• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Mám autistické dieťa. Cesta a výzva zároveň

20. mája 2017 
veru veru, kazde dieta je ine...mne je tazke posudit nakolko je jeho hra imaginarna, nakolko napodobuje, je to celkovo dost stereotypne...stale o autach, stale parkuju, stale sa im nieco pokazi a treba to opravit, ale vie sa zahrat aj na doktora, ale vzdy musim byt iniciativna ja a prakticky ho to naucit... dnes sa ale sam hral samoiniciativne na pata a mata, ze akoze mu motorku vonku nadnasa...no neviem, jeho otazky sa mi tiez casto zdaju stereotypne...dnes sme boli u doktorky na prehliadke (vsetko ok) a stale sa jej pytal dokola na hracky, ze co je toto auto, a co je toto, aj ked odpoved poznal, on sa ma pravidelne na rovnakych miestach pyta rovnake otazky...takze stereotypia tam jasne je...ale ked chce opyta sa aj na to co potrebuje a nie je tazke ho od tej stereotypie odklonit... diagnostiky teraz sa bojim hlavne kvoli jej pravdepodobnej nespicifickosti a tiez, maly je kazdy den dost iny....taktiez je velkym problemom pre mna odpor mojho muza voci tomu vsetkemu, ten tvrdi, ze im obom nicim zivot, ze malemu nic nie je, ze psychiatra potrebujem ja (myslim, ze onedlho asi aj budem:(),
beka......este som ta chcela poprosit....neviem ci to uz nepletiem po tom co som vsetko precitala, ale mam tak zafixovane, ze ste nasadili homeopatiu, ako sa ti to javi? ja sa momentalne tiez pohravam s touto myslienkou....
erika....teda no chudacik pato s tou hlavickou.....snad sa to rychlo zahoji.... my sme mali nedavno dost podobne zranenie vpredu na oboci, tak tam ma teraz peknu jazvu! a mas pravdu stoji to strasne vela sil.....len niekedy mam pocit, ze uz ich nemam odkial cerpat :( ked s tym pridem za muzom tak ma odbije s tym, ze on nie je ochotny sa so mnou o tom bavit, ze nech si svoje paranoje riesim s lekarom.....
6. okt 2010 o 16:48  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
no to je skvele ako pato reagoval na ponika... ja som presne rozmyslala, ze nejake zvieratko by mohlo byt dobry napad, ale zase mi to muz stopol, ze ani nahodou, ze chlpy a tak...
6. okt 2010 o 16:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
děvčata díky :grinning:
6. okt 2010 o 18:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
my máme morčata jenom...ale časem chci domů propašovat psa, Štěpa si na ně miluje lehat :sunglasses:
6. okt 2010 o 18:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@katkams čistíme organizmus a sú tam aj pokroky. Ale tie problémové oblasti sa vystupňovali. Teda na začiatku boli trošku problémy s vyhrocovaním situácií. Teraz sa však už lepší. Číže vyhrotené situácie ustupujú, oveľa viac rozpráva (teda echolália a postupne začína používať nové slová) oveľa menej hovorí jednoslovne. teda už dve tri slová. nie papať, ale prosím si papať atď..., lepšie zaspáva a je menej problémov so vstávaním. Ale určite je to beh na dlhé trate a tie výsledky vidieť pomaly no dúfam že isto budú aj ďalšie
8. okt 2010 o 08:14  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
@beka_s presne si to vystihla je to beh na dlhe trate ale ver mi vysledky idu neskor , ale progresivne a robia radost len vydrzat. :wink:
@katkams je to super vec no ku delfionom ho dostanem len , na show v asterix parku a to nie je ono a poniky maju terapeuticke ucinky na autikou dokazane;.
trvalo mesiac pokial nasli toho spravneho pre pata.. :wink:
vola otarie... a je cierny a pato ho zboznuje kazdy strvtok pride domov kludny ako vymeneny pekne rozprava no som na oblaciku. :dizzy_face:

@esssi tak cim skor prepasuj.. :wink:

dnes mam pohovor v nemocke kvoli patovy tak idem vytlacit par veci co s atyka cisten :wink: a organizmu a chcem aby mi pomohli psychiatricka je za ale chce viac vidiet a prestudovat si a ak do toho pojdem tak su z amnou spolocne som rada su to uzasni ludia ktory vedia nacuvat , a pomoct, a hlavne dokazu pomoct mojmu synovy.. :slight_smile:
8. okt 2010 o 09:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
erika manžel mě zabije asi:slight_smile: teda až začnu mluvit o tom psovi a pak ho dovalím :sunglasses:
8. okt 2010 o 19:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tak při sobotě překvápko, ať se trochu zasmějete zase:slight_smile:

JAK JÁ KE SPORTU, TAK SPORT KE MNĚ
Ke sportu mám mírně řečeno odpor. Asi nejsem in, ale strašně nerada se potím. Bolest svalů mi nepřináší endorfiny ani jiné uspokojení, jen touhu přenechat podobnou námahu strojům. Až nezvládnu doběhnout tramvaj, budu se zamýšlet nad svou kondicí. Zatím zvládám plnit volný čas příjemnějšími aktivitami.

Zkoušela jsem přijít na to, co je na mučení vlastního těla tak poutavého. Navštívila jsem posilovnu. Doporučuji tyto akce provádět ve dvou. V osamocení mnohem víc riskujete, že se budete cítit jako blázen, protože vás nevzrušuje pohled na vlastní již již se rýsující svaly. Druhý člen výpravy vás může psychicky posílit a udržet při vědomí tak dlouho, abyste zvládli opustit místo činu. A taky nepůsobí tak divně, když se zahlédnete v obrzrcadle rozpláclí na nějakém stroji a začnete se nahlas chechtat. Ještě pořád to může vypadat, že se smějete nějaké vysoce proteinové poznámce svého spolutrpitele.

Ani mi nevadilo, že jsem neodhalila tajemství pohybuschopných, ke štěstí mi úplně stačilo, že jsem to přežila. Kdyby mě někdo prsknul do jihoamerické džungle, zřejmě bych dlouho nevydržela. První hladová anakonda by mě dohonila a pozřela. Až k tomu dojde, budu litovat, že jsem netrénovala běh či box s hadem. Zatím se tak nestalo a pravděpodobnost takovéto situace je poměrně minimální, takže hodlám i nadále provozovat ze sportu jen a jen gaučing.
9. okt 2010 o 07:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte kočky, dlho som tu nebola, blahoželám deťičkom k pokrokom. :slight_smile: Chcem poprosiť niekoho, kto bol na diagnostike u dr. Jánošíkovej, či nemáte adresu, kde ju v Trnave nájdeme. Môžte aj do IP. Ideme teraz vo štvrtok.
10. okt 2010 o 19:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
sidus, poslala som Ti IP.
Inac, baby, mame vysledky od Dr.Urgeho na tie opioidne peptidy a ...- je to v norme. Inac som to tusila (lebo z krvi na celiakiu boli tiez OK), ale ista nadej predsa len bola.... A teraz pravdu povediac neviem, ci drzat tu dietu alebo nie. MuDr. nam ju sice odporucil napriek dobrym vysledkom, ze to mozeme aspon vyskusat a do 3 mesiacov by mal byt vidiet nejaky vysledok. No pravdu povediac, nechce sa mi velmi do toho, lebo je to financne dost narocne a hlavne aj casovo, byt uplne v nej dosledny. Okrem toho maly je v podstate aj teraz na takej "polodiete", vecere ma bezmliecne a bezlepkove uz od narodenia a tomu lepku sa podla moznosti dost vyhybame. No a z mliecnych veci jedava pravidelne len syry (parmezan, pecorino, volovec, brie....) a biele jogurty. Mlieko nepije vobec.
Pred tym odberom mocu sme ho ale 2 tyzdne ladovali lepkom a jogurtami a mliecnymi jedlami (mlieko nevypije) a pravdu povediac vobec mu to nevadilo ani sa nejak ten jeho stav nezhorsil v porovnani s tou polodietou. Drzte sa.
11. okt 2010 o 20:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojky...tak jsem zpět po delší pauze...

byli jsme na vyšetření ušním a proaudio a slyší na 100% a je malá na to aby se něco posuzovalo....prý je docela šikovná...a že nereaguje nic ještě neznamená...a to se prý řeší..ten autismus až od 2,5-3let :unamused: :slight_smile:

moje švagrová má hyperaktivní dítě...a je to teda hrůza...ji pokousal a bráchu pokopal, chodí do 4tř a je nesoustředěný, neposedí, pořád někde visí...tak šla k psycholožce a má poruchu mozku...nějaké ADHd nebo co....tak si vyberte??!! raději asi nic ale když už tak autistu :wink: :slight_smile:
11. okt 2010 o 20:52  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@wsmoulinkaa ahoj, som sem iba nahodou zabludila a pozeram, zrovna dnes som o adhd citala, je to psychicka porucha sustredenosti a hyperaktivita a trva po cely zivot, teda aj u dospelych. Su zbrkli, zabudaju... :unamused:
11. okt 2010 o 20:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@wsmoulinkaa tak ja by som bola šťastná ako blcha, keby moje dieťa malo "iba" ADHD. Ľudia s ADHD sú schopní viesť samostatný život v dospelosti, dokážu normálne komunikovať...
My máme malého hyperaktívneho autistu a nie je to med lízať. Takže keby som sa mohla rozhodnúť, či len ADHD alebo autizmus, tak beriem ADHD všetkými desiatimi. A to nezľahčujem ale tá miera postihnutia pri autizme (nemám na mysli nejakú ľahšiu formu) je jednoducho neporovnateľná s ADHD.
12. okt 2010 o 13:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@karkulka1 no já myslela tu lehčí formu autismu.....nevím ani jaké to je jak to máš ty...ale je jiné posuzovat, když v tom člověk žije to jistě jo...já zatím nevím a snad to bude ok a vám všem přeji pevné nervy, chce se to asi hodně obrnit! :slight_smile:
12. okt 2010 o 13:18  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@esssi já bych definici: že těhotenství není nemoc použila, jen pro ty jako je moje švagrová :grinning: je to hypochondr...už od mala, sama to i přizná...ale já první těhotenství měla v pohodě vše co se tu o tom píše nebylo nic tak strašnýho, zato druhé těhu bylo děs, ale to proto, že mi není 20 :wink:
12. okt 2010 o 13:22  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
mám kamarádku a ta má syna 4roky...kluka nic nebaví, vše aby dělala máma za něj, malovala atak...zlobí, vypadá spíš že je hyperaktivní, ale taky ani pořádně nemluví...s dětmi si taky nevyhraje...uteče někam jinam....ale nikdy neřešila autismus a vlastně o tom ani neví, že něco takového je....
já si to furt nedokážu prostě představit, znám plno dětí takových jak tu píšete, ale jen se mi zdají být bud pomalejší, nebo rychle dopředu....moje Nikola první dcera taky začala mluvit trochu až na 3letech...bavila ji televize, do 1roku řekla jen tady a mama...dodnes neumí pořádně ř...a v kolektivu byla věčně uřvaná..takže ne moc oblíbená...ted chodí do 5tř a je šikovná a ve škole ji to jde....já nevím, prostě nevím....chtěla bych poznat dítě autistu abych to viděla, nikoho neznám, nebo jsem o tom vlastně doted neslyšela :unamused:
12. okt 2010 o 13:37  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tím jsem chtěla říct že mi Vaše dětičky přijdou naprosto normální, jen jsou asi pozadu...a zajímalo by mě jak se chová teda takový 10letý chlapec autista...je to jakoby samotář???
12. okt 2010 o 13:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
@wsmoulinkaa zalezi co si myslis ze je normalne :sweat_smile: a beris ako normalne.. :wink:
pre mna nie je normalne ak moj syn teraz uz nie dostane krizu zlosti, frustracie bucha sa do zadu....
alebo neskor ze hned ublizi niekomu....
co je ten lespie pripad tahsie formy autistou sa kusu do ruky na prikald do krvy!!!!!!!

pre mna nie je normalne ak 6 rocne chlapec nevidi stale rozdiel sexu.. dievca chlapec..ak mu ani po 100 krat nedokazes vysvetlkit lebo chudak , jeho zmyslanie socialne je ine ze toto sa nerobi...aleb :wink: o proste ze si moze ublizit!!!!!!!!
ak ani po 1à krat aj ked sa popali da naspat na toiste miesto ruku...
ak nechape ze ked rozprava trochu a zle.... a je v spolocnosti rovesnikov ktori za par sekund vidia ze nie je cosi v poriadku s chalanom pred nimi... tak sa mu budu smiat a on chudak s nimi lebo si mysli ze je smiesny.... :confounded: :frowning2:
a nie ze sa smeju s neho..
ze nevie stale si vysvetlit zakladne veci ako ze su zli a dobri ludia...... neda si povedat.. :frowning2:

ze mas deti ktore ti roky nevedia povedat na tvoje mama ta lubi :slight_smile: :frowning2:
aj ja teba mama stastna to matka ktora to pocuje po prvy krat......
a mohla by som pokracovat az do bieleho rana......

pre mna autista je normalny clovek.. i ked pre spolocnost nie! :angry:
ale ich pohlad n asvet je iny nam normalnymi cudny a zahadny aosobne si myslim ze prichadzame o vela ze tento svet nevidime ako ich via oni.. :slight_smile:
12. okt 2010 o 14:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@erikasadek ha....tak takový že ubližuje sobě a jiným je právě ten kamarádky 4letý syn...ale zas neublíží moji nelince...tedy zatím se to nestalo...no musím si to pročíst....
12. okt 2010 o 14:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
@esssi ako vzdy bolo to super rada ta citam.. fakt!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! :slight_smile:
12. okt 2010 o 14:14  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@wsmoulinkaa, nuž mne veru tiež behajú občas po hlave takéto myšlienky. Nie je ten môj drobec len opozdený? Aké to bude za pár rokov? Nuž,ale potom si poviem, nie toto nie je opozdenie, lebo ak by to mal dobiehať, tak už by sme hádam za tie 2 roky boli niekde inde, ale u neho je to koľko krát jeden krok vpred a potom zase 2 vzad. Opozdenie podľa mňa nespôsobuje, že dieťa sa nevie zaradiť do kolektívu, ani do takého, ktoré by malo byť rovné jeho stupňu psychomotorického vývoja. Opozdené dieťa predsa nemá problém pochopiť, že dieťa ktoré plače, je smutné a nie sa naň nechápavo pozerať a potom ho napodobňovať, prípadne raz sa mi stalo, že sa toho Maťo aj naľakal. Proste nechápe to!
Nuž a teraz k tým zvláštnostiam, ktoré sú samozrejme u každého takéhoto dieťaťa iné. To všetko záleží len od jeho povahy, prostredia v ktorom vyrastá a iných okolností, ale vždy je to o zvláštnom (inom) chápaní sveta. Môj drobec má hrozný problém si od niekoho niečo vypýtať. Komunikácia v tomto je najlepšia len medzi mnou a ním, lebo ja veľmi dobre viem už len pri miernom náznaku, čo asi chce. Ak je však niekde na ihrisku medzi inými (neurotypickými) deťmi a chce nejakú hračku, tak najprv pozrie na hračku potom na mňa. To je signál, že ju chce, pomaly sa k nej približuje, ale vtedy už zasahujem ja a pripomeniem mu, že musí poprosiť najprv dieťatko, ktorého to je. No a tu začína jeho divné chovanie. Maťo zopne ruky a začne sa ukláňať na všetky strany so slovíčkom "sím" (prosím). Všade bude takto prosiť, len nie to dieťa, ktoré má. Táto jeho opatrnosť voči cudzím hračkám je od škôlky (normálnej), kde na vlastných zlých zážitkoch zistil, že zobrať cudziu hračku nie je len tak. Tam mu ale deti robili zle. Dosť často mu brali aj jeho vlastné hračky a on ich takto prosil a prosil, čo bolo samozrejme pre jeho rovestníkov veeeľmi zábavné, tak ho takto naťahovali až kým nedostal záchvat zúrivosti a nezačal škriekať. Odvtedy máme problém priblížiť sa k nejakému inému dieťaťu a nedajbože ak sa chce k nemu niektoré aj v priateľskom duchu priblížiť. To je škrek ............... Potom je to na zastávke autobusu. Už 2 roky nevie pochopiť, a to cestujeme denno-denne, že nemôžeme nastúpiť na prvý autobus, ktorý príde na zastávku. Ak nenastúpime na prvý tak vykrikuje "autobu, autobu, náš, naš.............." a keď potom odchádza, tak to tiež vykrikuje, ale s omnohoväčšou intenzitou (proste na celú zastávku). Nepomáha žiadne vysvetľovanie ani pomenovávanie autobusov podľa čísiel. Zato pozná už od 2 rokov všetky značky áut, ale súvislú vetu mi doteraz nepovedal. Alebo tie nešťastné echolálie. Na moju otázku "Tak ako bolo v škôlke?" odpovie "bouo?".

To sú len také drobotiny, ostatné dievčatá majú určite zase skúsenosti s niečím iným.......... Je to ťažké vysvetľovať niekomu nezainteresovanému.
12. okt 2010 o 14:29  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@wsmoulinkaa autista má potíže ve třech oblastech: komunikace, sociální interakce, představivost...

Společné projevy PAS
-v oblasti komunikace:
echolálie (doslovné opakování slov či vět)
nesprávné používání zájmen
nepřiměřená či omezená gestika a mimika
chybějící oční kontakt
v některých případech řeč zcela chybí
-v oblasti sociální interakce:
potíže s nápodobou
neschopnost navazovat a rozvíjet přiměřené sociální kontakty
malá či vůbec žádná schopnost hry
chybí sociální empatie
-v oblasti představivosti:
stereotypní činnosti
zvláštní zájmy
fixace na konkrétní předměty
repetitivní chování (opakující se pohyby či manipulace s předměty)
e všechny osoby s PAS vykazují stejné symptomy. Každý jedinec s PAS je individualita. Je mnoho dalších symptomů, které mohou osoby s PAS projevovat. Nelze říci, tak jak tomu bohužel v minulosti již bylo, že pokud se dítě s PAS mazlí či mluví nejde o autismus.

ro to, aby byla stanovena správná diagnóza musí dítě s PAS vykazovat některé z projevů ve všech třech oblastech vývoje – jedná se o tzv. diagnostickou triádu.
12. okt 2010 o 18:20  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@wsmoulinkaa každý autista má ty znaky jiné,ale z každé té oblasti něco...pokud jsou třebas ty oblasti jen dvě z těch třech, už to není dětský, ale atypický autismus...
12. okt 2010 o 18:22  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@erikasadek ¨díky, tak za odměnu nášup:slight_smile:

Rodičovství je zrada!
Promyšlená zrada matky - haha - přírody. Nejdřív nastoupí první dávka hormonů a mládež objeví kouzlo přitažlivosti opačného pohlaví. Objevený sex je super. Super je, abychom se množili. Bráníme se antikoncepcí. Tak příroda přitlačí, dovalí další dávku hormonů a žena začne toužit po miminku. Touží po něm, tudíž si ho drží v útrobách, i když kvůli němu zvrací, tvoří se jí křečové žíly, hemoroidy a jiné radosti. Po porodu následují další hormony, protože když vám něco rozpoltí tělo, aby se to z něj dostalo ven, čistě logické by bylo minimálně to zahodit. Ale čerstvá maminka ne. O miminko se stará, zahrnuje ho láskou a péčí-že by další hormony? Nejspíš ano.Celou věčnost dítko milujeme a podvědomě se těšíme, až dospěje a vypadne a doma bude konečně klid. A když to miminko vyroste ve spratka a zas to přežije a nakonec odejde dobývat jiné světy a založit svou rodinu, najednou je nám smutno. A těšíme se, až se ukáže doma. Má to tak být, jen je to dobře vymyšlené. Všechno pro udržení druhu. Nevadí mi být součástí takovéhoto procesu, jen jsem vám chtěla sdělit, že jsem to všechno prokoukla.
P.S. Neříkejte to nikomu bezdětnému, nebo si rozmyslí plodit děti a to mu teda nedopřeju, když už jsem do toho zhučela taky.
12. okt 2010 o 18:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
jestli si mě někdo chcete přidat na facebooku, tak jsem Dáša Bartůšková :sunglasses:
12. okt 2010 o 18:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@esssi ahojky....tam je toho tolik napsáno, že mi přijde, že každý z nás je tak trochu autista....

jj díky holky za podrobnější vysvětlení, jsem více v obraze
@zuzanada a jak dlouho toto pozoruješ?? moje nelinka zatím moc nereaguje na jméno ani u ostatních, někdy se na mě koukne ale většinou mě ignoruje...nejvíc se řeší právě tento problém...to že ještě nic neřekne, kromě máma , houpy a koko, brm brm...nelze hodnotit....

kamarádky holčička umí vše už brzy a ta naše koza to začíná teprve dělat a nelča je o 4něs starší...je mi to jakoby líto, když to vidím u druhých a hrnou se mi kolikrát slzy do očí, páč myslím na to nejhorší...

jak bych to jenom řekla...když nelinka dělá něco co by neměla a já na to přijdu tak ji řeknu : Neli néé - a to se na mě otočí pokaždý...ale jak kolem běží, nebo si s něčím hraje a volám na ni neli tak nic... :unamused: ještě je asi brzo posuzovat
13. okt 2010 o 08:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@wsmoulinkaa, ja som si začala všímať, že niečo nie je v poriadku, keď mal asi tak 2,5 roka, ale začala som to riešiť až v 3-och rokoch. Stále som čakala, že však je ešte malý a ono sa to rozbehne. Môj drobec bol do tých 2-rokoch relatívne v poriadku. V dvoch rokoch dokonca začal naberať slovnú zásobu, ale potom to už začalo byť čudné. Slovíčka zabúdal, nevedel používať. Videla som, že celkom nerozumie, čo rozprávam............. že má problém s deťmi a s tými nešťastnými zmenami. On bol úplne v panike, keď sme nešli do škôlky autobusom, ale autom. To bolo narušenie režimu a koniec. To už v panike škriekal a bránil sa. Nedajbože na križovatke odbočiť inde ako bol zvyknutý..... znova panika a to som mu mohla vysvetľovaaaaať. On to vôbec nechápal. Vieš ja si myslím, že je zbytočné aby si tvoju malú tak pozorovala. Je ešte fakt maličká a na svoj vek aj tie reakcie sú ešte v norme. Maťo on bol vlastne opozdený už od malička. Chodili sme aj na Vojtovku, lebo v 3-och mesiacoch nedvíhal hlavičku. Aj chvôdza nebola dosť dlho celkom O.K., ja som to všetko ale bagatelizovala......... však to dobehne. Ono je ale pravda, že veľa detí takéto opozdenie väčšinou dobehne, aj moja dcéra nebola vždy podľa tabuliek. Išla aj o rok neskôr do školy a teraz už je gymnazistka s ambíciami na výšku. :slight_smile: To ma tak stále upokojovalo, ale bohužiaľ............. nuž vieru ale stále nestrácam, ešte stále mám nádej, že do tých 6-tich, 7-ich rokov sa to možno nejako upraví. :wink:
13. okt 2010 o 09:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zuzanada moc ti přeju aby se to vše aspon trochu urovnalo......anebo úplně...ale žádné potvrzení nemáš že je doopravdy autista...jenom si to myslíš? že to k tomu spěje?
také jsme chodily na vojtovku....narodila se mi o měsíc dříve a měla tendenci dávat hlavičku na pravo ale to jsme pak zvládly.
ano asi možná moc pozoruju,ale mě to napadlo ...když na roce nereagovala na jméno, tak jsem se o tomto dočetla :wink:
13. okt 2010 o 18:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj, můžu se přidat? Jsem učitelkou ve speciální třídě pro žáky s autismem při běžné ZŠ a toto téma mi je tím pádem blízké...
13. okt 2010 o 19:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
@gabulenka si vitana :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
13. okt 2010 o 19:52  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok