• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Nájde sa niekto, kto má bábo s downovým syndrómom?

17. marca 2011 
amia:mas nadhernou holcicku je prekrasna a na kazde fotecce jde videt radost ze zivota.je krasne vedet ze nekdo dokaze dat tolik lasky diteti .naprosto ale nepochopim jakto ze se na to neprislo v tehotenstvi ale j averim ze ty jsi clovek ktery by si to miminko nechal i kdyby to vedel a navic mozna to bylo lepsi se to dozvedet az tady byla nez byt smutna v tehotenstvi.a posloucha te?? :grinning: pac ta nase ani omylem.ja kdyz jsem videla tu jizvicku na srdicku a to vsecko co jsi o ni napsala me uplne rozbrecelo nekdy tady resime takove debilni kraviny a kdyz se pak podivam na vas pribeh je mi kolikrat ze sebe same zle ,mam byt rada a vdecna ze mam zdrave dite...a ne resit kraviny.muzu se zeptat jak na tom je vase mala ted?psala jsi neco o leukemii?moje teta je primarka leukemie velka kapacita ale pro dospele, kdybys neco potrebovala nebo jen tak..
13. feb 2008 o 18:51  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
....
20. nov 2008 o 20:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Hug mám v rodině DS,takže i já jsem během těhotenství přemýšlela,jaké miminko budeme mít my.Navíc mě moje doktorka i přes rodinou anamnézu odmítla poslat na odběr plod. vody,takže až do porodu jsem byla strašně nervozní a čím víc se blížil porod,tím méně jsem si to mimi v bříšku užívala.Moje první otázka po porodu byla jestli je zdravá..Hrozně tě obdivuji,o svém děťátku mluvíš moc krásně,malý je nádherný a určitě to bude rošťáček,kouká mu to z kukadel :wink: a jsi tak silná a všechno to zvládáš.Možná to bude znít divně,ale já bych se o mimi nedokázala postarat.Asi by mi to "vyrvalo" srdce,ale nedokázala bych to.Snad mě za to nikdo neodsoudí,ale opravdu bych to psychicky nezvládla..
Takže držím palečky a ať pěkně rostete..
20. nov 2008 o 21:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
Frog, chapem to co pises, ale ked si hodena do vody, tak uz potom musis plavat, teda ked si myslis, ze sa ti nieco nemoze stat a ono sa ti to stane, tak to zvladnut musis. Ja som od strachu ani nedychala, strach som mala najviac z toho, ze maly bude trpiet a ja sa na to budem musiet pozerat, to ma doslova dusilo. No ale realita je nastastie ina, klop klop. Krpec sa drzi dobre a je to rostak, tak ako som si to od zaciatku priala, a hlavne je to vesele a spolocenske babo, ma rad ludi, a ma rad nove veci. A vela sa smeje. Niekedy mam pocit, ze on taha mna, co sa tyka nalady. Normalne mam pred nim respekt a vazim si ho za to :wink:
20. nov 2008 o 22:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
hug, maly je zlatunky :slight_smile: zdravotne ste ok? mohla by si prosim napisat, ako pristupovat k niekomu koho dobre nepoznam a ma dieta s ds? viem, ze vecsina ludi je v pomykove, alebo sa tvaria, ze je vsetko ok. stretavam u nas maminku s chlapcekom s ds, doteraz bol skryty v kociku, ale uz je vecsi, tak ho je aj vidiet. pozname sa len z videnia, ale nerada by som sa jej nejako dotkla. mne sa zda chlapcek roztomily, usmievavy, no je vidiet, ze je iny. neviem, ci som sa vyjadrila zrozumitelne :fearful: co ma vlastne zaujima
21. nov 2008 o 00:45  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte maminy drzim vam palce a verim ze deticky vam budu robit len radost , ja tiez poznam co je to mat strach o zdravie vytuzeneho mimnka, nasa Mia sa narodila skor v 37 t. koli slabym ozvam, na druhy den dostala pneumotorax a zapal pluc za co sme nakoniec aj dakovali pretoze jej aspon vcas zistili stav ktory ma, ma zrkadlovo otocene organy v brusnej dutine ale srdiecko ma na spravnej strane, este ziadny doktor take dieta nevidel a skoro nic o tom nevedia takze sme si vsetko zistili a nastudovali sami a aj si sami vybavili vsetky vysetrenia aby sme vedeli ci je v poriadku v 99 percentach jej hrozila srdcova vada vazna ale nastastie je Miuska to 1 percento a nema so srdieckom nic , stale musi byt monitorovana aby sa vedelo ci sa jej vsetko dobre vyvija takze mam strach stale o nu. chapem preto co to je bat sa o dieta, zelam vam v zivote len a len to najkrajsie a vela smiechu vtedy ostatne starosti pominu
21. nov 2008 o 08:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj holky,obdivuji váš nadhled a zachování si zdravého rozumu! Sama nevím, jak bych se s tím vyrovnala... Pracuji ve zdravotnictví a tak jsem měla možnost se s miminky s DS setkávat. Existuje víc druhů DS - čímž mám namysli, jak moc jsou chromozomy jinak sestaveny a tím se odvíjí i stupeň postižení miminka. Některé opravdu dosáhnou téměř normálního života, kdy ve svých dovednostech předčí své vrstevníky. Hlavně moc a moc záleží na zázemí a lásce, péči... To dělá hrozně moc! Ale to už jistě všechny vás znají. Chtěla jsem vám jen napsat, že držím pěsti, ať vám dělají jen a jen radost, kterou na rozdíl od nás umí pěkně projevit a nestydí se za své city a jak už jsem psala v začátku, moc vás obdivuji. Hodně štěstí!
21. nov 2008 o 08:51  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
bambusko, myslim si, ze najlepsie je pristupovat k tej mamicke a dietatku milo a priatelsky, presne tak ako pises, ze sa ti zda maly zlaty, tak jej to povedz, urcite sa potesi :slight_smile: ak bude chciet, sama ti povie viac, aj o diagnoze.
21. nov 2008 o 22:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Kočky, nebojte sa. Mala som kolegyňu, ktorej dcéra mala DS, veľa sa jej venovali, čítali jej, chodili spojmi, všetko ukazovali, vysvetľovali... vytrpeli si svoje pre oslabené zdravie, ale dcéra je génius, čo sa týka pamätania si osôb, mien, básní, piesní, naučila sa čítať, písať tlačenými písmenami, neskôr písanými, počítať do dvadsať, pozná čas na hodinách, peniaze... učili ju také praktické veci, ako si kúpiť lístok na autobus, vlak, samostatne ju nechali platiť drobné sumy /samo to nenápadne kontrolovali, či si dobre vybrala bankovky, mince/, dokonca sa raz stalo, že im ušla k babke, pričom prestupovala z autobusu na autobus, ale došla. Proste si tú cestu pamätala, autobusy (čísla tiež) a jednoducho sa spýtala, či tam idú a hotovo. Rada maľuje, tancuje, spieva, cvičí - hoci je bacuľka, šnúru urobí ako nič. Základnú školu absolvovala medzi zdravými deťmi ako integrovaná žiačka, prosto žila v reálnom svete, hoci jej rodičia boli viac nastavení na ochranárske "vlny", ale zvládli to. Neskôr šla do špeciálnej školy, tam sa zas niečo nové naučila a hlavne - vyniká tam, lebo je dosť "popredu" oproti ostatným. Pravdaže bola aj zanovitá, ale na druhej strane vedela krásnym spôsobom dať svoju lásku najavo, jej božteky a objatia boli nefalšované. Teraz je to veľká slečna, čoskoro dospelá a v podstate žije naplno. :wink:
21. nov 2008 o 23:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
amia nebol tvoj pribeh s dorotkou v nejakych novinach?
velmi vas obidve obdivujem s akou laskou žiejete pre svoje detičky je užasne ako ich milujete a zaroven rešpektujete.to im určite dava do života velke sebavedomie.nakoniec je to aj vidiet na tych usmiatych tvaričkach.
cele tehotenstvo som trpla a modlila sa aby bol moj maly zdravy preto že aj ja mam v rodine bratrančeka s DS.aj ked asi zavažnejšim stupnom.chodit sa naučil až po dvoch rokoch a rozpravat asi až po 4.aj ked naštastie nema problemy so srdiečkom jeho malu dučičku predca niečo trapi.vypadali mu vlasky ktore žial už vobec nenarastu ,ale predca je k navštevam pozitivne naladeny a je z neho najväčši zabavač.pritulny a velmi doverčivy.aj ked niekto ich berie ako postihnutych ja hovorim že su až velmi rozumnykeby nemali inu tvaričku nik by to nezbadal
22. nov 2008 o 11:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte,
Pisem SOC pracu o Downovom syndrome a potrebovala by som nejakeho rodica, ktory ma dieta s downovym syndrom , aby mi zodpovedal na par otazok. Ked niekto bude mat zaujem nech mi napise na mira1910@centrum.sk vopred velmi pekne dakujem.
25. nov 2009 o 16:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Zdravím, neviem či sem ešte niekto chodí, ale aj my máme dieťa s DS 2-ročného chlapčeka a hladáme niekoho s kým by sme sa mohli podeliť o skúsenosti
26. okt 2010 o 16:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@domidomi Ahoj domidomi.Ja mám chlapčeka , v januári bude mať tri rôčky a tiež má DS. Rada si s tebou vymením skúsenosti a budem rada,ak sa ozveš.
16. nov 2010 o 22:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@dadasla Ahoj prepáč, že sa ozývam až teraz, ale mám doma malé bábätko a nestíham :sweat_smile: . No my máme Marcusa je to môj 2 ročný brat :slight_smile: . Chcela by som sa spýtať ako ste na tom s papaním. Lebo náš malý nič nechce jesť, iba prso. Mamina ho ešte stále kojí :unamused: a keď mu chce dať aj niečo iné na jedenie polievočku napríklad tak to je boj. Reve, je agresívny, kope, pluje. No hrôza. A odkiaľ ste? My z Modry pri Pezinku. A chodí malý do škôlky? My by sme nášho chceli na budúci rok umiestniť.
21. nov 2010 o 20:01  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tvoj príspevok