Kričíte na svoje deti?

Křicim,ale nema to zadny efekt.... 😎

germik....nevím jak, ale vím kdy 😉 😉 😉 . Strašně brzo. Hned jak si k něčemu dolezl, jak se postavil,dosáhnul. Prostě tvrdohlavě jsem do něj hučela, nene, to ne...a snažila se mu už tenkrát vysvětlit,proč ne. Ví, že mi v devíti měsících nerozuměl všechno, ale tohle funguje. Už se to tu někde psalo: louže. místo "nesmíš do ní šlapat" je lepší "jdi okolo, at nemáš špinavý boty". Ovladače - nemůžeš je brát, nehrál by medvídek Bernard. PC - na pc jenom koukat a u mámy na klíně, jinak by tam nebyly obrázky ...blablabla...adt. Oni to NE neuměj dát do souvislosti, nedomýšlej tak daleko, proč by nemohl házet míč do plazmy, když je tak veliká a dobře se trefuje? Takže tomu našemu samotnýmu NE moc nerozuměj.
Hlavně se s tím asi musí začít dost brzo,jakmile to jednou začnou dělat, je to už o odnaučování,ale ne o tom, že život má prostě nějaký hranice.

A těch zákazů by mělo být jen minimum, jen ty opravdu zásadní, jinak jim to jde jedním uchem tam, druhým ven.....

Víš co, aby to nevypadalo jak mi to hezky jde, to vychovávání, hodně je to o osobnosti dítěte, asi ne vždycky to takhle jde, ale aspon zkusit?

Jinak mi nějak není dost jasný, jak to, že když dítě poslechne zoufalej výkřik "nestrkej ruce do zásuvky", jak to že neposlechne - nedloubej v květináči.

No a nakonec mi pomáhá trpělivost,to je možná už tím pokročilým věkem🙂))). Ale prostě zatím nekřičím🙂)))

Davidko na dieťatko by sa nemalo kričať, lebo potom aj ono samé bude ukričané a upišťané, vieš ako deti napodobňujú rodičov, ja viem, že niekedy je to veľmi ťažké udržať sa, ja takisto už niekedy mám namále, ale vždy sa snažím nejak to prekonať, lebo tiež mám veľkého beťárika 😉

Neznam matku ktera by nekdy nezakricela na svoje dite.. Ste fakt dobre... 🤐

ale to já na něj už houkla 😉 😉 😉 ....psala jsem, že nekřičím....prostě když se bojím, že se mu něco stane, zařvu...to je jasný. Jen že tím křičením neřeším běžný denní karamboly 😀 😀 😀 , prostě tak sto napomenutí a upozornění a vysvětlení a jednou zařvu🙂)))...asi tak 😉 😉

bereniko, ty jsi můj člověk 😀
o tý teorii "NE" mi říkala manželka mýho psolužáka, co studovala dětskou psychologii 😉
jo a zrovna dnes mi přišel mail s pozvánkou na seminář o zákazech,příkazech,osobnosti dítěte atd 😉

tak jdu taky! teprve nás to horší asi čeká.....

jestli chceš ,pošlu ti to na mail 😉

Já už křičela, ale spíš proto, že na mne vše padalo, hodně práce, malému rostly zuby a nejedl, dělala jsem mu divadýlko, dala dvě různá jídla a on stále nejedl a já křičela a ještě jsem asi 3x bouchla hrozně moc kostkou do stolu. Bylo mi to pak líto a brečela jsem. ☹ ON za to nemohl, měl co dělat s tím, jak ho bolely zoubky a já to nezvládla.
☹

soanpe, ip, nebo nás zatknou a zastřelej, já už mám důtku s výstrahou...tak at nejsme mimo téma. zatím dík.

zatial nekricim. Ani to nemam v umysle.. ale kedze po nas nasi furt vrieskali, tak asi sa tomu nevyhnem ani ja (v nejakej napetaj situacii ☹ ). Ako baby pisali, tiez sa snazim menej zakazovat a skor ukazovat ako sa co robi. Miesto nedavaj knizku do pusy - knizka sa cita (samozrejme mu ju pri tom vyberiem z pusy). Ale je to tazke. Ale uz sa ucim 🙂 Fiskus ma 7,5 mesiaca a celkom rozumie a co som prekvapena dost casto aj posluchne.

berenika39: prepac, ale zrovna som ta citala v teme o nocnom piti caju, ze tvoj maly prespi 12 hodin v kuse - keby tak spala aj moja mala, tak to by aj som bola kludnuckaaaa aj a ani mi by nenapadlo zvysit na nu hlas...
ale ono je to ine, ked si so silami na konci po prebdenych nociach, a ten maly cloviecik si stale robi svoje a nie a nie posluchnut...

My nekricime 🙂

u2jana, to je prostě jedno s druhým, jsou to spojený nádoby, já v klidu, on v klidu. On v klidu, já v klidu. I to spinkání jsem ho "učila", něžněě, pomalu, bez brečení, ale důsledně - postýlku má rád od malinka, je to jeho doupátko.

A už jsem psala - vím, že nejsou všechn děti stejný. Přesto si myslím, že přístupem se dá docela dost ovlivnit. Je to jako s tím diskutovaným jídlem, když si od prvních příkrmů může hrát a koukat na telku a pak lítat a válet se v posteli s jogurtem, sotva pochopí v roce a půl, proč by to mělo být jinak.

Chápu, že jsou maminy, který to mají složitý, mají děti, který se nedají jen tak přesvědčit 😉 😉 , ale právě proto tu je diskuse, aby někdo, komu to tak nějak jde v pohodě napsal, jak na to.

Zakřičím když dělá něco čím by si mohla ublížit a potřebuju ji rychle zastavit,zvýším hlas když se vzteká.

u2jana,

musím se zastat Bereniky, já se kolikrát taky nevyspím ale po malým neřvu...unavená nebo ne, prostě nekřičím.

....na malou ne 😉 , ona je hodna pusinka....ale na klukany JOOOOOOO 😀 .....

Ono zalezi taky jestli si nevyspana jednu noc a nebo pul roku vis meleri.... 😎

momin, já sem se nevyspala už co se malý narodil a je to už rok..a taky než se narodil..někdy si říkám že bych chtěla mít už rajský klid a prospat aspon jednu noc..možná jednou na děcko budu řvát, ale v roce nebo dvou jako proč?? co tím vyřeším? možná to zabírá ve vyšším věku. ale u ročního dítěte?? 😲

kazda matka kricina svoje dieta ci raz alebo viackrat!

ja som nekricala len dost nahlas dohovarala 😀 keby som kricala tak drobec by sa asi strasne zlakol, preto len nahlas dohovaram a vtedy vie, ze je zle.

a ja sa zastavam meleri 🙂 ae lankabu ma pravdu ak fakt by som videla ze malemu hrozi nebezpecenstvo asi by som zakricala...instinkt nepusti :D

moznoze ma to este len caka, ked zakricim aj ja, lebo drobec je zatial maly, aj ked uz teraz vymysla strasne vela

na tu starsi nekdy jo 😒

... prave som na maleho zakricala, lebo ma kusol do prsnika (vramci tulenia sa zrazu zmenil na pyranu) 😖

vzdyt to udela kazda matka obcas tak nechapu vyznam teto diskuze vubec 😝 😝 😝 😝

je křičení a křičení.
můžu bejt 100x nasraná, ale na holku jsem zatím nikdy neječela. zakřičím ,když hrozí riziko úrazu atd. abych ji zastavila, ale neječím na ní,když nechce jíst, spát atd. když jsem na nervy,tak se jdu do jiný místnosti uklidnit.ona moc dobře pozná,když jsme vystreslá a pak joé to horší

Nevim jestli to sem patri..ale mam takovy dotaz!! Da se nejak vysvetli 8 mesicnimu diteti ze neco nesmi?? Rikam mu porad NE NE NE...... Tak na me vzdycky koukne a stejne to udela,to co chtel.. Je asi jeste moc malicky aby to chapal ze?!

momin - nejde - je na to moc maličký. Někteří to ignorují i do tří let - jako ten náš. První syn byl ale úplný opak, poslechl jen na zdvižení obočí. Záleží na povaze a to poznáš až později.