• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame:  Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Depresia. Ako sa jej najrýchlejšie zbaviť?

22. júla 2017 
@simonesan
Ano, přibrala :slight_smile: ale není to nijak dramatické. :wink:
21. feb 2011 o 14:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simonesan ahoj kocka, zda sa mi, ze bojujes a pomaly stracas silu a vieru v lekarov, vies ja som prezivala tiez tazke obdobie a mala som ho o to tazsie, ze som narazila na lekarku, ktora to brala akosi lahostajne, zdalo sa mi, ze mi nevenuje ani pohlad, ani ma nepocuva co jej chcem povedat, nesnazila sa mi porozumiet, myslela si, ze mi da lieky, najprv jedny, potom druhe a neznasala, ked som povedala, ze mi nerobia dobre..., ked som jej chcela vysvetlit, co ma skutocne tazi a preco moja dusa je chora a tym zlyhava moja psychika, lebo je uz unavena a nevladze, povedala mi, ze ju stresujem... :zipper_mouth: , tiez som tu pisala na forum a stazovala sa na doktorku, ale nic som nepodnikla aj ked mi tu dievcence radili, ze ju treba vymenit, nemala som na to silu a energiu a stale som verila, ze je od fachu a urcite to mysli so mnou dobre,,, :sunglasses: ,skusila som to este raz a znova sa to zopakovalo, ze ju iba stresujem a ona mi uz nedokaze pomoct, dala mi lieky a uz mi MUSI byt dobre... :sunglasses: :rolling_eyes: , citila som sa hrozne, kracala som k nejakemu cielu, po ceste ktoru som nepoznala a zrazu som si uvedomila, ze s jej pomocou to nikdy nezvladnem, ale citila som sa tak slaba a tak chaoticka, presne ako ty, lieky nezaberali, lekarke som neverila a nevedela som stale co robit...

prelomilo sa to az ked mi po 3,5 mesiaci povedala, ze uz som dlho PN a uz som odpocinuta , lieky beriem a ona ma uz nemoze nechat marodit , ze na to je akysi predpis a posudkova lekarka by jej to uz nezobrala, pytala sa ma ci som prace schopna? ja som povedala, ze sa na to necitim a nezvladnem to a ona na to, ze teda do nemocnice alebo ustavu, a prvy krat som zazila, ze mi zostalo strasne prestrasne zle v autobuse, nemohla som dychat, tocilo sa mi v hlave , studeny pot, a ked som chcela vytiahnut z kabelky lexaurin, zistila som, ze nemozem pohnut ani jednou rukou, trnuli mi, vystupila som tackavo na prvej zastavke, tam sa oprela dychala dychala, zavolala MM a prisiel ,,casom,, pre mna, zatial mi tento stav presiel a dala som si lexaurin, ale odvtedy ked idem autobusom znova to na mna lezie a preto do autobusu uz bez lexika ani nenastupim...

tak som sa toho nalakala, ze to zobudilo vo mne nejaky pud zebazachovy a na nete som si vyhladala psychiatrov v blizkom okoli, obtelefonovala ich, objednala sa , ale moj strach a viera v lekarov sa tak nastrbila, ze som vedela, ze to sama nezvladnem a MM bol taky nahnevany ked som mu toto vsetko porozpravala a vraj ustav alebo nemocnica, ze sa chystal dr. poriadne vynadat, odhovorila som ho, ale novej psychiat. isiel so mnou, mala som vacsiu istotu..., rozpravam sa s MM ako ma vidi, aka som, atd., on mi pomaha zhodnocovat moj stav, vidi to co ja nie, poznal ma aka som bola predtym a to je dolezite...

tymto dlhym prihovorom ti chcem povedat, aby si uz nebola sama a citila sa tak neisto, aby s tebou len tak niekto nezamaval, aby si sa vedela branit, aby ta mal kto branit, aby sa mal kto za teba postavit, popros niekoho blizkeho aby ti pomohol ist po tejto ceste aby ta chytil za ruku a dodal ti istotu..., sama si uz zoslabnuta a stracas ciel, prestavas verit a to sa zvlada tazko, ver mi a pochop co som ti tu chcela napisat, nasla som super dr., ktora che liecit... :pensive: a ja verim, ze sa s jej pomocou vyliecim

odvtedy sa citim lepsie, verim..., prosim, nebud na to sama a nedaj sa , neveria ti lekari, zober niekoho zdraveho so sebou, co ta podrzi...
21. feb 2011 o 19:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@clare1 tak si si aj ty prežila riadne peklo, ti poviem. :frowning2: ten stav v tom autobuse to bol panicky záchvat, to som zažila už asi 5 krát, predtým ako som sa liečila a viem presne ako si sa cítila, že si nemohla ani pohnuť rukami :wink: a som rada že si našla takú podporu u svojho manžela a našla novú doktorku, a ešte by som ti poradila psychoterapiu, mne tá pomohla najviac paradoxne, čo som myslela že je to zbytočnosť, až tam som pochopila isté súvislosti depresie a panickej poruchy :slight_smile: a čo robiť aby sa to neopakovalo. Moja psychiatrička sa popýta že čo ako, ako sa mám, ale tiež veľa času na mňa nemá, ona predpisuje lieky... a psychoterapeut ma chápe, ide so mnou po tej ceste ktorú tu opisuješ, dáva cenne rady, učí ako zvládať stres, ako zvládnuť tie hrozné stavy, preto som strašne rada, že som sa na to dala. :slight_smile:
22. feb 2011 o 09:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simonesan moja presne si pamätám blbé rady okolia toho typu: že vzchop sa, neprepadávaj smutku a podobné, ale len ten kto prežil depresiu vie, že sa to jednoducho nedá :frowning2: a takéto rady prosto nepomáhajú a nevedú k ničomu, stačí ked je pri tebe človek, ktorý ťa podrží a verí ti. :slight_smile: to je to podstatné, nelamentuje nad tebou že čo s tebou, že sa musíš postaviť na nohy, že sa musíš vzchopiť a prestať už konečne plakať.... :wink: že ti verí a má ťa rád, taku aká si. Nemyslím že to musí byť zákonite chlap, možno je to tvoja mamka, alebo niekto z rodiny, porozmyšľaj :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
22. feb 2011 o 09:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
držim všetkým palce, my sa z toho dostaneme baby :wink:
22. feb 2011 o 09:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Čaute baby citala som si len v rychlosti vase prispevky...ja moc depresie nemam ale jedna prisla v novembri ked mi vo stvrtok povedali ze moj naj kamos (22r) zomrel na leukemiu a na druhy den mi prisla sms od mojho noveho frajera(super idealny kratky vztah ale znamenal viacej ako predchadzajuci 5r vztah) ze sa somnou rozchadza a zistila som ze zijem v meste kde nemam kamosov (ostali v meste kde som zila cely zivot) stratila sa chut zit a usmev co bol vzdy na tvari sa stratil az do chvile ked som dostala do ruky knihu od Evity Urbanikovej - EMA, pri tejto knihe som si uvedomila aky je zivot a co vsetko sa okolo deje,atd preto odporucam precitat si ju a verim ze vsetky vas depka prejde...v strucnosti je to kniha o rakovine malickeho dievcata. preplakala som ju celu ale vela som si uvedomila :wink:
22. feb 2011 o 10:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@monfat ahoj dakujem za reakciu a mas pravdu s tou psychoterapiou, je potrebna, nie je liecba iba o chemic. pripravkoch, ktore uzivam, treba dat priestor tej psychike a dusi, spytat sa preco vlastne streckuju, co maju za problem a liecit pricinu zlyhavania, nie iba potlacat ochorenie liekmi

zatial som v tom, ze moja nova dr. je clovek, ktoreho som potrebovala a dakujem za nahodu, ze som nasla prave ju a psychoterapia mi velmi pomohla, ukazala mi schopnost pozerat sa na problemy, ktore ma suzuju z inej strany a hlavne akosi pozitivne, zazala v mojom vnutri novu iskru a plamienok stale silnejsie hori..., ja verim, ze s nou to zvladnem a to zelam vsetkym tu na fore aby sa mali o koho opriet a v prvom pripade o vyborneho odbornika-lekara, ved keby sme si mali dat operovat napr. srdce, nehladali by sme komu sa so svojim srdcom zverime ?, kto nam operaciu prevedie?

a ja este verim, ze tu niekto je, ktoreho som nasla a prosila az ked mi bolo uplne zle, v tom zhone zivota som uplne nanho zabudla, ale to je na kazdom uplne individualne, ci sa rozhodne hladat ho a poprosit... :pensive:
22. feb 2011 o 11:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj holky,

myslíte, že je normální, že beru ad 50 dní a deprese vůbec neustoupila a často je mi na zvracení, hlavně po ránu?
22. feb 2011 o 11:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simonesan a myslis dievca,moze to byt, ze po 5 mesiacoch uzivania AD sa rano zobudim a mam zavrate, ze mi depresia ustupila citim sa napr. 5 dni fajn a 6 den mam strasny a pod psa? co myslis moze to byt?
22. feb 2011 o 12:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@clare1 prepac moja, nie nechcem byt neprijemna, viem ako ti je ano je to straaasne tazke ale chce to vela trpezlivosti a cas, je to dlha cesta, ja som sa zacala citit lepsie az po 3 mesiacoch-stabilnejsie, ale nie som v poriadku ani po 5 mesiacoch aj ked sa to stale pomalicky zlepsuje
22. feb 2011 o 12:14  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@clare1 opravujem nie clare nepise clare, patri to SIMONESAN, uz robim chyby, lebo ma to trapi ten tvoj zapiklity pripad
22. feb 2011 o 12:16  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte, chcela by som sa vas opytat, ci mate niekto skusenosti s liekom Elenium?
Mala som problemy vo vztahu, nasledne rozchod a tak mi dr. predpisala Neurol , 0,5mg 3x denne, moc som to nedodrziavala a brala menej, tak mi znizila na 0.25 mg 2x denne, ked som si zobrala iba 1x denne alebo vobec, hned mi prislo zle. Toto vsetko som brala asi tri mesiace. Bojim sa, ze som uz zavisla, tak mi dnes dala toto Elenium 10 mg a ze ho mam brat 2x denne.
Kedysi sem chodila Andy, este tu byva? Prosim, poradte mi.
22. feb 2011 o 17:29  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@cuttina no veru Elenium patri tiez do skupiny benzodiazepinov....cize, z blata do kaluze!
navykovy je Neurol aj Elenium.
maju sa ordinovat len kratkodobo. aky lekar ti ich predpisal? psychiater? sama si musis nastudovat problematiku a povedat mu, ze lieky, ktore ta udrziavaju v zavislosti brat nechces. spravne sa maju predpisovat, len kym zaberie AD. (antidepresivum)
Andy tu uz dlho nebola.
22. feb 2011 o 19:36  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Praveze mi ich predpisala psychiatricka na moje naliehanie, ze chcem lieky uplne vysadit, ale zda sa mi, ze ked ich neberiem, idu na mna divne stavy: zle sa mi zacne dychat, panika, ze odpadnem atd...
Ja totiz nemam depresiu klasicku, mala som len uzkostne a panicke stavy sposobene rozchodom s priatelom...
Takze mi nechcela davat AD a dala mi toto. Vraj je to najslabsie a po mesiaci mam zacat brat uz iba 1 tabletu denne a potom ich pomaly nahradzat Magnem B6. Tak teraz neviem...
A dakujem ti za odpoved Filipal.
22. feb 2011 o 20:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@radulinka00 ahoj, mně byl nasazen jako jediné ad, tehdy na úzkosti, ty jsem měla ještě silnější, takže jsem po 18 dnech nebyla schopná ani mluvit. Tehdy jsem se nechala hospitalizovat a přecházela na jiné léky. Ano v depresi vztahovačná jsem, nejsem to vůbec já. Táhne se to od konce srpna, tudíž někdy podobně jako Tobě a dosud to trvá. A to jsem jen nasazovala po vysazení ad zpět, protože se mi vrátily potíže, tehdy se jednalo o PP a úzkost. Šla jsem do léčebny, protože začátky nasazení snáším zle. vím, že jiní lépe a nebo bez problémů, sama jsem to u lidí viděla, nevím, proč jsem tak citlivá, jestli tím, že jsem jako dítě prodělala zánět mozkových blan, nevím.Tam mi primář ad vysadil, ač jsem ho prosila, že jsou to jediná, co mi zabírala, bylo i tehdy problém najít pro mne vhodná. Bohužel jsem po jeho léčbě a slibech terapie 3x týdně a nesplnění začala poprvé upadat do depresí.A ta samá ad už nezabíraj, nebo ne na deprese a zatím se nám nedaří najít jiná vhodná. Svým způsobem přítele chápu, ale říkat mi, jak mě rodiče nechtějí, že se bojí, jaká budu, že se mi to bude vracet, ano mohou si to myslet, mě to bolí, že jsem pro ně podřadný člověk, se kterým nechtějí, aby jejich syn žil, to by bolelo i zdravého.Nezastal se mě ve chvíli, kdy jeho kamarádka řešila nechutně mojí osobu. A když za mnou jel do nemocnice s mou mamkou, tak před ní hodnotil kočky co stály na semaforu, to mi nepřišlo v pořádku a snad ani o vztahovačnosti to není.Prostě tím, jak jsem onemocněla, tak se změnil. Ale jak píšeš, chlapi tohle neunesou, tedy málokterý.Mohu pochopit, že to nechápe a jde od toho, ale ve slušnosti. Mám problémy delší dobu, ale byly úzkostného charakteru jen s příznaky deprese a tehdejší přítel mě podržet dokázal, ač to pro něj muselo být taky hodně těžké, sice jsem na tom byla lépe než teď, ale nikdy se ke mně nechoval tak až hrubě, i jeho mamka to akceptovala a to byl o skoro 6 let mladší a situace byla pro něj těžší tím, že jsem s ním bydlela. Kdežto nyní jsem se přítele snažila chránit, tak jsem nechtěla, aby za mnou jezdil často, šlo to víceméně mimo něj. Ale v dávám to za vinu stejně sobě, kdybych neonemocněla, nechoval by se tak. Když mi bylo chvíli po cipralexu dobře tak jsem na to měla nadhled a začala uvažovat o rozchodu, pak jsem ale padla do silných úzkostí.Prostě jsem v jeho očích klesla.Jedu v tom už hodně dlouho v léčbě. Nejde to vše napsat, ani nechci, mohlo by se to pak otočit proti mně. Začalo to PP, silnými pocity odosobnění, nezvykem na otupělost na ad už před 7 lety. S lékaři jsem si zažila své, ale nebudu to psát, abych to nedostala nějak zpět jak bumerang. Nejde je házet do jednoho pytle, ale je míň těch dobrých už i jen z toho, co čtu tady. Třeba andy je dobrá, už jen proto, že nám tu dává rady a taky aspoň vidí, diskuse lidí, co berou ad a může vidět, co jak kdo cítí a jak na něj působí. Měla jsem dobrého psychiatra v Praze, který říkal, pro mě je důležité, co mi říkáte Vy, jak se cítíte a ne, co říkají tabulky kolik čeho máte brát. Jiné pacientce řekl, když mu řekla, že se bojí a nevěří a čekala, že jí vyrazí, tak jí řekl, že to je jeho chyba a musí přemýšlet, jak si její důvěru získat. Jenže je v Praze a já teď bydlím hodně daleko.Tehdy, když jsem byla zaléčená a věděl o všem, čím jsem prošla od dětství, tak mi řekl, že to zvládne 1 z 10, ale teď už to není pravda. A to jsem brala jen 10 mg citalopramu. I to bylo u jiných psychiatrů problém abych brala takhle nízkou dávku, že mi to stačí. ne, ne , ne, tabulky říkaj 20 mg. Jinak co říkají druzí, trápí mě, že nemám děti a to, jak to bude, jsem dost soudná na to, že bych je teď mít ani nemohla, když pár chytráků napadlo, včetně přítele, že by mi to pomohlo. jen nevím, jak dlouho ta léčba potrvá a co mi rve srdce na kusy je, že jsem byla v pohodě, potkala muže, do kterého jsem se zamilovala, měli jsme stejné plány a pak se můj život už po několikáté otočil vzhůru nohama. A fakt, že jsem šla do léčebny, že tam pobudu 14 dní, ať se mamka na mě nemusí dívat a budu pod kontrolou, kolik beru rivotrilu při nasazování a tam neodbornost primáře, který mě neznal měla na můj život takový dopad, že se mi to pořád jen vrací.A vztek na sebe, že mě nenapadlo odejít, jenže to zase tlačila psycholožka, ať teda vyčkám na terapie a zeptám se, jak se mám uklidnit. Ostatní lékaři tam byli hodní, řekli, že oni by mi ad nechali, ale přes primáře nemohou, jeden mi i hledal, kam bych mohla jít a ptal se, když mi tam domluví psycholožku, která se pacientům věnovala a dělala tu terapii, zda zůstanu, ale primář mi zamítl i to.Ambulantní psychiatr do léčby vstoupit v tu chvíli nemohl, jen kroutil hlavou a když mě pak viděl, tak byl zhrozenej, co se se mnou událo během 14 dnů pobytu v léčebně.

@clare1 :Já závratě mívám a ad taky snižují krevní tlak, ale nevím, jak silné máš závratě. Jinak na mě nepříjemná být nepotřebuješ. Plácám se v tom už od srpna minulého roku a nijak se to nelepší, dost jsem napsala výše. Děkuji za Tvůj zájem o mě, ale to si nedělej další potíž, máš sama své trápení a hlavně moje potíže na sebe nepřebírej a neměj strach, že by se Ti toto mohlo stát. Je fajn, že je Ti lépe, vím, že jsi psala, že psychicky jsi na tom dobře, že to máš spíš psychosomatické a neposlouchá tě tělo. Což je dobře, protože pak se dá věřit, že bude lépe. Já to mám právě do psychického rázu deprese, úzkosti. A to taky podle toho, jaká ad beru, protože každá působí jinak, až je to neskutečné, jak nás to ovlivňuje. Každý den jakobych potřebovala vyplakat určitou dávku pláče, ale smutek zůstává. Nálada není na nic, prostě to nejsem já. Dřív se bojovalo lépe, protože jsem měla úzkosti, paniky a derealizace, ale nebyla deprese a člověk měl sílu bojovat. Bývala jsem člověk, co měl radost i jen z nové propisky a malých hloupostí.A jak to máš s tím seroxatem, bereš ho, Vím, že jsi se po něm necítila. Já jdu k lékařce zítra, dost se bojím, ale né lékařky, ta je hodná, jen mi vadí, jak jsem psala, že mi některé moje pocity po lécích nevěří a vyvrací, jenže já ad beru dost dlouho, abych věděla, mi co dělaj a kdy je co po nich a kdy je to ve mně a kdy je to nejasné a je třeba vyčkat. A zyprexa na Tebe působí jak, na co byla dávána?


@monfat Tobě blahopřeju k úspěšné léčbě, je fajn, že jsi měla mudr. co akceptoval 10 mg citalecu, já s tím měla dřív neskutečné problémy a brát mi to nedovolili. psychoterapie je opravdu neskutečně prospěšná, když máš dobrého psychologa, jsou jiní, než psychiatři, u nich se cítím jinak. Já se kdysi dostala z PP a nutkavých myšlenek jen terapií, měla jsem jí tehdy 3x týdně a byla jakoby mně šitá na míru, nevěřila jsem, že se z toho někdy dostanu a budu normální. Ale byl to první boj a více síly. Psycholožka mi jednou řekla, že psychická imunita je taky jen jedna a pak se bojuje hůř, tak nevím. Mně se potíže trochu změnily. Tak jen tak dál u tebe :slight_smile: Jinak mám hodně empatickou sestru, ale má svou rodinu, byla mi nápomocná u úzkostí, ale depresi moc nechápe, že se člověk nepřemůže, pak když se přemůže, tak jak to, že se nedokáže přemáhat pořád. Že ona by se postavila jinak a tak. Tudíž najít někoho, kdo to chápe jde tady. Já si sama vzpomínam, když jsem byla v léčebně a byla aktivní, snažila se a rvala se jak lev a nedokázala tam pochopit kluka v depresi, přišel mi líný až teď vidím, jak jsem mu křivdila.Tím se mu omlouvám.

Hezký večer všem
22. feb 2011 o 20:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@cuttina AD sa beru aj na uzkostne poruchy. ja som tiez nemala depresiu. dokonca aj na neurozy.
maju tu vyhodu, ze vyrovnavaju hladinu hormonov v mozgu a nevypestujes si na nich zavislost. po pol roku az roku sa mozu vysadit.
naopak benzodiazepiny su navykove a neliecia. len utlmia. to co teraz pocitujes moze byt prave aj zavislost na nich.
podla vsetkeho ide vsak o PP (panicku poruchu) a ta sa lieci AD vo vyssich davkach ako klasicka depresia.
cuttina, radim ti, daj si nasadit AD.
22. feb 2011 o 20:13  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simonesan ahoj. je to těžké ti takhle radit po netu, i když se rozepíšeš :slight_smile: , ale stejně je to vytržené z kontextu.To co píšeš, že dělal přítel je samozřejmě špatný, určitě se k tobě mohl chovat jinak. Nevím, kolik je mu let, ale podle mě jeho maminka se do toho už vůbec neměla plést. :rolling_eyes: :rolling_eyes: chápu, jak ti je a už se to táhne tak dlouho..... Nezbývá než stále věřit, že jednou se to zlomí. Mně hodně pomáhala mamka, která mi neustále opakovala: bude to dobrý, ty se z toho dostaneš.
Zkus to taky, buď někoho zainstruovat nebo sama si to opakovat. Vím, že je to strašně těžké. :pensive:
Tobě tyhle problémy začaly jakoby z ničeho nic? Nebylo to po nějaké události? Jak dlouho léčba potrvá to ti asi neřekne nikdo, ale zbytečně bych se s tím netrápila.Zkus žít jenom přítomností. Do roka můžeš být z toho venku a na dítě máš dost času. Mně je 34 a hodně mých vrstevnic nemá ještě děti a to jsou "normální" :grinning: :grinning: Když budeš ty v pohodě, tak se i nějaký vhodný tatínek jistě objeví :wink: zkus te´d myslet jenom na sebe, na svůj klid, vracej se pomalinku k tomu co tě bavilo, střídej činnosti, odpočívej-tyhle obecné rady určitě znáš. Nemysli dopředu co bude....Držím ti palce u doktorky. :slight_smile:
23. feb 2011 o 07:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simonesan
nemohla by si si dovolit sukromneho lekara? myslim si, ze ty potrebujes niekoho, kto sa ti bude venovat nadstandartne.
tym, ze som ti radila, ze musis zacat od zaciatku som myslela, ze nemozes stale zo sebou tahat tarchu neuspechov.
normalne si spravit tlstu ciaru, zmenit uces, preladit sa a zacat s novou liecbou nejakym nezatazenym lekarom.

50 dni je na to, aby AD vobec nezabralo vela.... a ranne nevolnosti. ide o to, z coho su. niekomu je rano nevolno cely zivot. beries tie lieky po jedle? rozchodis ich?
23. feb 2011 o 08:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@cuttina moja teta berie podla potreby elenium, cize nie stale-kazdy den, mala problemy so zavislostou na liekoch, o inych nechce ani pocut a lekarka jej tiez dava iba toto elenium, patri do skupiny navykov. ale kedze tebe ho teraz dala dr. a aj mojej tete, po zavislostiach od liekov mysim , ze je asi z tej skupiny pre dany pripad najprijatelnejsie, uzivaj ho ale samozrejme s ostrahou...
23. feb 2011 o 09:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simonesan seroxat po mesiaci uzivania prestal na mna posobit v takych vykyvoch, ze som to ani nemohla ustat, je to ovela lepsie, aj tak ale poprosim dr. aby mi ho vymenila za eliceu, ta bola pre mna lepsia a mam stale 75mg alventy a na tu si ozaj nemozem stazovat...

zyprexu beriem polovicu z najnizsej davky, ale mala som aj celu tabl. ale vidim stale na sebe pokroky tak ju pomaly znizujem, ja ti ani neviem preco bola, stara dr. mi povedala, ze mi ju dava na spanie, lebo som odmietla mirtaz. bolo mi strasne zle od zaludka po nom a nemohla som sa odputat od mojich problemov v praci, stale som to mala v sebe a videla, ze ma to strasne ale strasne trapi a ona chcela aby som sa na to dokazala pozerat inak a nechat tie problemy rychlo za sebou, tak si myslela, ze ta zyprexa mi s tym lepsie pomoze, neviem mozno aj pomohla, nemozem sa na nu stazovat- na zyprexu, aj nova dr. mi ju nechala a povedala, ze v niektorych pripadoch su antipsych. potrebne na prelomenie depresie a pridavaju sa k AD
23. feb 2011 o 09:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@clare1 jaaaj, lekari su schopni predpisovat aj neurol roky.....hlavne starym ludom! :rolling_eyes:
vobec im nevadi, ze su od nich zavisli. robia to hlavne obvodaci. psychiatri potom maju co robit, aby pacientov tej zavislosti zbavili.
hlavne my musime mat rozum a aj rady lekarov si preverovat, konzultovat s viacerymi odbornikmi, ked sa jedna o zlozitejsi, alebo chronicky pripad....
23. feb 2011 o 11:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@radulinka00 som rada, že si to zobrala v pohode Ty aj iné kočky čo mi odpísali. Hm, asi máš pravdu, že v takom stave to nie "to pravé orechové" čítanie. Tak keď už som sa ocitala v tejto téme možno by Tebe aj ostatným dušu pohladila kniha iná, volá sa Miluj svoj život od:Louise L. Hayovej. Ja som ju čítala keď som nemala najšťastnejšie obdobie a celkom mi pomohla zlepšiť náladičku a o to určite ide :wink:. Možno sú fajn aj knihy Johna Greya: Mars a Venuša (všade možne :grinning:) a ja preferujem aj časopis "Moja psychológia" pretože je tam veľa zaujímavého čítania o živote, píšu ho v spol. s psychológmi a podľa mňa je fakt dobrý. Osobne nemám rada časopisy typu kto, kedy, kde a s kým a pod.... :grinning: A ešte niečo. Riešim problém s ekzémom u môjho drobca (snažím sa to dostať pod kontrolu stravou mám veľa kníh aj o zdravej výžive a pod. a alternatívnymi metódami) pri pátraní som našla aj toto. Možno to niekomu pomôže. Štúdie ukázali, že omega 3 mastné kyseliny pomáhajú zmierňovať prejavy depresie. Tieto sa nachádzajú v mastných rybách teda losos, tuniak, makrela, v mäkkýšoch, olivovom oleji to keby ste si chceli obohatiť jedálniček, ale údajne majú lepší efekt vo výživových doplnkoch. So smútkom sa dá bojovať aj potravinami bohatými na "B"-čko sem patrí aj kyselina listová. Vraj ľudia s prejavmi depresie majú nedostatok vitam. B12 a kyseliny listovej.... Tak sa drž aj ostatné dievčatá z tejto diskusie :wink:
23. feb 2011 o 13:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@simonesan :unamused: moja držim palce aby ti už konečne niečo zabralo :wink: určite to vyjde :slight_smile:
23. feb 2011 o 14:29  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
na depresiu je najlepšie ísť von, bola som v stave ked som nevládala sa obliecť, postaviť, po štyroch som vyšla z postele muž ma obliekol, naložil do auta a išli sme na čaj ku mojej veľmi dobrej kamaratke, dodnes mu dakujem zato, lebo práve tým ma vytiahol z tej depresie :wink: ale na každého iné platí. Možno preto, lebo ja som depresiu dostala z frustrácie, som stale doma na materskej a dokola to isé, vždy sme len zatvorené doma tak na mňa platí vypadnúť von. Ked už vidím že na mňa niečo lezie, nejake blbšie nalady, hned sa trepem von, von von :slight_smile:
23. feb 2011 o 14:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jasne a zabudla som samozrejme bez AD by to nešlo :wink:
23. feb 2011 o 14:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
joj baby mame to tažke len nas tu viac a viac pribuda,no dufame že sa nam všetkym poštasti a bude nam OK,či už s likmi alebo bez.Držte sa
23. feb 2011 o 14:48  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@bobom no moja, ze sa ozves, po dlhej dobe.. :stuck_out_tongue_closed_eyes: , ako ti je ?, ci vsetko po starom, ale mozno predsa len par svetlejsich dni?, ved sa zjarnieva...
23. feb 2011 o 14:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte, chcem Vás poprosiť o radu. Mám PP jeden rok a brala som Sertralin Teva. Momentálne už asi týždeň neberiem nič, moja doktorka mi ich vysadila, pretože sa snažím otehotnieť. Zaujímalo by ma aké ste mali nežiaduce účinky pri vysadzovaní. Ja mám závraty a je mi ťažko od žalúdka a prestala som mať chuť do jedla. Zaujímalo by ma hlavne to nechutenstvo, či je to bežné pri vysadzovaní AD. Ono to nieje také nechutenstvo ako pri depke, ja sa normálne najem ale občas sa mi pri pomyslení na jedlo dvíha žalúdok. Prosím, poraďte. Ďakujem.
23. feb 2011 o 18:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@slimme ahoj :slight_smile:
napis ako dlho si Sertralin uzivala a ako si ho vysadzovala.
23. feb 2011 o 19:19  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@filipal Ahoj, užívala som ho 11 mesiacov, a potrebovala som ho vysadiť čo najskôr, čo sa síce mojej dr. nepáčilo, ale nakoniec suhlasila, Brala som Celú ráno a polku večer, znížila mi ho tak, že som brala jeden týždeň polku ráno a polku večer a druhý týžden polku ráno, otakže celé vysdene trvalo 2 týždne, teraz neberiem nič, cítim sa ,,zatial,, dobre akurát mám tie závrate pri chodzi alebo ked chodím. Zaujíma ma to nechtenstvo, pretože sa snažíme o mimino a začala som to pripisovať tomu, že som tehotná. Ale asi to bude príznak z vysadenia.
23. feb 2011 o 19:28  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok