Milenka ženatého muža. Tiež ste v rovnakej situácii?

No jo, Zanett, jenze ty na to mas povahu.
Co ale my obycejny "hodny holky"????

Na co mam povahu? 😕

no zanett ja som sice nezavisla, ale manzela som si brala s tym, ze somnou zostane do smrti a preto, keby odisiel tak uz z tohto dovodu by som to brala tazko...
proste nie kazdy to vie brat z nadhladu ja som taka povaha,ze by som to prezivala 😒
uplne vsak suhlasim s nazorom, ze na vine je hlavne manzel 😒 a niekedy mam pocit, ze vsetci traja to je milenka manzel aj manzelka 🙂

Jak pise Yvett - mas povahu na to, brat veci s nadhledem. Ja jsem spis takova resitelka a ze vseho si vytvorim v hlave tragedii svetovou.

A myslim, ze i kdybych byla sebevic emancipovana a zajistena, tak to, ze me dlouholety partner opusti kvuli jine zene bych nesla strasne tezko. Nedejboze, kdyby pak jeste vytvareli s nasim ditetem stastnou rodinku. I kdyz to, jak vime, vetsinou moc nefunguje.

Asi jde hlavne o to ublizeni a krivdu, co clovek cejti a beznadej.
Ja se do toho uplne dokazu vzit. Driv jsem to tak vubec neresila. Chodila jsem s chlapem a bylo mi jedno, ze ma doma zenu, co je ze me uplne vyrizena.

Ted treba, kdyz k nam prijde na nejakou zahradni party jakasi svobodna a sexy zenska, tak si hned rikam, jak bych byla bezmocna, kdyby tam neco probehlo, jako mezi ni a manzelem. Protoze s ditetem jsem jaksi zakonite ztratila tu jiskru a nezavyslost, co ona muze nabidnout a pro chlapi to samozrejme po x letech manzelstvi musi byt uplne fascinujici. Takova nova, energeticka, vitalni a vesela holka bez zavazku, co si chce uzivat, az se z ni kouri.

...no vsak ja to beru podle sebe a uznavam, ze kazdy je holt jiny....Ale ja jsem ten typ, ze se poucim i z cizich chyb. Ja totiz nad chybami ostatnich nemavnu rukou a nereknu si, ze me se to nemuze stat, ale prave naopak se z toho snazim se poucit. Navic, ja jsem takova povaha a mam takove zkusenosti, ze ja proste neverim na to, ze si clovek cely zivot vystaci jen s laskou/zamilovanosti...proste nevystaci a jsem rada, ze to vim ted a nebudu pak v 50 hledet jak pero, kdyz zjistim, ze me chlap podvadi. Samozrejme ze MP miluju a doufam, ze spolu zustaneme na veky veku a amen 😎 , ale zaroven jsem realista - proste lidi se vyvijeji, zivot se meni a je treba se tomu prizpusobit...

Je logicke, ze kdyz jeden ze vztahu odejde, tak to toho druheho mrzi, boli a trapi, ale jde taky o to, co se s tim potom udela. Pokud je nekdo typ, ze za tim vztahem udela tlustou caru a zacne znovu, tak to bude mit jednodussi nez ten, kdo naivne veril, ze jejich laska je vecna a pak je v soku, kdyz zjisti, ze je to jinak...

pro chlapy, pardon

anatanko - az ted jsem si precetla tvuj posledni prispevek; s tou sexy zenskou na zahradni party mas bohuzel pravdu. Ale ja jsem takovej typ, ze kdybych mela deti a chlap mi zahnul (resp. odesel k te milence), tak bych mu deti pribalila k tomu. Ja bych rozhodne nehodlala vychovavat nase spolecne deti, obracet kazdou korunu a odtrhnovat si od pusy jen proto, aby si milostpan nekde uzival s milenkou! V zadnem pripade! Chce milenku? Fajn, ale decka at si vezme s sebou (az by byly dost velke, tak bych jim vysvetlila, ze tatinek byl hajzl, ze me opustil atd)...vzdyt by to byly jeho deti stejne jako moje! Tak proc bych ja podvedena mela zustavat s nima a mit tezsi zivot jen kvuli tomu, ze si milostpan chtel uzivat????? U mne pres tohle vlak nejede, za vsechno se plati...hlavne za blbost!

Atanko, proč si to říkáš předem? Se zbytečně sama znervózňuješ, to bys manžela nemohla pustit na ulici...

Jinak zbytečně moc romantiky škodí a nejen ve vztahu🙂, takže Zanett to vystihla dost dobře. Je omyl považovat cokoliv v životě za jistý a upínat se k tomu (jenom k tomu), štěstí přeje připraveným🙂) A nemyslím si, že při takovým přístupu nějak utrpí láska.

no zanett s tou vetou uplne suhlasim: ale zaroven jsem realista - proste lidi se vyvijeji, zivot se meni a je treba se tomu prizpusobit... a ja verim, ze sa prisposobim tak, aby si MM nenasiel inu zenu
🙂

Zanett, ty dite nemas, tak mozna, kdyz jednou budes mit, tak zjistis, ze bys mu ho s sebou nepribalila. Naopak, ze by to pro tebe byla priorita cislo jedna, kterou chces pro sebe i za cenu vseho majetku. Tak to mam aspon ja, ale ja jsem zavyslak, ac jsem to necekala. Clovek nikdy nevi, jak bude reagovat, az bude mit vlastni dite.
Pravda je, ze cim vic deti manzelovy milence hodis na krk a cim castejc, tak tim driv ty dotycny idylka skonci. 😉

Moje manikerka, kdyz ji manzel opustil, tak mu predala i svoji tehdy ctrnactiletou dceru a sla dal. A on teprve po x letech za ni prisel a celej ztrapenej rika: "Tys mi ji dala tenkrat naschval, vid?" A ona: "Na to jsi prisel az ted?"
Jenze na to je potreba silna povaha, coz ja rozhodne nemam.
Dneska jsem poprve sama doma pres noc bez male. Manzel s ni jel do Spyndlu a uz od vcerejska jsem mela depku, jak to bez ni zvladnu.

Už vás nějakou dobu sleduju, jen čtu, ale zatím jsem neměla důvod přispět. Ale zanett tvoje příspěvky mi místy příjdou docela kruté. Věta typu "Život přeje připraveným" je sice fajn, ale to se mám každý den obávat, zda mi můj muž někde zahne, nebo když příjde z práce, tak mi oznámí, že odchází? 😕 Já chápu, že vztah se vyvýjí, lidi se mění a ne vždy jde tohle dohromady s manželstvím či partnerstvím, ale přeci jenom nežijeme proto, abychom čekali, kdy nám partner tohle oznámí 😒

mumu: Ja si to predem v podstate nerikam, vubec nejsem zarlivy typ, spis naopak hodne tolerantni, ale spis si to tak jenom predstavuju a zkousim se do toho vzit, protoze to znam z te druhe strany a rikam si, jak se asi ty zensky, jejihz manzel se do me zamiloval musely cejtit.

Víš, makelko, asi jsem se nevyslovila dost srozumitelně, nemám na mysli být připraven na to, že mi chlap odejde. Myslím to, že všechno jednou pomine a je lepší neodvíjet celou svou budoucnost od toho, že budu se svým partnerem do KŽ a on mě bude stále milovat, děti mi budou líbat ruce, že jsem se kvůli nim "obětovala" atd. Myslím si, že je fajn umět se z toho všeho radovat, to jo, ale ukotvit se v tom životě na několika dalších "nohách". Být vnitřně nezávislá🙂. Což je samozřejmě těžký, ale dá se na tom aspoň zapracovat a člověk si tím zvýší šanci, že se z toho jednou nepo..., když zrovna některý pilíře jeho života selžou. Můžeš se na to koukat jako Zanett, můžeš mít i jiný nápady, jak toho dosáhnout...

mumu: chápu 🙂 Já teda pořád ve skrytu duše doufám, že jsme se s MM hledali dostatečně dlouho, abychom spolu zůstali tak dlouho, jak jenom to půjde. To že mimoje děti budou líbat ruce, že jsem se "obětovala", v to fakt nedoufám, ani se nechci tak nějak "obětovat", nemyslím, že je potřeba se někomu obětovat ne? Nevím, zda jsem to dobře pochopila, ale já bych ráda, aby i děti pro mě byly spíš partneři, jako ve hře a ne jen děti, to samé manžel, tudíž nikdy nebudu litovat, že jsem například zůstala doma a tzv. se "obětovala". Vím, že může přijít někdy den, kdy MM příjde a oznámí mi, že má jinou, ale já si to prozatím nepřipouštím a nemyslím si, že by to bylo nutné. Ať si každej říká co chce, na tuhle situaci se nelze připravit, zaskočí vás vždycky, ať už tvrdíte, že jste na to připravené nebo nejste. Jde pak spíš o to, jak se s tím dokážete srovnat 😉

no holky me se treba porad lidi divi, ze nemame spolecny ucet s manzelem, ale velice nam to vyhovuje a urcite nas to usetrilo uz mnoha hadek 😉

decko bych taky nedala, aspon zatim 😀 , kdo vi jak to bude az ji bude tech 14 😀

kitty my mame spolocny ucet skoro uz 2 roky a vobec sa nehadame, ale asi zavisi hodne od povahy 😀

zanet promin, ale ja nerikam ze on je bez viny, je to sobecky hajzl ktery se spamatuje az jeho dite bude rikat tato nekomu jinemu... ale to uz vratit nebude moct... jen at se dal drzi sukenky sve maminky a necha si radit sestrickou... ja nerikam ani ze ja jsem bez viny, ale ja jenom tvrdim, ze udelat tohle bez varovani jako blesk z jasneho nebe, bez toho aby neco rekl predtim ze mu vadi... sorry a jeste souhlasi s umelym?????? promin ale nechapu zenske ktere se vesi po zenatych chlapech, kdyz je dost svobodnych a jestli jim tvrdi jak je hrozne miluje a jak se kvuli nim rozvede, tak at to nejdrive udela a pak si hleda diru pro hlemizde... 😠 😠 😠
ja taky nejsem a nebyla jsem zadne nevinatko, ale svemu manzelovi jsem byla verna, milovala ho a nejde o to ze bych nemela prilezitosti... a pred tim kdyz jsem potkala zenateho chlapa, tak mohl to byt sebelepsi princ na bilem koni, tak jsem dala ruce pryc... 😠 😠 😠
vis ja si ho brala protoze jsem ho nadevse milovala a ja jsem z tech kteri rikaji ze problemy se daji resit, ale musi se o nich mluvit, kdyz o nich nevim tak to nejde...

Zanett, v mnohém s tebou souhlasím, ale z tvých příspěvků je hodně znát, že sama ještě nemáš dítě. Kdyby ano, mluvila bys podle mě jinak. A věř, že bys manželovi,když by odcházel k jiné, děti nepřibalila ani náhodou.
Já se rozvádím a není to žádný med, sice ne kvůli melence (ne přiznané a zjištěné), ale kvůli manželově ztrátě zájmu o rodinu-a tím pádem se časem ten vztah a pohled na naše soužití proměnil i u mne - já si myslím,že v tom ženská je ,vše tomu nasvědčuje ale stejně nemám šanci to zjistit stoprocentně. Teď už je to jedno, důležité je, že už mě nemiluje a to z jakéholiv důvodu.
Ale co chci napsat- NIKDY a za žádnou cenu bych mu nedala malou, a přesto, že s malým dítětem se žije podstatně složitěji než bez něj, tak Luci je to nejcennější, co mi zůstane. Její láska k ní je nesrovnatelně větší než city ke komukoliv jinému a milence svého manžela říkám " dobře jí tak" , však on ji taky nebude milovat věčně a pak se může těšit. 😝

kalu sorry, ze sa do toho pletiem a nemam deti, ale nemala by byt prednejsia laska k manzelovi (hovorim mozno zmenim nazor, ked budem mat dieta), ale osobne si myslim, ze deti vyrastu osamostatnia sa a zostane len manzel 😲

yvetta suhlasim 🙂

ja netvrdim, ze dieta by som nemala rada, ale mam kamosku na ktoru sa jej mamka strasne nafixovala a teraz tej holke len skodi 😒 tak som to myslela 🙂 ze treba nechat aj priestor 🙂

no,nevím ,jak by to mělo být, každopádně u mě je moje malá jednoznačně na prvním místě- před kýmkoliv (manžel, rodiče, sestra....)
..ale věř mi,že dokud jsem dítě neměla, tak jsem to taky nedokázala pochopit... 🙂

a tím nemyslím, že se na ni budu přehnaně fixovat.. naopak chci ,aby se naučila být zdravě sebevědomá a samostatná...
Ženský, co už máte dítě , ozvěte se taky, jak je to u vás ?

no ja co som pocula, ze nie je dobre povysovat dieta nad manzela, ze uz na zaklade toho skoncilo vela manzelstiev 😒 niekde pisali, ze niekedy sa zena prilis upne na dieta a potom zanedbava manzela a chapem, ze chlap hlada inde 😒 😖 , ale zatial sa mi dobre rozprava, ked este deti nemame 😀

Yvetto, s tím souhlasím, nicméně tohle není případ mého manželství- ale to tady nechci rozebírat.
Samozřejmě ,do chlapa jsem schopná být zamilovaná hrozně moc, ale láska k dítěti je zkrátka něco úplně jiného. Ale myslím si samozřejmě,že to jde skloubit dohromady,pokud máš toho "pravého", což mě se bohužel nepoštěstilo.
Nicméně ostře nesouhlasím s názorem Zanett, jak už jsem psala výše, která napsala,že by manželovi, když by šel k milence přibalila i děti, aby nemusela obracet každou korunu a on si neužíval bez dětí s milenkou - tohle si myslím, že žádná pořádná máma by prostě neudělala- z tohoto příspěvku je znát, za Zanett prostě děti nemá.

Ahoj holky. K tomu "dělení dětí": existuje přece institut střídavé péče o děti, to je podle mě ideální řešení při rozvodu/rozchodu. Děcka bych manželovi k milence do kufru nepřihodila, páč bych se také ráda podílela na jejich výchově a zároveň bych uvítala manželovu účast na radostech i a strastech každodenního rodičovství, ne jen na víkendových "předávkách".
Zanett, nejsem si jistá, jestli malá děcka, které opustí matka(pokud se jich vzdáš a necháš otci, berou to jako opuštění), pochopí, že jsi to udělala, protože byl otec hajzl. Pokud je bude vychovávat převážně on (a jeho nová žena) nebudou ho jako hajzla vnímat, naopak. Ty, jako matka, která nebyla k dispozici, když to děcka akutně potřebovala, budeš méně důvěryhodná. V jejich dospělosti se to možná spraví, děcka tě pochopí a "odpustí ti", ale přijdeš o jejich dětství...osobně to považuju za příliš krutou daň za "pomstu" manželovi a jeho milence. Na druhé straně, pokud by to nebyla mrňata (jako jsou ta moje 🙂), měly by kolem 14, 15, zkonzultovala bych to s nimi a pokud by si to děti přály, klidně bych je manželovi ponechala. Stejně je v tom věku hodlám odeslat někde do švýcarského lycea, tak co 🙂)

Zanett, keby si mala bábatko, určite by si ho nezbalila spolu s manželom, to mi ver. Veď dieťa je pre mňa, a verím, že pre takmer každú matku to najcennejšie. A hoci by som mala žiť skromne, o jednom rožku s maslom, tak by som sa dieťaťa nikdy nevzdala tým spôsobom, že by som ho nechala mužovi.
Čo sa týka milenky, tak samozrejme, že najväčší podiel viny má v tomto prípade muž, lebo on opustil ženu, síce kvôli milenke, ale keby on nechcel, tak tú milenku nemá.
V mojom prípade sa jedná o milenku - mladé dievča, študentku, ktorá nevie čo od rozkoše asi, nevie o čom je spoločný život s mužom, nevie, o čom je manželstvo, mladá si chce užívať. Tiež je sviňa, keď vie, že on má doma ženu s malým dieťaťom, resp. vláčila sa s ním už vtedy, keď som malého čakala. Čo je toto za bezcharakternosť. Ja by som si nikdy nezačala so ženatým mužom, ktorý môže so svojou manželkou prežívať možno tie najkrajšie chvíle svojho života, keď čakajú potomka....a keď je to maličké také maléééé...
A láska k dieťaťu, versus k mužovi? No samozrejme, každého ľúbime iného láskou, i dieťatko i muža. Aspoň ja viem ľúbiť tak, ale oboch naplno...

Modrá vílo, zkus to brát tak , že co může být tvůj manžel za člověka, když si najde milenku v době ,kdy jeho žena čeká jeho dítě a opustí ji v období pro ženu nejnáročnějším ( když je děťátko malinké).
Buď ráda, že tě ta studentka toho tvého blbce (použila jsem velmi mírný výraz) zbavila , protože takový "chlap "není pro rodinný život žádná výhra. A zbavila tě ho v době, kdy jsi ještě mladá a máš spoustu času si najít nějakého opravdu solidního,zodpovědného a milujícího muže na úrovni.
Teď to ještě moc bolí,ale uvidíš, že jednou jí za to v duchu poděkuješ.. 🙂

Ahoj devcatka, tak jsem k vam nakoukla...kalu...ja mam deti dve krasne a zdrave, nedavno jsem potratila..., takze ja ti napisu jedno...na prvnim miste jsem ja a vzdycky to tak bude! Vychazim totiz z toho, ze ja sama se sebou zustanu ze vsech nejdele. Svoje deti miluju nadevse, ale ta laska je svobodna jako ptak, neni svazujici. Zivot me naucil brat kazdy den jako ten posledni. Manzela miluju, je to bezvadnej partak a muj nejlepsi kamarad, muzu se na nej spolehnout, protoze je jako silny strom, o ktery se muzu oprit, ale i strom muze v bource shoret, kdyz do nej uderi blesk...a ja chci byt sama pro sebe tak silna jak to jen jde, abych se mohla oprit pripadne sama o sebe jako uz tolikrat v zivote.
Nepremyslim totiz co by bylo kdyby, nekonstruuju si v hlave nesmyslen pribehy o neverach atd., ziju pritomnosti, probuzena ve svem dennim konani tak aby kazdy den stal za to. Protoze co bude zitra? Nevime ani ty ani ja...ale verit v to dobre nestoji nic vic nez par myslenek... 😉
A jinak ja si myslim, ze to na co nejvic myslime se nam nakonec stane at v dobrem ci ve zlem, takovy je zakon zachovani energie.... 🙂 😵