Ako sa najrýchlejšie zbavím depresie?

Trošku som si tu prečítala tie posledné príspevky a všimla som si, že hovoríte o hrči v krku. Moja mama sa tiež v poslednom čase sťažovala, že sa jej zle prehĺta. Liečila sa na štítnu žľazu, tak si myslela, že je to ona. Ale teraz som si všimla, že je to zo stresu, resp. z depresie. Náš otec minulú zimu bohužiaľ podľahol chorobe a mama sa s tým len ťažko vyrovnáva. Nemohli by ste mi poradiť, čo s tou hrčou? Pomohli by jej nejaké lieky? Berie len Neurol na spanie. Ďakujem za rady.

@jurij
Ahoj, tak to se omlouvám, že jsem tě spletla s tim ad, opravdu jsem netušila, že escitalopram a citalopram je takový rozdíl 🤐 Ještě, že tu máme odbornici a ta nám to objasnila 🙂 každopádně to nic nemění na tom, že máš dobré ad a určitě ti pomůžou. Když jsem zvyšovala dávku, tak jsem to nijak nepociťovala.

@andy.a Ahoj, díky moc za účast a za objasnění. Dvě písmenka a už to je úplně něco jiného 😅
No manžel má všechny příznaky deprese a i to co si popisovala, že mají víc chlapy. je to s ním docela těžké, ustát jeho nálady. AD určitě brát nebude, říká, že je to normální průběh a zatím to řeší alkoholem 🙄 Já nevím asi je to normální týden po smrti otce, že má takovéto stavy. Jak myslíš dlouho, že to může trvat? Tak měsíc? Myslím za jak dlouho už ho mám někam poslat? 😕 Ještě jsem se chtěla zeptat, může mi escitalopram dělat problémy se spánkem po dvou měsících užívání. ?Pořád se mi totiž nedaří vysadit ten Mirtazapin, i když už beru jen 7.5mg. Díky pa

@radulinka00 vyrovnávanie sa so stratou blízkej osoby trvá rôzne dlho, môže to trvať aj rok. Ale je to aj dosť individuálne, záleží aj na tom, ako dobre zvláda tvoj muž iné problémy v živote... ak dobre, je možné, že to zvládne pomerne rýchlo, ale mesiac to iste nebude. podľa mňa nikdy nie je neskoro vyhľadať odborníčku, odborníka na duševné zdravie, ale asi by som volila skôr psychoterapiu než psychiatriu. Ja som psychologička a pracovala som na psychiatrii, takže trochu viem o čom hovorím 🙂 Viem, že aj lieky pomáhajú, ale niekedy naozaj stačí terapia a má lepší účinok aj dlhodobo... nerieši len symptóm (napr. zlú náladu, úzkosť a pod.) držím palce

@impka
myslis si, ze pri strate milovanej osoby pomoze psychoterapia?
zrejme sa s nou kazdy raz vyrovna, ale ta bolest, ktoru musi prezivat...
nie je v tomto pripade naozaj lepsie vyuzit medikamentoznu liecbu?

naozaj ma zaujima tvoj nazor.

ja som si vzdy myslela, ze psychoterapia je skor ucinna na stavy vyplyvajuce z nizkeho sebavedomia, s uzkostou vyplyvajucou z pocitu nemilovanosti a pod. cize veci, ktore moze zmenit pohlad na seba, na okolie....
v podstate aj na smrt blizkeho sa da tak pozerat....schopnost naucit sa zit bez neho...
ale ta bolest!!! nie je lahsie a milosrdnejsie pre pacienta preklenut to bolestive obdobie s liekmi?

@filipal mozno ano. kazdy si musi vybrat sam.... moj osobny pohlad (ktory nikomu nechcem vnucovat) je ten, ze aj ta bolest je velmi dolezita na to, aby sa clovek skutocne vyrovnal so stratou. To je ako pri porode, ked si das utlmovaky, neprezijes to naplno, sice je to milosrdnejsie, necitit bolest, ale potom clovek prichadza o to, v com ta ta bolest posilni.
Mas pravdu, psychoterapia pomaha menit pohlad cloveka na seba, na okolie a pod., ale moze pomahat napriklad aj sprevadzanim tou bolestou, ktoru si clovek nesie. Podla mojho nazoru, ak sa clovek otupuje liekmi (napr. aj alkoholom) vlastne predlzuje tu dobu, ktoru potrebuje na spracovanie traumy.

@impka
nie som za utlmovanie liekmi, ale moderne antidepresiva maju iny ucinok.
bolest asi prezivas aj s AD nie? len sa neskomplikuje depresiou a podobne....
ja som rodila bez akkychkolvek utlmovakov, sama som ich odmietla, ale poviem ti, kludne by som si to odpustila.
prezivat 17 hodin bolesti, s totalne vysusenou sliznicou v ustach (vtedy sa nedovolili matke napit, neviem ako je to u nas teraz) by som si kludne odpustila. neposilnilo ma to, skor zlomilo. hanbila som sa, ze tak tazko zvladam bolest a personal bol ku mne neslusny, dost ma to v tej bezmocnosti ponizovalo....

@janulkama agrese obrácená na sebe je jeden z projevů deprese 😉 Hýčkej se, rozmazluj se, nezlob se na sebe a dělej si potěšení jakékoliv tě napadne. Tělo se chová tak, jak ty na něho myslíš. Nemůžeš za to, co tě postihlo. Člověk prostě dělá co může a co ví a věci a okolnosti se dějí nezávisle na nás. Nemůžeme všechno ovlivnit - prostě si nemůžeme vyčítat všechno co nás postihne, protože na spoustu věcí prostě nemáme vliv ani při nejlepší vůli. Já si taky zezačátku vyčítala, dokonce jsem zuřila sama na sebe, jak jsem mohla dopustit se takhle v redakci vyřídit, vyčerpat, přepracovat až do úplného zhroucení. Měla jsem vztek - později jsem pochopila, že prostě nemůžu si vyčítat něco, co jsem nemohla tušit a neměla s tím zkušenost. Není všechno v našich rukák - prostě nastanou okolnosti a věci se stanou ať chceme nebo ne. Když to člověku dojde, je to úlevný pocit - pochopí, že nemomu moct za všechno.

@jurij tenhle stav, co oba popisujete se mi stal cestou do práce, totálně dezorientovaná jsem stála uprostřed chodníku neschopná se hnout, nevěda, kam mám jít a kde je moje práce 😀 Jako ve snu jsem se tam pak dostala a vnímavá kolegyně mě sbalila věci a hned odeslala taxálem k doktorovi, kde můj velmi prozíravý doktor okamžitě zkonstatoval, že je to psychika a ne následek nedávné lumbální punkce. Takže jsem byla opět zabalena a urgentně odeslána na správná místa. 😀 ... prostě klasika co píšete. Ale jakmile zaberou léky, bude hej 🙂

@impka ahoj, já s tebou souhlasím. Myslela jsem , kdy odezní to nejhorší stadium. Jinak se stím asi člověk vyrovnává i roky a někdo se stím nevyrovná nikdy. V tomhle to mají o dost těžší ateisti, protože pro věřící lidi je to o dost lehčí-smrtí to nekončí, dostane se do nebe apod.
Ale on teď je v takovém stavu, že ho nic nebaví, pláče a nemůže se sousředit v práci, je agresivní na mě i na děti, pořád na to myslí, lituje, že se tatínkovi víc nevěnoval, přemýšlí co zanedbali doktoři atd.... No jestli by tohle mělo trvat rok, tak potěšpánbu pro nás pro všechny. Jinak s tebou souhlasím, že je důležité si věci prožít a nechápu tchyni, která si nechala hned den po smrti manžela nasadit Zoloft a ani to nezkusila jestli to překoná sama. ☹ Je to přece normální, že po takové ztrátě je člověk smutný, ale myslím, že v určitou chvíli si člověk musí říct dost, už se tím nebudu trápit, musím žít dál.....K psychologovi manžela nedostanu, on si myslí, že to zvládne sám.

@radulinka00
ja zase chapem tvoju svokru.....nie kazdy je taky hrdina, ze vie zvladat bolest

@impka poznam tento vecny "boj" psychologov a psychiatrov.....dva pohlady na vec, ktore sa ale casto stretaju...
ja som bola skor na strane psychologov, kym som to sama neprezila

@filipal kazdy pripad je individualny

@radulinka00 napisem ti na internu postu

@filipal já si teda taky myslím, že právě po smrti někoho blízkého provázené obzvlášť těžkým vyrovnáváním se pomůže právě hlavně terapie - člověk tam pochopí co ho tak bolí, co ztratil, jaký byl vztah k osobě. Tohle zažila kamarádka a stačilo pár sezení a všechny noční můrů, úzkosti atd atd zmizely. Ujasnila si svou ztrátu, pochopila co se stalo (před porodem jí zemřelo dítě), z čeho má strach do budoucna.
Ale určitě se shodneme, že pokud dotyčný má už výrazné fyzické projevy - nespí panické ataky, tak je myslím na místě i léčba AD. Nejsme sadisti
😉
Mně nikdo milovaný neumřel, takže si to ale neumím představit 🤐 Jen odhaduji.
@radulinka00 nemyslím, že ateisti to mají lehčí - to s tím nesouvisí - city mají všichni stejně funtující. Tchýně se rozhodla za sebe a jak se cítila. Někdo se necítí být tak silný a jedná tak, aby předešel bolesti. To nejde soudit, každý má hranici jinde. Ještě počkej, jestli do měsíce se manžel nezklidní, tak bys ho měla někam dotáhnout. Když mu bude takhle zle dlouho, patrně sám pochopí, že to nezvládne sám. No, je to těžké a smutné. Zkoušej ho uklidnit v tom smyslu, aby si nedělal výčitky, že tátovi něco dlužil a aby nehledal viníky v doktorech. V tom právě by mu pomohl se vyznat psycholog

Ahojte,takže dnes padol rekord v spaní,synáčik ma zobudil o 9:45 🙂 Takže som sa vyspala. Na jedenástu mám dnes psychologičku,tak sa ozvem neskôr.Veľmi pomáhajú Vaše slová,za ktoré ďakujem 😉

@kubaka
vidis, asi zostanem so svojim nazorom osamela....
myslim si, ze stratit dietatko pred narodenim je velmi smutne, ale predsa je to len ina strata, ako smrt cloveka, s ktorym sme vela prezili. ja si tiez myslim, ze je potrebna aj psychoterapia, ale az po zalieceni najhorsieho stavu.
v skole sme mali pred rokmi jeden strasne smutny pripad, jednej slobodnej mamicke zrazilo synceka- tretiaka auto, pred jej ocami. bol to ziak nasej skoly. na mna to vtedy strasne dolahlo, ale to co musela prezivat ta matka, si neviem predstavit zvladnut len s pomocou psychologa.

@filipal ale vůbec to nemyslím "jen" s pomocí psychologa - myslím spíše "kromě léků s pomocí psychologa". Protože léky tě utiší, ale nevysvětlí, co se v tobě děje. Šlo mi o to, jak je důležitá komunikace s druhým člověkem-odborníkem. Léky s tebou nekomunikují. Takhle jsem pochopila co se snažila říct @impka.
Vůbec nejsem z těch, co psychoterapii a psychiatrii staví proti sobě. 😝 Naprosto s tímhle bojem nesouhlasím - je to nesmysl. Když fyzické problémy překročí jakousi mez "normálnosti" - dá-li se to tak nazvat, tak není nad čím váhat.
Co se stalo u tebe ve škole je opravdu hrozné. Těsně před revolucí mi zemřel kamarád a jeho mladá manželka se úplně sesypala, byla v léčebně, roky se z toho dostávala a léčba trvala dlouho. Byl to fakt smutný pohled. Oba byli mladí, z ní ze dne na den troska. 😔
Takže nejsi osamělá... 😎 Jistě, je to jiná ztráta, ale intenzita prožitků, výčitek, obav, otázek je kvalitativně stejná. Je celkem jedno jak dlouho si s dotyčným byla a za jakých okolností zemřel, ale důležitější je, co to s tebou udělalo - si myslím. A tohle se musí řešit a zahojit komunikací s odborníkem. Pokud tedy nejde jen o "zdravé" přirozené truchlení.

@kubaka jasne 🙂
ja som pochopila prvy prispevok od Impky trochu inac.
som samozrejme za psychoterapiu, ale az po zalieceni...
vyrovnat sa so smrtou blizkeho je strasne tazke a hlavne ked sa jedna o tu najblizsiu osobu.
ja si neviem predstavit, ako by som sa v tej velkej bolesti vobec zucastnovala na psychoterapii...asi by som nebola schopna spoluprace...och smutne veci.. ☹ ☹ ☹

@filipal 🙂

@kubaka -som veľmi rada,že som na túto tému natrafila,naozaj som si už pripadala zvláštne,keď som mala tie pocity 😖
Dnes som bola u psychologičky,neviem,čo od toho očakávam,tak ako sa rozprávam s ňou sa rozprávam s mojou mamou...Iba bola rada,že som bola u mojej psychiatričky a že som si nasadila lieky.Síce ich beriem len 3 deň,ale dúfam,že mi čoskoro pomôžu...Zasa by som rada normálne žila ako predtým..

@filipal ja momentálne prechádzam psychoterapiou a musím uznať,že bez potrebných liekov by som moju PP určite nezvládla...napísala som to v predchádzajúcom príspevku...ja sa porozprávať môžem naozaj s mamou a to doslovne o všetkom čo ma trápi...a nikdy mi to poriadne nepomohlo.Psychologička je pre mňa teraz potrebná pre to,aby mi vysvetlila,čo sa so mnou deje a ako to zvládať,zatial mi jej rady ale veľmi nepomáhajú,ale uvidím,čo bude ďalej..Určite by mi ale psychoterapia samotná nepomohla...to už viem teraz...

@jurij 🙂
ty ako pokracujes? hlavne to nevzdavaj. tie zaciatky, mozu byt mierne horsie, ale u mna napriklad ani neboli, ani som nemala ziadne neziaduce ucinky.

@lenka00 jesen byva vseobecne dovod na zhorsenie stavu, mozno preto ti je tazsie.... mne robi ale jesen dobre, pre mna je zataz leto, preto som si aj vybrala na vysadzanie toto obdobie. Lenka, uz som uplne na minime....idem do stratena, 25 mg sestralinu obden... dufam, ze to zvladnem. 🙂

@janulkama urcite ti liecba "takto skonbinovana pomoze"....mozno by si potrebovala iny druh psychoterapie...
@kubaka je na to odbornicka. 🙂 🙂

Ahoj holky,
tak včera byl manžel trochu lepší. K psychologovi ho nedostanu, řekl, že je to pro blbce(to mě potěšil), že on je moc inteligentní 😖 a nenechá se oblbnout sladkejma řečičkama, že to bude dobrý. Když jsem mu řekla, že by si to musel platit, tak úplně zezelenal a a šel si radši hrát z dětma a snažil se být veselý jako dřív. Tak aspoň k něčemu to bylo dobrý. Já se na to snažím nemyslet. Vím, že jednou na tchána budu vzpomínat, ale teď nesmím, protože to mně zhoršuje a já se ztoho chci dostat, takže myšlenky na něj zaháním a to mi docela pomáhá.

@filipal Ahoj, já s tebou souhlasím, že zaléčit a potom teprve psychoterapie. Ale prostě si nemyslím, že je dobré dávat ad preventivně po nějaké smutné události. Tchyni je 65, už toho v životě taky dost zažila a viděla a nikdy léky nepotřebovala, tak proč to teď aspoň nezkusila bez nich. Smutek je přece normální po smrti manžela. Myslím, že se mají dávat, až na určitou poruchu a ne preventivně, přece jenom to není vitamín C. 😕 Myslím, že je trochu zblblá, protože ad momentálně beru kolem ní já, její dcera a ještě její kamarádka, atkže to asi taky chtěla zkusit 😖 😖 Nevím, musí to pro ni být strašné, ale mohla tomu dát nějaký čas... To je můj názor.

@kubaka Ahojky, já si stejně myslím, že věřící to mají o kapku snažší. Vem si jenom to, že oni věří, že po svojí smrti se opět všichni setkají, že smrt není definitivní. Ale naopak je to začátek něčeho krásného života v království nebeském a to jim podle mě hodně pomáhá. Myslím, že to je jeden z hlavních důvodů proč lidé věří. Protože se líp vyrovnávají se smrtí a nemocemi.Jinak bolest po odchodu je stejná, ale to vyrovnání se je určitě jednoduší. Docela by mě zajímalo jestli věřící můžou užívat ad je to přecejenom berlička a bůh přece chce abysme trpěli. No je to asi složitější, radši toho nechám. 🤐

@radulinka00 😀 😀 😀 😀 😀
som sa zarehotala na tvojom zelenom manzelovi! asi sa mu to zda neuveritelne, ze by musel pocuvat nejaku zensku - psychologicku a este za to aj platit!!!!! 😀

ale teraz vaznejsie. ja keby som stratila manzela (mame tak blizky, krasny vztah) ze by som sa zarucene zrutila! a neviem si predstavit, ze by som bola schopna sa zucastnovat nejakej psychoterapie...

@jurij Ahoj mlady muz,citala som tvoje prispevky...obdivujem ta,ze si si sam priznal svoje utrpenie a robis preto nieco a hlavne,nehanbis sa o tom pisat,respektive hovorit,pretoze to dokaze len malo muzov 🙂 ...dufam,ze ti nasadena liecba pomoze...vela stastia

Ahojte, v stručnosti. Potrebujem poradit. Urcite by som sa tu docitala co potrebujem, ale je tu toho tak vela, ze radsej poprosim o strucnu odpoved.
Mala som zle obdobie asi tri roky-konecne som pred nedavnom vyhladala odbornika a pomohlo. Predpisal mi:
rano - escitalopran (prve tri tyzdne mi z neho bolo zle, uz si telo zvyklo, uz nemam pocit na zvracanie)
poobede - xanax
Chut na sex- mam

Manzel berie len xanax. Ale chut na sex nema. Len cca raz za mesiac co je straaasne malo.

Kym sa dostanem k doktorovi, tak chcem vediet ci ste mali podobny problem so sexom ked ste uzivali xanax a cím ste ho nahradili.
Dakujem pekne za odpoved

@andrejka021
teba som poslala ja do tejto temy, vsak....
takze beries AD rano... Xanax by si uz mohla pomali vysadzovat, nie? ten sa ordinuje len docasne, kym nezaberu antidepresiva. neskor sa uziva len v pripade potreby (pri zhorseni stavu,v zatazom obdobi a pod)
antidepresiva dost ovplyvnuju sexualny zivot. my sme sa tu s dievcatami na tuto temu par krat bavili.
niektore sa stazuju na nechut na sex, niektore maju neschopnost dosiahnut orgazmus (hoci predtym nemali), niektore maju len oneskoreny orgazmus. Andy (nasa psychiatricka )radi, robit si po stabilizovani vztahu tkz. vikendove prazdniny.
(vynechat jednu davku).
u muzov byvaju podobne problemy. moze sa vyskytnut strata libida, porucha erekcie, oneskorena ejakujacia.... rozne lieky maju rozne vedlajsie ucinky, ale aj kazdy clovek reaguje na rozne preparaty inac. niekedy treba vyskusat viac druhov, kym sa najde ten, ktory sedi najlepsie.
viacere v tejto diskusii sme sa zhodli, ze po case sa situacia trochu zlepsuje.... 🙂 ak ta to trochu potesi.

@radulinka00 zajímavě postavení - ale jako píšeš, že AD jsu berlička (svým způsobem ano, ale odstraňují jen ty nesnesitelné fyziologické projevy choroby, pracovat na emocích musí člověk aktivně sám), není snad víra v posmrtný krásný rajský život taky berlička? Není to strach přiznat smrti její konečnost, definitivnost? Není to strach z reality?
Já chápu život trochu jinak.
Bůh, osud není entita, která by chtěla, abychom trpěli. Jsme tu, abychom žili jak nejlépe dovedeme, tak ,že nebudeme muset na smrtelné posteli litovat. Moje víra je ta, že člověk je zodpovědný a odpovědný sám za sebe a pokud s ním okolnosti (Bůh, osud, karma, ) sehrají jinou hru, je to prostě náhoda a nedá se jinak, než ji přijmout jako něco, co už nejde ovlivnit (nedělat si kupříkladu výčitky za to, že jsme onemocněly, dopustily to, že jsme se zhroutily, že bereme AD atd) Rozhodně ale okolnosti (Bůh, osud, karma) nemají vědomí, nejsou žádná entita, která by po nás něco chtěla - aby nás zkoušela. Věci se dějí, je to sled příčin , následků, náhod, někdy prostě jen tak- a v tom je právě smysl
Čím dál více si myslím, jsem přesvědčena, že lidé potřebují náboženství-víru právě proto, že náš vyvinutý mozek není schopen a ochoten smířit se s tím, že život prostě smysl sám o sobě nemá. Resp. má jen takový smysl, jaký my sami mu dáme a čím svůj lidský život jednotlivce na Zemi naplníme. Náš život začíná početím a končí vyhasnutím mozkové činnosti. Nic potom ani předtím. Žádné poletují duše. Ale mě osobně to třeba vůbec neděsí, 🙂 naopak mi to přijde jako ryzí řád přírody, který funguje odpradávna na Zemi. Je to neměnné, úžasné, prosté a jednoduché. Zvířata se rodí, jedí, žijí, umřou - smysl to taky žádný nemá - nebo jo? Ony žijí, jsou tu a pak tu už nejsou, rozpadnou se na prach - není to právě ten smysl?
Když někdo věří pohádce, je pro něho pak mnohem těžší čelit realitě - probuzení se do ní. Já bych svůj život nestavěla na něčem tak křehkém a vratkém, jako je víra posmrtný život. Spíš než na "věřit" bych stavěla - a stavím svůj život na "cítit a být" 🙂 Prošla jsem už lecčím, ale nikdy mě to nepřinutilo utéct se do Boží náruče sladkého zapomnění a odevzdanosti.
Takže si myslím, nelituj, že tvůj manžel nevěří. Hlavně že věří tobě a ty jemu. 😉 To mu pomůže podstatně víc.

No, malá filosofická vsuvka 😀

@filipal taky si neumím představit, jak by mi bylo, kdybych přišla o dítě. To si asi nikdo neumím představit, ale už jen fakt, že v takovýhlech situací psychologové fungují je ukazatelem, že to patrně pomáhá. Minimálně se dotyčný vypovídá ze žalu nezúčastněné osobě, uvolní se, vyhodí to ze sebe. Blízké obvkle tímhle smutkem zatěžovat nejde, neustáli by to. Cizí člověk ano a ještě si zachovává chladnou hlavu, což truchlící potřebuje. To bych třeba čekala já.

@kubaka zaujimava filozoficka vsuvka....zareagujem, len teraz musim bezat!
☹ ☹ ☹sledujem to stratene dievcatko u vas v Prahe ☹ ☹ ☹snad to stastne skonci

@andrejka021 oprava: v prispevku o 11:12 ma byt po stabilizovani stavu (nie vztahu! 😝 😀 )

@filipal já sama nechápu, jak mohou nechat tak malé dítě chodit samotné domů přes nebo kolem zahrádkářské kolonie. Já to tam znám, babička tam měla zahrádku a je to bohapustý kout. Devítileté dítě takovou dálku. Ty rodiče fakt nemají rozum 😠