• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Mám veľký strach z pôrodu. Je to normálne?

29. októbra 2016 
ja mam tiež male babo par dnove doma,ale presne ako pise stvura.....
ja som sa porodu strasne bala, dokonca mi predpokladali cisarsky,lebo mam uzku panvu.ja som nechodila na pripravy,ani cvicit sa mi nechcelo..ale do práce som chodila do posledneho dna.a porod prebehol velmi dobre, stale som cakala, ze to bude horsie.v nasej rodine mali vsetky zeny tazke porody,ale ja som porodila, bez problemov. kazdy porod je individualny, samozrejme ze to velmi bolelo, ale potom ked uvidite toho maleho cloviecika, tak to je neopakovatelny pocit :sweat_smile:
30. aug 2008 o 21:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
já hlavně nechápu maminy, které hledají na internetu videa z porodu :wink:. Já jsem se na porod těšila, ale koukat na porody jsem nechtěla, to bych se pak asi začala bát. Viděla jsem pár videí až po porodu a jsem fakt ráda, že jsem to před porodem neviděla :slight_smile:
31. aug 2008 o 10:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ja som toho isteho nazoru, radsej si to pozriem potom.. nechcem to vidiet predtym :grinning: pre istotu.. aby som sa tesila, nie bala :wink:
31. aug 2008 o 10:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
soffi • snž • Včera o 12:27
Ahojte všetky, neviem či to pociťuje aj niekto z Vás, ale ja som na čas, kedy budem môcť otehotnieť čakala strašne dlho, a teraz keď je už všetko v poriadku sa ma zmocnila panika......z pôrodu.Strašne sa ho bojím, tak prosím ak máe niektorá pod. problém, alebo povzbudivé slová, píšte

oneri • snž • Včera o 12:38
ahoj. takato temu tu uz bola, panicky strach z porodu, a je nas vela co sa panicky bojime. ak si necitala skus ist tam, tam je velmi vela nazorov a povzbudivych slov.. co ti poviem, ja sa tiez moc moc moc bojim, ale na to sa neda pripravit, to sa neda predvidat, vsetko dopadne uplne inak ako si vraj zena predstavuje. mne radia, nevypytuj sa, to je este horsie vediet ako nevediet. ale mi to neda aj tak vyzvedam co uz so mnou

nenka • snž • Včera o 12:40
ahoj soffi, ja som síce tehotná ešte neni a ani som nebola, ale po bábetku veľmi túžim a tiež som sa už neraz zamýšľala nad pôrodom a roymýšľala som že ako to budem preživať a začala sim mať z toho takí strach ale hneď som ho zahnala pretože som si povedala, že kvôli bábenku vydržím všetko a vlastne ten pôrod ani nie je taký hrozný už len kvôli tomu že potom už budeš môcť držať TVOJE vlastné dieťa,že ho budeš každý deň vidieť ako pekne rastie a keď začne blabotať a robiť všeliaké kúsky, tak ten pôrod fakt stojí za to, hlavne keď si písala že si čakala na to aby si otehotnela veľmi dlho....
Držkám palčeky

martinkamm • 1d • Včera o 12:40
nemate s acoho bat bola osm na tom podobne a uslo to neviem ani ako!!!je to supis nebojte sa!a akukolvek bolest vam vynahradi púohlad na babenko!!!

soffi • snž • Včera o 12:45
ja sa snazim zistit o tom co najviac uz aj pozeram videá z porodu, ze aby som sa prestala bat, ale ma to akosi pačný učinok

aktam • Včera o 12:52
soffi, zbytocne pozeras tie videa, len sa tym viac vystrasis. ty vlastne pri porode budes mat uplne iny pohlad ako vidis na tom videu. a ono to fakt nie je take strasne, nie je sa coho bat. ved je to len par hodin. to sa da vydrzat. ja som stratila vela krvi, davali mi transfuzie, bola som slaba jak mucha ale uz na druhy den rano som ani nevedela ake to bolo. ked som mala v naruci svoje babo, bola som najstastnejsia na svete a na porod som velmi rychlo zabudla /aj ked nebol idealny/
fakt sa netreba strasit dopredu.

bellablonde • 1d • Včera o 12:58
ahoj soffi,
ja neodporucam ani citat pribehy o porodoch... mnohe su z 50% dotvorene rozpravacskym umenim autorky

a drzim ti palce, aby si mala bezproblemove tehotenstvo a nasledny porod, na ktory budes mat pekne spomienky

tigri • 1d • Včera o 14:38
soffi, je to len prirodzene, ze sa bojis porodu, kazda jedna zena sa ho aspon trosku boji....ja som uz jeden prezila na vlastnej kozi a bol to uzasny zazitok skoro bez bolesti...teraz planujeme dalsie babo a uz vopred sa bojim dalsieho porodu...

mne pomahalo mysliet na babo a na to, ze to male mrnave stvorenie sa boji tiez a ake narocne veci musi pri porode zvladnut...a tiez ked si uvedomis, ze porod vacsinou trva do 12 hod., je to v podstate velmi kratky casovy usek v tvojom zivote, takze aj ked to bude boliet, pride chvila, ked to prejde a ty budes tou najstastnejsou maminou na svete

videa z porodu neoporucam pozerat, casto to vyzera ako otrasna "masiarina" a tiez nie je dobre citat vsetko tie "hrozostrasne" pribehy z porodov, vacsina zien porodi rychlo a bez akychkolvek komplikacii

inac zaujimave je, ze maloktora zena sa boji toho, co pride po porode a pritom casto je to 10x horsie ako samotny porod

adunka73 • 2d, snž • Dnes o 10:11
Ahoj holky,mam 2 deti,rodila jsem obe prirozenym zpusobem a musim vam rict,ze tech poslednich 14dnu cekani bylo pro me fyzicky horsi,nez porod samotny.Jak prijde ten ocekavany den"D",tak uz je vam pak uplne jedno,jestli to bude bolet,hlavne at je bejbatko venku a to obrovske bricho pryc.A boli to intenzivne-ale jen chvilku(ca 1hod).Potom nasleduji jine starosti kolem narozeneho miminka,ze bolest z porodu se rychle zapomene.Treba takove kojeni: kdyz hned nefunguje jak by melo(a jak kazda maminka ocekava ze bude fungovat perfektne) tak to je fakt velka bolest.Mela jsem vpacene bradavky a trvalo 3tydny,nez si je dcerka"vytahala".Plakala jsem bolesti pri zacatku kazdeho kojeni,kdyz se prisala. U druhe dcerky jsem dostala mastitidu(tzv.zatvrdlo mi mleko v prsou-lidove receno) hned prvni mesic po porodu a byl konec s kojenim-horecky,antibiotika...Porod je jen zacatek dlouhe a casto vycerpavajici cesty...
9. sep 2008 o 22:35  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte bambulky


som mamou uz vyse dvoch rokov...otehotnela som na 5ty pokus, cize pre niekoho prakticky dost skoro pre mna to bola cela vacnost, ked som videla ze svagrinej sa to podarilo na prvy sup a samozrejme neplanovane...To je jedno, chcem tym len povedat ze hned ako sa ne teste objavili dve ciarky, tuzila som ho mat v naruci...pamatam si ako netrpezlivo som cakala na jej prvy kopanec, ktore do porodu riadne zosilneli az mi niekedy doslova vykopla bluzku a ja som mala pocit ze mi z nej odleti gombik...strasne som po nej tuzila, chcela som ju vidiet nazivo, cloviecika co vo mne rastol a ja som po nej tuzila Porodu som sa velmi bala, ale akonahle som bola co i len den po termine...ratala som minuty, do prvej ozajstnej kontrakcie...Prislo to 5 dni po termine...

ked to prislo, plakala som aj od radosti aj od bolesti...boli to take zmiesane pocity, ktore nezazijete s epuduralkou...Ja som epi odmietala, a vybrala si porodnicu kde ju nepodavaju, takze som na vyber nemala ani vo chvili ked by som najradsej uz liezla po stene aj tak by mi to nepomohlo....dolezite je sustredit sa na babatko, mat pren dost sil, aby bolo dost mliecka aj casu na oddych....takze medzi tymi najhorsimi kontrakciami som vyuzivala cas na spanok...takze to vyzeralo asi tak ze som minutu plakala s fucanim do plienky, co mi muzik namacal do studenej vody a minutu spala...Dodnes mam v usiach jej prvy plac, pohlad akym si ma unavene premerala, akoby sa stale rozhodovala ci patri ku mne...bola krasna....Prve slova po porode boli ze si druhe adoptujeme

no a prave vcera som sa takmer rozplakala ked mi dosla menstruacia...To znamena ze tuzime po druhom babatku, a tiez chcem rodit bez epiduralky...viem ze to zvladnem lepsie, stoji to za to vydrzat a dostat tolko lasky za tak malo bolesti...Ale ak sa bojite, mozem odporuric epiduralku, od mojich priateliek ktorym velmi pomohla...a nic to nezmeni na veci ze budete rovnakymi mamami ako hociktora ina zena ktora rodila prirodzenym sposobom, dokonca zivota budete maminy! vsetkym drzim palce, je krasne darovat niekomu zivot a som rada ze toto poslanie prinalezi hlavne nam ZENAM!
11. sep 2008 o 23:18  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tiez som sa hrozne bala porodu, ale dalo sa to zvladnut. A tie, co mate hrozny strach, odporucam EPI. :wink:
Kocky nemyslite si, ze zena co rodi s EPI netrpi. To iste preziva, tak isto ma bolesti - len v konecnej faze mensie. A vsetko som citila. Aspon ja som to tak mala. A ta EPI mi aspon na chvilu pomohla - aj na sitie. Sili ma totiz tristvrte hodinu. Neviem si predstavit, ze by som EPI nemala. Ale v podstate som 3/4 porodu pretrpela - ale v tych najhorsich chvilach bola EPI. :sunglasses:
12. sep 2008 o 07:27  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj snažilky, těhulky a mamky :dizzy_face:
O mimi jsme se snažili něco přes rok a vždy jsem byla smutná, když přišla MS. Jednoho dnes jsem objevila // a najednou mě přepadla depka, co za těch 9 měsíců bude...POROD. Měla jsem možnost vyslechnout pár historek od kamarádek a úplně jsem bledla..a to jsem ještě nebyla těhu. Mno..ale řekla jsem si, že si tím nebudu kazit těhu. Zakázala jsem si na to myslet s tím, že už mimčo stejně nějak ven musí a nejsem zdaleka první ani poslední, kdo kdy rodil že? :wink: Těhotenství jsem si užívala...bylo to krásné období..a neřešila jsem porod. Dokonce jsem se už posledních 14 dní moc těšila, až budu mít toho píďalku u sebe a sundám to hrozný, velký břicho a nebudu se cítit jak nosorožec :grinning: ...pár dní před porodem jsem byla na sále na monitoru (přenášela jsem, tak jsem chodila obden) a hrozně tam řvala nějaká maminka u porodu..no a mě se udělalo zle :confounded: ..Byla jsem najednou nešťastná a říkala jsem si, co jsem to udělala!!! :grinning: Šla jsem za kamarádkama, aby mě uklidnily, že to není zase taková trága...a skutečně mě uklidnily..říkaly, že ta rodička byla histerka a ať na to nemyslím :slight_smile: ...tím nechci vůbec urazit mamky, co si u porodu zakřičí..prostě mě jen kámošky chtěly uklidnit :wink: ...nicméně nechápu, kde na to řvaní berou holky sílu :sweat_smile:

Když mi přišly první kontrakce (biť po 5min, tak docela slabé), tak jsem byla šťastná, že už je to tady. Dala jsem si vanu, dobalila tašku a byla jsem šťastná :slight_smile: ...samozřejmě se to postupem horšilo. Né že bych nebyla šťastná, ale jak kontra sílily, tak už jsem se soustředila jen na přežívání kontra. Ale není to zase až taková hrůza!!!..ano bolí to, je to nepříjemné a někdy hodně vysilující...ale dá se!!!Já měla kontra od 4.30h...silnější tak od 11h..no a masakr od20h po rupnutí vody...absolvovala jsem i mnohonásobné vyšetření a pomáhání rukou dr, pač jsem se neotvírala....ve 21h jsme šli na sál a dr mi nabídl EPI, abych měla po celém dni sílu tlačit. EPI, obrovská úleva...já osobně jsme okamžitě necítila kontra a tak jsem tlačila na povel dle monitoru :wink: ...i u šití mi Epi pomohl.Byla jsem šita 55min, pač jsem zatlačila a malej vylítl a pan dr nestihl nástřich...byla jsem poraněná hlavně uvnitř.Porod byl za pomocí VEX, pač malej měl omotanou šňůru kolem krku a ramínka....a taky byl kříšenej, pač ho ta šňůra přiškrtila, ale vše dopadlo dobře. Holky, ikdyž jsem neměla úplně snadný porod....tak je to pro mě ten nej mega zážitek!!Strašně ráda na to vzpomínám a když vidím toho sladkýho nezbedu...prostě to za to stojí!!!

Vůbec se tím strachem teď natrapte, protože až to na vás příjde, tak už budete mít jiné pocity než strach...budete se určitě těšit a těch pár hodin bolestí se zapomíná hóóódně rychle :wink:
12. sep 2008 o 11:34  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte baby,
ja mam strach tiez z porodu....
asi cim starsia tym viacej strachu :slight_smile: ...aj ja by som asi chcela rodit s EPI...ale pocula som aj to, ze ak to nepichnu dobre alebo v pravy cas je ucinok cely na figu....
12. sep 2008 o 11:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
kika:
mne zaberala len na 3/4 hodinu a hodinu a stvrt som sa nevedela dockat dalsej davky. :pensive:
12. sep 2008 o 12:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Kika mne sice epi dali, ale mala sa tak ponahlala na svet ze mi ani nestihla zaucinkovat. Aj tak v tej poslednej faze porodu musis spolupracovat a citit konktrakcie takze nejaku tu bolest musis zvladnut. Ja som sa strasne bala porodu este ked som nebola ani tehotna, som si nevedela predstavit ako take cca 3 kilove babo sa moze dostat von.. ale na tom porodnom stole mi to nejako uz neprislo, a ta radost ako sa tesis na dietatko ze ho konecne uvidis tak to prekona cely strach a bolest. Ono fakt vela robia tie hormony ktore v tele skacu :wink:
12. sep 2008 o 13:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
caute baby,
takze co by ste mi poradili :slight_smile: oplati sa dat EPI? pomoze trosku?
viem, ze bez bolesti to nepojde a ten pocit ked uvidis mimco stoji za vsetku bolest na svete :slight_smile:
12. sep 2008 o 13:16  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
kika:
ja urcite odporucam !!!!! SKVELA VEC. Bez EPI si to neviem ani predstavit. Ked ti to ma pomoct, preco nie. Na co by si mala trpiet viac, ked nemusis. :wink:
12. sep 2008 o 13:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
kika ja odporucam, uz len kvoli psychike to mozno niekomu pomoze. Podla mna v dnesnej dobe nie je hrdinstvo porodit prirodzene bez epi ako si mnoho maminky myslia. Samozrejme nikomu to neberiem, ked si niektora chce porod prezit naplno so vsetkou bolestou, pocitmi a tak... a jasne ze niektore maju strach aj zo zavedenia epi, ale ja som to vobec necitila.
12. sep 2008 o 13:43  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
kika22...ja som rodila bez EPI a odporucam ...nieje to o hrdinstve ako to tu napisala peta...je to fakt zazitok na cely zivot prezit si to cele.. ja mam velmi nizky prah bolesti a zvladla som to.. pri tom som nemala jednoduchy porod..trval cca 30 hodin a to nepocitam poslickov... zvladla som to a som tu.. pocas porodu som sice vyspominala vsetkych svatych a vravela som ze dalsie baby az najskor o 10 rokov ale vidis cakam uz druhe a som si ista ze opat idem bez EPI...aby si si nemyslela s EPI mam skusenost..operovali mi koleno...no to potom co nasledovalo ..mna ti viac bolel ten chrbat ako to koleno...a dost som s tym mala problemy...trvalo to skoro 3 mesiace co som mala bolesti v chrbte..nakoniec som skoncila na liekoch...vies niekedy sa nemusi podarit zaviest spravne tu EPI...napriklad moj brat tiez po operacii kolena mal vacsi problem s chrbtom ako s kolenom..a pri dalsiej operacii vravel ze EPI ani zadarmo.. radsej sa dal do uplnej narkozy...ale fakt niekto ma s tym, dobre skusenosti...nikomu neberiem nazor.. je to na kazdej mamicke ako sa rozhodne...ked sa cele tehu strachuje ako to zvladne radsej by som odporucala EPI ako sa pocas porodu zosypat a ohrozit male
12. sep 2008 o 14:28  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
no super,
tak mam zas dilemu :wink:
ale dakujem za vase nazory...asi sa, ale priklonim k EPI...je to veru asi na dr.ako to odhadnu...
12. sep 2008 o 15:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojky holky já jsem taky měla strach uź prvního porodu , doslatal jse epidurál , který mi hned ulevil od bolesti a hned v ten moment jsem byla ráda že necítím tu bolest.Po Epidurálu jsem porodila do dedseti minut.Dali mi taky nějaký urychlovak.Ale musím říct že jsem byla po epidurálu ještě tři dny bez sil .
ALe u druhého už jsem neměla epidurál a byla jsem ráda šlo to ohodně rychleji a po porodu malého jsem nebyla tak unavená a hned jsem mohla vyskočit z postele a starat se o něho.ALe Epidurál určitě doporuručuji opravdu uleví od bolestí a je to veliká pomoc.Hlavně si odpočinete na to hlavní co vás čeká a to porod. :slight_smile:
13. sep 2008 o 16:01  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte ja som sa vrátila vo štvrtok z nemocnice, tiež som mala menší strach z pôrodu, čo je prirodzené. Dostala som epidurál, ktorý ma zbavil bolesti. Odporúčam to každej.
13. sep 2008 o 16:27  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
radsej ako epidural si nacitajte peknu literaturu o porode napr Nova doba porodni je aj on line pristupna na baraka.cz, alebo Hovory s porodni babou, pozrite si ukazku Orgasmic birth na you tube...kym neodstranite vsetok neopodstatneny strach;)
26. okt 2008 o 23:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tak mě strach z porodu přepadl ažv porodnici,když mi začalo být příšerně zle a to sem už za sebou měla skoro celou první dobu porodní... pak to ale bylo dost hustý :slight_smile: nadávala sem ,kdo bolest vymyslel a že to asi nezvládnu,bylo mi na omdlení,v tu chvíli sem se fakt bála.... rodila sem bez Epi, píchli mi jen nějakou trojkombinaci až potom,co sem jim zkolabovala na posteli(ty bolesti byli fakt příšerný,zvracela sem jak nikdy v životě a měla sem pouze křížové bolesti,žádný tvrdnutí břicha, jen šílená bolest v kříži a celou pánev sem měla v jednom ohni) ... přežila sem to,malej se narodil zdravej a krásnej :slight_smile: člověk si to prostě nesmí připouštět a připravit se na to psychicky moc nejde,stejně je to skok do neznáma :wink:
27. okt 2008 o 21:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
holky, tak ja jsem vcelku posera, bolesti jsem si uzila napr. pri tom, kdyz se mi blokla pater a nemohla jsem pak hybat nohou chvili a kdyz me (bez cehokoli proti bolesti) v tom stavu nakladali, tak jsem si rikala jestli muze byt porod horsi, rvala jsem tam tehdy jak tur, ze i zachranarce tekly slzy...

no tak zpetne: bolest asi stejna u toho porodu, ale je to uplne o necem jinym, to neni bolest "pro nic", ale bolest pro miminko, pro syna nebo dceru... :dizzy_face:

mne des z porodu prepadl nekde v pulce tehu, mela jsem asi dvakrat paniku, kdyz mi to fakt doklaplo... rekla jsem si, ze musim myslet na to miminko, pro ktere to nejsou nejake silne krece do bricha, zad a stehen (ja mela teda nejhorsi kontra do stehen a to bylo svinsky s prominutim, protoze ty se nedaji nijak rozdychat a porad jsem mela tendenci padat k zemi, muz me musel drzet, chodila jsem dokud to slo, protoze jak jsem si lehla, tak jsem myslela, ze se zblaznim)..........pro to miminko je to velky tlak po celem tele, nevi moc co se deje, z klidu a kolibani najednou tohle a pak ten naraz, svetlo, zima, otirani, natahuji ho... :confounded: no myslim, ze pro to mimi je to horsi...

ja EPI nestihla a byla jsem pak rada, ze jsem nemela dilema jestli si ji nechat dat a nebo ne

hormony ale fungujou, nejak si tu bolest nevybavim... priste budu vedet do ceho jdu, ale fakt je, ze pripravit se na to moc neda... ja teda cetla ostosest, i koukala na ty videa i se ptala kamaradek, i se byla podivat na sal atd. atd. a nakonec jsem taky zapomnela jak dychat i ze mam dychat - nastesti muz byl instruovan, ze at se deje co se deje, tak dve veci nesmi zapomenout - nesmi se ode me hnout a musi mi pripominat, abych v kontrakci dychala... takze diky nemu jsem se neudusila, protoze moje instinktivni reakce byla hruzou zadrzovat dech :sweat_smile: :sweat_smile:

jak rikam, nejsem zadny hrdina, ale fakt nema smysl se timhle nervovat, myslete na miminko, zkuste se pripravit, vemte si s sebou treba dulu pro vetsi klid (to ma taky vliv na prubeh porodu, premyslim, ze priste bych si ji zaplatila) - no a zbytek se musi nechat tem nahore, je to jako se vsim, clovek nema vsechno pod kontrolou, i kdyz by chtel
28. okt 2008 o 09:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jinak jak tu zaznelo kde ty holky berou silu na to rvani... tak ja se zarekla, ze pokud to jen trochu pujde, tak kricet nebudu... no musim rict, ze posledni asi hodinu jsem fakt myslela, ze mi z te bolesti cvakne v hlave, nic nepomahalo, na epi pozde, injekce proti bolesti byla naprosto k nicemu, takze jedine, cim jsem si ulevovala byl krik... ne nejaka hysterie nebo nadavky, ale zakricela jsem si, byl to jediny ventil a nijak mi to nepomohlo, ale kdyby me v tu chvili nekdo nutil byt zticha, tak bych asi manzelovi rozkousala ruku :zipper_mouth: :sweat_smile:
28. okt 2008 o 09:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte evadam a bambulka.
ja mam podobny problem ako vy tak viem ako sa citie. my sme sa s priatelom pokusali o babatko pol roka ale nedarilo sa nam a zrazu ked to prislo tak som v 6 tyz. potratila. boli sme z toho dost smutny a tak sme povedali ze to skusime tak za rok. ale 2 tyzdne na to som znova otehotnela. nakolko mam vyoperovany krcok maternice musela som brat lieky na udrzanie plodu a davat si pozor aby som nechytala nic tazke a nenamahala sa. som dost silna astmaticka a alergicka a berem denne niekolko liekov a sprejov. nakolko som ostala tehotna doktorka mi musela lieky zmenit na omnoho slabsie. moj strach bol hlavne na jar a na leto ked sa mi tazko dycha a do toho este to velke brusko ktore mi tlaci na pluca. kazdy den mam strach ze sa zadusim alebo ze maly nema dostatok vzduchu. cele noci nespavam co sa stale dusim a tecie mi krv z nosa aj 5 krat za den.teraz som uz v 40 tyzdni. takze porod moze nastat kazdu chvilu. pocas celeho tehotenstva ma podporuje moj gynekolog na ktoreho mam tel cislo na mobil a mozem mu kedykolvek zavolat ked mam nejaku otazku alebo strach. to ma dost posilnuje ze mame taky kamaratsky vztah inac by som to asi nezvladla. este ale stale neviem ci pojdem rodit normalne alebo cisarskym nakolko stale cakame ze sa mi roztiahne panva ktora je dost uzka. teraz mam zase obavy ze maleho nevytlacim alebo nebudem moct poriadne pri porode dychat, alebo mu zlamem klucne kosti. dam vam potom vediet ako to vsetko dopadlo aj ked mam dost velky strach. urcite ti bambulka odporucam aby si kazdu svoju obavu a strach konzultovala s doktorom. mne to moc pomohlo.a myslim si ze kazda zena by si mala sama urcit ako chce rodit. v amerike napriklad normalne porody ani nerobia len cisarske. ja som zacala tak verit doktorovi ze to nechavam vsetko na neho. dufam ze nas nesklame a s malym to zvladneme. a este by som ti urcite poradila naplanovat si tehotentvo tak aby ti termin porodu vysiel na zimu kedy sa nam astmatikom lepsie dycha lebo ak bude v den mojho porodu vonku 35 stupnov tak neviem kto bude dychat za mna. drzim vam vsetkym palce. drzte sa.
21. júl 2011 o 17:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte zienky, chcem sa teda pridat do konvezacie. Mam 24 rokov, Od mala mam velmi kladny vztah k detom, v rodine sme nikdy ziadne male nemali plus osm jedinacik..takze si to asi viete predstavit. Avsak mam taky maly problem. Mam priatela uz ide 4 rok, uz sme zacali rozpravat o babetku, pretoze som stale chcela babetko, len som cakala na toho ,,praveho,, ale ked som to spomenula... strasne sa tomu branil a vyhovaral..klasicky strach u muzov. Minuly mesiac za mnou vecer prisiel apovedal ze zacina citit ze by chcel byt otcom. Momentalne sme mali velmi zlu financnu situaciu, o dnes mi volali z novej prace ze ma prijmaju. Takze sa nam od dnes financna situacia lepsi. Velmi tuzim po babetku uz asi 2,5 roka a velmi by som chcela aj dnes.. aby som bola uz tehotna, AVSAK mam panicky strach z porodu. Som kompletne psychycky pripravena, na vsetko okolo toho, cakat uz nechcem, deti chcem viac minimalne 2 takze uz je cas uz aj partner chce - naco som cakala dlho, no neviem sa zmierit z porodom. Citam fora, pisem kamoskam ktore maju porody za sebou no jedna nie a nie sa z tym vyrovnat. Mam trosku problem z uzkostou a v minulosti som mala hrozne stavy z toho (neustala kontrola tepu, bala som sa chodit po moste ze co ak spadnem a tak a teraz ma desi bolest a komplikacie. ) Ze co ak dostanem otravu krvi , alebo co ak skolabujem a uz ma nepreberu a podobne.. je 21 storocie ale vidavam taketo clanky... A ked pocuvam kamosky ze nestrihli ma a to ani nebolelo - take su to velke bolesti ..pritom som mala piercing a straaasne to bolelo..a ony mi tvrdia ze nastrihnutie neboli.. ze viac zasivanie.. V mojom zivote som nemala nikdy nic zlomene nic zasivane.. proste sa bojim... Prah bolesti za mi za posledne dva roky znizil o 70 percent smerom nadol, nemala som niekedy problem z nicim a teraz mi je slabo pri krvi... o epiduralke som pocula len letmo ... a este jedna vec..pocuvla som ze depresie pocas tehotenstvo neisu dobre pre babetko,a toho sa bojim tize ze co ak sa budem tak bat ze dostanem silne depresie.... )koli uzkosti ).. prosiiim poradte, co ma natrvalo ukludi.. Samozrejme ze to boli ale nieco z coho nebudem mat panicky strach - iba strach?? Dakujem zienky.. :* :cry:
29. okt 2016 o 00:54  •  snaží sa  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Myslim si, ze aj strach z porodu je prirodzena vec, mas zodpovednost za ludsky zivot a hlavna uloha je na tebe, matke, takze je to obrovska emocionalna zataz, zmes krasnych aj desivych emocii a nieje to taka sranda, takze asi samotny strach z porodu je tiez ciastocne indikacia na porod cisarskym rezom. Treba zajst za kompetentnym clovekom, tvojim gynekologom a porozpravat sa otvorene o planovani materstva, tvojom zdravotnom stave a obavach ktore mas. Urcite pomoze nasmerovat, ak nie, tak niesi sama, co ma strach, urcite su v tvojom okoli mamicky, co rodili sekciou a ak planovanou, tak mali urcite svoje dovody, v dnesnej dobe sa lekari boja riskovat pri niektorych zdravotnych komplikaciach, astma, zrak a mnohe ine. Hlavne je, ze si sa rozhodla splnit svoju biologicku funkciu:slight_smile:, to uz priroda zariadila, ostatne sa zvladne, prajem vela stastia.
29. okt 2016 o 02:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tvoj príspevok