• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Depresia. Ako sa jej najrýchlejšie zbaviť?

6. decembra 2016 
beginka: povedz to svojej psychiatričke...a neprijimaj také myšlienky . Samam si nahlas povedz: Toto neprijimam v mene Ježiša Krista!
9. máj 2010 o 18:37  • Odpovedz  • Páči sa mi to (1)
ahoj beginka, pocit depresonalizacia aj derealizacie poznam, mala som to a nevedela som, ci je to skutocnost alebo sa mi to len sniva. vsetko som videla ako keby cez vyklad alebo vo filme. bolo to velmi velmi zle. moj terajsi doktor mi nasadil paretin, zevraj je to nieco podobne ako seroxat. a paretin mi zabral vyborne. beginka a aku diagnozu mas podla tvojej psychiatricky? ja mam panicku poruchu. a ked sa ta mozem opytat mala si problemy aj predtym alebo sa to prejavilo tesne po porode alebo az teraz? lebo ja som tehu a teraz sa mi to asi vracia. tak musim zasa zacat brat AD. drzim palce.
9. máj 2010 o 19:29  • Odpovedz  • Páči sa mi to
petro - máš klasickou depresi jako prase - že to říkám na plnou hubu - tady už žádné třezalky, homeo, přírodní léčba ani vůle nepomohou, pokud ti lékařka doporučila antidepresiva a podle toho, jak se popisuješ je to naprosto správné rozhodnutí, tak se jim nebraň. Zvlášť když už máš strach, že ublížíš dítěti. Ale být tebou, našla bych si psychiatra, spíš než obvodní, protože ti jsou na toto specialisti. Nikomu z nás s takto těžkými stavy, jako popisuješ už čajíčky nepomohly. to pomůžel leda tak na chvilkovou blbou náladu, ale ne na středně těžkou depresi. Já měla hodně těžkou, byla jsem 9 měsíců v PN, jen jsem ležela a nic než AD mi nepomohly. Takže rychle a směle do nich - za pár týdnů se budeš cítit jako nový člověk. :slight_smile:

beginka - ty máš taky jak to vypadá poporodní depresi a pokud máš takovéhle pocity, je nutné to řešit s tvojí lékařkou. Pocit, že se zblázníš je velmi nepříjemný a musí se s tím něco dělat. Ale určitě bych do toho nepletla Ježíše Krista :angry: :angry: :angry: - tohle jsou medicínské záležitosti a vůlí se naprosto nedají zvládnout ani žádnou vírou, to akorát zhorší pocit z neschopnosti z toho, že to člověk nedokáže. Jde o porušenou chemickou rovnováhu v mozku, jejíž následkem má pak člověk tyhle stavy, se kterými nedokáže vůbec nic udělat. Jak s léčbou nevím, to musí doktorka, možná až ti zabere to, co ti právě dala, přejde to. Vydrž dva týdny a uvidíš.
Pojem "zbláznit" se je velmi nepřesný a zavádějící. Jakmile léky zaberou tenhle pocit přejde. Těžké stavy se pak zvládají hospitalizací , ale vždycky, vždycky !!!!! je z toho cesta ven - i z těch nejtěžších stavů se vyléčíš a budeš zase fit a veselá holka. Ten pocit je jen projev choroby. Nic neznamená.
Jak zlé to je musí posoudit tvá lékařka, nevím, zda kojíš, zda by nebylo na místě zastavení laktace, pokud máš poporodní depresi.Nebo zda jsi měla deprese už před těhotenství .. atd. Napiš víc informací, lépe se v tom vyznáme.
Ale určitě se neboj, je to jen o tom najít ten správný lék, který na tebe bude fungovat. :slight_smile: :slight_smile:
9. máj 2010 o 19:52  • Odpovedz  • Páči sa mi to
kubalka mas pravdu, ja som skusala tiez dychove cvicenia, caj z lubovnika bodkovaneho a aj take volnopredajne lieky Deprim. ale nazabralo ale to som uz vedela, ze sama si s tym neporadim, ze bez liekov to nezvladnem. dolezite je ale aby psychiater dobre stanovil diagnozu. Co sa tyka Jezisa Krista tak viera je velmi dolezita. ja som sa modlila tiez ruzenec oslobodenia ale samozrejme som brala aj lieky. ano depresia aj panicka porucha znamena, ze v mozgu nieco nefunguje tak ako ma, myslim, ze ide o tvorbu serotoninu. tie Ad to upravuju.
9. máj 2010 o 20:03  • Odpovedz  • Páči sa mi to
kiwi82 - moja diagnóza je tiež panická porucha. Mám ju už tak 13 rokov, ale naposledy som bola také 2 roky úplne bez problémov. Celé tehotenstvo som brala 1/2 serliftu a ani som nevedela, že mám dáku panickú poruchu, dokonca som rodila 20 hodín, kontrakcie silné po minúte a ani vtedy som nemala problémy.

kubaka - kojila som mesiac, potom sa mi zapálili prsníky, doktor mi dal niečo proti zápalu a prsia sa mi prestali nalievať. Ale doteraz mi z pŕs tečie mlieko, je to normálne?
Moja psychiatrička mi povedala, že som prekonala veľký stres a telo mi teraz nato tak reaguje. Ja som mala totiž dosť stresujúci minulý rok. Po rozvode som sa s exmanželom súdila, išlo o bezpodielové vlastníctvo, vydala som sa, bývali sme s manželom najprv u svokry, potom po pôrode u mojich rodičov, kúpili sme si byt, chodila som ho celé dni riadiť a teraz som dopadla, tak ako som dopadla. Ja sa už bojím, že ma to neprejde. Konečne som začala byť v živote šťastná a nedá sa mi ani tešiť. Bojím sa, že sa z tých pocitov neskutočnosti úplne zbláznim.
9. máj 2010 o 20:47  • Odpovedz  • Páči sa mi to
begin - aha... - že ti teče mléko bude ještě chvíli trvat. Nic to není.
Pokud máš za sebou tyto problémy, tak to je jasné -hlavně jde o to, aby ti našla co nejrychleji účinné léky. A neboj se. :slight_smile:
9. máj 2010 o 21:23  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Ahoj Begynka, ja som mala tiez take pocity po porode a diagnoza bola tazka poporodna depresia so psychotickymi symptomami.. Beriem antipsychotika a za tyzden po brati som bola v poriadku.
9. máj 2010 o 21:25  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Všetkým, ktorí/é váhate a návštevou lekára - psychiatra, len toľko: Ja si vyčítam, že som nešla už dávno. Som pár mesiacov na antidepresívach a znova začína byť zo mňa veselá, vyrovnaná osoba, akou som bola kedysi. 10 rokov som sa celkom zbytočne trápila.... Prešla som čajíčkami, Persenom/bylinné tablety/, výčitkami, preplakanými dňami, neschopnosťou vstať z postele, čiernymi myšlienkami, aj myšlienkami na samovraždu/ale ostalo len pri myšlienkach :slight_smile:..... Síce som prešla tromi druhmi AD, kým sa našli také, ktoré mi sadli, ale stálo to za to. Tiež som sa najprv hanbila ísť na psychiatriu. Ale brala som to už buď - alebo. Povedala som si, že horšie to byť asi ani nemôže. Fakt neváhajte a riešte svoje stavy čím skôr.
9. máj 2010 o 23:22  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Ahoj děvčata,
už nějakou chvilku k vám nakukuji.
Nevím, jestli trpím depresí nebo "jen" úzkostnými stavy. Chtěla jsem se vás zeptat, zda se mohu objednat k odborníkovi (psychiatrovi) rovnou, nebo jestli je nejdříve nutné jít např. k praktickému lékaři nebo třeba k psychologovi. Díky.
10. máj 2010 o 09:17  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Ahoj raady, mne dal doporučenie praktický lekár. I úzkostné stavy môžu byť previazané s depresiami, ja som napríklad trpela až chorobnými úzkosťami. Stačilo že manžel s dcérou išli niekam spolu autom a keď sa mi do pár minút neohlásili, či prišli do cieľa, doma som už plakala a predstavovala som si, ako sa niekde prizabili. Trvalo mi, kým som pochopila, že je to choré. Normálne teraz krútim hlavou, keď to píšem.....zdá sa mi to praštené...:slight_smile:

U psychológa sa rozpráva a analyzuje, psychiater lieči liekmi. Ja mám psychiatričku, ktorá sa aj porozpráva, aj lieky napíše....
Veľa šťastia!
10. máj 2010 o 09:55  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Ahojte dievcata,
Kornelia , Kubaka ma pravdu nevysadzuj hned ked ti lepsie, este by som pockala.Ja osobne beriem Seroxat a mozem ti povedat, ze som robila chyby pri vysadzovani, vsetko sa mi spat vratilo......teraz som na polke a znizovala som po stvrtinkach pomaly......drzim palcea ,co sa tyka vahy tak ja som tiez pribrala, ale teraz davam pozor kolko jem a snazim sa cvicit uvidime co to prinesie.A este jedna vec skus si vsimnut kedy ti je horsie ,ja napriklad som zistila ze 7 az 10 dni pred menzesom mi je na nic a mam co robit aby som to zvladla............
10. máj 2010 o 10:50  • Odpovedz  • Páči sa mi to
bodka,děkuji.
U psychologa jsem už jednou byla. Já žiji v domnění, že každý psychiatr, kromě psaní léků, si i povídá :confused:
10. máj 2010 o 12:05  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Raady - ano, asi kazdy sa porozprava. Ale niektori len tak, ze ako sa citite, je vam lepsie? Tak berte lieky dalej a kontrola za 3 tyzdne.....ale to viem len z pocutia, MUDr. ku ktorej chodim je moja prva psychiatricka a ta sa fakt snazi. Aj ked niekedy mam z nej pocit, ze aj ona ma uz toho dost a je trochu mimo :D
10. máj 2010 o 13:52  • Odpovedz  • Páči sa mi to
raady - psychiatr a psycholog je úplně z jiného soudku. Psychoterapeut se tebou pracuje dlouhodobě, hodinu si povídáte, řešíte tvoje stavy, nacházíš pochopení a příčiny, vyrovnat se - stará se o "duchovní" stránku věci. Je to doktor filosofie.
Psychiatr se stará o léčení - tedy o chemii v mozku, pro něj je důležité kritérium, zda ti je lépe, máš dobrou náladu, dobře spíš, nepláčeš, raduješ se, je ti veselo, jsi ráda na světě. To je to co potřebuje vědět k tomu zda určil diagnozu a medikaci správně a má v ní pokračovat. Popovídáte si, ale jen na této úrovni: jak se ti hojí zranění. :slight_smile: Je to lékař.

Zároveň je nanejvýš vhodné oba obory kombinovat. Léčit se a zapátrat po tom, proč se člověk do toho stavu dostal, jaký život žije, co má za problémy, jak věci prožívá, pochopit kdo jsem a jak s tím vším naložit. To zjistíš u psychoterapeuta - pozor, klinický psycholog není terapeut, který napravuje a pracuje s tebou. Psycholog má užší kompetence - dává doporučení pro psychiatra, dělá diagnostiku, řeší menší problémy atd. Takový předskokan před terapeuty a psychiatry. Terapeut má několikaletý psychoterapeutický výcvik a a je školený na rozkrývání traumat a problémů ukrytých hluboko v podvědomí, které je schopen s tebou vyřešit a opravit. To psycholog dělat nesmí a ani neumí..

Na psychiatrii můžeš jít s doporučením od praktického nebo i psychologa. Praktický je obvykle rychlejší řešení..
10. máj 2010 o 14:29  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Ahoj Kubaka,
děkuji za vysvětlení. Nějak tak jsem si to vlastně myslela.... jen ty to umíš dát hezky, celistvě a srozumitelně na papír :slight_smile: To mně dělá docela problémy.
Asi zatím zkusím cestu psychologem. Jestli tedy nějakého u nás najdu. Vím jen o tom v předmanželské a manželské poradně (což také v mém případě není od věci). Praktického lékaře mám sice celkem dobrého, ale je to lékař mimo jiné i "firemní" a já opravdu teď nemám náladu potkávat tam lidi z práce a povídat si s nimi.
10. máj 2010 o 14:43  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Raady, u nas na Slovensku k psychiatrovi nepotrebujeme doporucenie ziadneho lekara. zda sa mi logicke, ze je to aj u vas....
da sa priamo objednat u psychiatra. ale ta tvoja volba, je fajn. :slight_smile:
11. máj 2010 o 07:49  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Ahoj filipal,
dnes jsem sebrala odvahu a objednala se do poradny. Bojim, bojim... co vše se z toho může vynořit, vyvinout. Trochu mám strach, aby to nebyl začátek konce :pensive:
11. máj 2010 o 08:29  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Raady, vobec sa nemusis bat.... :wink: praveze super, ze si sa odhodlala. uvidis, ze sa ti ulavi. a kedy mas termin?
11. máj 2010 o 08:49  • Odpovedz  • Páči sa mi to
raady - jakého konce? :confused: To není pohroma ale začátek posunu vpřed k lepšímu životu . Není třeba se bát., fakt :sunglasses: Klídek, už na to nebudeš sama a už jen to je ohromně ulevující :slight_smile:
11. máj 2010 o 09:15  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Holky, děkuju.
Kubaka, možná konce manželství(?)...je to jedno z mých trápení. :pensive:
Termín mám 24.5.
11. máj 2010 o 11:47  • Odpovedz  • Páči sa mi to
raady - rozumím - řešíme doma podobné věci, mám děti kapku větší, ale říkám si..udržovat něco, co mě ničí a ničí rodinu...proč by to měl být vlastně konec v tom negativním slova smyslu? nemůže to být začátek něčeho nového? Proč to vlastně brát jako krach - ne jako nasměrování k lepšímu...
Mám ale startovní pozici znatelně lepší, jsem finančně prakticky samostatná, takže nemám strach z odlivu financí. Odlilo by se i vlastně část nákladů a starostí.
Ale pořád věřím, že se MM začne léčit a bude to zase normální, veselej chlap a budeme zase OK.
NO držím palce, ať pořídíš ke spokojenosti. :dizzy_face:
11. máj 2010 o 13:21  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Raady mas teraz tazke zivotne obdobie,ono taketo stavy vznikaju vacsinou posobenim viacerych faktorov(prepracovanost,konflikty s manzelom,starosti s detmi,zivotne zmeny...) a s riesenim treba zacat cim skor,lebo zo sameho dna sa potom tazsie hrabe hore.urcite si spravila dobre a nemas sa coho obavat,objavis v sebe nove sily a moznosti.prajem vsetko dobre
11. máj 2010 o 19:45  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Hroska, máš pravdu. Problémy se hromadí, táhnou, pak na chvilku zmizí... uvědomuji si, že u mě je to tak už tři roky zpátky, co se nenápadně i nápadně vynořují. Vždycky jsem to tak nějak zvládala, teď už to nejde. Nechci, aby moje negativní emoce, beznaděj, bezmoc odnášeli moje děti :cry:
11. máj 2010 o 19:59  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Ahojte!Čítam tu už dobru hodinku Vaše príspevky a som rada, že nie som jediná s takým problémom akým je depresia. Ja už viac než 2,5 roka trpím touto chorobou a už mi naozaj dochádzajú sily s niečim takým ako je táto choroba bojovať.Normálne som na pokraji nervového zrušenia,hoci nie je to už také zlé ako pred 2 rokmi, vtedy som totiž to nedokázala vstať ani z postele lebo mi bolo vkuse zle/neodmysliteľným základom dňa bolo pre mňa vedro pri posteli/točil sa zo mnou celý svet a tá nevládnosť celého tela bola neskutočné hrozná,schudla som behom 13 týždňov 14 kíl a vyzerala som strašne,no smutne bolo,že som vtedy vôbec netušila,že existuje niečo také ako depresia.Chodila som po všetkých možných vyšetreniach a hlavne na to odporné gastro a aj tak boli všetky výsledky dobre a ja som bola na každom oddelení považovaná za blázna a hlavne som bola považovaná za blázna u mojej mamy.HROZA!!! Pravdu-povediac ani neviem ako som sa dostala ku psychiatrovi,no každopádne to bola moja najlepšie voľba lebo inak by som tu už asi nebola....som rada, že sa môžem s vami podeliť o moje skúsenosti....chcela by som sa spýtať či máte niekto skúsenosti s AD calixta 30,momentálne ich beriem a nejako nezaberajú,tak ako predtým...a som z toho smutná a neviem čo robiť :frowning2:
11. máj 2010 o 21:11  • Odpovedz  • Páči sa mi to
ahoj ferkaa - calixtu neznám. Svěřila jsi se doktorovi, že ti nezabírá? To se stává - mě taky po pár letech vyměnil léky a je klid...

Je hrozné, že nikoho nenapadlo, že je to psychika, kolik je takových případů, kdy vláčejí člověka po vyšetřeních a nikdo se na mu nepodívá do očí - tam je totiž hodně poznat.
Já mám tak skvělého praktického, že když jsem tam přišla 14 dní po lumbální punkci s tím, že je mi neuvěřitelně zle, dezorinetovaně se motám, třesu se, jsem úplně mimo a že mám nějaké následky, tak se na mě podíval , zeptal se, zda taky nemůžu dýchat, pak mi něco píchl a čekala jsem pět minut. Mě se ulevilo a on pravil, že to bych Diazepam a je to psychické, tudíž mě pošle k psychiatrovi. Věděl to za pět minut :sunglasses: Frajer jeden. Nikde mě natahali.
11. máj 2010 o 22:00  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Ferkaa, je jar,horsie obdobie co sa tyka depresie.mozno ti bude stacit len na cas ad zvysit.urcite to ozmam doktorovi.pripadne ti lieky zmeni ako pisala kubaka.urcite to vsak treba poriesit,aby si sa zas citila o.k. Kubaka,tak ten tvoj obvodak je teda macher,len skoda,ze takych je len par.
12. máj 2010 o 15:07  • Odpovedz  • Páči sa mi to
jej dievčatá som rada,že niekto zareagoval na to čo som písala. No dnes som v robote skolabovala,proste prišlo mi strašne zle a zatočila sa mi hlava a už to bolo....hneď keď som prišla domov som volala môjmu psychiatrovi či ma zoberie,no moc ma tá jeho sestrička nepotešila , že vraj najbližší voľný termín je až na 2. júna, no neviem ako to vydržím,možno to nejako prejde....možno máš pravdu hroska,že je to aj tým obdobím jari,no mám za sebou aj otcovu smrť a nejaké rodinné problémy...kubaka mňa tá výmena liekov tiež napadla,no hádam mi ich bude chcieť zmeniť lebo inak neviem čo budem robiť,ale aj tak do toho druhého júna je stále pre mňa momentálne ďaleko....ale baby ďakujem,že ste napísal....je neskutočné ako to človeka podporí,keď vie, že v tom nie je sám :slight_smile:
12. máj 2010 o 17:20  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Ahoj Ferkaa ja beriem Mirzaten 45mg to je vlastne ten isty liek ako Calixta :slight_smile:
12. máj 2010 o 17:49  • Odpovedz  • Páči sa mi to
ahojte kocky! :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:

Ferka, ked sa budes citit velmi zle, musi ta lekar zobrat aj skor....neberies nejake pomocne lieky? frontin, rivotril, alebo nieco?...
to by ti mozno pomohlo prekonat to obdobie do 2. juna... :frowning2:
a kedy si zacala brat calixtu? mozno si este zvykas...
inac, necuduj sa, ze po takych rodinnych tragediach mas problemy....to by asi malokto ustal. neboj, ked sa nastavis na liecbu, bude ti lepsie. :slight_smile:

Raady, aj u mna to bolo tak, ze dlho som sa drzala, zvladala to a zrazu to prekypelo a uz to neslo zvladnut vlastnymi silami bez pomoci..... to je velmi mudry postoj, uvedomujes si, ze musis svoju situaciu riesit, aby netrpeli deti... :wink:
12. máj 2010 o 20:00  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Ahoj monca! A po akom čase ti začal účinkovať? Lebo ja beriem niečo cez dva týždne a akosi nič...skôr mám pocit,že sa mi to ešte zhoršilo....ja som ho brala aj pred rokom a potom som ho vysadila lebo mi už bolo dobre na 4 mesiace a potom ma to znovu prepadlo a dali mi ho naspäť,ale neviem prečo neúčinkuje, už som zúfala... :frowning2: ale ja beriem 30 mg
12. máj 2010 o 20:04  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok