Zažil tu niekto potrat v 31. týždni?

Zusika,
drzkaj sa, viem ake to je tazke ale neboj bude lepsie, casom,, cas a laska su najlepsi liecitelia. 😉

Zusika, tie posledné vety si napísala veľmi pekne. 🙂
My sme tiež prišli o dcérku, ale ona mala 8 dní, keď nás opustila. Teraz v nedeľu by mala rôčik. 😔

Veľmi Ti držím palčeky... si krásne pozitívne naladená. 🙂
.

zusika, ja musim povedat, ze ta obdivujem, nas maly odisiel pred 5 mesiacmi a ja dodnes nie som schopna sa stretavat s kamaratkami, ktore maju deti, alebo rodili tesne pred nami ci po nas, nehovoriac o tehulkach a kocikoch na ulici.. je to uzasne 😕

tance si zacni, ked si zdravotne v poriadku, privedie ta to na ine myslienky.. aj ja teraz chodim na brusne.. posilnovat maternicu 😅

zusika, drz sa, s tvojim pristupom a optimizmom sa ochvilu vsetko na dobre obrati 😀

ahoj Zusika, ahojte babulky, velmi ma mrzi aky osud vas postihol, az sa mi tisnu slzy do oci....prajem vam vela sili, vela energia, vela dobreho aby to pretrpelo a prislo opat nieco krasne co tie rany aspon ciastocne zahoji, aj ked jazvy ostanu...drzim palceky zlaticka...

Ahojte, volam sa Dana mam 24, zijem v UK a tiez mam podobnu skusenost... V 33 tyzdni tehotenstva som jedneho dna presne si pamatam bol to piatok18.12.09 o 13.15pm isla som do prace, cakala som na bus v poriadnej zime a rozmysla som o tom, ci toto cakanie v takej zime mojmu babu neublizi ale mala veselo kopala az ma to bolelo. Bus prisiel asi po hodine(tuna autobusi nechodia nacas ako na SR) prisla som do prace, kde som bola natolko zamestnana, ze som nemala cas rozmyslat a pocuvat, ci vnimat, ci citim babo. Musim ale povedat, ze nasa Amy bola mimoriadne aktivna, takze to bolo tazko prehliadnutelne, no v ten den som to nevnimala. O 22 som v praci skoncila a prisla som domov. V praci sa nic mimoriadne neudialo, neznervoznoala som sa, nic tazke som nedvyhala, akurat som nemala cas ist na zachod asi dve hodiny a bolo mi strasne treba. No doma som uz citila, ze nieco nie je v poriadku a povedala som mojmu partnerovi, ze sa mi zda ze asi od druhej poobede necitim malu. Na tychto poradnach na nete som citala, ze v tomto stadiu je to normalne a stava sa, ze dieta sa nehybe aj hodiny lebo spinka. Tak sla som si lahnut, pozerala som si na brusko, ci sa nehybe ako kazdu noc ale nic. Bola som strasne unavena tak som zaspala. Rano som sa zobudila, dala si kavu, co malu vzdy prebralo a uz ked som vtedy nic necitila, zavolala som do nemocnice, dala si sprchu pre kazdy pripad..este si pamatam, ze som mojmu partnerovi hovorila, ze dufam, ze to nie je nic vazne, ze som len ako jedna z tych mamiciek, co robia paniku..lebo ak sa nieco stane urcite to neprezijem.Prisli sme do nemocnice, zacali pocuvat brusko, nic nepoculi, zobrali nejaky iny nastroj na pocuvanie, stale nic, potom sestricka odisla pohladat doktora, ten doniesol ultrazvuk, hladal asi 45 minut, mne uz tiekly slzy a potom mi povedal ako mu je luto ale zial nevie najst bijuce srdieco ale, ze este ide zaolat dalsieho doktora a on to skusi znovu aby si boli na 100% isti. Tak aj druhy doktor potvrdil, to, co si ziadna tehotna zena nepraje pocut. Odprevadili nas do jednej malej miestnosti aby nas nik nerusil a dali nam moznost vyberu, ci budem rodit v ten den alebo pojdem domov a vratim sa rano. Bola som hotova, povedala som, ze idem domov..myslim, ze na SR by som si nemohla vyberat.No na druhy den som prisla, nedidem to cele opisovat v skratke: dostala som vlastnu izbu s velikanskou postelou, internetom, telkou, cd prehravacom....doniesla som si na podporu mamu a partnera. Sestricky (teda midwife lebo tu sa s doktorom nerodi) boli uzasne, velmi citlive, lastne nie len sestricky ale vsetci vratane upratovacky.Dostala som nejaku tabletku na pomoc pri otvoreni ci co ja uz viem, mala do 6 hodin zabrat...nezabrala, dostala som druhu...potom mi pustili plodovu vodu. Dostala som epiduralku, pri ktorej som necitila ziadne kontrakcie, ie ako na SR len taku polovicnu davku(ze vraj to tu robia aj ked je dieta v poriadku) a stale mi ju doplnali. Takze co sa tika bolesti boli vyborni, naozaj som len minimum citila.a tak dalej ...v pondelok 21.12.09 o 13.19pm sa Amy narodila, moja maka a moj partner boli cely cas so mnou. Rozhodla som sa, ze malu nechcem vidie hned potom ako sa narodi ale az oblecenu, umytu. Asi po hodine mi ju doniesli v slamenom prutenom kosiku olecenu, umytu, navonanu ako keby bola ziva. Ona tak aj vyzerala akurat, ze spinkala. Dostala som asi 10 fotiek, urobili mi otlacky noziciek a ruciciek, kustik kuceravich vlaskov.kym som odisla poprosila som sestricku nech mi ju este raz a naposledy uaze a donesie. O 18.00 som odisla domov. Samozrejme aj my sme museli robit pohreb pre naso anjelika. Ten bol vsak az teraz v oktobi 12teho. A to preto, ze sme suhlasili s uplnou pitvou a na vysledky sa caka 6 tyznov. Do dnesneho dna ich nemam a zajtra planujem napisat staznost. Je to hrozne zit v takejto neistote a uz 9 tyzdnov nevediet preco sa to vlasne stalo. Midwife mi povedala, ze pupocnikova snura bola omotana oklo malickej krku ale to stale neznamena, ze to nola pricina zastavy srdiecka. Vraj 50% deti sa rodi s pucniovou snurou okolo krku a nic im nie je. Jaj dievcata niomu neprajem pochovanie vlastneho dietata. Tyzden pred tym ako sa too stao som bola na ultrazvuju a vsetko bolo v poriadku, moje tehotenstvo bolo ukazkove, ziadne zvracanie, akurat ma bolel chrbat to je vseto. Avsak od prveho momentu som mala zly pocit. Aj to ze Amy kopala tak velmi, ze to az velmi neprijemne bolelo. Ja mam dcerku, ma 4.5 roka Noemi...ked som cakala ju vsetko bolo uplne ine. Noemi sme neplanovali, Amy bola planovana a pokusali sme sa otehotniet 3 mesiace, nie vela ale mne topripadalao dlho, pretoze to bolo s inym partnerom a trosku vic rokv, tak som sa bala, ci to vobec bude mozne. Pytala som sa a povedali mi, ze jeho vek s tymto urcite nema nic spolocne. No neviem, uz len cakat na tie vysedky. Cim skor by sme sa chceli pokusit o dalsie babo ale bez tych vysledkov sa neodvazime. To, ze dalsie babo planujeme tak skoro urcite neznamena, ze na Amy chceme zabudnut, to sa neda, vzdy na nu budem mysliet, moj nevinny nadherny anjelik.

Este som nieco chcela....v praci ako na potvoru asi polovica mojich kolegin su tehotne...moja dobra kamaratka otehotnela 8 tyzdnov po mne a dnes je vacsia ako som ja bola. Potom ako sa toto stalo neviem sa na nu ani pozriet, ked si predstavim, ze moje uz malo bit doma,zive, zdrave, uz som mala prebalovat okakane plienky, budit sa v noci na to ako place, krmit kazde 3 hodiny, chodit na prechadzky....Ani ja sa s nou neviem teit a dokonca ma to strasne vytaca ked sa teraz dozvedam ako dalsia kolegina je tehotna, ako moja kamaratka z Kosic mala ten isty termin porodu na Valentina, ma uz doma chlapceka...nechcem o tom ani pocut...ale zial neda sa tomu vyhnut na facebooku to proste ukaze, kazdy sa s nou tesi...bla, bla, bla....jupiiii....prajem im to najlepsie len o tom nechcem pocut.

Tiez mam pesnicku, dali sme ju aj zahrat na pohrebe, velmi peka ako z mojho srdca....

Inak nam dali vseliake letaciky o tomto a tam sa pise, ze odporucana doba na znovuotehotnenie je rok ale minimalne, ze treba pockat do prvej mestruacie. Ta mi skoncila pred dvoma tyzdnami, tak uz sa pokusame avsak dnes sa vratila, cize beiem to tak, ze mi moje telo chce povedat, ze mesiac je stale malo. No nechapem dostat menstruaciu po tyzdni ako jedna skoncila...som uz strasne zvedava, co za katastrofu sa dozviem z vysledkov z pitvi...mozno mam rakovinu, mozno ja nie som v poriadku...k tomu vsetkemu, co sa stalo, este aj nieco take, dievcata ja uz som bola strasne blizko k samovrazde...este ze mam dcerku, inak by som tu uz nebola....prosim boha i ked momentalene pochybujem, ze nejaky existuje, ze toto dopustil aby ten vysledok bola omotana pupocniova snura...toto by som asi najlepsie zvladla. Prepacte, ze sem takto dopisujem....este som neprecitala vsetky vase prispevky a kazdom precitanom prispevku ma nieco napadne. 🙂

Dandeska, poslala som ti IP

ahoj holky.....hned jak jsem tu dočetla, musela jsem se jít podívat vedle na toho mýho spícího človíčka, mam tak velké štěstí.......

obdivuju Vás ........jak jste se s tim poprali a jdete dál........přejem Vám jen to nejlepší a další odvahu do dlouhého života

Verča.......Táda posílá všem úsměv od srdíčka

dandeska, vzdy ma zamrazi, ked vidim, ze tato tema sa vydrala na povrch.. je mi velmi luto co sa ti stalo... viem presne,a ko sa citis... aj nas maly bol uplne v poriadku a tiez sa narodil so snurou okolo krku, po pitve mi nevedeli vobec nic povedat, nevedia, co sa mu stalo, proste mu prestlao bit srdiecko...

neviem, ci ti to bude akou takou utehochou, ako som citala o tvojom porode, nieco take na slovensku nehrozi, ja osobne som mala stastie, partnera mi nechali cely cas pri mne.. aj cely ten dalsi tyzden, co som mala zdravotne problemy a som rada, ze som prisla domov cela a s maternicou.. u nas nie su takyto ustretovi.. ☹

nehovoriac o tom, ze ani babatko ti neukazu.. my ked sme sa nan pytali, tak uz bolo prec, vraj sa to uz neda.. nechceli nam ho ani len ukazat.. nas maly bol uplne v poriadku, prenasala som, dokonca som uz 3 dni lezala v nemocnici, ked som sa rano zobudil a necitila pohyby.. a to som rodila v bratislave!!! kde by clovek uz nieco cakal..

a to sme sa snazili par rokov a som bola na umelom oplodneni .. tvoja noemi ti pomoze v tazkych chvilach.. vase druhe babatko potrebovalo na tomto svete takyto kratky cas.. neboj sa, nie si chora, nic ti nie je, nie je to tvoja chyba, s bohom sa ja dodnes den nerozpravam, neviem sa pozriet vonku na tehotnu zenu, so vsetkymi kamaratkami, ktore maju deti, alebo otehotneli po nas alebo su tehotne teraz sa nevladzem stretavat.. proste som prerusila kontakt.. je to uplne normlane.. nic si nevycitaj..

ja viem, ze to znie hlupo a banalne, ale chce to cas... naucis sa s tym zit.. casom sa to zlepsi a budes planovat dalsie babatko a to sa uz urcite narodi ... vase mimikno je aj tak stale s vami, len nie fyzicky

posielam trosku pozitivnej energie.. 😅 a sily, budes ju potrebovat..

malinka, tebe ako sa dari? ako tak lepsie?

baby, vsetkym nam zelam vela sily.. nech je toto hnusne obdobie za nami a nech sme zase stastne 😅

My ženy mame fakt veľa trapenia....tešime sa na naše detičky a bojime sa o ne už ked su v brušku....Mna boh obdaril krasnym synom a dvoma anjelikmy ktory bohužial nemôžu byť pri mne ale su tam hore...ale viem že jedneho dna sa tam hore všetci stretneme...a potom si ich silnučko vystiskam...Zatial my neostava nič ine len sa s nimy večer rozpravať a verim že ma počuju..

viem baby že píšem neskoro po vašej debate , ale chem sa pridat a popriat všetkým vela síl a aj sebe. prežila som to iste prišla som o dve detičky dvojčátka a do dnes ich mam pred sebou čo sa nedá zabudnuť pohlad na ich tvaričky.a neznašam reči od iných ked hovoria viem ako sa citiš a vedia prd ked to neprežili.a ešte som čitala príspevok od jednej z vás ako píše že podá stažnosť, viem ze je to zbytočne ani sa neobtažuj ako sa povie pes psa nezožerie.ja som tak urobila mám aj s tým skúsenosti a do dnes iba problémy a starosti tak sa teraz na mňa aj pozeraju všetci lekári.a poznám aj pocit že sa mi zrazu zprotiveli tehotné kámošky dokonca aj rodina s malými detmi dobre poznám ten pocit a verím že je úplne k danej situáci.tak baby držme sa

Ahojte, no musí to byť strašné, ja som také nič nezažila, chvalabohu, síce som v 11 t.t. potratila, ale to sa nedá porovnať s tým, čo ste zažili vy. Je to smutné a všetkým Vám držím pršteky, nech Vám to vyjde. Ja som mala rizikové tehotenstvo a teraz je maličký veľmi chorý, ale musíme to nejako zvládnuť. Tak sa všetky držte

Dakujem vsetkym za sukromne spravy aj podporu tu. Velmi dobre to padlo a ten pocit, ci vedomi, ze ma niekto pocul je uzasny, dokonca, ze niekomu na mne zalezi a to ma ani nepozna....dakujem.

213mata: nie som si ista, ci to bolo mne ale ak ano k tej staznosti: po odoslani staznosti a obrzani jej mi na druhy den hned volali a ospravedlnovali sa. Nejaka riaditelka mi volala 3x denne a informovala ma o priebehu a snazila sa zistit, kde sa stala chyba. Nakoniec o tyzden na to som dostala oficialne ospravedlnenie a pozvanku ku konzultantovi, ktory nam vysvetlil, co sa stalo (nie, ze by tam bol nejaky dovod) ale konecne sme sa dockali odpovede, na ktoru sme cakali a mohli sme to konecne uzavriet.
Tiez nam povedal, ze nevidi ziaden dovod preco to neskusit zase, akurat od tretieho mesiaca mi odporuca brat aspirin...uz to bolo davno nie som si presne ista, ci je to aspirin. No tak ci onak kedze som prave v 4 tyzni a 3 dni predpoladam, ze sa to coskoro dozviem. 😅 Pred piatimi dnami som si urobila tehotensky test a vysiel pozitivne....dokonca to ani tak dlho netrvalo, odkedy som vysadila antikoncepciu(ktoru som brala len pol roka) som mala len jednu menstruaciu a druha uz neprisla 🙂 veeelmi sa vsetci tesime a ja kazdy den dufam, ze tetokrat uz po 40 tyzdnoch budem v rukach drzat krasne zdrave babetko, co ma bude kazdu noc budit, koli ktoremu budem vkuse unavena ale stastna. Tak vam stekym velmi pekene dakujem za poporu a moznost si precitat aj vase pribehy a zelam vela stastia, nech ste stastne aspon ako som ja terz.

Ahoj zdravím všechny,jsem ráda že jsem našla stránky a můžu si o svém probkému promluvit z někým kdo zažil to samé a ví o čem mluvím.23.10. 2010 jsem přišla ve 27 týdnu o malého.Neměla jse v těhotenství žádné potíže a jednoho dne jsem přestala cítit pohyby a už to budo. ☹ den předem jsem byla na kontrole a vše bylo v pořadku Ultrazvuk ve 20týdnu byl také v pořadku a řekli mi to samé že se to občas stavá,což teda pro Nás nebyla žádná utěcha.Z pitvy jsme zistily že malý poškozený nebyl a já mela malou placetu a záněz v ní.Samozřejmě mě napadá jak to že to nezjistily včas z ultrazvuku a prohlídkách určite tom napadlo každou z Vás?Souhlasím z Vašima pocity je to strašné dlouho jsem o tom nemohla mluvit,nesnášela jsem větu čas vše vyléčí chtela jsem aby se vše vrátilo a bylo mi lépe.Dnes vim že na to něco je dřiv mi to ale nepomáhalo.Už je to přez rok tenkrád me držela nsd vodou Dcera,chtěla jsem to vzdát ale kvůli ní jsem musela.

Ta touha po miminku je možná větší než ten strach,když se to stalo nemohla jsem ani pomyslet skusit to znova.Moc se bojím aby to zas nedopadlo zle ale co mi zbívá než to skusit.. 😕 3 měsíce se snažíme o miminko zatím se to nepodařila-stále doufám a Vám též přeji aby Vám to vyslo

Je hrozné když čtu to samé co prožívám také pred tím sem si myslela že se to snad stalo jen mě,v mém okolý nikdo takový není kdo pochopí co to je.Sebe obvinování,stek na lékařství a následná bezmoc..říkala jsem si vždyt měl 2200 a to odpovídalo danému období na 27 týden samozřejme tedy napadne kdyby byl včas vyndaný mohlo to dopadnout jinak,je to však nenávratně pryč.Nechala jsem si malého uložit do urny,bylo mi totiž řečeno že byho spálili z nemocničním odpadem což jsme nemohly dopustit a však po porodu jsem neměla dost sil se na něj kouknout.Někteří nás,(pro mě nepochopitelný) od toko odrazovali ale já nejituju co víc můžu než zapálit svíčku.Co bylo hodně težké bylo vzsvětlit to mé Simonce.Když jsem přišla z nemocnice ve dveřích me položilo- maminko kde máš Dominika?Kde si ho nechala mě je po něm smutno a pak deně se mi na to ptala že chce bráchu,byli ji 3 roky a je hodně šikovná a chápavá - chápala to po svém děckym rozumem ale vědela že se něco děje!

Ahoj květinko,boužel se mi stalo něco podobného ve27týdnu.Těhotenství jsem měla bezproblémové ultrazvuk z 20 týdne taky ještě den předním než se to stalo,jsem byla na kontrole.Druhý den jsem přestala cítit pohyby a už to bylo.Je tomu už 1rok a dva měsíce-do dneška je to bolavé.Jak si na tom dnes?

ahojte dievcata, ja sa naozaj malo zapajam do takychto komunit, ale myslim, ze je to prave to, co nam pomaha v prekonani nasich bolesti alebo v prezivani nasich radosti... konecne som nasla tuto temu, vacsinou kocky pisu o skorych potratoch, ale malokde sa docitam o tom, ze niekto prisiel o dietatko v 2. pol tehotenstva. tiez som si nemyslela, ze sa mi to niekedy stane. Stalo sa... Boli to dvojicky, chlapcekovia a ako mnohe z vas pisali, tiez paradoxne sa vsetko stalo nahle, lebo tehotenstvo bolo ukazkove. nebudem znovu pisat ako sa vsetko stalo a co sa stalo, len chcem povedat, ze vas vsetky chapem, viem cim prechadzate a dievcatam, ktore ma tu nasli a napisali mi par povzbudivych slov, velmi velmi dakujem. je skvele ze sa mozete porozpravat s niekym, kto vas pochopi, aj ked len takto na dialku. viem, ze vsetko chce cas, aj ked to tiez neznasam. to, co sa stalo, na druhej strane este viac utuzilo moj vztah a manzelom, jeho rodinou, ale aj mojou vlastnou. a dufam, ze tak ako vy, ktore ste si tym presli a potom porodili zdrave babatka, aj my sa raz budeme tesit z toho nasho....

@miss_stanya velmi sa mi paci tvoje motto 🙂 a dufam, ze je pravdive .. prajem vela sily, nech sa vsetko na dobre obrati 😅

@ninockaskv dakujem Ninocka, musim verit🙂)

@miss_stanya nooo 😒 😠 len keby to nebolo take tazke 😕 😕 mi niekedy pride, ze je to beh na dlhu trat 😒

@ninockaskv hm keby bolo dosiahnutie vsetkeho take lahke, asi by sme si to v konecnom dosledku nevazili :( Ja viem, nabehame sa, nabehame, ale raz tam dobehneme🙂))

@miss_stanya to dufam,ze raz dobehneme 😉 a vy ste cakali dvojicky prirodzene? to mate velku sancu, ze sa vam pritrafi zase 😵 dvojita radost

pekny vecer, ja bezim.. konecne vikend a ziadne pocitace 😉

@ninockaskv My mame dvojicky v rodine, u babky z maminej strany sa narodili dvakrat... Ja som bola navyse po hormonalnej stimulacii, takze dvojicky nam boli priam predurcene....Uvidime, ako dobehneme nabuduce🙂 ako to manzel tentoraz "rozhodne" 🙂

😵 😵 😵 tak to vyzera nadejne na dvojicky... v kazdom pripade drzim vsetky prsty, nech sa u vas cim skor zastavi bocian 😀 a vidim, ze drobci maju nie nase mena.. 😉

@ninockaskv potom ti toho bociana posleme tiez, ak bude u nas skor 🙂 Manzel je Egyptan, takze jasne ze arabske mena to vyhrali... Nase sa k priezvisku potom nehodia.... 😎

@kolebka drzim ti palce, aby si tentoraz dcerke priniesla domov krasnu zivu babiku!!!