• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame:  Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Potrat v II. trimestri. Ako ďalej?

7. septembra 2017 
ahoj m311293, halienka, maso, mary.maja a další,
sice jsem o miminka nepřišla až v 2. trimestru, nicméně jsem 2x po sobě potratila vždycky v 10.tt. Miminka měla srdíčka, pak bohužel už ne, šlo o zamlklé těhu. Stalo se to letos, v březnu a srpnu. Musím říct, že se s tím nemůžu vyrovnat, ani když uplynula už relativně delší doba. Byla to velmi chtěná miminka, na která doma čekala jejich sestřička (dcera má 8,5 roků). Jsou i světlý chvilky v mým životě, ale převažují ty smutné. Nad vodou mě drží má dcera a manžel. Momentálně jsem ve fázi, kdy nemůžu vidět na vlastní oči těhotnou maminu ani miminka v kočárcích. Věřím, že to přejde. Mám na srdíčku dvě obrovský jizvy, který nikdy nezmizí. Bohužel. Musíme jít všechny dál, život je holt nespravedlivý. Hned v lednu bysme se už chtěli začít snažit. Tentokrát do toho dalšího těhu půjdu se strachem. Nejprve jsem si říkala, že se na další pokusy už vykašlu, ale pak jsem si řekla, že to nevzdám. Asi je to dobře. Jsem ráda, že existují tyto diskuse, aspoň na to trápení není člověk sám :slight_smile:)
5. dec 2007 o 17:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Asi to je pravda ze cas vylieci vsetky rany ale teraz sa mi to zda iba ako nejaka hlupa fraza.A tiez nechapem preco ked sa niekto na babenko tesi a praje si a modli sa aby slo vsetko tak ako ma tak vtedy nastanu komplikacie no musim sa priznat ze mi pocas tehotenstva napadli rozne myslienky ako napr.kedze ide zima ze sa niekde posmyknem a spadnem a nieco sa stane babätku,alebo ze dostanem chripku a podobne ale ani vo sne by ma nenapadlo ze Panbožko nam pripravi taky riadny sok a vezme nam ho.Teraz spätne si nahovaram ze to asi tak malo byt a ze on vie co robi a mozno to tak aj bolo dobre ale nejak to nepomaha.Neviem ako vy ale doteraz si vycitam ze keby som sa o seba viac starala napr.menej rozculovala a nemyslela na zle veci tak by sa to asi nestalo.Ale co uz teraz clovek narobí asi je najlepsie mysliet na buducnost a dufat ze coskoro opät najdem na teste 2//a budem sa moct tesit. :frowning2:
5. dec 2007 o 17:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Veronika99, jéminenko, 2x po sebe, vôbec sa ti nedivím, že máš strach. Ale nás ten Pánbožko riadne skúša :confounded: Nepomohlo by ti pri ďalšom tehu zostať PN? Alebo možno nejaké vitamíniky? Čo ti radí lekár? Veď to už ozaj nie je len tak 2x potratiť. Niekedy mi pripadá, že aj niektorí lekári majú k tomu taký laxný prístup, veď už by hádam aj nejaké to vyšetrenie genetické alebo imunologické mohli urobiť. Každopádne ti budeme držať palce, aby ti to na rok vyšlo! :wink:
mery.majka, ja som tiež len rozmýšľala a rozmýšľala, že ako mi to ten tam hore vôbec mohol urobiť, najprv 10 rokov snaženia sa, a potom keď to konečne vyjde, tak ma nechá 6 mesiacov sa strašne tešiť, a práve keď som už bola kľudná, že hádam všetky nebezpečenstvá už sú zažehnané tak zrazu taký šok. No pravdupovediac odpoveď som nenašla :confounded: Nezostáva mi nič iné, len to prijať aj keď to vôbec nechápem. Len si prosím ťa nič nevyčítaj, koľké fajčia, pijú, hocakú tabletku hodia do úst a narodia sa im zdravé miminká, tak ty určite nenesieš na tom vinu čo sa stalo. Ja som ani ťažší hrniec s polievkou nezdvihla, len aby sa nič nepokazilo, a vidíš. Jednoducho, ako môj muž vie povedať, blbá, debilná, hnusná (nechcem škaredo rozprávať) náhoda. :confounded:
5. dec 2007 o 17:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
halienka - měla jsem u každého těhu neschopenku, brala jsem vitamíny, šetřila se, nebyla nemocná, nic těžkého jsem nezvedala atd. atd. Máme za sebou ale genetické vyšetření, zjistili u mě genetickou zátěž. "Léčí" se tak, že užíváš zvýšené množství kys. listové a vitamínů B. Už od listopadu se jimi dopuju, tak snad to bude k něčemu dobré. Ale jak říkám, mám a budu mít strach, to prostě nikdy už nezmizí.
5. dec 2007 o 17:59  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
hezký večer,taky mám co napsat k tomuto smutnému tématu. V říjnu jsem byla na odběru plodové vody,hlavně kvůli věku,je mi už 40. Ještě ten den odpoledne mi odtekla plodová voda,takže mi začali v nemocnici vyvolávat potrat. Trvalo to 3 dny,zabrala až 6.tableta. Nakonec jsem potratila ve sprše :unamused: Podle všech testů to byla zdravá holčička. já už mám 2 děti z předchozích vztahů,ale přítelovo to mělo být první. 5 dní po příchodu z nemocnice jsme si přivezli domů štěně fenky zlatého retrívra.Jako terapie se ukázala být opravdu výborná. Jinak včera uběhlo od potratu 8 týdnů a ještě jsem ani nedostala MS.
5. dec 2007 o 20:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Halienka ved prave to je na tom to najsmutnejsie cim viac sa clovek snazi aby bolo vsetko v pohode tak tym je to asi horsie,mas pravdu ze niektore fajcia piju rozmylaju o tom ze babätko nechcu a takym sa narodi zdrave a bez komplikacii-je to naozaj nespravodlive.
Verim ze ked sa po lete znovu zacneme snazit a ak budeme cakat babätko bude to uz v poriadku dufam :cry:
6. dec 2007 o 08:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Baby,
ja som tiez pisala, ze som bola vzorova tehulka ... este som niekedy namiesto rozculovania sa bola tak nejako flegmaticka ... proste som vsetko prisposobila babatku. Vcera som si zase overila, ze nie som este celkom v poriadku, aj ked manzel na mna pre moje dobre tlaci a vcera sme boli na koncerte. Mali sme sa potom stretnut s jeho sesternicou, ktora tam tiez bola a ja som to nezvladla, lebo je tehotna. Napriek tomu, ze manzel to ludom oznamil, tak neviem zniest, ze by sa mi ona aj jej manzel pozerli na brucho - jednoducho zvedavost.
Vcera bola u mna v praci jedna dodavatelka, ktorej som to tiez mailom oznamila a ked ma zbadala, povedala: Ja som si myslela, ze ste o babo prisli.
(mne este brucho celkom nesplaslo a tak by si niekto mohol mysliet, ze som v nejakom tretom mesiaci) No myslela som, ze po jej slovach odpadnem.
Halienka, vravis, ze ti doktor povedal, ze po troch mesiacoch by ste mohli skusit otehotniet. Ja po Vianociach zacnem poriadne sportovat a zdravo sa stravovat a hltat kyselinu listovu, aby sme tiez skoro mohli skusit ...
Dostala som odporucanie, ze tu kyselinu je dobre jest aj tri mesiace pred otehotnenim (predtym som ju brala mesiac pred otehotnenim).
Urcite sa budem bat a uz mi povedali, ze ma budu sledovat. Neviem si to predstavit po dvoch potratoch.
Chcem sa Vas spytat, ako je to s menom vo Vasich pripadoch. Nase dietatko sa malo volat Samko a druhemu dietatu dam jednoducho ine meno, lebo Samko nam umrel. Manzel ho povazuje za svojho prvorodeneho syna, ma rovnaky nazor.

Co sa tyka toho potratu v sprche, verim, ze to bolo hnusne, ja som sa totiz nepozerala na nasho Samka, ale manzel sa pozeral :frowning2:

Buduci rok sa chceme prestahovat do noveho bytu - to bude dalsi sposob, ako s tym bojovat, lebo miesto, kde bola pripravena postielka, je tak nechutne vyplnene kvetom ...
6. dec 2007 o 09:13  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte :slight_smile: potrebujem radu. pred 2 týždňami som potratila :frowning2: (10 t.t.) 10 dní som sa čistila, č dni nič, čistá vložka a dnes ráno sa mi objavila krv ako keby mi začinala MS ale doktor mi povedal že MS dostanem tak o 4-6 týždňov. :confounded: je to normáln? žeby mi už začínala MS?
6. dec 2007 o 11:43  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte babulky,
už si vás čítam dlhšie. Chcem sa tiež s vami podeliť s mojím smutným príbehom. Na môj najhorší deň v živote 1.11.2007 nikdy nezabudnem. Vtedy sme totiž prišli o bábo v 27.tt., dobrovoľne - je to asi najvhodnejšie slovo. Tehotenstvo prebiehalo v poriadku, až na 3D ultrazvuku prišli na to, že naše bábo má vrodenú vývojovú chybu nezlúčiteľnú zo životom. Bol to pre nás neskutočný šok a vtedy sme sa museli rozhodnúť. Veľmi to bolí, ale bolo to pre naše bábätko to najlepšie.
Tie pocitity každej z nás sú rovnaké. Osud sa s nami zahral. Verím, že tú neskutočnú bolesť v srdci zmierni už čoskoro druhé bábo.
6. dec 2007 o 12:19  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte - je mi velmi smutno, ked citam vase slova. My sme o babo prisli v 9tt - bolo to mimomaternicove tehu, ale take, ze z krvi vykazovalo hodnoty ako bezne tehotenstvo, takze mi vlastne po 5 rokoch snazenia oznamili, ze som tehotna, potom, ze to je mimomaternicove, potom, ze hodnoty su vysoke, len to asi nie je vidno, tak pockaju. bola som 3 tyzdne v nemocnici, uz ma ani do bufetu nechceli pustit, lebo, ze keby som zrazu odpadla nemuseli by vcas prist na to, z ktoreho oddelenia som a ze mam mimomaternicove v takom stadiu a mohla by som zomriet... Po 2tyzdnoch v nemocnici som zacala krvacat, tak mi oznamili, ze je vsetko v "poriadku" a potratila som, len to skontroluju z krvi. no a tehotenstvo prebiehalo dalej... takze ako na hojdacke - jeden den to oplacete, druhy vam povedia, ze ste tehotna dalej, mozno to je v maternici, dalsi zase, ze nie a tak dookola... :frowning2:
kazda si musi tu bolest asi odzit. Dnes mame krasnu dceru, ktora je liekom na vsetky bolesti sveta. :grinning:
drzim vsetkym palce :slight_smile:
6. dec 2007 o 12:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
sona 1972 - chod k doktorovi, aby si nemala nahodou nejaky problem, krv by sa nemala vyskytnut, spinenie ma ustat a 4-6 tyzdnov po potrate ma nastupit MS, aspon ja mam take instrukcie z nemocnice, ze keby sa takto, ako v tvojom pripade objavilo krvacanie, mam prist
drzim ti palce, ale radsej chod, keby si mala nejaky problem, aby si si este nepohorsila, ze vahas a ked je vsetko v poriadku, tak si aspon vydychnes :slight_smile:

denny tazko povedat nieco normalne na 27 tt a prerusenie tehotenstva :frowning2: ak sa mozem spytat, aku diagnozu ste mali? V nasom pripade Hydrocephalus a Dandy-Walker syndrom :frowning2:

Baby ja niekedy nechapem ... co sa to deje? Zistujem, ze obrovske mnozstvo zien ma problemy ci uz otehotniet alebo potom v tehotenstve :cry:
6. dec 2007 o 13:21  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte dievčatá, som tu chvíľu nebola, mala som nejaké vybavovačky.
Veronika99,je to smutné, že máte tú genetickú záťaž, no na druhej strane aspoň keď už vieš čo je vo veci, môžeš aspoň proti tomu bojovať. Jasné, že ten strach ťa len tak ľahko neopustí, no ja verím, že teraz, keď už užívaš tie vitamíniky, tak sa to vydarí :wink:
Mery.majka, je fakt že spravodlivosť asi v tomto neexistuje. Čo narobíme, každý si vlečie nejaký ten kríž, a my zrovna tento. My s manželom sme už pripravení si aj adoptovať, ak by sa nedarilo otehotnieť. Ktovie, možno to je naša úloha, postarať sa o miminko, ktoré nemá nikoho. Každopádne ešte skúšať budeme a uvidíme. :slight_smile: Tiež sa budem dopovať kyselinou listovou, presne tak ako píšeš ty Maso, tiež som pri prvom užívala len mesiac pred otehotnením. Teraz už práve začínam užívať. S tým menom pre bábatko, my sme mali vymyslené iba dievčenské meno Sonička, chlapčenské sme sa akosi nevedeli rozhodnúť, no a vlastne až po potrate sme sa dozvedeli, že to bolo predsa dievčatko. No počas tehotenstva som vlastne nevedela či je to chlapček alebo dievčatko, takže som ho oslovovala len bambúšik, miláčik a tak, takže som si to meno s bábetkom vlastne ešte nespojila. Ale viem si predstaviť, že ak si už ty vedela, že je to chlapček a už si sa mu prihovárala po mene, tak sa nedivím, že jednoducho to už navždy pre teba bude jediný Samko.
Vidím, že nám pribudli ďalšie dievčatá-spolutrpiteľky, dievčence mrzí ma, že sa zrovna v tejto smutnej téme stretávame, keď tak čítam vaše príbehy, tak mi je hrozne ľúto, čo všetko musí žena prežiť :frowning2:
Abi 0605 - panebože, pre blbú amniocentézu prísť o zdravé bábätko, :frowning2: to musí byť nevýslovný žiaľ, a ešte k tomu potratiť v spche...no des! Dúfam, že sa rýchlo zotavíš. Plánujete sa ešte pokúšať?
Denka, vitaj, mi sme si už trošku popísali, dúfam že je ti už aspoň o trošíčku na dušičke lepšie. :slight_smile:
Gabika, ty si mi vliala nádej, že aj keď si človek vytrpí ako kôň, tak sa potom môže všetko na dobré obrátiť a snád aj my všetky sa dočkáme toho malého drobčeka :slight_smile:
6. dec 2007 o 14:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj holky,tak já vám chci napsat svůj příběh:když mě bylo devatenáct otěhotněla jsem se svým dlouholetým přítelem milovali jsme se a rozhodly se pro mimi.Jenže jsem ve druhém měsíci potratila a moc jsem plakala,ale za půl roku jsem otěhotněla znovu a se silným krvácením jsem odjela do nemocnice tam zjistily velký hematom za dva dny ten hematom rozdrtil plůdek a já musela na vyčištění.Čekaly jsme rok a já byla opět těhotná brala jsem utrogestan a moji malou holčičku donosila jen do 27 týdne,umřela ve mě a musím říct že dodnes to mooooc bolí.Jak to asi většina tady znáte musela jsem jí porodit byla to šílená bolest :frowning2: jak psychická tak fyzická.

Za rok těhotenský test ukázal těhotenství nic jsem nebrala a donosila mého syna filípka,byl to krásný zážitek (až na ty bolesti) :angry:

No k filípkovy jsem moc chtěla tu mojí malou holčičku chyběla my tak jsme se pokusily a za chvíly jsem byla těhotná ale v 17 týdnu ve mě umřela a já musela opět potratit.

Však nevzdala jsem se jak vidíte mám svou malou narodila se letos a já vám moc přeji at jsou z vás maminky krásných a zdravých miminek. :wink:
6. dec 2007 o 14:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Halienko, pomalu se dávám do kupy.Mestruace mi přišla až dnes,po více než 8 týdnech od potratu. Určitě to budeme zkoušet znova,ale tohle miminko bylo počato díky umělému oplodnění a pokud na něj půjdeme znova,tak to bude hodně finančně náročné.Ale budeme i pokoušet osud i přirozenou cestou,třeba se zadaří.
6. dec 2007 o 16:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Abi0605, viem, že tie umelé oplodnenia sú drahé, ja mám tiež jedno za sebou - neúspešné, a rok po tom som otehotnela spontánne. A teraz máš asi aj väčšiu šancu prirodzene otehotnieť, pretože vraj rok po takom neskorom potrate je zvýšená šanca znovu otehotnieť, všetko tam je poriadne prekrvené, cesty pootvárané, takže kľudne sa môže stať, že sa zadarí aj bez umelého oplodnenia. Budem ti držať palce aby to tak vyšlo. :wink: Čo sa týka tej menštruácie, aj mne doktor vravel, že by mala prísť 4-6 týždňov po potrate, no ako tu tak čítam, aj tak to je individuálne a nie je to vždy tak. Ja som po zákroku krvácala 3 týždne, potom týždeň nie, a ďalší týždeň som už dostala menštruáciu, ale tak silnú až som sa zľakla, že veď už vo mne kvapka krvi nezostane po toľkých krvácaniach. No ale ďalší menzes už bol v pohode. Hlavné je asi aby po prvom menzese naskočil normálny cyklus, aby bola ovulka. :wink:
6. dec 2007 o 19:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Baby,
ja som si vcera kupila Calibrum babayplan - chcem otehotniet co najskor. Pockam dve menstruacie a pojdeme na to - teda pokial doki nepovie vyslovene, ze este nie-
7. dec 2007 o 09:27  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Masko, držím palečky, urob hocičo, čo ti zdvihne náladu, podporí, poteší, lebo to je základ úspechu :dizzy_face: Tie tri mesiačky asi treba počkať, lebo bábenko spotrebovalo predsa len nejaký ten vápnik a vitamíniky, tak nech sa telo trošku spamätá, naberie nové sily, aby ďalšie bábanko malo dosť živín. Calibrum isto pomôže doplniť potrebné vitamíniky :slight_smile:
7. dec 2007 o 09:51  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte vsetky, nahodou som si precitala vasu temu, je mi to strasne luto co sa vam stalo, ja som tiez dva tyzdne po potrate, potratila som v 12tt, bol to spontany potrat(MA), vraj babu nebilo srdiecko :frowning2: je to strasne bolest na dusi a na srdci, viem, ze nic k tomu nemusim pisat, kazda jedna ste tiez tym presli :cry: :frowning2:
ja som tiez vcera zacala brat kyselinu listovu, aby som bola pripravena na dalsie babo, predtym som ju zacala brat iba mesiac pred otehotnenim, ako aj vy.
pevne verim, ze coskoro budeme zase tehu a zalozime novu temu, ktora bude ovela ale ovela veselsia a krajsia :sweat_smile:
7. dec 2007 o 10:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Masko,
nevyvinutá pľúcnica - vrodená vývojová chyba nezlúčiteľná so životom :frowning2:
7. dec 2007 o 11:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj maja.ka, to je smutné, že ťa to tiež postretlo :frowning2: , dúfam že sa čím skôr dáš do poriadku a budeš sa môcť znovu spolu s nami pokúšať. Myslím, že sme tu viaceré, čo si plánujeme, že budúci rok by nám mohol priniesť šťastie. Janicckka nám je pekným príkladom, že sa nemáme vzdávať, že aj keď sa nás osud rozhodol potrápiť, tak aj nám sa nakoniec môžu splniť naše priania. :dizzy_face:
7. dec 2007 o 11:12  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj Halienka :slight_smile:
7. dec 2007 o 11:18  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj Denka, ako sa máš? :dizzy_face: Je ti už trošíčku lepšie?
7. dec 2007 o 11:20  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
viem, ze je to smutne a velmi tazke prist o babo, ale riadne obdivujem baby, ktore to zazili viac-krat, je to fakt nespravodlive... ale co uz my biedni tvorovia narobime, Boh nam ich dal ale hned aj vzal... nehnevam sa nan preto, on vie preco to spravil, chce nas skusat a hlavne posilnit do dalsieho zivota... :unamused:
vsetkym silno drzim palca, aby tie dalsie tehotenstva uz boli iba krasne a bezproblemove... :sweat_smile:
7. dec 2007 o 11:20  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
halienka - je mi trošičku lepšie. Osud sa s nami zahral, ale život ide ďalej. Musíme myslieť pozitívne a byť pripravené na nové šťastie. Sme na jednej lodi.
7. dec 2007 o 11:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tady čtu jak je nás hodně , ketré jsme to zažili ale holky, my ženy toho vydržíme tak hodně, pčece nás to nepoloží. Věřte si, každá se jednou dočkáte, tak jako já, je důležité být v klidu toto fórum vám dodá naději, Je strašně dobře, kdyžvidíte že v tom nejste sami. I když sme si navzájem cizí, jedno máme společné a o tu bolest z toho trápení se můžeme podělit s někým kdo nám tak rozumí. Hned je ta bolest o trochu menší, když víme že v tom nejsme sami. Já když jsem toto prožívala, byla jsem na to sama, nebyl internet, neměla jsem v té době poblíž žádnou kamarátku a můj muž tenkrát o tom se mnou nechtěl mluvit. Musela jsme si to prožít sama. A to bylo o dost těžký. Ale zvládla jsem, později jsem mítě měla, dnes je vše v pořádku. vy zo zvládnete taky!
7. dec 2007 o 12:01  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
m311293 - obdivujem ťa, že si to všetko zvládala sama. Ja mám dobrého manžela, všetko prežíval so mnou. Od kedy sme sa dozvedeli, že sme na tom zle absolvoval so mnou všetky vyšetrenia vrátane Prahy.
Každý deň si ma vypočuje, lebo vie, že ma to ešte bolí.
7. dec 2007 o 12:35  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
denny aj moj manzel je stale pri mne a pocuva aj ked mu hovorim o tom co tu kazda jedna napise, ci je to uz dobra alebo aj smutna sprava... :unamused:
tazko mi je velmi na dusi z toho, ze dve kamosky su tehu, prajem im, aby to dotiahli do uplneho konca bez problemov,ale nemam velmi chut s nimi byt a dalsie kamosky uz maju deti,nechcem od nich teraz bocit, ale najako to nezvladam sa na ne divat... vy ma urcite chapete ake to je tazke :frowning2:
7. dec 2007 o 12:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
majka - myslím, že tu sa vieme pochopiť navzájom. Máme rovnaké pocity.
7. dec 2007 o 13:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ano a som velmi rada, ze som takuto temu nasla :wink:
nasla som aj MA-ta je skor pre mna, ale tam to je ina ako tu, tam je uz zopar bab tehu, co ma tesi a ine sa uz snazia, co ja zatial nemozem :unamused: ale verim, ze coskoro aj my vsetky tu budeme snazilky :sweat_smile:
7. dec 2007 o 13:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
maja.ka presne viem, ake to je, ked nechces byt s tymi, co maju alebo cakaju deti :confounded: mna to velmi mrzi, ale ja to tiez nedokazem
Dokonca neviem, ako sa budem spravat k nasmu krsniatku, ktore nema este ani rok - normalne ho momentalne nechcem ani vidiet :frowning2:

Vcera bola Hodina detom a nedokazala som to pozerat, bolo mi do revu :cry:

Moj manzel ma tiez chape, bol stale pri mne ... aj ked dost tvrdo ma tlaci do zivota ako predtym - niekedy sa mu to podari a inokedy to nezvladnem. Niekedy ho za to neznasam a niekedy som mu vdacna. Keby nie jeho, tak sa utrapim, takto ideme jednoducho dalej.
7. dec 2007 o 13:18  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok