• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame:  Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Bývame ďaleko od rodiny. Ako by ste to zvládali?

10. decembra 2013 
Ahojte,
byvame daleko od manzelovej aj mojej rodiny, maly ma teraz rok. Doteraz to bolo narocne, ale zvladali sme to. Pomaly mi zacina byt akosi smutno a aj nas drobec by potreboval okolo seba viac ludi. Manzel ma narocnu pracu, takze som prakticky sama na domacnost, musim sa priznat, ze trocha rozmaznaneho chlapceka, ktoremu sa snazim nahradit aj babky a tety, a tiez na nocne vstavanie. Ak ste niekto v podobnej situacii, ako to zvladate?
14. feb 2007 o 13:21  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojky!
Já mám rodiče 120km daleko a je pravda(už jsem v Pardubicích 6let),že 1.půlrok jsem probrečela,než jsem si tu zvykla na nové prostředí,lidi a na to,že uvidím svojí rodinou jednou do měsíce.Manžel tu sice rodinu má,ale stýkáme se pouze s jeho babičkou a sestrou.S ostaními moc nevycházíme.
Jak jsem situaci vyřešila?Našla jsem si tu spoustu kamarádů a kamarádek.Teď čekáme mičo,tak kamarádi musí jít stranou,ale i tak jsem teď spokojená a nechtěla bych to vracet,abych na tom něco měnila.Nelituji toho,že jsem se odstěhovala tak daleko-jsme si alespoň vzácnější. :wink:
14. feb 2007 o 13:38  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojky. Ja som tiez daleko od rodiny. Priatel je od rana do vecera v praci, pride domov ,vykupeme ja ulozim, on ma iba jeden den do tyzdna volno. Byvame sice s dvoma priatelmi, ale oni su od rana do vecera tiez v praci. Mam toho niekedy dost.Sme v Uk, vyzera to ze to coskoro zabalim. Nemohla by som takto zit dlho.Myslim konkretne to, ze naozaj tie babkovske, sesterske a podobne navstevy ozaj chybaju...
14. feb 2007 o 13:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
Dakujem, ze ste sa tak rychlo ozvali. Viem, ze to obcas ide na nervy. Mne to spociatku nevadilo- sme uz 5 rokov vo Svajciarsku, ale s malym je to ine. Myslim, ze pomaly potrebujem na chvilu vypadnut z domu- rozmyslala som ,ze po veceroch urobim nejaky kurs alebo tak.
Bebek,
vychovavas dvojjazycne???
14. feb 2007 o 15:23  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj. My žijeme (obaja slováci) s manželom v Nemecku len 5 mesiacov a veľmi mi tu rodina chýba. S prvou dcérkou sme žili na SK len 20km od mojich rodičov a bolo to super, veľa nám pomáhali. Neviem ako to budeme zvládať teraz, uvidíme. Ja tu ešte nemám ani známych, takže je to a to ťažšie :frowning2:.
14. feb 2007 o 16:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ja zijem tiez v nemecku..tiez je tazke pre mna si to predstavit bez rodicov znamych a takej slovenskej pohody velmi mi to chyba...znamych tu uz sice mame celkom dost ale to nie je ono... pre mojich rodicov to bude prve vnucatko a vzdy som si myslela ze to budeme prezivat tak viacej spolu....
14. feb 2007 o 16:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
Nie je to az take zle, len obcas toho je na cloveka vela. My si s mojou maminouu stale volame a minuly rok tu boli uz 4krat. Maly ju pozna aj po hlase.
Inak, to ma tiez svoje vyhody, ze obaja Slovaci, ja som na ucenie slovenciny sama, manzel je Spaniel
14. feb 2007 o 16:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj my tiež bývame síce na slovensku ale 320km od ostatnej rodiny.Ja našťastie sem tam vypadnem s bývalými kolegyňami,a mám aj pár kamošiek tiež mamičiek ale rodina je rodina a stretávame sa asi tak 4 krát ročne.No niekedy ja to desné niekedy pohoda.Čo narobíme :confounded: :sweat_smile:
14. feb 2007 o 21:29  •  1 dieťa  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte baby
ja mam podobne pocity...v maji budu tri roky co zijem v nemecku. Musim sa priznat, ze ja mne chyba moja rodina. Minuly rok som bola 3 krat na slovensku, no tento rok sa chystame az v septembri, ked bude mat nas drobec 5 mesiacov. Je to zvlastne ale ked som na slovensku viac ako dva tyzdne uz sa tesim naspät domov do nemecka k mazelovi.
14. feb 2007 o 21:37  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahoj. no my byvame s manzelom v cechach. moja rodina je na slovensku 300km vzdialena, manzel je cech a jeho rodicia byvaju od nas 100km.
zijem v cechach 3 roky a moja rodina mi velmi chyba, aj ked nie je az tak vzdialena ako rodiny niektorych z vas. kym som chodila do prace, bolo to celkom v pohode, ale odkedy mame miminko, tak ma mrzi, ze to s mojou rodinou nemozem tak nejak viac prezivat. a moje kamaratky na slovensku maju tiez podobne stare deticky ako mam ja, tak im zavidim, ze kocikuju a chodia na pieskovisko spolu. sice som si uz tam kde byvame nasla kamaratku-mamicku, este stale to nie je uplne ono.
moj manzel dost cestuje do zahranicia, vzdy minimalne na tyzden, tak zakazdym tu sicuaciu vyuzijem a "zdrhnem" za nasimi na slovensko. :slight_smile:
inac to nie je najhorsie, a uprimne povedane som rada, ze v tom nie som sama :wink: :grinning:
14. feb 2007 o 21:48  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ja byvam od rodicov 300 a od svokrovcov 250km. K rodicom je to sice blyzsie, ako napr. z Nem, ale kedze mame teraz male a manzel je dost pracovne vytazeny, cestujeme domov tak 3-4 krat do roka.
Velmi mi chyba aj to, ze mi nema kto povarovat malu, ked potrebujem napr. k lekarovi, al nieco vybavit.
Ako takuto situaciu riesite vy? Beriete vsade babo sebou?
14. feb 2007 o 21:59  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
yanikovamamina,myslim,ze sme na tej istej lodi :wink: kde vo svajci si? ja v Lugane,2 roky (predtym 2 v Lausanne),mam manzela Taliana,polrocneho syna a takmer ziadnych znamych :frowning2: sme tu,lebo je to takmer presna polovica od mojich aj od manzelovych rodicov,na kazdu stranu cca 1500km :unamused: dakujem bohu za nizkonakladove letecke spolocnosti :grinning: velmi dobre poznam pocity,ktore si opisala,snazim sa brat to racionalne,vazim si to,co mam a vzdy si pripominam,ze clovek nemoze mat v zivote vsetko...napriek tomu obcas to na mna dolahne a je mi velmi,velmi smutno...
co sa tyka jazyka,nevidim v tom problem,aspon zatial nie-ja sa s nim rozpravam a vzdy budem rozpravat vylucne po slovensky,manzel po taliansky,okrem toho sa my medzi sebou rozpravame francuzsky,tak mozno pochyti aj nieco z toho,ale to ho specialne ucit nebudeme...nasi sem tiez chodia casto a my ked ideme na SK,tak sice len raz rocne,ale na taky mesiac,takze sa da...napriek tomu si hlavne v poslednej dobe velmi uvedomujem potrebu stykat sa tu s nejakou slovenskou mamickou,inak sa mi casom maly kompletne zaradi do kolektivu a na kontakt so slovencinou ja mozno budem malo :unamused:
14. feb 2007 o 22:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
eliana, ja to riesim tak, kedze obe babicky a dedkovia su daleko a este k tomu vsetci styria pracuju, ze si manzel proste musi vziat dovolenku. dokonca zo zakona, aspon v cechach, mu zamestnavatel musi dat na pol dna volno, ked ide manzelka k lekarovi, a on musi ostat s dietatom.
a ked nemoze, beriem maleho so sebou, alebo ak sa to co potrebujem vybavit da odlozit, pockam, kym niektora babicka moze prist strazit a ja si urady vybavim az vtedy. v tomto smere to nie je jednoduche, ja nedokazem nechat svoje dieta na "cudziu" osobu, tj. kamaratku alebo susedu.
14. feb 2007 o 22:47  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte, diky za toto tema, je to mile, kdyz clovek vi, ze neni sam v takove situaci. Ja jsem se stehovala v pulce tehotenstvi a nejake kamaradky tu sice mam, ale tak nejak to neni ono jako doma. Ja beru malou vsude sebou, kdyz byla uplne mala, tak jsem zvladla i treba kadernika protoze to prospala, ale ted uz to vubec nejde, takze takove veci odkladam na neurcito. Na hlidani cizi osobou se jeste necitim a nejhorsi je, ze vlastne i moje rodina je pro malou cizi, kdyz se tak malo vidame. Ale vy co jste v Nemecku, UK ... to mate urcite jeste tezsi, ja aspon mluvim se svym okolim svym rodnym jazykem
15. feb 2007 o 10:18  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojky,tak ja byvam od svojej rodiny 450km.takze presne viem ako Ti je.Nemozem ani zajst k mamke na kafco ani nic.Oni sem taky moc nechodi nemaji cas chodi jeste do prace takze je to tezke.Mne je taky hodne moc smutno,nekdy se divam jen tak na dalkove autobusy ze bych tam sedla a sla domu :slight_smile:
15. feb 2007 o 10:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj, ja jsem taky v anglii a po roce a pul od rodiny pratel jsem tak smutna ze se proste nejpozdeji do roka musim vratim domu. Myslela jsem si ze to zvladnu, ale nejak to na me doleha.Mam tu fajn praci a jsem spokojena, ale ten stezk po rodine a kamaradech me ubiji.Takze to uplne chapu
15. feb 2007 o 13:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
paja123:chápu!Žila jsem v cizině 12 let.Celá moje rodina je rozplynutá všude možně po světe,bratr žije v Usa,rodiče střídavě v česku a u něj,jediná sestra je v česku nastálo :grinning: Takže bohužel i když spolu máme dobré vztahy,vidíme se tak málo,že je mi z toho taky někdy hodně smutno.Se sestrou není problém se sejít,ale i když je v česku,žijeme od sebe 400 km a tak se vidíme dvakrát do roka :unamused: bratr žije v Usa,to je vzdálenost větší :grinning: přes 8000km!Komunikujeme jen přes skype a icq.

Moji rodinu mi nahrazuje rodina mého partnera,žijí ve stejném městě jako my a vlastně tady v okolí žije celá jeho rodina.Tak si říkám,že jsem ráda za tohle,ale po vlastní se mi stýská také.No jo,je to těžký!

Tak všem holkám hlavu vzhůru!! :slight_smile:
15. feb 2007 o 14:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
liska,
ja som v Zürichu. Inak, vdaka, ze si sa ozvala. Ja som na tom tiez tak, ale mame iba 1000km k jednej aj druhej rodine. S kym lietas? ja som nenasla nic priamo na slovensko. Tiez hovorim s malym slovensky, dokonca uz zacal prve slovicka- kacka, havo, pali...som na to patricne hrda. Manzel hovori nemecky, nechceme ho poslat do skoly bez toho, aby vedel aspon daco. A ked pride manzelova rodina vsetci melieme spanielsky, snat zvladne vsetky 3 jazyky.
15. feb 2007 o 15:11  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojda, tak ja jsem od nasich 1200 km. Ziju uz 7 let v Holandsku. Je pravda, ze ted to na me dost dosedlo, co jsem tehotna. Chybi mi proste nekupovani a mmakou a jeji rady a pozdeji samozrejme, jak to byla zvykem i pomo s mimiskem. Manzel uz rodoce nema a sourozenci jsoiu take moc daleko, takze ani nemam nikoho, kdo by me pomohl....to je jedine co me moc mrzi. A pak pozdeji, ze moje mamka neuvidi sve vnouce tak casto...

No, budu se snazit byt optimista, ale obcas ma problemy myslim kazdy.
15. feb 2007 o 15:13  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tak niesom sama..my bývame v ČR,celá rodina na SR.Manžel je lekár-v práci skoro stále.som sama s viktorkou.Práve dnes som písala príspevok,do sekcie batolatá-moja dcéra.možno je to práve všetko sposobené tým,že je len so mnou.Hrozne ma to tahá na slovensko,k mame,íst si niekam sadnú´t,spolužiačky...inak to ale nejde.
musíme to vydržat.ked budú deti vačšie,bude lepšie :frowning2:
15. feb 2007 o 15:16  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
pozitivne na tom vsetkom je, ze sme tak intenzivne s babom. Clovek si ho vychova tak, ako chce a ma potom velmi blizky vztah. A naozaj si ho uzije, kazdu minutu. Je to predsalen mozno2-3 roky a potom uz ide zivot dalej. Lepsie ako byt pri rodine, robit, a dieta si skroro ani nepoznat, nie?
15. feb 2007 o 15:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj holky,

přečetla jsem si všechny Vaše příspěvky a musím říci, že Vás všechny obdivuji, že zvládáte žít tak daleko od svých rodin a známých. Já sice nežiji v zahraničí, ale mám příbuzenstvo rozmístěné po celé České republice a to mi také někdy vadí. Zhruba před rokem jsem se odstěhovala z Prahy do okresního města cca 35 km od Prahy. Zatím každý den jezdíme s přítelem za prací do Prahy, takže stále udržuji kontakt se svými nejbližšími příbuznými (rodiči, bratry) a kamarády, ale až půjdu na mateřskou, bude to horší. Bydlíme ve městě, kde ještě téměř nikoho neznám. A někdy mi to přijde líto, že jsem tak trochu opustila to, co jsem si celý život budovala (myslím tím zejména mezilidské vztahy), ale asi to nešlo udělat jinak, tak se alespoň snažím navázat s někým kontakty ve městě, kde žiji. Už jsem se sešla s dvěma děvčaty tady z koníka, která bydlí ve stejném městě jako já a snažím se i jinak získat nějaké přátele. Až budu na mateřské, bude to možná o něco jednodušší, protože budu moci chodit např. do mateřského centra, na plavání a cvičení s dětmi a tam doufám někoho poznám, ale teď si někdy přijdu sama. Ale asi to nebudu mít tak složité jako některé z Vás. Když se mi zasteskne po rodičích nebo kamarádkách z Prahy, sednu na vlak a za hodinu jsem u nich. Když o tom teď přemýšlím, nemám si vlastně na co stěžovat. Vy, co bydlíte od svých rodin stovky či dokonce tisíce kilometrů, to máte mnohem horší. Moc Vám všem budu držet palce, ať tu samotu a stesk dobře zvládáte. Vím, není to vůbec jednoduché, ale věřím, že to jednou bude lepší. :wink:
15. feb 2007 o 16:35  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj holky, tak ja mam rodice 3000km daleko, ale vse se da v dnesni dobe zvaldnout i s ditetem. BYdlim ve Spanelsku, ale do CR jezdim dost casto a to musim litat 2 letadly nebo letadlo, vlak a autobus. Ale jak jsme psala, zalezi na tom prizpusobit se a nebat se...v dnesni dobe je plno moznosti. Dokonce i jezdivam autem a s malym to taky planuji. :slight_smile:
15. feb 2007 o 16:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
kocurek,moj maly mal v 5 mesiacoch "najazdenych" cca 7tis.km autom,nechcem ti brat iluzie-da sa to,ale potesenie to veru nie je,pre nikoho :unamused: a plati: cim je babo mensie,tym je to jednoduchsie,2 mesacny mi prespal takmer vsetko,s 5 mesacnym to uz bolo na par sedivych vlasov a ked najblizsie pojdeme s rocnym-radsej nemysliet :zipper_mouth: tiez som si v tehotenstve myslela,ze to bude lahke,ked som este v 8 mesiaci odsoferovala polku z dalekych ciest,nuz ale...
yanik...my tu mame blizko Milano,takze Skyeurope a Ryanair,maju super ceny,keby nasi byvali v Blave,da sa chodit aj na vikendy,najhorsie je to ale potom Blava-vychod :stuck_out_tongue_closed_eyes:
16. feb 2007 o 10:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ja som len naznakom precitala niektore prispevky a som rada, ze netrpim sama. Tiez zijem v Cesku v Brne a hoci je moja rodina blizko v Bratislave, nemam tu moc znamych a priatelov, lebo som tu len nieco vyse roka. Moj manzel je Cech, ma skvelu rodinu a snazi sa ma vytiahnut von a medzi ludi kedy sa da, ale predsa len, tie kamaradstava z detstva a zo skoly su nieco ine. Vsetko chce svoj cas, i budovanie priatelstiev, no niekedy mi je smutno. No mnohe z vas byvaju ovela dalej od svojich rodina znamych,t ak mi tu moje reci pripadaju voci vasim problemom malicherne.

Frnati, ty zijes v Brne? A vidim, ze mas skoro rovnako stareho syna, to by sme sa mohlis tretnut!
16. feb 2007 o 10:48  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Najviac mi chyba take to babske pokecanie s kamoskami, niekde na kavicke alebo na vinku alebo ist s niekym na aerobic ci na plavaren. No snad to casom bude. Najviac mi je luto manzela, lebo si tie moje nalady odnasa on. Musi mi byt nielen manzelom, ale i kamoskou a to je asi na neho dost pocuvat tie babske recia a ohovaracky a pod. Ale zvlada do skvele a patri mu moja velka vdaka!
16. feb 2007 o 10:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte babenky, ja mam rodinu 1000 km odomna a je nam smutno velmi, zatial sme sami a zacali sme pracovat aj na miminku aby nam tak nebolo smutno za domovom, aby sme mali uz vlastnu rodinku tu :dizzy_face: takze vam tajne zavidim aj ked ste same ale mate aspon to placuce babo vedla seba kym je manzel v praci takze az take same nieste hlavu hore :dizzy_face:
liska ta blava-vychod to je otras clovek sa uz tesi ze dycha slovensky vzduch a aj tak si este daleko ten posledny usek je stale najnarocnejsi :(
16. feb 2007 o 10:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
delfinko, prajem, nech sa vam babenko coskoro podari!
16. feb 2007 o 10:58  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
dakujem kattumka :slight_smile:
ten tvoj manzelik je vazne skveli ked to vydrzi pocuvat :dizzy_face: moj uz len gula ocami ked spustim a robi si zomna srandu stale :dizzy_face:
16. feb 2007 o 11:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ved to,delfinko,niekomu je 400 hrozna dialka a my ked sme uz tych 400,tak to je akokeby doma :sweat_smile: a na konci zistis,ze tych poslednych 400 bolo naozaj najhorsich...problem je v tom,ake cesty su z Blavy,snad sa dozijeme dialnice :angry:
16. feb 2007 o 11:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
liska a ty si odkial ? :dizzy_face:
16. feb 2007 o 11:11  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tvoj príspevok