Zvracajú vaše deti naschvál?

@kili - s prominutím mě příjde dost zoufalé nutit tak moc dítě do jídla, že se až pozvrací - třeba i schválně. Myslím, že žádné dítě hlady dobrovolně neumřelo a tohle nucení vede akorát tak k poruchám příjmu potravy. Batolata jí obecně špatně, občas více, občas nic...já bych se soustředila pouze na to, aby byla správná skladba potravin, abych dítěti neumožnila jíst sladkosti místo snídaně nebo oběda nebo večeře. Takže na snídani bych nabízela to, co se na snídaně jí, na svačinku bych dovolila sladké, na oběd opět jen to, co se na oběd obvykle jí...atd. A u nás hodně pomohlo nedávat dezer po jídle, ale vyčlenit sladké pouze na čas svačinky...a nenutíme do jídla, prostě jednou sní jednu lžičku, jindy si dvakrát přidá...řekne, že už dost a pro mě to znamená dost...My přeci nerozhodujeme o tom, jaké chutě má dítě mít, kolik toho potřebuje sníst...náš přestal jíst téměř na rok maso, vynechal jednu dobu asi třech měsíců zeleninu. Nenutila jsem, dala jsem jen na talíř s tím, že dostává to samé jako ostatní, jíst to nemusí...a dávala si bacha, aby na tom jeho talíři bylo vždycky něco, co má rád - u nás brambory, rýže, nudle..a malý se k masu zase vrátil, i k zelenině, dneska si ji vesele přikusuje k obědu dobrovolně....

@terezzka11 - a není to možná tím, že ji babička nutí jíst něco, co nechce, nebo tolik, kolik jíst nechce? Co takhle se s babi domluvit, že ji vůbec nebude nutit do jídla - co se týče množství ani složení - ve smyslu - pokud sní jen brambory, tak ok. Ale nedá samozřejmě čokoládu v době oběda. Dětem se tohle hodně mění, jednou sní hodně, jednou málo. Chutě se jim mění...pokud se netlačí, vrátí se samy do normálu.

@diabolico presne to iste....tiez som to zacala ignorovat, robi mi to aj ked ho davam spat do postielky ale nejdem za nim, radsej popratam ako keby som mala zakazdým vojst. robila som to a ziadny efekt to nemalo za desat minut znova az som povedala ze stacilo, teraz to sice robi ale po minute je ticho...uz vie ze nepridem. a jeho to prestane tiez bavit 🙂

@blandik toto je už dosť stará téma, ale tak keď už si ju načala, napíšem, čo sme sa po 4r dozvedeli od špecialistky, logopedičky, ktorá je jediná u nás a aj z čiech k nej dochádzajú s deťmi s takýmto problémom. Tak Adam tým, že pri narodení nemal prísun kyslíku, pri čom sa môže poškodiť všeličo, horší prípad je detská mozgová obrna, on je našťastie v poriadku, ale nedostatkom kyslíku sa mu poškodila hlavná miecha, ktorá riadi svaly potrebné pri jedení. je ich strašne veľa a musia presne následne ísť za sebou aby bolo všetko tak, ako má byť. jemu toto nefunguje a preto tie problémy. Dr. mi dokonca toto nútenie schválila, lebo pri ňom by som sa nikam inam dobrovoľnou cestou nedostala a u neho je úžasné to, že akoby si uvedomoval, že má ten problém a všetko hneď odpustí 🙂 Vtedy, keď som to síce robila, som toto všetko nevedela, ale proste zúfalstvo spravilo svoje. A hlavne som videla, že nie je jak normálne dieťa, že to nie je tým, že jesť nechce, lebo on hlad má, reve od hladu furt :D, ale bol problém v tom, že on nevedel ako to má do seba dostať. A v tom som videla rozdiel v iných deťoch, čo jesť odmietajú.

jo, a teraz má už 4,5r a stále nevie kúsať. Síce si z niečoho vie odkusnúť prednými zubami, ale vôbec nevie používať stoličky, takže to len drží v puse, než sa mu to rozpustí, alebo to vypluje. Je to ešte beh na dlhú trať, dúfam len, že sa to naučí skôr, ako pôjde do školy. Už síce nemusíme moc mixovať obedy, ale je tak, že prehĺta všetko, aj celé halušky. a nesmie byť jedlo moc suché, aby sa mu to mohlo kĺzať. ale aspoň do škôlky mu už nemusím variť obedy, čo je dosť veľká úľava pre mňa.
a ešte, je to tak strašne zriedkavé, že ani žiadny doktori o tom nepočuli, takže všade všetkých poúčam.

@kili ahoj, to je určitě úplně jiná situace, dost složitá. Bude se to časem lepšit? Já jsem psala ke klasickému nucení k jídlu, vidím to kolem sebe dost často. Dítě třeba něco sní, a pak je dále tlačeno k jídlu, že aby vidělo obrázek, aby bylo silné, aby bylo takové a makové...U toho klasického normální jezení a nejezení se mě vyplatilo právě nenutit, ale dbát na skladbu v danou chvíli.
Držím palce, a't se to zlepší a malý se může normálně najíst.

@blandik s tím nucením 100% souhlasím, i když u @kili to bylo tedy jinak....já jsem sama byla dítě nucené do jídla, ne doma, ale v družině - muselo se dojídat, až nade mnou stála družinářka, že musím dojíst..no dojedla jsem a rovnou se pozvracela...dalších 20let mi trvalo, než jsem se odhodlala někdy něco dojíst, teď dojídám vyjímečně, ať je porce sebemenší nebo sebevětší - pokaždé poslední dvě tři sousta nechám, jakmile si dám poslední kousek do pusy, jde mi to na zvracení....
žádné dítě samo od sebe hlady neumře (pokud nemá nějaký zdr. problém)

@scvrcek - přesně tak, souhlasím, u zdravých dětí to tak funguje. Mě moc pomohlo, že jsem narazila někde, že batolata prostě jednou sní hodně a jednou nic. Že nejdůležitější je atmosféra u stolu, aby to bylo radostné, uvolněné a těšila se na to, což zákonitě nemůže být, pokud budou do jídla nucena....A taky že se nemá říkat, že něco je zdravé a proto se to má jíst. Děti si brzy spojí to, že zdravé je "nevýrazné" a nezdravé je výborné (viz sladké)...takže spíše říkám, že mrkvička pomáhá očím, aby dobře viděla. Maso je na svaly...Ale to samozřejmě není případ Kili.
Já mám zase tchýni, která se rozplývá, jak malý jí (přitom někdy prostě dvakrát kousne a někdy si přidá)...a že to mám tak jednoduché, protože její děti jíst nechtěly (a taky zvracely)...vůbec nechápe, že to bylo tím nucením...a našeho malého má tendence manipulovat -jakoby má potřebu ho nacpat k prasknutí, tváří se, že to je nutnost a pak když to náhodou sní, tak se strašně diví, že toho sní fakt hodně. Nevím, jak by dala situaci, kdyby si jen jednou kousnul a pelášil od snídaně.

@mikulka no ja mam to iste ked ma nervy a plače