• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Depresia. Ako sa jej najrýchlejšie zbaviť?

23. apríla 2017 
@inkinka samozrejme, že neviem jeho genetické predispozície... ale nie som za ne zodpovedná... to je rozdiel... zodpovednosť spočíva v rozhodnutí... rozhodli sme sa ho vychovať so všetkým, čo si so sebou nesie, nech je to čokoľvek... a teraz sa rozhodujeme, či sme ochotní niesť riziká biologického dieťaťa (všetky genetické záťaže, ktoré sú skrz naše rodiny a nie je ich málo, ale teda ja mám najväčšie obavy z tej úzkosti a depresie, lebo viem, čo je to za peklo... ) ...
@filipal či chcem alebo nechcem mať dieťa viem veľmi dobre... samozrejme, že chcem... inak by som to tu asi neriešila... a to je na tom práve to sebecké ... ČI JA CHCEM ... a krátkozraké, že neuvažujem dopredu, čo tomu dieťaťu do života môžem vniesť...naozaj ide v živote iba o to, čo JA CHCEM? Lebo ja som za svoje rozhodnutia zodpovedná a musím niesť ich následky... ale vy tomu takto nerozumiete, takže vám to príde, že meliem stále to isté dokola... okej... potom som asi v tejto téme vyčerpala všetky svoje príspevky...
10. sep 2010 o 12:35  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zoraya rozumiem ti v tom, ze za toho maleho uz niekto rozhodol, ze sa narodi a teraz ho treba co najlepsie vychovat, len to je asi dost tazsie, ako svoje vlastne, lebo tam aspon zcasti vies, co mozes ocakavat. V tomto mas moj obdiv, ze si sa na to dala :slight_smile: Ale myslim si, ze prave zato, ze rozmyslas, ci mat alebo nemat vlastne , teda z pohladu genetiky, by si ho mala mat, tak ako ti napisala moja dcera vyssie. Pravda, o ake presne zataze ide, to vies ty, my sa tu bavime o PP a uzkostiach.
10. sep 2010 o 13:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zoraya ved ok :wink:
ale povedz, kam ta prispevky z tejto diskusie posunuli? lebo aj v tych prvych, si pisala podobne myslienky ako teraz.
je to samozrejme tvoja vec, ja len v dobrom, ze ci si to uvedomujes....?
niekedy zostane niekto v bludnom kruhu a ani za svet von.... treba ho postrcit. mne sa zda, ze prave o to, sa tu dievcata snazia.
10. sep 2010 o 15:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zoraya nemusíš měnit názor, ale diskusí a jinýmí náhledy si rozšíříř obzor, koukneš se na věci z jiných úhlů, zjistíš fakta, které třeba tebe nenapadly a můžeš trochu poopravit to, co sis doposud myslela- tomu zase já říkám pružnost myšlení. Čím víc okolností znám, tím líp pro rozhodování.
taky mi přijde, že se chceš jen utvrdit v tom, že mít dítě ve tvé situaci je sobecké. Ženy jsou mnohem hůře nemocné a přesto udělají cokoliv, aby dítě mít mohly. Deprese či úzkosti je proti tomu banalita. Příroda velí rozmnožovat se. Je to silný pud, kterému nelze odolat. A vůbec není sobecké ho poslechnout. Sobecké je ho právě neposlechout a "vymlouvat " se, že nechceš dítě zatížit. Pokud ti vyloženě odborník neřekl, že je velké riziko mít dítě a může se stát to či ono, tak není jediný důvod si ho nepořídit. Těhotenství ženu tak přeladí, že pak by ti pravděpodobně přišly tyto tvé současné obavy úplně malicherné. Dá ti sílu, sebevědomí, pocit blaženosti (obvykle a většinou). A úzkosti a deprese nejsou nutně dědičné. To už jsme psaly. A i kdyby, každý jedinec si s takovouto dispozicí poradí jinak. Každý reaguje na zátěž jinak. To je na povaze, kterou nemůžeš nikdy odhadnout. Plození je prostě vůle přirody.

Když jsem psala o tom, že mi přijde, že se bojíš něčeho jiného, tak jsi mi na to vlastně odpověděla sama později: nebyla jsi zvyklá starat se sama o sebe, musela ses naučit být sama se sebou a za sebe, mít zodpovědnost, nebýt závislá na druhých..
Troufnu si teď trochu fabulovat - a promiň, že je to tak osobní - že tvá starost o genetické dědictví je jen zástěrka. Bojíš se ve skutečnosti zodpovědnosti přijmout rozhodnutí za své přání, bojíš se udělat něco, co jsi ještě neudělala. Utíkáš před před tím a obhajuješ to nesobeckostí. Je to zase ta závislost.
Proč prostě nejde přijmout fakt, že i když dítě cosi zdědí ( třeba i inteligenci, talent na něco od dědečka z pátého kolena), ale že to prostě ustojíš bez pocitu viny a výčitek, jako dílo osudu? Prostě některé věci jsou svrchované, dějí se a my se jen vezeme. Přijmout tuhle autoritu je dospělé, zralé chování. Nemůžeme přirodě do všeho kecat. Jak se namixují geny neví nikdo nikdy a tak je to jedině správně. Chtít víc by byla akorát arogance proti Nejvyšší autoritě - přírodě.
Tvoje dítě bude ve tvé náručí bezpochyby naprosto úžasné a budeš z něho na větvi ať udělá cokoliv. A když budou problémy jakéhokoliv druhu, budeš je řešit, ale pořád to bude úžasné dítě. :slight_smile:
O adoptovaném chlapci víš podstatně míň, než bys věděla o vlastním dítěti.
10. sep 2010 o 17:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
a ještě jedna věc - mít dítě se řídí právě a jedině tí, že ho CHCEŠ TY. To je jediná správná motivace a výchozí bod být skvělá matka. KDyž dítě chci, jsem na něj duševně naladěná a připravená -víc to ani nejde. Tím je zaručeno, že mu dáš ze sebe do života to nejlepší, budeš obětavá a laskavá matka - protože jsi CHTĚLA bých matkou. To vůbec není sobecké, to je přirozený apel, pud. A opravdu jde jen a jen o to, že ty chceš. Žádné jiné důvody nejsou. Proč mělo mít tak malou váhu tvoje chtění? Proč je tak bezpředmětná tvoje touha? Proč by neměla být uspokojena? každý má právo chtít a rozhodnout se v souladu s tím, co chci. To je zdravé a nutné sobectví. Když se nechci stýkat s některými lidmi, nedělám to. Nemusím jezdit ke tchýni a je mi jedno, jak to vypadá. atd.

Lidé, kteří nechtějí děti, protože budují kariéru, užívají si na večírcích ale nedopatřením se zadaří a nechtějí je ani po narození, mají pocit, že jim kradou svobodu a nezávislost, odkládají je do jeslí a k chůvám - ti by děti mít neměli. Nejhorší osud je osud nechtěného a odkládaného dítěte.
Pokud se narodí jako chtěné do láskyplného prostředí, má ty nejlepší možné startovací podmínky,jaké ho mohly potkat. :slight_smile: :wink:
10. sep 2010 o 18:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@kubaka ano, asi je tam strach zo zodpovednosti, aj ked mozno neuvedomely, poviem, preco si to aj ja myslim: adopcia nemusi byt definitivne rozhodnutie, vlastne dieta ano. Prepac @zoraya ak som sa ta dotkla, mozem sa mylit...
10. sep 2010 o 18:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@inkinka k tomu poslednému sa radšej nevyjadrím, musela by som zahrešiť...

Dievčatá, skutočne v dobrom, držte sa... :slight_smile: Na psychoanalýzu pôjdem k terapeutovi, nie na internetovú diskusiu. To je všetko z mojej strany...

@filipal je mi to ľúto, ale tieto príspevky ma mohli posunúť jedine k názoru, že tu nemám čo robiť... žiadala som vás o názor na to, či mám mať svoje dieťa alebo nie a prečo áno a prečo nie???? NIE! pýtala som sa len na váš názor na možný prenos tejto choroby... a ejhla, s akou radosťou sa pustili do analýzy mojej osoby, mojich dôvodov, názorov, príčin... nech vám padne na úžitok... :pensive:
10. sep 2010 o 19:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
@zoraya mas pravdu, na hodnotenie tvojej osoby nema nikto pravo. nechala som sa uniest, lebo som mala pocit, ze si trochu nespravodliva k Ingay (neviem presne jej nick)
cize, fakt za to hodnotenie sa ospravedlnujem, ani ja nemam rada, ked ma niekto posudzuje.
10. sep 2010 o 20:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zoraya este raz prepac, mas pravdu, mala som skoncit prispevkom zo 6. sep o 22:33...
10. sep 2010 o 20:14  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zoraya ....nechápem tiež Tvoje príspevky :confused: :confused: :confused:

prečo by si nemala mať svoje dieťa ?? :confused: :confused: :confused:
ak žena NAOZAJ chce dieťa,tak ho aj má,teda ak môže a nededukuje,či bude dieťa trpieť úzkostnou poruchou,resp.na čo si sa tuná pýtala :confused: :confused: :confused:

chápala by som,ak by sa na to pýtala v tejto téme baba so schizofréniou ....a koľko žien aj napr. s onkologickými chorobami má dieťa :pensive: :pensive: :pensive: :astonished: :astonished: :astonished:
10. sep 2010 o 20:29  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zoraya - mohla by som sa Ta opytat ci si veriaca alebo ateistka?? :fearful: Ale zaujima ma to len preto, aby som Ti aj ja mohla povedat svoj nazor na Tvoj problem. :dizzy_face: :wink:
10. sep 2010 o 20:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@andy.a ahoj andy pisala som ti IP davnejsie, doktorka mi odvtedy zvysila davku a citim sa dobre.
Zacali ste zaujimavu diskusiu, ja mam zdrave dieta aj autistu, je to 2. autista v nasej rozvetvenej rodine. teda si myslim , ze autizmus je podmieneny aj geneticky. este k tomu moja depresia. tak aj ja rozmyslam , dalsie dieta nie /skoda, chcela som viac./. napiste svoj nazor, dik....
11. sep 2010 o 09:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@vsilvia ...som rada,že je Ti lepšie,ale z IP si Ťa už nepamätám :confused: :confused: :sweat_smile: :sweat_smile: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: sorry :wink: :wink: :wink: :pensive: :pensive: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:

mám kvantum pacientov s autizmom,aj dospelých,dedičné predispozície tam nejaké určite sú,ale veľmi by som sa o to neopierala ,ani o súvislosť s očkovaním,teraz tak populárne témy :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:

veľa rodín má napr aj 3-4 deti a autista je 1.alebo 2.v poradí....trúfali si si aj na ďalšie deti a tie sú OK :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:

ja mám prvé dieťa s ADHD a vývinovou dysfáziou,ale nikdy som tiež nerozmýšľala nad genetikou,v rodine takéto problémy nikto nemal,skôr myslím na stresy v tehotenstve a pod. :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
11. sep 2010 o 10:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@vsilvia ....mooooc sa ospravedlňujem,teraz som našla Tvoju IP a zistila som,že som Ti nedpovedala :pensive: :pensive: :pensive: :unamused: :unamused: :unamused: :confused: :confused: :confused: :confused:
snažím sa odpovedať na všetky IP,len keď mi ich príde v jeden deň kopec naraz,tak nestíham :confounded: :confounded: :confounded:
tak ešte raz prepáč :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2: :frowning2:
11. sep 2010 o 11:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zoraya taky jsem se hned omlouvala, že vím, že rozebírat tebe není košer. Ale každá z nás ti hned v prvních věták prvního příspěvku napsala, že tvoje afektivní porucha se jen stěží přenese a že to vůbec nemusí ovlivnit rozhodnutí mít dítě. Tedy jsme ti odpověděly zcela jasně, že pokud toužíš po miminu, klidně si ho pořid. Tobě to ovšem pořád nestačilo a neslyšela jsi, co jsme psaly. Proto jsme se nechaly strhout pitvat to hlouběji. Pořád dokola si opakovala to samé.
Chceš dítě? Pořiď si ho. To, co přijde, budeš řešit za pochodu. Nikdo ti dobředu nic neslíbí. Nikdo na světe. Dál není co řešit a o čem dumat. :slight_smile:
11. sep 2010 o 13:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@andy.a je to ok, viem ze mas toho veeeeeelmi vela a som rada ze existuje tato diskusna tema a ze tu aktivne prispievate tie, ktore ste za vodou a v pohode. /aspon dufam./
11. sep 2010 o 14:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte kocky

sedim tu pri PC a mam vedla seba moje nove AD - dr. sa nakoniec rozhodla pre Alventu. A velmi sa bojim, co to so mnou zase urobi, po tych mojich predchadzajucich skusenostiach s NÚ u inych AD. Su to take ruzovucke kapsuly, vyzeraju takto na pohlad celkom sympaticky :slight_smile: :grinning:
Bojim sa hlavne zapchy a tych mojich problemov s mocenim... je zaujimave, ze som sa tuto vobec nestretla s tym, ze by sa niekto na zapchu stazoval, lebo som citala, ze je to pri AD dost bezne. Ja mam teda neskutocne citlive travenie a tento tyzden som opat mala taky zachvat bolesti brucha, ze som sa sklatila na postel a nevladala som ani pohnut nohou, ani sa postavit.
Len som si dala vreckovku medzi zuby a hryzla som do nej, aby som to nejako prekonala :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: Hlavne, ze podla vsetkych vysetreni som uplne zdrava a vsetko je v norme. Je to strasne na psychiku a asi aj preto sa bojim, co
to urobi s mojim travenim.
Asi potrebujem trochu povzbudit :confused: :confused: :confused:
Citala som si tu stare prispevky a jednej kocke Alventa super zabrala na socialnu uzkost... to by som aj ja tak velmi potrebovala :fearful:
Tak mi drzte palce, prosim :frowning2:
11. sep 2010 o 16:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Inak kocky co ste tu pisali, ze chodite na psychoterapiu, ako vam dari dalej? Pochvalte sa :wink: :wink:

Ja som bola tento tyzden a bolo celkom ok, uz som ani nebola taka placliva ako minule... akurat je to teraz o tom hladani pricin a odhalovani tazivych myslienok a problemov niekomu uplne cudziemu,
a to je teda strasne tazka vec :confused: :confused:
Chvilami mam skoro pocit, ze sa prepadnem pod zem od hanby, potom sa zas hnevam na vsetkych a na vsetko, na osud, ze ini ludia mnohe veci robia uplne automaticky, bez zabran a ani sa nad tym nezamyslaju, zatial co ja sa musim trapit na terapii a ucit sa opat robit zakladne veci, aby som mohla fungovat :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: ... ale beriem to tak, ze je to sucast celeho toho procesu a musi to najprv boliet, aby to potom mohlo pomoct.
Teda dufam, ze to raz pomoze :sweat_smile:
Napiste prosim, ako sa vam dari :wink:
11. sep 2010 o 16:37  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zoraya Ahoj, tak já se taky přidávám, myslím, že dítě vlastní ano. Chápu co se Ti asi honí v hlavě.Je to asi úděl nás úzkostlivějších lidí, že nad vším moc přemýšlíme a jsme až moc zodpovědní... Já jsem měla to štěstí a jsem za to vděčná, že mě toto-deprese a úzkost postihlo až po dětech. Předtím jsem o tom neměla ani páru a vůbec jsem si to nepřipouštěla. z toho i vidíš, že tyhle poruchy můžou vzniknout u téměř kohokoli a kdykoliv během života, takže to by děti nemoh mít nikdo, radši preventivně.Podle mě je důležitější jak se léčíš, jestli dobře reaguješ na léčbu...Jinak určitě je možné si o tom promluvit s genetikem a psychologem, abys měla klid. Já si myslím, že dítě Ti může i svým způsobem pomáhat, protože máš motiv být v pořádku, ať už s léky nebo bez nich.Ale, že se sklony k úzkosti dědí to je pravda. Já to vidím i na synovi, ale záleží na nás jak to v něm podpoříme. Teď po tomhle co se mi stalo si na to i u něj dávám větší pozor.
@savanna Čauky, já chodím k psychologovi jednou týdně. Je to moc fajn a pomáhá mi to. líbí se mi, že umí všechno pojmenovat a vysvětlit mi to je fakt zajímavý, protože já to nějak cítim , ale neumím to tak dobře popsat. Je to ale na mě dost drahý. 500kč za hodinu, takže počítám, že to budu muset omezit nebo si najít někoho na pojišťovnu :cry: Ty si to platíš?
11. sep 2010 o 17:13  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@savanna Cauko, držím pästíky, aby Ti zabrali AD a verím ,že tieto Ti už sadnú. Mne našťastie sadli na 1. krát a už mi fajn, zabralo to už po dvoch týždňoch, len zo spaním mám ešte problém.
Aj ja chodím na terapie, je to fajn, preberieme veľa vecí a rozoberáme čo treba vypusťiť a nestresovať a ukázala mi autogénny tréning. Idem teraz až za týždeń, lebo má dovolenku, ale už sa tam aj teším.
Neboj uvidíš, že to zvládneš a keď Ti zaberú AD tak to bude už len lepšie a lepšie :slight_smile: :wink: . Nezabudni sme tu s Tebou a všetci vieme aké to je. Verím ,že to všetko zvládneš :slight_smile: :wink: pa
11. sep 2010 o 18:31  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@radulinka00 ja si to neplatim, ide to cez poistovnu, ale je to len kazde 2 tyzdne a ja mam pocit, ze by som to potrebovala tiez kazdy tyzden...500 za hodinu je vazne dost, ale ked to pomaha, tak to zasa stoji za to

@lubka888 dakujem, si zlata :slight_smile: Strasne dufam, ze mi zaberu... A ty ako casto chodis na tu terapiu? A tiez to mas cez poistovnu? Lebo ja som citala, ze poistovna to preplaca len 2x do mesiaca. A mne to pride malo, aspon teda zo zaciatku. Vidis, aj ja som sa chcela opytat na ten autogenny trening, ale pri rozoberani vsetkych tych problemov som uplne zabudla :confused: Uz si s nim aj zacala?
11. sep 2010 o 22:59  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@savanna ahoj, ano ja to mám cez poisťovňu a bola som tam zatiaľ len dva razy.Zatiaľi stačí, a skúšala som aj AT, ale zatiaľ len raz. Ono by sa to malo robiť tak 2-3x za deň, ale keď mi je už celkom fajn, tak si na to ani nespomeniem.
Na ďaľšie sedenie idem na budúci pondelok. Drž sa a vyskúšaj to. :slight_smile: :wink:
12. sep 2010 o 13:47  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Chcela by som sa s vami podelit o skusenosti . Mam sice len 17 rokov ale uz viac ako rok trpim depresiou. Cele sa to zacalo tym, ze som sa zacala prilis zaujimat o svoju postavu , zacala som strasne vela cvicit . no najhorsie , ze som sa vkuse zaoberala svojou postavou na nic ine som nedokazala mysliet , tie myslienky ma prenasledovali vkuse . Po priblizne mesiaci som uz nevedela co dalej . Nemohla som spavat , nic ma netesilo , nic pre mna nemalo zmysel a dodnes sa z toho zacarovaneho kruhu neviem dostat. Sice beriem antidepresiva , ale viditelnu zmenu nevidim zatial . Poradte mi, co mam robit..... :frowning2:
12. sep 2010 o 18:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simka1111 no nejspíš a nejlépe by ti poradil psychiatr, který tě ošetřuje. A také bych měla léčbu AD kombinovat s terapií, aby ses v tom vyznala.
12. sep 2010 o 19:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
NO TO MAATE ASI PRAVDU, ALE JA SA TAM DOST BOJIM IST
12. sep 2010 o 19:29  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simka1111 ahoj, kam sa bojíš ísť na terapiu, alebo psychiatrovi? Určite sa nemusíš báť ísť ani tam ani tam. Na to sú , aby pomohli. Ja to tiež kombinujem liečbu s terapiou a je to fajn. Môžeš sa tam kľudne vyrozpávať a poradí Ti ako sa dostať z toho začarovaného kruhu. A ako dlho berieš AD?
12. sep 2010 o 19:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tak rok a dva mesiace zhruha a som z toho uz uplne zufala :D zo zaciatku som chodila k psychiatricke, no potom sa jej nejako vyhybala , proste mi tam bolo neprijemne ist a vidim ze to asi sama nezvladnem , doma si vsetci myslia ze uz je vsetko fajn ale v skutocnosti nie je
12. sep 2010 o 19:43  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simka1111 a jak můžeš užívat AD, když nechodíš k psychiatrovi? Kdo ti píše léky? :fearful:
12. sep 2010 o 19:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
no ja som tam chodila najskor no potom som prestala a ona mi lieky pise cez moju sestru , ktora mala tiez problemy ale uz je v pohode
12. sep 2010 o 19:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simka1111 ani Ti nebolo lepšie po tých AD? Povedala si to lekárke? Lebo psychiater predpisuje lieky , nie psycholog. Ale určite to povedz doma, že Ti nieje lepšie, nenechaj to prejsť do ešte horšieho stavu. Určite sa Ti dá pomôcť, tak to neodkladaj. Tiež keby ťa bolel zub, tak nebudeš rozmýšlať, či pôjdeš k zubárovi, alebo nie?! :frowning2: .Sú tu super kočky, ktoré sa Ti budú snažiť pomôcť a aj lekárka andy, ktorá Ti tiež určite poradí, ale ten prvý krok budeš musieť spraviť sama. Hlavne sa toho neboj a povedz to mame, alebo niekomu, komu dôveruješ a kto tam môže ísť s Tebou. :wink:
12. sep 2010 o 19:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok