Manžel nechce druhé dieťa
Ahojte babenky, mám taký "problémik". Máme s manželom 2ročnú dcérku Natálku a ja by som už veľmi chcela druhé dieťa. Ale manžel je proti... Pritom vždy chcel dokonca až tri deti, a zvykol zo srandy vravieť, že tretie si porodí sám, ked ja nebudem chcieť... Do takéhoto niečo sa nedá nútiť, a tak čakám, či nezmení názor. Zdá sa mi to nefér, že v podstate o takej dôležitej veci rozhodol on a hotovo! Nezaujíma ho, čo si o tom všetkom myslím ja, čo prežívam, ked povie jednoznačné nie...
Ani neviem, prečo vám to píšem, je to asi iba náš problém, však?
Ale možno máte niektorá rovnaký problém, alebo ste mali a už je šťastne vyriešený???
Ak sa vám chce, napíšte mi niečo k tomuto môjmu problému. Ďakujem vám, Janina.
a to vám všem jedno dítě nestačí? buďte rády, že vás manžel živí (že má práci) a na jedno se nechal ukecat 😠
@kaaaty ja ta chapem, ked ide o to, ze sa chces vyrozpravat, ale zas pri takych podmienkach ako mate by som ho teda ja do dietatka netlacila..dajte si do poriadku byvanie, osamostatnite sa, chod do prace, zarobte peniazky a potom zacni o dalsom dietatku..bude to zodpovednejsie..ved vidim, ze mate ani nie 2 rocne dietatko, urcite sa vam tieto veci podari nejako zvladnut a potom mozno priatel lahsie pristupi na dalsie..ved hadam aj ty nechces aby ste len prezivali, ale aby ste zili...drzim palce
@aloe111 nevybrala si si najlepsie temu do ktorej pises..a tiez asi si poriadne necitala vsetky prispevky....a tiez, kazdy mame ine pocity a ine priority...tak ako ja neviem pochopit, ze niekto chce iba jedno dieta a staci mu, alebo ze ich ma 10 ( co je teda pre mna tiez nepredstavitelne), tak respektujem to, ze kazdy sniva o niecom inom a ine citi...
A napriklad mna manzel nezivi a na prve sa nedaval ukecat..chcel ho sam od seba, starostlivo sme ho planovali...
Já se musím @kaaaty naopak trošku zastat... Při cestě za dětmi jsem si prošla peklem, potraty, mimoděložní těhotenství, operace, chemoterapie... A čím víc toho má člověk za sebou, tím více si uvědomuje, jak veliký zázrak ty děti jsou. Přes rozmlouvání lékařů čekám už třetí (je to sedmé těhotenství) a jsem za to neskutečně šťastná. Spíme v ložnici o 14m2 ve čtyřech, budeme se muset vejít i v pěti. Až došetříme peníze, někdy doděláme dům, abychom měli větší pohodlí, ale o tom to opravdu není... Naopak, takhle jsme možná o to víc jednotnější a propojenější. Já celou dobu pracuji, naštěstí mám práci, která jde dělat z domova a po nocích (účetní), takže kromě státem nařízeného čtyřletého rodičáku (teď 3800) se snažím přivydělat, věci a výbavu dědí kluci po sobě, plenky jsem nakoupila prvnímu látkové, takže teď už budou náklady jen na praní. A přesně jak kaaaty píše - ví, že podmínky nejsou ideální, ale po děťátku moc touží. Kaaaty, ani nevíš, jak moc Ti rozumím a moch bych Ti přála, aby Tvůj přítel změnil názor... Má on nějaké sourozence? Vychází s nimi dobře? Pokud ano, zeptej se ho, jak by vnímal svoje dětství bez nich, jestli by chtěl být jedináčkem... Je jasné, že na tohle rozhodnutí musíte být dva a ta otázka je natolik zásadní, že dovede i zničit vztah... ☹ Budu Ti moc držet palce, abyste to v klidu vyřešili, zkus příteli rozumně argumentovat, proč je dobré mít ty děti dvě - jednak je to dobré pro ně, jednak i pro vás oba, vidím to u sebe, jak máme já i bratr s rodiči úžasný vztah, jsme často v kontaktu a mamka dnes říká, že kdyby to bývalo tenkrát šlo (nešlo to ze zdravotních důvodů), byla by ráda za tři děti... Naši nikdy neměli moc peněz, přesto jsme měli dětství překrásné, jezdili jsme hodně vlakem, se stanem, na všechny možné dny dětí, lampionové průvody,karnevaly, na které nám mamka šila kostýmy ze starých hadrů.. Nevím, někdy mi argumenty dnešní doby, kdy se rodiče jedináčka ohánějí tím, že mu chtějí dopřát lyžovačku v Aplách a dovolenou u moře, přijdou trošku zvláštní. Je to každého věc, já sama jsem u moře byla poprvé v 15 a nemám pocit, že bych tím strádala. Naši mi vždycky dali jejich čas a lásku a to bylo daleko důležitější... jo a vlastní pokoj jsme taky s bratrem měli až někdy v deseti letech a ničemu to nevadilo. Takže ona ta "dnešní doba" není o tolik jiná než před třiceti lety, je to jen o prioritách, schopnosti improvizovat a usrkovnit se. A pokud opravdu funguje vztah mezi partnery, dá se toho zvládnout hodně...
@kaaaty Já musím souhlasit s @cayene a @m.i.r.i .Pokud nemáte finance a bydlíte u tchyně, tak přivést do takového prostředí další dítě je nezodpovědnost a partnera zcela chápu, že je proti.
A říct, že byste se v tchynině bytě nějak směstnali mi přijde velmi neohleduplné vůči ní.Lidé by měli mít děti až poté, co se zvládnou postarat vlastními silami o bydlení, ať už je tím myšleno hypotéka nebo pronájem, a ostatní potřeby.Peníze opravdu nejsou všechno, ale žít i s dětmi stylem "nějak to dopadne", za rozumné nepovažuji.
@kaaaty Pokud byste byli v jedné místnosti ve svém, tak si udělejte třeba pět dětí, když vám to takto vyhovuje. Pokud jste u tchýně a nejste soběstační a do toho mít další dítě, tak vás na jejím místě ženu sviňskou holí. Takže podrážděný by měl být spíš on, to promiň, ale on vás živí, nejste schopni mít vlastní bydlení, nevyjdete finančně. Daleko víc fér by mi přišlo nejdřív přemýšlet jak se osamostatnit a pak teprve nad dítětem. A pokud přemýšlíš, že za pár let to bude stejné, tak je to smutné.
Já nevím... Proč by @kaaaty s rodinou nemohli bydlet u tchýně? Pokud má větší byt, kde má ona svojí místnost a oni taky, tak nevidím problém... Pokud se vzájemně snášejí, podělí se o náklady, je to nejekonomičtější řešení. Pokud by čekali na to, až ušetří na byt, tak by se druhého dítěte nemuseli dočkat nikdy... Proč odsuzovat za bydlení u tchýně? Taky jsme tak začínali, bydleli jsme u našich, manželovi sourozenci také bydleli u jejich rodičů - aspoň peníze ušetřené za nájem mohli použít na vlastní bydlení. Asi jsem z jiného světa mi to tak přijde... A pokud si je kaaaty jistá, že to zvládnou, myslím, že to zvládnou. Ona sama to přeci musí vědět nejlíp a já jí moc držím palce!
@kaaaty Chápu, ani nevíš jak... A moc mě překvapuje, kolik lidí nechápe... ☹ Napřed je potřeba mít tučné konto, vlastní byt a další nezbytnosti... Přitom dítě potřebuje hlavně milující rodiče, na základní potřeby se vždycky peníze najdou, když se chce. Možná to vidím jinak právě proto, že jsem byla 2x na hraně života a smrti, o několik miminek jsem přišla, vím, jaký je to zázrak mít dítě. A bohužel znám ve svém okolí hodně případů, kdy byla přední kariéra,byt, cestování a když si pak holčina v 35 vzpomněla, že by ráda dítě, tak už to nešlo. Jedna kvůli tomu skončila na psychiatrii. Byt a práce se dá dohnat vždycky, děti ne. A jejich láska je úplně nejvíc...
manzel taky nejdriv nechtel druhe dite. opravujeme dum, mame hypoteku a bal se, jak to financne zvladneme. ja jsem ale strasne chtela. a porad jsem pozerala fotky starsiho, kdyz byl jeste malinkaty a tak mi bylo lito, ze on uz druhe nechce. a najednou, ze dne na den mi rekl, ze je mu smutno za tim, jak byl syncek maly a ze je asi nacase si druhe poridit. takze mam dva syny a kdybych nebyla po dvou sekciich, asi by mu dalsi nevadilo. drzim pesti, nech to dobre dopadne 🙂
Veď naňho netlač, asi ho nechce len tak skoro. Inak mne sa to zdá tiež dosť skoro, po 2 rokoch ďalšie. To už by ste asi nemali na seba vôbec čas, tak isto je to aj viac nákladov čo sa financií týka. Však keď máte také malé dieťa, tak si ho užite, aspoň kým nepôjde do škôlky...
@frufrunka
"Napřed je potřeba mít tučné konto, vlastní byt a další nezbytnosti... "
Na slovensku su rodiny, ktore neraz nemaju na šeky, zakladne veci..a kazda neocakavana situacia prinasa pre nich výdavky, ktoré nie sú schopné riešiť. Tučné konto tu nemá minimálne 85 % ľudí, kopec ľudí prežíva, či skôr živorí z minimálnych miezd... Nehnutelnosti sú predrazené, pomaly kazdy par sa rozvádza aj kvôli zásahu "svokier", ... je fajn čítať aj tu tie témy na konovi...
3 izbovy byt nie je vyhra ani pre dve deti, pretoze je dobre, aby kazde dieta malo po určitom veku vlastnu izbu, vlastné sukromie..nie to, aby ešte jedna izba bola pre svokru.
@mima4 Já myslím, že je to hodně o toleranci všech zúčastněných a chuti se domluvit... Znám ve svém okolí mnoho rodin s více dětmi (i pěti) ve třípokojovém bytě nebo malinkém domečku a jsou spokojení, děti nijak nestrádají, naopak vědí, co je to mít starost o druhého a drží při sobě. Samozřejmě tady nemluvím o určitých sociálních skupinách, které žijí jenom ze státních dávek, do práce nikdy nechodily a chodit nebudou. Mluvím o normálních rodinách, které chtěly více dětí a přes nedostatek financí jim dokázaly poskytnout všechno potřebné, chodí do práce, snaží se. A bydlení s tchýní nemusí být vždycky peklem. Samozřejmě, určitě je hodně případů, kdy se do života rodiny míchala víc, než je třeba, hodně vtipů o tchýních asi taky nevzniklo bezdůvodně... Já sama s tchýní zrovna moc dobře nevycházím a nedovedu si představit, že bych měla bydlet společně s ní, ale na druhou stranu znám dost rodin, kde soužití funguje bez problémů, nejde to paušalizovat, je to případ od případu...
Ahojte ste tu este niektora, potrebujem sa vykecat. Tiez tuzim po druhom babetku. Pri prvom sme mali problem otehotniet. Museli sme podstupit IUI, vtedy ma priatel prekvapil vsetko absolvoval bez reci. Dost chlapov ma problemy ked maju chodit po doktoroch. Ked mal maly 10 mesiacov necakane som zostala tehotna, to prekvapilo aj mna. Bolo to prekvapko ale tesila som sa velmi na druhe babo. Priatel sa obaval ci to zvladneme. V deviatom tyzdni som potratila, bolo to hrozne a placem este teraz. Odvtedy sa moja tuzba po druhom babetku stupnuje. No priatel nechce o tom ani pocut. Nemame idealne podmienky, byvame u svokry a financne sme na tom tiez neni najlepsie. Ale myslim si teda viem ze by sme to zvladli. A v byte by sme sa tie nejako pomestili. No on nechce. A odmieta aj sex, ten mame raz za mesiac. Som z toho nestastna, a dost podrazdena. Nici ma jeho nezaujem, dost sa hadame. Vraj na sex nema chut, pre problemy v praci... Neviem dokedy to budem zvladat...