• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame:  Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Tehotná bez manžela. Nájdete sa tu také?

12. mája 2007 
ahoj, no vhodne tema pro mne...já též nejsem vdaná a čekám s přítelem mimi. O svatbě jsme sice mluvili několikrát, ale poslední dobou po tom nějak přestávám toužit...prioritou je pro mne dcerka a papír na to, že spím s jedním chlapem k životu nepotřebuji. A jak tak zjišťuji, ani si nejsem jistá, zda bych si oprvadu vzala :unamused: Vzhledem k tomu, že o našem radostném očekávání se jeho rodina a přátelé dozvěději před 14 dny (byla jsem ve 28tt!!!!) a to ještě na můj neustálý nátlak, aby to už konečně rodině oznámil....nevím, zda se za to stydí nebo co, ale..to je zase jiné téma. Každopádně jsem byla rozhodnutá, že malá bude mít příjmení po otci, ale jak to tu čtu, tak začínám pomalu měnit názor. Ano, on má sice nárok na to, aby se po něm jmenovala, je (bude) to přece jeho dcera, ale na druhou stranu, pokud já jsem (budu) svobodná matka, pak já budu vypadat jako idiot, že dcera se jmenuje jinak než já...no abych pak musela ještě někde dokazovat, že jsem opravdu její matka.. :frowning2: (já totiž ve svých 23 stále vypadám na 15 a leckdo by si asi řekl, že jsem spíš její sestra..) Je to docela dilema s tím příjmením..ale zase na druhou stranu, když jí dám své příjmení, tak jak to pak bude po případné svatbě? Bude se jí příjmení měnit?
6. apr 2007 o 13:16  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
ahojte kocky, ani som si nemusela robit test, mrcha dosla, aj ked je dost slaba oproti tym, kt. mavam a navyse, min. mesiac bola taka silna, ze som mala pocit, ze zo mna vychadza cela sliznica a teraz len tak sem tam, ale co uz, zivot ide dalej, len aby ste vedeli, neviem ci tu budem do nedele, ak nie, tak vam vsetkym zelam krasne a pokojne sviatky plne lasky a pokoja, papa
6. apr 2007 o 13:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Nasti-to jsem taky řešila. Že se dite bude do svatby jmenovat po mě. Rozhoduju se...Kdyz bude mít jmémo tvoje a po svatbě mu budeš změnit přijmení,je to za nějaký poplatek (tusim 1000,-? ale fakt nevim jistě). V případě, že se dítě bude jmenovat po otci a třeba se pak nevezmete a ty budeš chtít, aby se dítě pak jmenovalo jako ty, tak otec musí dát ke změně svůj souhlas, jinak ho nepřejmenují...
6. apr 2007 o 13:59  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tak to je tedy síla, tak já bych mu udělala k dobru, že bych mu příjmením přiznala oficiálně, že jedcera jeho, ale on by musel dát souhlas k tomu, aby se mohla jmenovat po matce-he no kde to žijeme..další kapka do pohárku "příjmení po mamince"..ale příteli se určitě líbit nebude, že by měla mít moje příjmení..jenže on taky nadělá kolem svatby hromadu keců a skutek utek...žvanit on umí pěkně, ale nic se neděje :angry:

nemáte některá taky problém s chlapem, co naslibuje hory doly, ale když ho k tomu nedokopete, tak se na všechno vykašle? mne to hrozně trápí..mám ho ráda, on je jinak super člověk, zodpovědnej, ale děsná slibotechna, nemohu se spolehnout, že když něco slíbí, tak to opravdu splní..pak mu to věčně připomínám a on mi nadává, že jsem jak jeho matka, že furt jen kontroluju a buzeruju :frowning2: ale to já přece vůbec dělat nechci...chlapi jsou někdy divný stvoření
6. apr 2007 o 14:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
nasticka to vypada jak kdyz mluvis o tom mym :slight_smile: no do svatby jsem ho doslova dokopala, ale ted jsme oba radi :slight_smile:

Jinak stran prijmeni pokud je svatba v dohlednu nebo se uz chysta primo ci tak neco, tak bych asi mimi dala jmeno po tatkovi, kdyz bych se zanedlouho tak jmenovala i ja. No ale pokud je to nejake nejiste, v nedohlednu ci neco tak, tak zadny takovy, mimi pekne jako ja. A jestli chce aby jeho ditko melo stejne prijmeni jako on, tak at si me kouka vzit :slight_smile: no ne?
6. apr 2007 o 14:27  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Dludli, plne súhlasím, ak je vzťah neistý, resp. partner nezodpovedný, tak radšej nech má dieťa matkino priezvisko. Pokiaľ je zodpovedný a postaví sa k žene a svojmu budúcemu dieťaťu ohľaduplne a zodpovedne, nie je čo riešiť a dať dieťaťu otcove meno aj pred svadbou.
6. apr 2007 o 16:16  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Svatba by byla v dolednu, ale vždy se najde důvod, proč to odložit, proč jěště počkat..takhle nějak to u nás vypadá :frowning2: hmmm, jednou mi řekl, že si mne vezme, aby si pojistil, že mu i s dcerou neuteču-copak to je nějaký přístup? :angry: pacholek, by byl rád, aby malá měla jeho jméno-pak by ji měl "pojištěnou" i bez matky.. :confounded:
6. apr 2007 o 18:51  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Nasti,
o čom je vzťah s podmienkou, aby si mu s dcérou neutiekla?! Pripomína mi to pomaly domáce násilie - mám na mysli psychický teror. Poisťovať si niekoho svadbou?! A čo si ty nejaký majetok?!!! Normálne ma to naštvalo, ako sa dokážu niektorí tiež-muži chovať. Smutné a trápne je to zároveň!
6. apr 2007 o 18:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ika, naprosto s tebou souhlasím..chování chlapů je vážně občas dosti primitivní..kolikrát mne to dohání až na hranici zoufalství. Sto a jednou jsem byla rozhodnutá, že si sbalím věci, naložím psiska a bágly do auta a už mne nikdy neuvidí..ale copak to můžu té malé, ještě nenarozené, udělat? Ovšem je otázkou, jak to bude vypadat, až se moje kočička narodí :frowning2:

Moje mamka mi říká, že si to v těhu prostě moc beru..no já nevím..já jsem sice toužila po rodině a rodina je pro mne prirota, ale nejsem žádná puťka, se kterou by mohl někdo zametat a dělat si ze mne služku a chůvu - dítě umí udělat každej "borec", ale proč se k tomu "umění" nedává chlapům do vínku taky schopnost postavit se s ženě a dítěti jako zodpovědný, uvědomělý tvor?? Místo toho se umí akorát válet na kanapi, chlastat pivo a žrát :angry: ...tohle před tím, než jsem otěhotněla NEDĚLAL!!!! :cry:
Jsu z toho zmatená a dost nešťastná, místo toho, abych si užívala těšení na mimi, tak se furt nervuju s chlapem, co v jednu chvíli mele něco o svatbě a v další chvíli mne bere jako součást vybavení bytu :unamused:
Jééé, ale jak se mi ulevilo, když jsem to napsala :wink:
6. apr 2007 o 21:12  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
nasticka niekedy su chlapy ako jedna zablokovana klavesnica.Buchanie,krik,nervozita,mile slovo nic nepomaha.Len skuseny technik sa k nej prebojuje rozumom.Preto my zeny musime na nich inteligentne...
Muzi sa casto zlaknu zodpovednosti.Doteraz sa nemuseli s nikym delit o vasu pozornost...no nevinne babenko vnimaju ako supera.
Nebudete mat cas im navarit oblubene jedlo
nebudete mat cas ozehlit mu oblubene tricko ci koselu
nebudete mat chut sa milovat
atd..............
to vsetko su veci ktorych sa muzi boja no ako velky hrdinovia to jasne ze na javo nedaju...jasne ze su silnejsi ako male mimco
Hah haaaaaaa to si myslia v dusi no navonok sa to vsetko prejavi apatiou.
Nie su schopny pomaly sami prepnut kanal na telke.
Nic ich nezaujima a za kazde vase napomenutie len zvysia hlas a stekaju ako chore psy....
Ked sa vsak maly cloviecik objavi v ich obyvacke ci spalni zrazu si uvedomia aha ved ma nos po mne.......a ich hlupe blokady sa postupne stratia....

prinajhorsom maju este ziarlivostne uchylky na miminko no to zmizne akonahle stretnete na prechadzke jeho byvaleho spoluziaka a ten mu so slovami Heeeeeej to je ali valibuk ako ty kedysi v skolke ........ tak zdvihne sebavedomie ze keby sebavedomie vedelo lietat tak obleti 20x zemegulu

No toto len tak pre vas zienky co myslite ze manzelstvo ci partnerstvo je v troskach....treba tie trosky nechat chvilu plavat ved tak ci tak doplavaju na jeden breh kde ich niekto pozbiera :grinning:
6. apr 2007 o 22:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ja som rozvedená mamina dvojičiek a zároveň slobodná mamina 11-mesačnej dcérky, ktorú otec nechce. celé toto druhé tehotenstvo som prežila len v spoločnosti mojich rodičov a detí, bez partnera. pravdu povediac, ani mi nechýbal a ani mi nechýba. o deti sa viem super postarať aj keď je to dosť ťažké na financie, keďže bio maličkej mi ničím na jej potreby neprispieva.
6. apr 2007 o 22:23  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
froschka tak to si vystihla :grinning: :grinning: :grinning:
macka793 obdivujem ta :grinning:
6. apr 2007 o 22:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte dievčatá. Som tu nová a veľmi sa mi táto stránka zapáčila...
Ja budem tiež slobodná mamička...s otcom sme sa rozišli ešte než som zistila, že bude bábeno.Teraz som už v 7.mesiaci, otec o tom vie už pár týždňov, tvári sa, že nás chce, ale v ničom mi doteraz nepomáha ani finančne, ani inak.
Ja k nemu už nič nicítim, nedokážem žiť s niekým, koho neľúbim...
Naši nás chcú dať nasilu dokopy,ale ja proste nemôžem....zvlášť keď v ňom nemám žiadnu oporu...Už mesiace mu naznačujem, že potrebujeme pomôcť,ale vždy keď sa stretneme, nepovie mi na tému nič.Naposledy ma dojalo keď mi oznámil, že už má vybrané meno...Ja ho už mám dávno, všetkým si prechádzam sama,keď mu naznačím aby skúsil nejak pomôcť, tak sa robí, že nechápe a povie, že nevie ako...Sedem mesiacov sa pripravujem na príchod Emilka sama a on si robí práva na meno a všetky radosti a starosti sú na mne...Prosím poradte mi ako von.Neviem ako si poradiť... :frowning2: :frowning2: :frowning2:
7. apr 2007 o 10:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte tiez som slobodna este"Chodime spolu 12 rokov a z toho 6 spolu zijeme.planovali sme mimi tych dlhych 6 rokov,ked bol uz na pozicku kupeny byt.Nic sme nemali iba hole zadky...Ja som vyrastala bez rodicov,vychovavala ma sestra a nic mi nenasetrila.Priatel mal rodicov alhoholikov,tak som drela na uver za stavebnej spor som zobrala a kupila.ze ked mimi pride tak uz do bytiku.No nechodilo 6 rokov zacala som sa trapit,potom patrat po pricine.Bola u mna,imunna na spermie.Nestracala som nadej skusala lahsiu formu liecby a,ked po 2 neuspechoch malinke neprislo dala som sa na umele oplodnenie.Bola som zufala,ale silna zaroven,chcela som to malinke na dovsetko na svete.Bola to tazka cesta plna sklamania,ale na 2 pokus to vyslo!!!tehotenstvo bolo krute do 8 mesiaca som zvracala nonstop,9 mesiac mi tlacil na pecen to svrbenie tela neprajem nikomu.Nakoniec sa narodil v termine nadherny chlapcek moj baculko 3900g 53 cm ja mam 153 cm...Bude mat 3 mesiacea ja som nikdy v zivote nebola taka stastna.No a svadba?Aj ked nam farar nedal rozhresenie na spovedi a povedal,ze zijeme v hriechu velkom,netrapim sa koli papieru pre mna je dolezite,aby sa moj priatel o nas dobre staral.Co tam nejaky papier znamena,ked ho kamaratka aj ma a muz ju nechal,ked cakali mimi?
7. apr 2007 o 11:43  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jullyett myslim,ze clovek,ktory ta ma naozaj rad je schopny dat ti aj posledne.Teraz mam takeho priatela,ze ked poviem,ze potrebujem to alebo tamto ide,kupi,donesie aj o polnoci.Ked som bola tehotna bola som taka zuriva,ze by pri mne nijaky nevydrzal a on?Este je stale tu.Ako otravna osa..hi hi.Myslim,ze to je laska byt oporou v dobrom aj v zlom...
7. apr 2007 o 11:52  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
lienka

ďakujem Ti pekne za odpoveď. Ja si to tiež takto nepredstavujem. Najradšej by som vrátila čas a o ničom mu nepovedala, lebo ten chlap mi len pridáva balvan na chrbát...Ešte keby to aj naši chceli pochopiť, lebo on povie všetkým, že ja ho nechcem...Ale veď keď sa chce starať o svoje dieťa, tak by to mal robiť sám od seba a keď má oň záujem, tak aj bez toho aby mal matku (mňa) v záruke. Čo si myslíš ty?
Tebe toho tvojho závidím, ale si ho určite zaslúžiš, ani ty si to nemala najľahšie...Musím povedať, že ťa obdivujem. Klobúk dolu. :slight_smile:
7. apr 2007 o 12:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
ahojte, ahoj jullyett. tvoja situacia je naozaj neprijemna, ale nie nevyriesitelna. ak citis, ze ti je samej lepsie a ze k ex uz nic necitis a hlavne v nom nevidis svojho manzela, svojho najlepsieho priatela, svoju najpevnejsiu oporu, tak sa nevydavaj. rodicia si zvyknu na fakt, ze budes slobodna mamicka, len to chce cas. nie je na tom nic zle, ak zena vychovava dieta sama, je to vzdy lepsie, ako si zavesit niekoho na krk, kto ti nevie pomoct a jeho pasivita je nekonecna. ak mu teraz netukne, akym sposobom by ti mal pomoct, tak uz na to nepride nikdy. otec dietata nie je ten, kto sa podujme na jeho splodeni, ale ten, kto mu da vsetku svoju lasku, vie sa pre neho obetovat, vie ho lubit a zabezpecit mu stastny zivot. viem, ze sa mi to hovori lahko a ze realita je ina, ale nikdy nevies, co sa z neho vykluje. ak ti chce pomahat s malym, moze to robit aj bez manzelstva a az ked si budete obaja isti, ze chcete svoj vztah specatit, tak to urobite. ak sa k tomu postavi negativne, kasli na neho, na svete je plno chlapov a aj takych, kt. nerobi problem dat lasku zene s babom a to babo budu milovat ako svoje. rodicom povedz, ze sa vydas, az ked si budes ista, ze to tak chces, a nie vtedy, ked to chce niekto iny a oni, ze ked v ex nemas oporu teraz, nemozes cakat, ze ta podrzi aj po porode. to je moj nazor, drzim palec a prajem vsetko naj, hlavne kvoli tomu nestresuj, nestoji to za to, vychutnavaj si tehotenstvo a tes sa na okamih, ked ti lekar povie, ze uz vidi hlavicku a na pocit, ked k tebe prilozia ten maly ruzovy balicek. pamataj, ze najpevnejsia a najvrucnejsia laska je laska matky a dietatka. :wink:
7. apr 2007 o 15:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahoj nosoroztek
ďakujem pekne...až mi slzičky vyhrkli :cry:
máš pravdu necítim v ňom, žiadnu oporu ba dokonca presný opak...
vieš, uvažujem o tom, že ho nedám ani na papiere...nechcem aby ten človek, zasahoval do môjho života a robil si práva bez akýchkoľvek starostí...
bojím sa a myslím, že on chce len med lízať...navštevovať nás, vyberať mená a iné jemu príjemné veci, ale veď na to predsa nemá právo, keď nám nechce aj pomáhať...alebo hej?? a v jeho blízkosti sa môžem rozllúčiť, že si nájdem poriadneho otecka pre Emilka...
a myslím, že tých pár korún, čo by súd udelil na výživné, mi nestojí za ten balvan, ktorý by mi priznaním otcovstva vyrástol na chrbte...
myslíš, že urobím dobre???
veď ako si povedala ty...starať sa môže keď bude chcieť aj bez papierov....ale ak si mám pomoc vynucovať súdom, alebo prosíkaním, tak na to nemám síl. Ja proste cítim, že bez neho sa mi bude ľahšie dýchať aj keď finančne to bude o niečo ťažšie, ale keď do teraz nepomohol, tak sa určite nehrnie nám finančne vypomôcť...potom nechcem aby bol v papieroch ako otec....
dúfam, že to nejak dopadne...

inak hlavne ďakujem...úprimne
7. apr 2007 o 16:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jullyett přečetla jsem si tvůj příběh...Je mi to moc líto, ale souhlasím spíš s tím řešením, co navrhuješ ty, tj., že se na toho "tatínka" vykašlat. Těžko se změní a bude si chtít malý tak leda povozit, ale né se o něj starat a převzít zodpovědnost. A upřímně se docela divím tvým rodičům, že vás chtějí dát dohromady, když vidí, že se starat nechce :(
Asi je to hodně těžký, ale je to tvůj život a jak píšeš, kvůli těm pár korunám, co ti dá? na výživným to asi nestojí.
A zkoušela jsi s ním probrat všechno okolo? Jestli a jak si to vůbec představuje?
7. apr 2007 o 16:13  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojček romana27

myslím, že naši nás chcú dať dohromady, lebo sa pred niekoľkými týždňami stretli s ním, bez môjho vedomia a on im povedal, že on nás chce, ale ja nechcem jeho...
Pritom sa ma na to nikdy ani nespýtal, ani nepovedal, ako by chcel aby to pokračovalo
keďže som tam nebola, nemohla som sa ani brániť, takže neviem o čom všetkom sa rozprávali, lebo ja som skoro do dnes nevedela ako si to on predstavuje...tým pádom som ani doma nevedela povedať ako sa k tomu stavia...Boli dohodnuti, že sa o tom nikdy nedozviem, takže si bol istý, že sa mu to na základe toho čo povedal "že ja ho nechcem" prepečie a on výjde zo všetkého ako ten poškodený chúďa otecko a ja ta zlá....
Môj oco mu to žerie (chlapi)...mama už začína vidieť, že s tou pomocou od neho sa asi nedočkáme...
lenže môj otec nevie pochopiť, že ak chce to dieťa len kvôli mne, alebo lepšie povedané mňa mať v záruke, tak mu vlastne nejde o dieťa...

no a či sme sa rozprávali???
vždy keď mi zavolal, že príde, nikdy mi k téme nič nepovedal...dal mi kvety a kecal o hovadinách a všetky náznaky z mojej strany ignoroval.

Moc by mi pomohlo, keby som mala všetky naše rozhovory zaznamenané,lebo chlapi držia spolu a môj otec je ťažký oriešok.

Dievčatá ani neviete akú úľavu pociťujem, keď sa mám komu vyspovedať a môžem dostať objektívne rady....lebo okolie býva neobjektívne a moja rodina, tým ide len o prachy, ale to utrpenie, ktoré to znamená pre mňa do konca života si nevedia predstaviť....ä
Ste super!!! :slight_smile: :frowning2:
7. apr 2007 o 16:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jully tak to je ještě větší s prominutím blbec a vyčůránek, než jsem si myslela :( tak on za tvýma zádama maže med kolem pusy tvým rodičům? To je od něho pěkně hnusný :(
Tak to chápu, že jsou pak tví rodiče a hlavně taťka na jeho straně, víš, třeba to bere jako slovo chlapa, ale u tohodle bych měla fakt strach, že ho dodrží a bude se k vám chovat tak, jak by měl.
Rozhodnutí je na tobě, ale i ty sama cítíš, že ten jeho zájem by měl vypadat jinak.
Asi bych to zkusila ještě jednou víš, naposledy. Normálně mu říct, tak teď mě necháš mluvit a pak se k tomu vyjádři. Řekla bych mu, co si představuju, že by měl dělat a uvidíš jeho reakci. :slight_smile:
7. apr 2007 o 17:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jaj som ja ale nešika
takú peknú odpoveď som ti písala a zrazu je fuč :unamused:
tak znovu skúsim stručnejšie

myslím, že sme dosť podobné, lebo presne to som skúšala aj ja...posledná šanca... zaťala som zuby napriek tomu, že o ňho ako o chlapa nemám záujem a chcela dať aj tomu šancu...
vyliala som si včera všetko , čo mám na srdci...na tie jeho výhovorky, že on nevie ako pomáhať som dosť jasne naznačila, že keď sa chce stýkať a priznať otcovstvo,musí sa aj starať...no už ani neviem čo všetko som mu točila dokola.
jednoducho , jasne, mám aj svedka, kamošku, ktorá to čítala a keď ona povedala, že to už musí pochopiť, tak to tak musí byť...

no a on na to, že keď to vidím takto, tak si nebudeme rozumieť...
poviem ti na jednej strane mi odľahlo, že sa ho zbavím
myslím, že bez neho budem mať šancu si nájsť ešte niekoho, ako sa vraví toho pravého...

len jediné ma trápi a to môj ocino, lebo ja mám našich hrozne rada a záleží mi na ich mienke o mne...a tiež bývam s nimi (som dosť mladá mamina), tak si uvedomujem,že ich budem obmädzovať , ale tiež nie navždy...keď budem môcť sa zdekujem a vrátim všetko...
a s dotičným by to tiež nebolo lepšie, býva s bratom a chodí na týždňovky jazdiť, dokonca chce aj tú robotu nechať, v takejto situacii, keď by sme potrebovali aby pracoval...
ja som tehotná v 7 mesiaci a doteraz som robila nadčasy aj nočné aby som to nejak zvládla a on chlap nevie ani zarobiť tak na čo nám je???

ale už dosť o mne...
som fakt hrozne rada, že som sa dozvedela o tejto schránke, hneď je svet krajší a necítim sa tak sama...

a čo ty???tiež máš svoj príbeh, alebo sa môžem s tebou tešiť, že patríš k tým šťastnejším, čo ti zo srdca želám.....?
7. apr 2007 o 18:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
no vidíš to :slight_smile: tak jsme měly stejný nápad.
Ještě k tomu tatínkovi, tak bych třeba zkusila přes maminku, říct jí, že jsi s ním mluvila a on prostě řekl, že tak, jak si to představuješ ty, to on nechce vidět a tím pádem s ním nechceš nic mít. Třeba to od maminky vezme líp. No a když nevezme, víš, za až se ti malý narodí, tak určitě zapomene na nějakýho chlapa. Pokud teda nebydlí někde poblíž vás a nebude otravovat :unamused:

Já s nějakým takovým chlapem chodila ještě coby puberťačka, nejdřív jsem ani nebrala antikoncepci a řeknu ti, že jsem opravdu ze srdce ráda,že se nic nestalo, protože jsem časem pochopila, že je to blb :slight_smile: jediná jeho záliba byla hospoda, nechtělo se mu pracovat, všude na něho podle něho byli zlí a tak radši byl na podpoře. Přesto jsem s ním chodila pět let.
Pak jsem našla současnýho přítele, se kterým čekám mimišo. Neříkám, že je dokonalý, ale nekouří, nepije, chodí do práce, má své zájmy, chce se postarat. Jediný, co mi trošičku vadí, je, že se nechce ženit...ale vím, že o nás dva se postará a vezmeme se třeba později. Je fakt, že mi už dřív na férovku říkal, že on se ženit nebude, ale dítě chce, takže si teď nemůžu stěžovat, že jo :slight_smile:

Taky jsem ráda,že tu koník je a můžeme si tu povídat.

Měj se moc hezky a užívej zbytek těhotenství, aby bylo miminko po narození veselý, víš, co se říká, že mimi cítí, když je maminka smutná, tak buď veselá, i když to vždycky nejde. :slight_smile:
7. apr 2007 o 18:48  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
romana27

ďakujem za všetko, skúsim to urobiť ako mi radíš, vieš sa dobre vyjadrovať, ja nemám takú schopnosť, možno preto mi otec nerozumie...
aj ty sa maj krásne a užívaj si priateľa aj mimišo :slight_smile: a keď to bude in, určite príde aj na svadbu, ale máš fajn chlapa a to je v dnešnej dobe už rarita. :slight_smile:

paaaaaaaa
7. apr 2007 o 18:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Nastička, ja ti to vysvetlím, prečo sa niektorí chlapi pred svadbou chovajú podľa hesla "Keď vtáčka lapajú, pekne mu spievajú" - samozrejme každý chlap je "super-samec", ktorý najprv "uháňa" svoju samičku, stará sa o ňu, o seba, aby dobre vyzeral, dvorí jej - hm, stačí síce primitívny príklad, ale pozri sa na prírody - na slepačí dvor - tiež je tam jeden kohút, ktorý sa predvádza pred svojimi holkami, lebo chce niečo dosiahnuť :slight_smile:. A vezmi si, že v ľudskej ríši je to tak nejako podobne, len v inteligentnejšom a menej živočíšnom vydaní :slight_smile: a samozrejme jeden predsa len diskutabilný postreh :slight_smile: - kohút je tvor polygamný a aspoň väčšina mužov je monogamných :slight_smile:... Vieš, ja keď som s mojím mužom začala chodiť, mala som 24 a nebavilo ma hrať nejakú rolu, rozprávať si len tie krásne nezmysly a byť stále len tá dobrá, milá, milujúca partnerka. Život nie je len o tých úsmevčekoch a krásnom šteboťaní dvoch holúbkov, prináša každodenné starosti, problémy. A predovšetkým ja zostávam vždy a za každých okolností sama sebou a väčšinou otvorene poviem mužovi, čo sa mi nepáči. Rovnako ani chlap nie je vždy usmiaty a v pohode a samozrejme nad vecou! Takže nesmie ani od ženy, milenky, frajerky očakávať, že bude vždy "ideálna" a podriadi sa mu v každej blbosti, ktorú si on vymyslí :slight_smile:... Treba si už hneď na začiatku vzťahu vyjasniť, čo kto očakáva, a samozrejme, ak je to možné, byť čo najrovnocennejšími partnermi. Lebo to platí, ak je žena dominatná a tiež si nájde dominatného partnera - jasné, že sa mu podriadi len s veľkou nevôľou. V prípade submisívnejšej ženy partnera akceptuje s minimálnymi nesúhlasmi a dokonca sa nechá aj vmanévrovať "bez rebríka na strechu" :slight_smile:Čiže fakt najideálnejšie je NEHRAŤ DIVADLO A BYŤ SAMA SEBOU!!! Žiadať od muža pomoc, keď je to treba. NIE SME SLÚŽKY, ANI KUCHÁRKY, ANI LUXUSNÉ MILENKY!!! SME MATKY DETÍ NAŠICH PARTNEROV, MANŽELKY A MÁME PRÁVO NA ICH ÚCTU, OBDIV, lebo každý deň sa staráme o deti, rodinu, či je doma upratané, navarené. Takže je dosť dôležité tomu lenivcovi na gauči otvoriť OČI a pekne si pohovoriť o tom, čo nás trápi a sladko mu povedať, aby povysával a umyl riad! :slight_smile:
7. apr 2007 o 21:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Lienka, plne s Tebou súhlasím, čo si napísala Juliet.
7. apr 2007 o 21:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Jullyett, máš to nesmierne ťažké, ale to, čo píše a chceš spraviť je najlepšie riešenie. Radšej sa trápiť sama s maličkým, ako sa trápiť a suovať s jedným sebcom, ktorý "IBA" splodil dieťa, a chcel by mu vyberať meno? Nemá na to najmenšie právo. Bože môj, tento svet je hnusný. Ty si predovšetkým budúca maminka a on vôbec nehľadí na to, aké to máš ťažké a nepotrebuje ťa finančne podporiť, prihlúplo ti povie, že nevie, ako by ti mal pomôcť. Tak ako on to nevie, myslím, že by si nemal robiť žiadne nároky ani na teba a ani na dieťa a už vôbec nie na to, že mu vyberie meno. A zas na druhej strane si myslím, že ty máš právo na výživné na dieťa, predsa len dieťatko tu je, a zase kvôli tomu, aby si s ním nemala starosti, je hlúpe sa vzdať výživného, lebo to nie sú tvoje peniažky, ale peniažky tvojho dieťatka. A to si aspoň tie, zaslúži.
7. apr 2007 o 21:58  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jullyett
prečítala som si tvoj príbeh a tak nejak sa podobá v niečom na ten môj. aj ja som zo začiatku bola rada, že niekoho mám. nasľuboval mi hory-doly, že mi pomôže s výbavičkou pre dieťatko ale všetko ostalo len pri sľuboch a tak som ho poslala do prdele aj z toho dôvodu, že ma obviňoval z toho, že som spala s bývalým priateľom a dieťa je bývalého a nie jeho. tak som rázne urobila čiaru a bolo. keby si vedela, ako mi spadol kameň zo srdca. teraz sa s ním súdim o otcovstvo(pozri si na modrom koníku paragrafy-testy DNA-rubrika a tam sa o mojom snažení o pravdu dozvieš viac.
ak by som ti mala poradiť, vykašli sa na neho možno časom zistí, že spravil chybu ale potom už bude pre neho neskoro.
o dieťatko sa postaráš i tak ty najlepšie.
v mojom prípade ak by po doriešení všetkých vecí prišiel za mňou otec malej, tak by som ho vrátila tam, z kade prišiel.
držím ti palce
7. apr 2007 o 22:22  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Slávka - Tomaslávka, pozrela som si skutočné príbehy v aechíve TV JOJ, úžasné moja zlatá, tak ma to potešilo, že som to videla, nádherná mamina si. Ika
7. apr 2007 o 23:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ika + maca793

ahojte baby, ďakujem za za podporu...
Včera som bola s dotyčným a povedal, že sa chce starať, chce aby som priznala otcovstvo a chce pomáhať...S otvorenou pusou som na neho civela a spýtala sa, s kým sa rozprával a kto mu nadiktoval, čo má povedať, lebo som si bola istá, že to nie sú jeho slová....takmer mi prisahal, že s nikým sa nerozprával...riskla som to, tipla som si a hrala na istotu, že viem, že sa rozprával s mojou naj kamarátkou a budúcou krsnou a typnite si....NAOZAJ
Prosila som ho aby sa mi priznal, kto mu dával rady.
Vyhrážala sa, že pravda výjde najavo ako naposledy, keď za mojím chrbtom rozprával s našimi a on ma klamal do očí.....
Nevadí....
Povedal, že chce zahodiť, všetko, čo bolo doteraz a začať od znovu, tak som mu dala šancu...
Spýtal, čo ešte potrebujeme, povedala som postieľku a on, že kúpi a prinesie...
O deň mi volá, že aby sme nepovedali, že on sa nestará, tak zohnal tú postieľku...že má síce 20 rokov,ale nový matrac a že jeho malý brat tam už nespáva....neviem či vlastne bude ochotný niekedy pustiť aj nejakú korunu, alebo mi zvlákať staré veci a cítiť sa ako hrdina...

maca793
ten "môj" tiež stále ospevuej, že to nemusí byť jeho....
pripadá mi ako schizofrenik, nasilu nás chce a popritom stále naznačuje, že nie je dieťa jeho...
mrkne na tie paragrafy, bo sa mi to asi zíde...ďakujem
10. apr 2007 o 09:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok