Ako prebieha cisársky rez?

stresmenka,
ja som rodila so spinalom a bolo to v pohode. porod bol 17:30 a rano o 6:00 som uz isla do sprchy za pomoci sestricky. bolest riadna ,ale ako pise vesi, da sa a kazdy den je to lepsie. ja osobne som mala vacsi strach z normalneho porodu ako z cisarskeho. no a nakoniec mi ho museli urobit, tak som bola aj rada 😉
a tiez som nikdy pretym nebola v nemocke nie to este na operacii

Ivana a nebala si sa ranu namocit?

ahoj stresmenka, aj ja som rodila cisárskym v spinálke a určite viem že druhé dieťatko chcem tiež rodiť tak isto, cisarák mi robili ráno 10,30 a podla toho ako som pozerala na hodinky tak na sále som nebola dlhšie ako 20 minút aj s napichnutím spinálky až po prvý dotyk môjho chlapčeka, hneď potom ma odviezli na izbu kde som v momente zaspala, ráno prišla sestrička odlepila mi ranu, vytialhla cievku a išla so mnou do sprchy, potom so mnou chodila a na druhý deň mi dali už aj malého ktorého som si nechala hneď pri seba aj keď iné dievčatá na izbe s tým ešte počkali a na noc si detičky nechali v detskej izbe ale to je na každom ako to zvládne, ja som chcela byť hneď s malým a to mi pomohla aby som zabudla aj na bolesť ktorá mimochodom nebola až taká strašná takže aj drúhé určite císarom 🙂

Vesi 24hodin??? 🙂 To si mala ohladuplne sestricky...my sme boli dve na izbe po cisari a uz po 5 hodinach sa bola prvy krat pytat,ci skusime vstat hore...ja som vstala tak po cca 8 hodinach do sprchy a nazad...

Můj porod Císařským řezem

Byl to plánovaný porod (vzhledem k operaci sítnice oka) na 10.6. 2008.
Do nemocnice (Milosrdných Bratří v Brně) jsem nastoupila den předem (9.6.) ve 14 hod. V pondělí dopoledne jsem se teda již definitivně sbalila, zašla s manželem na obídek a vyrazili jsme
No přiznám se, že se mi tam vůbec nechtělo…strach, obavy a hlavně ta noc v nemocnici!!!!
Na příjmové ambulanci mi udělali monitor, odebrali krev, vyptali se na všelicos možné až po jména miminka…..Oblíkli mě do erární košile cca o 3 čísla větší a hupky- šupky na odd. gynekologie – pooperační pokoj.
Tam už leželi další 4 pacientky, které pospávaly nebo se všemožně svíjely v bolestech….:(
„No teda“….pomyslela jsem si, zasunula tašku s věcima pod postel a rychle běžela za manželem na chodbu, kde jsme seděli až do 19 hod, drželi se za ruce a všemožně utěšovali. Teda on utěšoval mě, já měla slzy na krajíčku….
Večer se nic zvláštního nedělo, jen se mnou prohodila pár vět anestezioložka, obeznámila mne jak to bude asi zítra probíhat, popřála dobrou noc a bylo TO!!! Sestřičky mi donesli prášek na spaní a nějaké léky a oznámily mi, že budíček se koná v 5 ráno!!!
Noc….no snad si dovedete představit…☺bdění, přemýšlení a do toho chrápání ostatních spoluležících…..
5 ráno!!!!! Budíček!!!!!!!!! Takže hned po ránu klystýr….dalo se to vydržet cca 10 min….., pak sprcha, měření teploty, monitor (mimisek se nechtěl hýbat, tušil co ho čeká…??), bandáže končetin a cévka do moč. měchýře – no tak to byla asi nejhorší tečka na závěr!!!:( Štípalo to jako děs!!!!
A pak už jen čekání na danou hodinu…prý něco mezi 10-10:30.
Manžel dorazil raději dříve, držel mě za ruku a moc mě podporoval. A jelikož to čekání bylo tak dlouhý…..se mu chtělo na záchod, tak běžel…..A když byl zrovna pryč, tak dojel sanitář, řekl ať sleču košili, vyskočím na vozík a prý se jede.
Sháněla jsem se po manželovi, ptala jsem se kde je aby ten oper.sSál našel a on ten sanitář s klidným hlasem řekl : „nebojte, není malej, on to najde“…takže jsem se ještě bála o manžu ,aby ten náš porod nep…..🙂

No a na sále už to šlo strašně rychle, píchnutí do spinálu – anestetikum (tedy umrtvení od pasu dolů) zarouškování, dezinfekce op. pole, anestezioložka píchla do ruky nějakou infuzi, přikurtovala druhou ruku, namotala tonometr na tlak…a v tom se objevil manža v operačním ohozu (moc mu to slušelo)
A mohlo se začít…..šlo to nějak moc rychle,…manžel se na mě pořád díval, já na něj, doktoři to jen komentovali, že teď to bude trochu tlačit (museli zatlačit na žebra), trochu to se mnou lomcovalo, divnej pocit…jako když vám vytahují něco moc velkého z břicha(3430g), anestezioložky tam přes tu roušku viděla, tak říkala, že už vidí hlavičku…a my se s manželem na sebe usmívali a cosi si povídali, tak nás napomenula, že to teď není žádná legrace, ať nepovídáme..(já měla na obličeji kyslík. masku…)
No a najednou strašnej křik….a prý máte kluka. Najednou se manžel vypařil….a dorazil už s uzlíčkem štěstí. …Držel ho v bílé zavinovačce a říkal jak je krásnej, že není vůbec od krve a není tak otlačeném….a já se jen mohla usmívat, měla jsem ty infuze a ruky přikurtovaný….
Pak už si jen mlhavě vybavuji, že se šilo a já pospávala a slyšela jen z povzdálí hlasy a jak mě budí a přetahují jako žok na postel a něco si ti lidi okolo povídají…mám to nějaké mlhavé (asi mě něčím přispalo???)
Dovezli mne na pokoj, o čase nevím….manžel už tam čekal, slzy ve vočích, obvolal celou rodinu a byl děsně spokojenej…
Já se ho na vše musela vyptat…kolik vážil ten náš Alešek, měřil, co se tam dělo a v kolik hodin……..🙂
Nohy jsem necítila, byla jsem jak bez nich, mezi nima narvaný tuny vložek…krve….
Já ještě nevěděla čí jsem a manžel už běžel pro malého na novorozenecký Asi za 10 minut už stál ve dveřích s růžovou postýlkou a štěstíčkem. Hrdě ho vezl, no nádherný pohled!!! Jen já byla neschopná čehokoliv.Ležela jsem na zádech, jizva přicházela k sobě, otočit jsem se nemohla…tak jen trochu jsem si Aleška poňuchňala…děsná bezmoc, když nemůžete hned pochovat svoje miminko, přiložit jej k prsu!!!!! Brečela jsem!!!!!
Asi za hodinu jej zase manžel odvezl, musela jsem odpočívat a miminko také.
Tak jsem nějak pospávala….a byl večer a manžela zase dojel a zase dovezl Aleška ke mně na pokoj….Ale nebylo to ono, když je člověk Lazar!!!Ale já žila s dalšího dne, předsevzetí…že ráno vstanu jako rybka, budu se hýbat a budu přeložena na šestinedělí za Ájulko
Tak jsem nějak přežila i tu noc…chrápání a bolest jizvy….
Ráno jsem opravdu vstala, dožadovala se sprchy a chtěla se balit…
Najednou došla doktorka, že se velice omlouvá, ale že na šestinedělí je nátřesk a oni mě prostě musejí nechat na gyn!!!! No tak to bylo něco  
Já nevěděla co dělat, brečela jsem jako o život….já chtěla za svojím Alešem a kojit!!!! Ale to asi nikoho nezajímalo???
Volala jsem manželovi, ten hned dojel…..a Aleška mi z novorozeneckého několikrát za den dovezl. Na tak dlouhou cestu jsem ještě nebyla ready!
Nikoho tam nezajímalo, že chci mít dítě u sebe a že chci prostě přikládat k prsu! A ani tam nebyl nikdo, kdy by mi moje miminko mohl dovést!!!
Až po obědě jsem si troufla dojít až na novorozenecké (no belhala jsem se ze všech sil). Tam mi vyšli teda ohromě vstříc, hned mě posadili na židli a hned se snažili mi miminko přinést a přiložit k prsu…už to byl hřejivý a krásný pocit!!!
Večer už jsem byla hodně schopná a chodila si Aleška chovat a dávat k prsu sama a doufala jsem, že ten další den se už opravdu dostanu za svým miminkem a nebudu ležet na oddělení z pacientkami co jdou na operaci dělohy, cyst…..Z toho jsem byla akorát tak zoufalá, věk. Průměr tak 50let!
Další den konečně nastal!!!!!!!a já byla přestěhována na šestinedělí a vzápětí mi bylo KONEČNĚ dovezen můj Alešek!!!!!
Sestřička mi vše ukázala co a jak…..a začali jsme se zžívat. Byla to nádhera mít ho u sebe po těch 2 příšerných dnech samoty a odloučení.
Všechno nám šlo moc krásně, ještě jsme čekali na to mlíčko
Jenže!!!!!!!!!!!!!!!!§
V pátek ráno mě děsně začala bolet hlava, málem jsem prďolku ani nenakojila, ……na vizitě mi na celé dopoledne naordinovali klid na lůžku a hromadu infuzí na zavodnění. A Alešek zase musel na novorozence. Odpoledne jsem vstala, jenže…hlava bolela ještě víc, tak dorazila velká vizita a anestezioložka a naznali, že mi uniká z otvoru po prchlém spinálu mozkomíšní mok a ten mi tlačí do hlavy…Takže co teď?????
Buď ležet takto 3 dny a čekat na zlepšení, nebo …a to jsem pak tedy i podstoupila, mi píchnou do epidurálu moji vlastní krev, která ucpe ten otvor. No znělo to příšerně, já opět brečela, manžel blednul…miminko stále beze mne!!!
Tak jsem to podstoupila večer, poté jsem musela ležet dalších 12 hod nehnutě na zádech, sestřička mi chodila dávat podlož. mísu…no hrůza a děs. Zase jsem byla bez Aleška!!!!! 🙂
Ráno (sobota, 5 den po porodu) jsem vyskočila jako střela, prsa se mi pěkně nalila , a v 5 hod letěla pro Ájulku a už jsem ho nehodlala pustit!!! Takže jsme byli zase konečně spolu!!!!🙂
A pak už zase probíhalo tak jak mělo, přišla vizita, naznali že jsme v pořádku a jestli chceme domů, tak ať jdeme….
Jsem koukala jako blázen, že po takovém zákroku a komplikacích si můžeme jít domů. No kdo by nešel, že????? Jsem zavolala mm, sbalila věci, převlíkla Aleška a tradá domů!!!!!

♠ s odstupem času však zjišťuji několik podstatných věcí!!!!!
Nakonec se mi v té nemocnici líbílo, ani bych si na nic tak moc nestěžovala. Přístup sestřiček a lékařů byl fajn. Jen mě hodně zklamalo to, že jsem nemohla být ihned ze svým dítětem. Ale na druhé straně chápu, že po takové břišní operaci sem nebyla schopna se o miminko postarat, ale!!!!!! Měl tam prostě být někdo, kdo mi miminko doveze a bude se snažit mi ho přiložit k prsu! A takový tam nikdo nebyl, neměli čas!!!!:(
A za další…spolu jsme s Alešem strávili v nemocnici vlastně jen jednu noc, což je dost málo na to abychom se sžili a zvykli si na sebe a oni nás v klidu pustili domů! Chápu ten nával rodiček a babyboom, ale přeci jen jsme tam asi měli být déle……
Doma jsem pak zažívala chaos a depku……

Omlouvám se všem, ale to je prostě náš porod…….🙂

pavlina05-ahoj,hezky popsané-blahopřeji k Aleškovi a zároven tě lituji že tě v nemocnci tak odbyli ikdyž tam bylo dobře-mě možná čeká taky císař a doufám že podobnou věc nezažiju 😒

super pribeh, pocuj a co ta bolest po operacii je to strasne? dufam ze nie 😕

lulu-já mám už jeden císař zasebou a jizva mě pozvolna pobolívala ale na druhý den jsem se nemohla ani otočit na bok ☹ nemůžeš si ani kýchnout.

pavli, gratulujem. mas to za sebou 😉
jedine, co mne takisto v nasej nem. vadilo, bolo, ze mi maleho nenosili prikladat kvoli laktacii, resp. musela som sa dozadovat, aby ho vobec priviezli za mnou po x-hodinach. akosi viazla komunikacia alebo skor organizacia na odd., kedy/ake babo/co atd. aj preto som sa hrabala z postele co najskor, aby som si natrvalo "vyzdvihla" krpca.
no a druhy tyzden po porode, teda uz doma straveny som mala tiez taky divny placlivy, bezdovodne. nastastie sa to do tyzdna upravilo same. proste hormony 😀

lulu21 bolest se dá vydržet, já si řekla o injekci od bolesti.Horší jsou ty nehybný nohy a stesk po mimi.

Ahojte babenky, neviem, ci ste to uz zaregistrovali, ale aj my to uz mame za sebou 🙂 Jurko sa narodil 100608, miery 3400gr a 50 cm - bola to sekcia so spinalkou a porod bol jeden neuveritelny a nezabudnutelny zazitok.
Jurko krasne papka, hoci zo zac. to tiez nebolo jednoduche s kojenim, ale Jurko sa moc snazil a je velky hlados 🙂 🙂 🙂 Jazvu som necitila uz po tyzdni, dokonca som as pytala o den skor domov z nemocky 🙂 Len co cert nechcel, na 3.den ako som bola doma, ma seklo v krizoch, moj stary znamy ischias...tak si to viete predstavit..nebyt manzela, tak neviem, ako to zvladnem...1.dni to bolo vsetko cez bolest, teraz je uz lepsie, ale musim stale co najviac lezat a manzel mi maleho musi vyberat z postielky a spat...Dufam, ze to coskoro prejde a budem si moct materstvo naplno vychutnavat 🙂
Takze tolko v skratke, ked bude viac casu, resp. ked krize polavia, opat sa ozvem 🙂

jeeezis grazi, gratulujeeem 🙂 🙂 , nezaregistrovala som veru, perfis miery, akuratne 😎 . som rada, ze si mala fajn porod. rychlo sa uzdrav 😉

graziela gratuluju 😀

graziela tak to je super gratulujeme a prajeme všetko dobré 😀

Ahojky, připojuji se k vám.Jsem po císařském řezu 12.6 se nám narodil Michálek 3.80kg.Po 10h trápení byl porod ukončen CŘ.Bylo to těžké,ale už jsme oba v pohodě a já už se cítím taky dobře.Den ode dne je to lepší.A s tím kašlaním kýcháním a smíchem je to hrůza, protože jsem zrovna v porodnici chytla nějakou rýmu a kašel, tak to bylo kruté,ale naučila jsem se to prostě musí si člověk tu jizvu chytit.

ja sa aj tak bojm velmi pichania tej spinalky to ma bude asi strasne boliet 😕

lulu, ja som ten vpich pomaly ani necitila, tak sa neplas zbytocne

baby tak pozrite co napisala ta koza teri spelling o cisarskom ktory podstupila:

-Jednoducho vás otvoria, vyberú časť vnútorností, aby sa dostali do vnútra k bábätku, potom vytiahnu vašu maternicu a položia ju na vaše brucho, vyberú dieťa a dajú ju späť. Proste šialené!"

to co preboha dufam ze to bol iba vychyt novinarov 😕

😀 😀

😕 certica smejes sa na tom ze som konecne prisla na pravy postup cisara alebo na tom ze je to hovadina 😀

k tomu epiduralu.Mě ho napichovaly v průběhu porodu asi až na po třetí a proti těm bolestem jsem ty vpichy cítila jen jako divný tlak na kosti páteře, tak si myslím, že co nás nezabije to nás posílí 😉

lulu21 neviem o tom že by to tak robili podľa mňa je to blbosť
a neboj sa tej injekcie ani ju nebudeš cítiť fakt

lulu, môžem ťa ubezpečiť, že tak, ako to popisuje slávna tori, sa cisársky rez nerobí nikde na svete 😵
pod kožou je podkožie, potom fascia (tenká vrstva pred svalovinou), potom brušné svaly, pod nimi pobrušnica, čo je len blana obaľujúca orgány vo vnútri brušnej dutiny a pod pobrušnicou je už samotná dosť veľká a neprehliadnuteľná maternica. jediná vec, na ktorú si operatér musí dať pozor v mieste ktorým sa dostáva k maternici je tenký močový mechúr, ktorý treba "zasunúť" smerom dolu, aby nedošlo k jeho poškodeniu.
takže žiadne orgány sa nevyberajú, ani maternicu nevyťahujú, tá vytŕča nad ostatné okolie ako balón.

Ahojky. My jsme měli akutní císařský řez 10.5.08....kdy se nám narodil Kubík ve 28 tt ( 930 g, 35 cm). Byla sem pak 24 hod.na JIP a poté hned na pokoji. Musím říst, že pro mě bylo nejhorší to nadýmání, 2 dny mě ukrutně bolelo břicho, než jsem dostala větry. Jinak trochu nepříjemné bylo vytahování drenu...ale celkově byl den ode dne lepší a lepší. 4 den po porodu už jsem mohla jít domů. A o tom kýchání a smíchu mi ani nemlute 😀 , měla sem na oddělení mamču, co slovo to perla a já před ní utíkala z pokoje, protože by mě umučila, prostě se to nedalo...

Měly jste některá nepostupující porod zakončený cs? Jak se teď zpětně na to díváte? Manžel by chtěl výhledově další dítě. Mně se do toho momentálně nechce.

já jsem měla neopstupující porod...2 dny vyvolávačky..od čtvrtka jsem ležela v nemocnici a malej se narodil v sobotu v 6:02, pač už byla zkalená plodová voda-vůbec nepraskla, tak j museli protrhnout..špatné ozvy u dítěte a hrozilo praskunutí dělohy..za měsíc bych měla rodit, tak uvidíme co přijde... 🙂

"""
takže žiadne orgány sa nevyberajú, ani maternicu nevyťahujú, tá vytŕča nad ostatné okolie ako balón. """

Katja ,ja Ťa ubezpečujem že maternicu počas cisárskeho rezu vyberajú z dutiny brušnej von,
netvrdí že ju vyrežú alebo odtrhnú, je stále "zapojená "v tele,
iba ju povytiahnu aby ju mohli operovať,
zabalia ju do teplej rúšky, aby nevychladla a potom ju zašijú a vrátia spät do brucha 😉

Graziela, blahoželám k bábätku, super, že ste to zvládli,
a prajem skoré zotavenie, hlavne tie kríže... 😲 to musíš byť trpezlivá, prajem veľa sily. 😉

😕 certica reaguj 😵