně.
Udělala jsem si takový závěr, že deprese je peklo ukryté uvnitř každého z nás a setkání s ní vás vždycky změní - jakkoliv. Je to jako když vejdete bránou do očistce a po dlouhé době vyjdete na druhém konci ven - to, co najdete venku na druhé straně, bude už vždycky jiné.

kornelia - budeš :dizzy_face: neboj - je to chemie v hlavě - je to jako léčit zlomenou nohu. Je to nemoc, je to vyléčitelné. Jímá mě lítost a pocit bezmoci, když vidím kolem lidi, kteří jsou evidentně depresivní či jinak nemocní psychicky, ale k jít k psychiatrovi je pod jejich rozlišovací schopnost - vůbec to nepřipustí a ničí a deptají blízké kolem sebe celá léta :cry:
24. feb 2009 o 23:22  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
kubaka prepac ze sa pytam, ale este beries nejake lieky? pytam sa preto, lebo ja som mala priblizne pred 7 rokmi panicku poruchu, a vyliecila som sa z nej. Momentalne mam vela problemov, tak beriem magnezium, a niekedy Sedatiff, ktory je na prirodnej baze...a ty si na tom momentalne ako?
24. feb 2009 o 23:38  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
kubaka, moj obdiv :slight_smile:
25. feb 2009 o 09:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Mikike - klidně se ptej - musí se o tom mluvit už kvůli ostatním co váhají nebo se bojí psychiatrů :wink:
beru 10 mg Citalecu - je to spíš taková terapeutická dávka a vrátila jsem se k ní po porodu, protože to byl teda mazec, už jsem cítila, jak mě to válcuje: úzkost, panika - znáš to taky. Rychle jsem se ale srovnala a beru ho pořád. Přeci jen zátěž tu je - batole, puber'ták, živnost, manžel= druhé dítě :grinning: Nějak se necítím se toho úplně zbavit a doktor nic nenamítá, nechává to na mém citu. Vedlejší účinky nemá. Nemám zdání, kdy si řeknu, že končím. Na začátku těhotenství jsem je vysadila a šlo to.
l Ty přírodní produkty jsem po porodu taky zkoušela, ale je to slabé kafe - prostě zabraly až ty AD. Jsem toho názoru, že tady není prostor ani čas na hrdinství a taky to tak dělám - když bylo zle po porodu, hned jsem se vrátila k AD, protože si děti zasloužily mít vyrovnanou matku a ne brečící hysterku :grinning: Když člověk cítí - a kdo to zažil, už to pozná dobře - že to na něho zase leze, vyplatilo se mi vrátit se k lékům. Deprese bere půdu pod nohama a rozbíjí samou podstatu JÁ a to je opravdu hodně zle pro žití. :unamused:

Jsem stabilizovaná a taky "vyléčená", ale prostě už jiná: uvědomuju si, že třeba mnohem víc zapomínám, rychleji mám přeplněný mozek, jakoby se naučil sám sebe bránit a prostě vypne.

mimka54 - no, dík - obdiv - spíš když si to člověk nadrobil, tak si tím taky musel projít a vylízat se. Nejsem hrdina, píšu o tom takto protože si myslím, že deprese je pořád tady v téhle společnosti tabu, ostuda, lidé se bojí jít k "cvokaři" a je to chyba a velká škoda. Pořád tu je spousta předsudků k duševním nemocem. A přitom depresí onemocní každý druhý. Hrůza.
Ale my holky to zvládneme :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
25. feb 2009 o 11:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Kubaka, krásne si to tu napísala, bola si právom redaktorka.

Zoberiem sa z toho ponaučenie pri výbere zamestannia po MD. :sunglasses:
Asi tiež nebudem pokúšať, či zvládnem väčšiu záťaž, ale vyberiem si ľahšiu cestu.
A zaangažujem aj rodinu do starostlivosti o deti. :stuck_out_tongue_closed_eyes:

S tým prirovnaním manžel- "tretie dieťa" to je u nás tiež podobné. Ale skôr v tom, že po robote si sadne k počítaču alebo ku knižke, cez víkend poobede si schrupne...A ja aby som skákala okolo malých. Veď som stále doma, tak nemám byť čo ukonaná... :angry: :angry: :angry:
/Ale aj pomáha, aby som mu nekrivdila/. Ale predsa, väčšina starostí je na mne...

Mikike, mala som stredne ťažkú úzkostnú depresiu, sociálnu fóbiu, užívala som AD, ale len krátko, po otehotnení mi lieky vysadili.

Aj ja dúfam, že to zvládnem, keď už viem, ako na to... :wink: :wink: :wink:
25. feb 2009 o 13:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
dievcata chcela by som vediet od vas, ze ake ste mali priznaky, pretoze je ked som bola chora, mne nebolo do placu, ani som neplakala. mne bolo zle, na vracanie, nevedela som dychat, zimomriavky, krce, pocit, akoby som umierala. bolo to hrozne... uz nikdy nechcem zazit nic podobne...
25. feb 2009 o 23:14  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
mikike - to sedi na panicku poruchu, ta s atiez lieci antidepresivami, ako dlho Ti trvalo vyliecenie?
26. feb 2009 o 08:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
kubaka, totiy ja beriem citalec uz niekolko rokov a Ty si presne vystihla moje pocity :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
26. feb 2009 o 09:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Dievcata ahoj
kubaka, aj moj obdiv ti patri, ze o tom dokazes pisat uz s takym nadhladom, ide to uz aj mne, no nie v takej miere, citim a fyzicky uz dobre a to je hlavne, bolesti hlavy a podobne stavy uzkosti uz pominuli, dufam, ze sa nevratia a uz len prekonat ten problem s nadychnutim, ten ma chyti niekedy , ale nahovaram si, ze to bude vporiadku, takze snad uz lieky zabrali a bude to dobre.

Andy chcem sa ta spytat co znamena presne vyraz : zmieasane anxiozne-depresivna prucha. Bol to zaver v mojich papieroch.
26. feb 2009 o 15:31  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
kornelia - je to sedm let, takže už bych měla mít odstup :dizzy_face: . Taky mám trošku výhodu, že že psaním živím :wink:, takže to spíš umím popsat...
No, nejsem tázána, ale snad nic nezkazím...
To, že se nemůžeš nadechnout je ta úzkost z tvých papírů- anxiozita. Takže úzkostně depresivní porucha .
Já měla totéž + ještě panické stavy atd....Tohle vše jde věrně ruku v ruce.
(mimochodem -anxiolitika jsou obecně léky, co tlumí úzkosti - mohou to být i bylinky)

- pardon Andy, že ti lezu do zelí :sweat_smile:
26. feb 2009 o 15:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Mikike-panická porucha,ako píše Miss :wink:

Kornelia -tak ako píše Kubaka :slight_smile: :wink: + aj panicko-úzkostné stavy/aj tam je jeden z príznakov sťažené dýchanie,hrča na krku a pocit,že sa nedá človeku nadýchnuť,že sa dusí..okrem iných príznakov/

Kubaka,kľudne mi môžeš liezť "do zelí",lebo ja už nestíham ani na IP-čky opdovedať :stuck_out_tongue_closed_eyes: :sweat_smile: :pensive:

Kubaka,10 mg nie je terapeutická dávka,skôr by som povedala,že udržovacia..pri panickej poruche je terapeutická dávka citalopramu 20-60 mg-skôr sa ide do vyšších dávok,ako pri depresii..
26. feb 2009 o 17:59  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok