• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Depresia. Ako sa jej najrýchlejšie zbaviť?

7. decembra 2016 
Anymac, urcite nebylo zbytecne, co mi vysvetlila Kubaka, teprve ted mi dochazi, proc me chtel doktor videt, tak ctryrikrat do roka, a furt se ptal, jak mi je a me bylo porad normalne dobre, a jestli neprichazeji krize, a pak po vysazeni taky,

vim jaky to je, prosla jsem tim taky ale jen mesic a kousek. ne tak dlouhou dobu jako vy. .
6. apr 2009 o 08:17  • Odpovedz  • Páči sa mi to
ahojte dievčatá, dúfam, že aj pre Vás bol víkend taký nádherný, ako pre mňa :slight_smile: celá rodina konečne pohromade, bola som na návšteve u rodičov, ktorý bývajú 250 km od Ba, došla dcéra z Prahy kde študuje a vidíme sa málokedy, manžel, ktorý chodí na víkedny. Vládla rodinná pohoda a mne bolo fajn. :wink:
Nie som ešte dlho na tomto fóre, ale ďakujem, že som ho našla, veľmi mi toto všetko pomáha, vaše názory, rady. Dokonca som viac pochopila aj depresiu a jej záludné príznaky, o ktorých som myslela, že to len môjmu môzgu šiblo a už to neprejde. :frowning2: Ale teraz viem, že nie som jediná, ten mozog sa spraví a depresie tiež, chce to len čas :wink:
Kubaka, tiež som sa našla vo viacerých tvojich pocitoch a názoroch, a tak ako píše aj andy, viem, že ľudia sa rodia s rozličnou genetickou výbavou na zvládanie stresu. Ja bohužiaľ stres znášam zle a vyhýbam sa situáciám, ktoré sú problematické, dokonca aj tým úplne bežným ktoré patria k životu. :confounded: Mňa stres a riešenie situácií s ním spojené neposilňuje, naopak. Neviem sa voči agresii a negatívnej energii od ľudí obrniť, nasiakne to do mňa a potom sa tým trápim. :angry: Som človek, ktorý sa snaží voči ostatným správať férovo a potom očakávam, že aj oni voči mne budú postupovať adekvátne, bohužiaľ väčšinou je to len moje zbožné prianie, a mńa to trápi. Možno raz to bude aj inak :slight_smile:
Kejka, ja som tiež prešla dosť trpkou skúškou života a prechádzam s následkami dodnes, uvidíš, raz bude aj fajn, a budeš si hovoriť ako ja, chvalabohu, že žijem, život je fajn, má aj krásne chvíle a oplatí sa žiť. Viem o čom hovorím, pre mňa toto nie sú len frázy. Veľakrát som rozmýšlala ako odísť z tohto smutného života, a dnes som rada, že som tu :sweat_smile:
andy, dík za to že si tu a pomáhaš nám všetkým, je fajn, že si vieš pri práci a deťoch nájsť čas aj na nás všetkých
6. apr 2009 o 09:25  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Áno , je to písané v nežiaducich účinkoch.
Ak to na sebe spozorujem , dám Vám vedieť. :slight_smile:
6. apr 2009 o 13:21  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Any já už se s tím smířila-život je prostě někdy svině.Bylo mi fakt ok,položila mě ta nemoc a začala jsem se v tom plácat,když přestal zabírat lexák. :unamused: Ted už je mi zase fajn,můžu o všem mluvit normálně,čas je milosrdný,tak rány otupily i když zůstanou na celý život.
Můj smysl života jsou moje tři děti.Největší vzpruha je můj nemladší-měla jsem ho v nec.38letech,takže je to maminčák. :wink: :slight_smile: :slight_smile: Chlap je taky v pohodě,co víc si přát.Hodně jsem přehodnotila priority.
Tyhle nemoce jsou fakt záludný,rády se vracejí.
Any pěkně jsi to napsala.Souhlasím s tebou na stoprocent. :slight_smile: :slight_smile:
Hemi jak se cítíš?
6. apr 2009 o 13:38  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Príspevok bol upravený adminom, lebo nespĺňal pravidlá fóra. Porušoval pravidlo "Fórum nie je pre firmy".
6. apr 2009 o 14:13 • vjitka
kejka - to je náhoda - já měla Mariánka taky v necelých 38 - je to mazlík - extrovert. Mámin miláček říkám, když mě objímá kolem krku a tiskne k sobě - to je to nejchutnější antidepresivum. :dizzy_face: .
anymac-přejde, když se člověk zodpovědně léčí, přejde to :dizzy_face: už jen ta úleva z toho, že tě něco drží je povzbuzující.
6. apr 2009 o 22:38  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Dnes som bola na kontrole a psych. , vlastne ja som si to pýtala , ak by sa mi naozaj nedarilo zaspať - predpísala Hypnogen.
6 deň užívam Zoloft , zatiaľ žiadne zmeny - no dnes ráno som vstala super , ale teraz póbede čudné stavy .
Je to krátko ja viem , keby to tu už bolo :slight_smile:
Pevne verím , že mi zaberie.
Ja som tak rada , že ste tu.
Kejka , veľmi dobre mi to padlo , že si sa spýtala ako sa mám. ďakujem
Prajem dobrú noc a pekné sny , nech Vás strážia anjely. :pensive:
7. apr 2009 o 20:05  • Odpovedz  • Páči sa mi to
hemi - tak schválně, jak budeš spát po tom hypnogeně - já měla přechodně Stilnox - je to asi podobné a upadla jsem do bezvedomí naprosto bez problémů. Tak dobrou :pensive:
7. apr 2009 o 21:19  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Dobré ráno , tak k tomu hypnogenu som si musela dať ešte 4 kvapky Rivotrilu a potom som zaspala.
8. apr 2009 o 08:11  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Kubaka chcela by som odpovedat na tvoju otazku, ci neskodi byt trvale na , hoci len malinkej davke AD. AD su lieky ovplyvnujuce psychiku. Akykolvek liek je pre organizmus skodlivy, takze byt na akomkolvek lieku dlhodobo je zle. Donedavna sa hovorilo aj o antibiotikach, ze su neskodne a pozri na co sa prislo teraz. To iste urcite plati aj o AD. Aj o liekoch na spanie. Najlepsie na spanie je mat aktivny fyzicky pohyb. Ak sa zmordujes pri praci, urcite zaspis. Dnes vela ludi pracuje viac psychicky ako fyzicky a preto ma tak vela ludi problemy s psychikou. Nasi predkovia nemali casu rozmyslat nad depresiou[ skor k nej mali nabeh ti z vyssich kruhov, ktori mali sluzky a ich jedinou pracou bolo premyslat...], ta bedac drela od rana do vecera a depresiami urcite netrpela do takej miery ako je tomu dnes. Aj nad tym by sme sa mali zamysliet. Neznizujem vaznost depresii, ale aj mne pripada strasne ak tu citam stale len kto kolko liekov pojedol a ake nove este nevyskusal. :rolling_eyes:
8. apr 2009 o 08:58  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Dievcata, chcela by som navrhnut, aby sme tuto temu teraz trosku otocili a nebavili sme sa len o liekoch a o tom, kto uz kolko AD vyskusal, ale aby sme sa zamerali trochu aj na prevenciu, ako predchadzat depresiam. Podme riesit pricinu a nie nasledok. Kym neodstranime pricinu problemu, nasledok tu bude stale a liekmi ho budeme len potlacat. Tak je to predsa aj s inymi chorobami a depresia je choroba duse a urcite je tu faktor, ktory ju vyvolava. Tak sa podme zamerat na to, ako zdravsie a veselsie zit. Napr. som citala na internete strasne zaujimavy clanok o tom, ako dnesne moderne zariadenia[televizia, internet, mobilne telefony a pod. vplyvaju negativne na ludsku psychiku. Clovek, ktory denne presedi napr. 3-4 hodiny za PC je vyborny kandidat na navodenie si zavislosti a z toho na navodenie si az mnohych psychickych poruch. Neviem uz presne, ako sa ten clanok volal, ale asi som si to nasla v googly pod nazvom zavislost na internete. Prekvapilo ma, ake potiaze mozu mat ludia, ktori denne sedia za PC. Nespavost, stavy uzkosti, neurozy....a spustu dalsich. Mozem to potvrdit podla seba. Taktiez ak niekto pretelefonuje denne niekolko hodin[operatory uz poskytuju volania do bezvedomia], tiez to vazne narusuje ludsku psychiku....samozrejme aj zamestnania, kde vas zamestnavatel ide zdrat z koze a kladie na vas obrovske zataze a spusta inych veci. Keby sme sa hlbsie zamerali na to, mozno by sme sa nasli v nejednom takomto clanku. Dnes aj vela manzelov odchadza za pracou mimo bydliska, zeny su osamele, rodiny bez otcov, je to tazke. Nie je vobec zarazajuce, ze sme na tom tak, ako sme. Ale treba to riesit, ved kto chce hlada sposoby a kto nechce , hlada dovody...
8. apr 2009 o 09:43  • Odpovedz  • Páči sa mi to
baby, navrhujem cez sviatky pohyb v prirode :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
8. apr 2009 o 10:12  • Odpovedz  • Páči sa mi to
gavrill - prosím pro upřesnění - jsi lékařka, či jaké je tvoje vzdělání a povolání? :slight_smile:
8. apr 2009 o 10:15  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Zdravím holky
Kubaka to je supr náhoda.Mě děcko obohatilo život,kluci vyrostli tak strašně rychle a najednou prázdno. :sweat_smile: Tak ted si ho užívám plnými doušky.
Hemi to je přece samozřejmé.Neboj,ty stavy pominou,až to začne pořádně účinkovat.Moc ti to přeju. :wink: :wink:
JJ pohyb v přírodě nemá chybu.Dneska zase mastíme na zahradu a makat,to je fakt supr relax.Včera jsme malýho vzali za kolotoč.Ceny teda lidový,ale ty jeho zářící očička za to stojej.
Ráno jsem byla na kontrole-tak pochvala,že jsem přibrala,prý vypadám líp,nervy se obalujou :grinning: ,ale je fakt,že se i líp cítím. :slight_smile: :slight_smile:
Gavrilko máš pravdu.Já svojí příčinu a důvod znám.Teď začínám snižovat lexák,prostě to budu zkoušet,když mi bude dobře a postupně bych se ho chtěla zbavit.Určitě pomůže tohle krásný počasí a být hodně venku. :slight_smile:
Se spánkem naštěstí ted problémy nemám,to je snad to nejhorší.Má to moje kamarádka-nespí třeba týden,jen dvě tři hodiny. :frowning2: Je mi jí hrozně líto. :cry:
8. apr 2009 o 10:33  • Odpovedz  • Páči sa mi to
skusim v skratke tiez opisat nas porod... wild horses - mali sme to dost podobne :slight_smile:

Takze - rano v sobotu pred 5 mi zacali kontrakcie, o 3 poobede sme dosli do porodneho domu, to uz boli po 5 minutach. Midwife bola fajn, chcela nas poslat domov, lebo som podla nej bola prilis v pohode na to, aby som rodila :grinning: ale ostali sme tam, dostali sme peknu porodnu salu s balonom, vanou zachodom, roznymi pomockami (pisem to preto, lebo na Slovensku by toto bol tazky nadstandard), pustili sme si hudbu, tancovala som brusne tance, predychavala kontrakcie, midwife nam uvarila caj (mala som specialny na kojenie este z domu) a priebezne nam nosila novy a toasty a lekvar :grinning: potom mi napustila vanu, vliezla som si do nej a bola to prijemna ulava (kontrakcie som mala strasne bolestive - pomahalo mi ich predychavat a pri vydychu robit hlboky zvuk "vuuuuu". A este mi velmi pomahalo, ze ma manzel stale masiroval - mali sme to nacvicene z predporodneho kurzu, takze vedel presne, co ma robit, bol uzasny.). Ozaj, jest neodporucam - ja som si len hryzla z mueslitycinky a hned som sa z toho povracala. :confounded: Ale pila som stale a vela. Potom, ked som tie bolesti uz nevedela vydrzat, poprosila som midwife, ci uz mozem ist do bazena a ona, ze este asi nie som dost otvorena, ale skontrolovala ma a zistila, ze uz som na 6 cm, tak hura do bazena :grinning: no a tam to bolelo este viac, neskor mi ponukla ten entonox, tak som ho skusila a bolo to super :grinning: som z toho bola uplne sfetovana :grinning: no hej a mala som fakt ten orgasmic birth, takze je to pravda, da sa to. (midwife bola dost prekvapena z toho, ako rychlo sa otvaram a ako dobre predychavam kontrakcie, mala som zo seba velmi dobry pocit, som jej vysvetlila, ze robim jogu :wink: ) Potom akurat nastal problem, ze babatko akosi nechcelo ist von, kedze bolo asi take obrovske. Medzitym sa vymenili midwife a to bolo super, lebo ta druha midwife bola uplne uzasna a uz sme ju poznali - ona ma prijimala. Najprv ma len pozorovala, radila mi, co mam robit a ked to neslo, vyhlasila, ze ideme z bazena von, tak sme sli na stolicku, tam sa mi podarilo nieco vytlacit, ale babatko to nebolo :sweat_smile: (midwife ma velmi pochvalila a slo sa dalej), potom sme sli na postel a tlacila som v polosede, jednu nohu som mala zapretu do manzela a druhu do midwife. No a takto som tlacila asi 3 hodiny, lebo Zoranko asi cely cas spinkal :grinning: . Myslela som si, ze umriem, ze ho nevytlacim, ze budem musiet mat cisarsky, nastrih, zvon a neviem co este, no a nakoniec sa nam to podarilo :grinning: bol to ten najkrajsi pocit na svete, ked som pocitila, ze uz konecne ide von a potom, ked som ho uvidela - bol nadherny, najkrajsi na svete :grinning: . Manzel si musel sadnut, lebo toho bolo nanho trochu moc (videl viac ako ja :grinning: . Hned mi Zoranka polozili na brusko a prikryli nasim cervenym uterakom a tak sme tam nejaku dobu ostali a tesili sme sa. Potom mi pomohli prejst na stolicku, kde som vytlacila placentu (bez syntocinonu), midwife ju skontrolovala, ukazala nam ju (Zoranka medzitym drzal dojaty ocko). Potom som presla na postel, midwife ma skontrolovala, mala som male natrhnutie, ktore zasila (dala mi entonox a umrtvovaciu injekciu - vobec to nebolelo a bolo to hned). Potom mi prilozili Zoranka na prsia, ale cuckat sa mu nechcelo, tak sme sa len tak vytesovali. Potom som zaspala.
Idem kojit - dokoncim neskor :wink:
8. apr 2009 o 12:55  • Odpovedz  • Páči sa mi to
ako sa ma clovek k vam pripojit ak ho hned odpisete ,ze, niesom hlupa aby som pochopila ze z dvoch vynimiek som jedna ja a otej druhej vsetci viete asi som nezapadla lebo som to vzdala u lekarov a asi sem fakt nepatrim nevadi ale dakujem za novu skusenost drzim vam palce PS.ja vam moj boj s problemamy nevnucujem ani som nevravela ze takto musite bojovat ja som len napisala svoje skusenosti s mojou bolestou niektora to ale nepochopila tak mate pravdu preco medzi vas pustat niekoho ineho :frowning2:
8. apr 2009 o 14:46  • Odpovedz  • Páči sa mi to
dzio - my jsme tě vybídly, protože evidentně mezi nás patříš. Ty vzdáváš všechno dřív, než se do toho pořádně položíš. To je ale škoda :wink: Vzdala jsi doktory, boj s problémy nemusí být tak těžký, když necháš někoho, aby ti pomohl. Nemusíš být vůbec na všechno sama a nemusí být tvůj život nekonečným "bojem" Stačí se rozhodnout.
Na mě měl taky doktor půl hodiny - na to, že zdiagnostikuje stav a předepíše léky to stačí. za měsíc jdeš zase pro další. mezitím můžeš chodit každý týden k psychoterapeutovi, kde můžeš rozebírat a pátrat po svých problémech. Je to úžasné a obohacující a tam právě pochopíš příčiny a můžeš se někam posunout. Pokud chceš opravdu vyřešit své psychické potíže, existuje způsob, jak s je s pomocí odborníků řešit.
My je řešíme s pomocí odborníků, protože pokud my a i ty jsme v tomto stavu, naprosto na ně nestačíme. To jsme pochopily už dávno. A zjistily jsme, že může být mnohem lépe :wink: pokud se budeme řídit léčbou.
Pokus se nebýt tak vztahovačná a negativistická - nejsi v tom zdaleka sama. Ovšem rozdíl je, zda jsem rozhodnutá se jakýmkoliv způsobem vyléčit, nebo si v bolesti a problémech lebedit :stuck_out_tongue_closed_eyes:
Léky nejsou vůbec žádný únik ani laciné řešení - v určitém stavu je to naopak to jediné, co má smysl a nějaký význam. Pak přijde na řadu prevence a pochopení stavu.
8. apr 2009 o 16:05  • Odpovedz  • Páči sa mi to
deborah - souhlasím, s posledním odstavcem dvojnásobně. S tím pitváním duše na dálku jsem taky opatrná. o opatrnosti neublížit už jsem psala. Nikdy nevíte, koho co raní. Toto si musí každý řešit sám u terapeuta, který ho nenechá odejít rozhozeného nebo v blbém stavu.
Bezpečně se tu můžeme bavit právě akorát o těch lécích , trpělivosti, povzbudit a rozptýlit, vědomí, že v tom nejsme sami. To udělá také hodně.
Jinak úplně rozumím tvému záměru :slight_smile:

Jinak lidé s vrozenými sklony k depresi berou AD celý život právě pro to, by neměla vliv na jejich psychiku. ABy fungovali úplně normálně.
8. apr 2009 o 16:14  • Odpovedz  • Páči sa mi to
skusim v skratke tiez opisat nas porod... wild horses - mali sme to dost podobne :slight_smile:

Takze - rano v sobotu pred 5 mi zacali kontrakcie, o 3 poobede sme dosli do porodneho domu, to uz boli po 5 minutach. Midwife bola fajn, chcela nas poslat domov, lebo som podla nej bola prilis v pohode na to, aby som rodila :grinning: ale ostali sme tam, dostali sme peknu porodnu salu s balonom, vanou zachodom, roznymi pomockami (pisem to preto, lebo na Slovensku by toto bol tazky nadstandard), pustili sme si hudbu, tancovala som brusne tance, predychavala kontrakcie, midwife nam uvarila caj (mala som specialny na kojenie este z domu) a priebezne nam nosila novy a toasty a lekvar :grinning: potom mi napustila vanu, vliezla som si do nej a bola to prijemna ulava (kontrakcie som mala strasne bolestive - pomahalo mi ich predychavat a pri vydychu robit hlboky zvuk "vuuuuu". A este mi velmi pomahalo, ze ma manzel stale masiroval - mali sme to nacvicene z predporodneho kurzu, takze vedel presne, co ma robit, bol uzasny.). Ozaj, jest neodporucam - ja som si len hryzla z mueslitycinky a hned som sa z toho povracala. :confounded: Ale pila som stale a vela. Potom, ked som tie bolesti uz nevedela vydrzat, poprosila som midwife, ci uz mozem ist do bazena a ona, ze este asi nie som dost otvorena, ale skontrolovala ma a zistila, ze uz som na 6 cm, tak hura do bazena :grinning: no a tam to bolelo este viac, neskor mi ponukla ten entonox, tak som ho skusila a bolo to super :grinning: som z toho bola uplne sfetovana :grinning: no hej a mala som fakt ten orgasmic birth, takze je to pravda, da sa to. (midwife bola dost prekvapena z toho, ako rychlo sa otvaram a ako dobre predychavam kontrakcie, mala som zo seba velmi dobry pocit, som jej vysvetlila, ze robim jogu :wink: ) Potom akurat nastal problem, ze babatko akosi nechcelo ist von, kedze bolo asi take obrovske. Medzitym sa vymenili midwife a to bolo super, lebo ta druha midwife bola uplne uzasna a uz sme ju poznali - ona ma prijimala. Najprv ma len pozorovala, radila mi, co mam robit a ked to neslo, vyhlasila, ze ideme z bazena von, tak sme sli na stolicku, tam sa mi podarilo nieco vytlacit, ale babatko to nebolo :sweat_smile: (midwife ma velmi pochvalila a slo sa dalej), potom sme sli na postel a tlacila som v polosede, jednu nohu som mala zapretu do manzela a druhu do midwife. No a takto som tlacila asi 3 hodiny, lebo Zoranko asi cely cas spinkal :grinning: . Myslela som si, ze umriem, ze ho nevytlacim, ze budem musiet mat cisarsky, nastrih, zvon a neviem co este, no a nakoniec sa nam to podarilo :grinning: bol to ten najkrajsi pocit na svete, ked som pocitila, ze uz konecne ide von a potom, ked som ho uvidela - bol nadherny, najkrajsi na svete :grinning: . Manzel si musel sadnut, lebo toho bolo nanho trochu moc (videl viac ako ja :grinning: . Hned mi Zoranka polozili na brusko a prikryli nasim cervenym uterakom a tak sme tam nejaku dobu ostali a tesili sme sa. Potom mi pomohli prejst na stolicku, kde som vytlacila placentu (bez syntocinonu), midwife ju skontrolovala, ukazala nam ju (Zoranka medzitym drzal dojaty ocko). Potom som presla na postel, midwife ma skontrolovala, mala som male natrhnutie, ktore zasila (dala mi entonox a umrtvovaciu injekciu - vobec to nebolelo a bolo to hned). Potom mi prilozili Zoranka na prsia, ale cuckat sa mu nechcelo, tak sme sa len tak vytesovali. Potom som zaspala.
Idem kojit - dokoncim neskor :wink:
8. apr 2009 o 16:55  • Odpovedz  • Páči sa mi to
moj kratky dotaz patril vsetkym,ktore odkladaju liecbu,a tym,ktore depku nikdy nezazili, a myslia si,ze sa lieci fackou a kopom do zadku. :dizzy_face:
8. apr 2009 o 16:57  • Odpovedz  • Páči sa mi to
http://liek.beautywoman.sk/?mod=article&id=157

zatiaľ dávam len teto link,lebo nič nestíham :wink: :stuck_out_tongue_closed_eyes:

dievčatá,držte sa :slight_smile: :wink:

sonoio,ty si tuším písala,že žiješ v Taliansku :wink: teraz idú odtiaľ samé smutné správy :unamused: v ktorej oblasti tam bývaš ?? :confused:

dzio,teba sme sa len pýtali-resp.prosili,že ak môžeš,aby si napísala svoj príbeh :confused: neviem ,či už tak urobila,ale mám pocit,že nie :confused: je vás tu veľa v tejto téme,až niekedy stracam prehľad :confused: :stuck_out_tongue_closed_eyes: ale mám pocit,že si písala,že sa boríš s depresiou 18 rokov :frowning2: to je dosť dlhá doba :unamused:

tak zatiaľ sa majte,kočky,večer sa možno ešte ukážem :slight_smile: :wink:
8. apr 2009 o 18:52  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Sonoio ani nevíš,jak ti rozumím.Vším tím jsem si prošla. :frowning2: :frowning2:
Deborah souhlasím,napsalas jsi to výstižně.Někdy si říkám,že když člověk chce,tak jde všechno.Ale když je fakt zle,tak to prostě nejde.Nejde to bez pomoci,at děláš,co děláš.Dzio i tvůj názor se bere,každá z nás tu může napsat,co si myslí atd.Je to diskuze,tak diskutujeme.Jsem ráda,že v tom nejsem sama a všechny si vás čtu.I to mi dává sílu jít dál a doufat,že se jednou léků zbavím a bude mi dobře. :wink:
Kubaka u psychoterapeuta jsem ještě nebyla-co to obnáší?????????Tam se vykecáváš?Pomáhá to?
8. apr 2009 o 18:56  • Odpovedz  • Páči sa mi to
kejka - určitě to pomáhá, (záleží i na škole-metodě, kterou psychoterapeut praktikuje - je jich více). Terapeut obecně totiž umí klást otázky, které my si klást neumíme, takže pomůže mnoho pochopit. Je to dialog - zrcadlí tvoje emoce a jakoby ti je dává prohlédnout z jiné strany. Má odstup od našich problémů, my ne, takže ti zprostředkuje pochopení. Dostáváš se do podvědomí a vstupuješ do 13. komnat, o kterých jsi nevěděla, že je vůbec máš. Většinou tam najdeš to rozhodující, podstatné, chybějící... Je to složité, ale vždycky jsem odcházela s poznáním dalšího neznámého místa, s úlevou, že někdo chápe a rozumí, Po kouskách zase uplácáváš svou osobnost do konkrétního tvaru.. atdatd.
Já chodila do rogersovském terapie - ta je taková laskavá a stojí (zhruba řečeno) na tom, že problémy člověka v dospělosti pramení z toho, že v dětství nebyl přijat rodiči takový, jaký je. Z toho je nejistota, frustrace, ztráta sebevědomí, deprese. Takže je to terapie absolutním přijetím. Terapeut je zcela na tvé straně a stojí za tebou.

behaviorální funguje třeba jinak a je úspěšná u lidí se závislostmi při resocializaci

logoterapie - existenciální analýza je zase "léčba smyslem života" - k té se třeba propracovat po tom prvotním přijetí rogersovskou školou. Tam už pátráš po konkrétních problémech hluboko do dětství. Jde na úplný základ, na kterém stojí naše životy.
ze zájmu byla jsem na celodenním semináři pro tyto terapeuty a je to fakt hutné a úžasné.

S dalšími nemám zkušenost... tak toto jen pro informaci.
určitě je nejlepší kombinovat psychiatra s psychoterapeutem. Psala i Andy a potvzuji. :slight_smile:
8. apr 2009 o 19:29  • Odpovedz  • Páči sa mi to
sonoio - píšeš úžasně autenticky a výstižně. Nenapsala bych to líp... moře, těžko uvěřit, že se z něho člověk nemůže radovat. A přece je to tak :frowning2: tak jen ať brzo zase dobře a můžeš se radovat.
8. apr 2009 o 19:34  • Odpovedz  • Páči sa mi to
skusim v skratke tiez opisat nas porod... wild horses - mali sme to dost podobne :slight_smile:

Takze - rano v sobotu pred 5 mi zacali kontrakcie, o 3 poobede sme dosli do porodneho domu, to uz boli po 5 minutach. Midwife bola fajn, chcela nas poslat domov, lebo som podla nej bola prilis v pohode na to, aby som rodila :grinning: ale ostali sme tam, dostali sme peknu porodnu salu s balonom, vanou zachodom, roznymi pomockami (pisem to preto, lebo na Slovensku by toto bol tazky nadstandard), pustili sme si hudbu, tancovala som brusne tance, predychavala kontrakcie, midwife nam uvarila caj (mala som specialny na kojenie este z domu) a priebezne nam nosila novy a toasty a lekvar :grinning: potom mi napustila vanu, vliezla som si do nej a bola to prijemna ulava (kontrakcie som mala strasne bolestive - pomahalo mi ich predychavat a pri vydychu robit hlboky zvuk "vuuuuu". A este mi velmi pomahalo, ze ma manzel stale masiroval - mali sme to nacvicene z predporodneho kurzu, takze vedel presne, co ma robit, bol uzasny.). Ozaj, jest neodporucam - ja som si len hryzla z mueslitycinky a hned som sa z toho povracala. :confounded: Ale pila som stale a vela. Potom, ked som tie bolesti uz nevedela vydrzat, poprosila som midwife, ci uz mozem ist do bazena a ona, ze este asi nie som dost otvorena, ale skontrolovala ma a zistila, ze uz som na 6 cm, tak hura do bazena :grinning: no a tam to bolelo este viac, neskor mi ponukla ten entonox, tak som ho skusila a bolo to super :grinning: som z toho bola uplne sfetovana :grinning: no hej a mala som fakt ten orgasmic birth, takze je to pravda, da sa to. (midwife bola dost prekvapena z toho, ako rychlo sa otvaram a ako dobre predychavam kontrakcie, mala som zo seba velmi dobry pocit, som jej vysvetlila, ze robim jogu :wink: ) Potom akurat nastal problem, ze babatko akosi nechcelo ist von, kedze bolo asi take obrovske. Medzitym sa vymenili midwife a to bolo super, lebo ta druha midwife bola uplne uzasna a uz sme ju poznali - ona ma prijimala. Najprv ma len pozorovala, radila mi, co mam robit a ked to neslo, vyhlasila, ze ideme z bazena von, tak sme sli na stolicku, tam sa mi podarilo nieco vytlacit, ale babatko to nebolo :sweat_smile: (midwife ma velmi pochvalila a slo sa dalej), potom sme sli na postel a tlacila som v polosede, jednu nohu som mala zapretu do manzela a druhu do midwife. No a takto som tlacila asi 3 hodiny, lebo Zoranko asi cely cas spinkal :grinning: . Myslela som si, ze umriem, ze ho nevytlacim, ze budem musiet mat cisarsky, nastrih, zvon a neviem co este, no a nakoniec sa nam to podarilo :grinning: bol to ten najkrajsi pocit na svete, ked som pocitila, ze uz konecne ide von a potom, ked som ho uvidela - bol nadherny, najkrajsi na svete :grinning: . Manzel si musel sadnut, lebo toho bolo nanho trochu moc (videl viac ako ja :grinning: . Hned mi Zoranka polozili na brusko a prikryli nasim cervenym uterakom a tak sme tam nejaku dobu ostali a tesili sme sa. Potom mi pomohli prejst na stolicku, kde som vytlacila placentu (bez syntocinonu), midwife ju skontrolovala, ukazala nam ju (Zoranka medzitym drzal dojaty ocko). Potom som presla na postel, midwife ma skontrolovala, mala som male natrhnutie, ktore zasila (dala mi entonox a umrtvovaciu injekciu - vobec to nebolelo a bolo to hned). Potom mi prilozili Zoranka na prsia, ale cuckat sa mu nechcelo, tak sme sa len tak vytesovali. Potom som zaspala.
Idem kojit - dokoncim neskor :wink:
8. apr 2009 o 23:11  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Andy, a jaky jsou historicky dolozeny obeti-treba poporodni deprese? Ja si myslim ze Viktorka Bozeny Nemcove a to je pekna davnoi
9. apr 2009 o 08:46  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Ahoj holky :slight_smile:

Andy já spala jako dřevo,ale to je po tom Espritalu,ten mi na spaní supr pomáhá a ráno se vůbec necítím jako po flámu.Malej byl utahanej,tak spal cel.noc,ani se snad nepohnul. :grinning:

Na tu terapii se zeptám,přímo v baráku psych.je taky,tak uvidím.Když mi to pomůže,tak zkusím.Jen nevím,jestli je pro mě dobrý zase se vracet do minulosti a všechno znovu vyprávět a probírat,abych si tím spíš neuškodila a nerozhodila se. :unamused: Je to sice už xlet,ale stejně to mám v sobě už napořád.Tak ted nevím..........

Kubaka píšeš super,krásně se to čte. :slight_smile: :slight_smile:
Sonoio znovu jsem si přečetla tvoje psaní.Mám až husí kůži,jak jsi to napsala.Jak se cítíš dneska?A Hemi?Doufám,že je líp holky. :slight_smile:
9. apr 2009 o 10:56  • Odpovedz  • Páči sa mi to
skusim v skratke tiez opisat nas porod... wild horses - mali sme to dost podobne :slight_smile:

Takze - rano v sobotu pred 5 mi zacali kontrakcie, o 3 poobede sme dosli do porodneho domu, to uz boli po 5 minutach. Midwife bola fajn, chcela nas poslat domov, lebo som podla nej bola prilis v pohode na to, aby som rodila :grinning: ale ostali sme tam, dostali sme peknu porodnu salu s balonom, vanou zachodom, roznymi pomockami (pisem to preto, lebo na Slovensku by toto bol tazky nadstandard), pustili sme si hudbu, tancovala som brusne tance, predychavala kontrakcie, midwife nam uvarila caj (mala som specialny na kojenie este z domu) a priebezne nam nosila novy a toasty a lekvar :grinning: potom mi napustila vanu, vliezla som si do nej a bola to prijemna ulava (kontrakcie som mala strasne bolestive - pomahalo mi ich predychavat a pri vydychu robit hlboky zvuk "vuuuuu". A este mi velmi pomahalo, ze ma manzel stale masiroval - mali sme to nacvicene z predporodneho kurzu, takze vedel presne, co ma robit, bol uzasny.). Ozaj, jest neodporucam - ja som si len hryzla z mueslitycinky a hned som sa z toho povracala. :confounded: Ale pila som stale a vela. Potom, ked som tie bolesti uz nevedela vydrzat, poprosila som midwife, ci uz mozem ist do bazena a ona, ze este asi nie som dost otvorena, ale skontrolovala ma a zistila, ze uz som na 6 cm, tak hura do bazena :grinning: no a tam to bolelo este viac, neskor mi ponukla ten entonox, tak som ho skusila a bolo to super :grinning: som z toho bola uplne sfetovana :grinning: no hej a mala som fakt ten orgasmic birth, takze je to pravda, da sa to. (midwife bola dost prekvapena z toho, ako rychlo sa otvaram a ako dobre predychavam kontrakcie, mala som zo seba velmi dobry pocit, som jej vysvetlila, ze robim jogu :wink: ) Potom akurat nastal problem, ze babatko akosi nechcelo ist von, kedze bolo asi take obrovske. Medzitym sa vymenili midwife a to bolo super, lebo ta druha midwife bola uplne uzasna a uz sme ju poznali - ona ma prijimala. Najprv ma len pozorovala, radila mi, co mam robit a ked to neslo, vyhlasila, ze ideme z bazena von, tak sme sli na stolicku, tam sa mi podarilo nieco vytlacit, ale babatko to nebolo :sweat_smile: (midwife ma velmi pochvalila a slo sa dalej), potom sme sli na postel a tlacila som v polosede, jednu nohu som mala zapretu do manzela a druhu do midwife. No a takto som tlacila asi 3 hodiny, lebo Zoranko asi cely cas spinkal :grinning: . Myslela som si, ze umriem, ze ho nevytlacim, ze budem musiet mat cisarsky, nastrih, zvon a neviem co este, no a nakoniec sa nam to podarilo :grinning: bol to ten najkrajsi pocit na svete, ked som pocitila, ze uz konecne ide von a potom, ked som ho uvidela - bol nadherny, najkrajsi na svete :grinning: . Manzel si musel sadnut, lebo toho bolo nanho trochu moc (videl viac ako ja :grinning: . Hned mi Zoranka polozili na brusko a prikryli nasim cervenym uterakom a tak sme tam nejaku dobu ostali a tesili sme sa. Potom mi pomohli prejst na stolicku, kde som vytlacila placentu (bez syntocinonu), midwife ju skontrolovala, ukazala nam ju (Zoranka medzitym drzal dojaty ocko). Potom som presla na postel, midwife ma skontrolovala, mala som male natrhnutie, ktore zasila (dala mi entonox a umrtvovaciu injekciu - vobec to nebolelo a bolo to hned). Potom mi prilozili Zoranka na prsia, ale cuckat sa mu nechcelo, tak sme sa len tak vytesovali. Potom som zaspala.
Idem kojit - dokoncim neskor :wink:
9. apr 2009 o 12:48  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Ahojte baby. Dnes mi je fakt zle. Je mi na zvracanie , úzkosť , ... proste zle , no musím vydržať.
Niekedy už fakt melem sposledného , ťahám to už 3 mesiac . :frowning2:
Sonoio - tebe aj ostatným držím palce.
Je to naozaj boj o život.
Veľmi sa teším na ten deň , keď Vám budem môcť napísať - ako mi bolo dobre ................nikomu v živote neprajem , aby sa takto trápil a čo je najhoršie , že sa to nevidí , kde to je "zlomené".
9. apr 2009 o 13:48  • Odpovedz  • Páči sa mi to
no ja som len nakukla, vidim, ze ste sa rozpisali, hlasim len ,ze je mi fajn, pocasie kraaasne, sme vacsinu dna vonku a je prijmene byt s detmi. aj manzel je radsej s nami, menej robi, pracu si rozdeli tak, aby aspon pol dna sem tam, alebo dnik mohol byt s nami, lebo aj jeho to taha von, takze super.drzte sa. :slight_smile:
9. apr 2009 o 13:57  • Odpovedz  • Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok