Precitlivelé, plačlivé a nesebavedomé 8 ročné dievča
Ahojte všetci,ktorí ste sa rozhodli kliknúť na túto diskusiu.Chcela by som od vás pomoc a radu.Som mamou 2 dcér. Takmer 9 ročnej a 5 ročnej .Sme úplná rodina,myslím,že taká klasická...Slovenská.🙂
Náš problém spočíva v tom,že staršia dcéra je ...ako som už v titule témy napísala...precitlivelá,plačlivá a nie je sebavedomá.Keď je doma,tak sa jej ústa nezastavia.Takmer vždy musí mať posledné slovo.A to hlavne v poslednej dobe,lebo sa snažím o to,aby si vedela povedať.Aby sa vedela vynájsť.Aby prosto nebola tá utláčaná. V kolektíve,medzi kamarátmi a kamarátkami a tiež v škole je pravý opak.Nie som s ňou stále,ale viem,že to nemá ľahké.Chcem tým povedať,že kamarátky a spolužiačky,ktoré má jej hovoria,čo má robiť.Napr.Nina podaj mi to,Nina choď tam,Nina dones to,atď.A ona poslúcha ako taký vycvičený psík.Nie raz som ich počúvala,keď bola s nimi na dvore,alebo v detskej izbe.A potom som jej vysvetlila,že nesmie všetko počúvať.Jej argument je:Oni sa potom nebudú chcieť so mnou hrať,alebo rozprávať.Žijeme na dedine a nie je tu veľa detí a tak je vďačná za hocijakú kamošku.To je o jej sebavedomí.
A čo sa týka precitlivelosti a plačlivosti,to je ďalšia vec.Opakujem jej,že by som chcela, aby bola jednotkárka...no hold smola...nie je z tých.Netrestám ju fyzicky za zlé známky.(už v druhom ročníku mala 4) Nič s tým nenarobím.Tiež som nebola jednotkárka a ani dvojkárka. Hnevá ma hlavne to,že ona v škole plače aj za dvojku.A potom si ju spolužiaci doberajú,že reve a tak.A dokonca mi raz povedala,že aj učiteľka jej povedala,že čo už teraz nareve,mala sa učiť!Dcéra už tretí rok chodí na mažoretky a tam tiež plakáva.Keď učiteľka po nich kričí a vysvetľuje ako a čo majú robiť.Pár krát som bola na cvičeniach a musela som s tým prestať,lebo mi bolo ľúto tých dievčat.Ja viem,že treba disciplínu...ja si to uvedomujem,ale aj tak mi je to ľúto.A to vlastne nasvedčuje tomu,že dcéra je po mne.(Keď som bola v jej veku,tak som neplakávala...to skôr teraz plačem pre každú kravinu.)Nechcem,aby bola taká cintľavka,pretože také nemajú ľahký život.
...Touto diskusiou chcem zistiť ako ju naučiť byť pravým opakom,ak sa to vôbec dá.Existuje nejaký návod,ako byť tvrdá a sebavedomá a nedať si sxať na hlavu?
Ešte chcem podotknúť,že dcéra je pekné dievča...má krásne gaštanové vlasy do pol chrbta,tmavé oči a má takmer všetko,čo chce.(takže by mohla byť sebavedomá,či?)
Ďakujem za každy tip.
@hujska ahoj, ja mam tiez 8 rocne dievca...nemyslim si ze co je v nej zakorenene..teda co zdedila po vas ..sa da prerobit..myslim ze nie---a jedine co jej pomoze v zivote sa vediet branit a byt viac pribojna..je život! ty jej mozes pomoct len v tom aby sa doma citila dobre, aby neplakala pre 2..lebo sa boji co jej na to mozno poviete...neviem aký mate system ucenia..ale ja sa s dcerou stale učim a skusam ju...navyse píše doma diktaty kvoli uprave lebo ta je nic moc...ale vysledky vidim...myslim ze robis dobre ze sa snazis jej vštepit aby si vedela povedat svoj nazor apovedat "nie" ked nechce.....ale len ona sama musi na to dozriet ...mozno je to len take prechodne obdobie.. 🙂
@hujska Hm... Páči sa mi, že si i priznala, že ani ty si nebola výbornou žiačkou... Len škoda, že dcére stále pripomínaš, že by moha byť. Potom plače, že ťa opäť sklamala. 😒 Viem, každý túži mať šikovné, múdre deti, no vždy si treba povedať, že genetike, holt, neporučíš. Čo to sa dá napraviť drilom, systematickým učením, ale ak tam sú nejaké poruchy učenia, tak je to potom veľmi ťažké, aj keď nie nemožné. Ale ťažké... U nej je aký poblém?? Je zábudlivá?? Prosto ,,nechápe" danej látke?? S čím má v škole problémy??
Ono, ona je asi dobráčka a tí to majú v živote ťažké, ale nie nemožné. To, aby nerobila kamoškám poskoka jej už radšej neripomínaj, ešte viac by ju to mohlo zneistiť. 😉 Chápem, že ju chceš chrániť... No, čakám na ďalšie príspevky. 😉
Upřímně - sama za sebe - si myslím, že ona za to nemůže a potřebuje přesný opak toho, co zatím prožívá. Ono je pochopitelné, a rozumím tomu, že když jsi ty třeba trochu váhala ve škole, chceš, aby dcera byla lepší. Jedním dechem dodávám , že tvoje přestava je strašně málo na to, aby taková byla. Stašně moc důležitý je přijmout dítě celé, v takové podobě, povaze, v jaké je. Pro některé dítě je dvojka ve škole průšvih jak hrom, pro některé je to výhra....pokud se necítí dobře mezi mažoretkami a jejich ulítlou velitelkou, pak není jený důvod, aby tam chodila.
Jediný způsob, jak ztracené sebevědomí získá je ten, že dostane příležitosti, ve kterých to sebevědomí, ten pocit, vůbec pozná, zažije. Aby věděla, jaké to je, být dobrá. A to s tím tlakem na školu, s tím kroužkem, který se ani tobě nelíbí, nejde ☹ .
Kamarádky , které ji budou brát a ne sekýrovat najde hned potom,co najde sama sebe.....držím palce.
ne tvoje přání, ale její osobnost by měla být ted nejdůležitější 😉
p.s. zkusila bych momentálně společně s ní obrazit nějaké aktivity...hledat. ale ne TY, vy společně. abyste spolu přišly na to, co chce ona, co ji bude bavit, v čem bude mít šanci vyniknout. může to být keramika nebo holčičí fotbal, nevím, ale musí to být její přání a rozhodnutí. třeba vyzkouší xxx věcí, než najde to pravé, ale to není na škodu🙂.
Ako by som citala o sebe a aj o mojom starsom synovi,hmmm asi je to dedicne.... No poviem ti na rovinu,mna to preslo az v 17 rokoch.... Teraz som mozno az moc velka huba 😀 Hlavne davaj pozor aby sa uz na zakladke nedostala do zlej skupiny dievcat,urcite by sa nechala prehovorit na vselico 😖 Vela ju chval a bud jej oporou ,ale to urcite si 😉
@hujska Ahoj, jsem taky mama rozumim tomu ze je tezke se divat jak se dite trapi tim samym co my ted nebo v detstvi. Taky sem to resila. Co mohu doporucit jsou rodinne konstalace, nevim jestli si o tom slysela, ale jsou dobre pro zmenu takovych tech zarezlych vzoru ktere si predavame z generace na generaci, apod. Muzes tam jit i ty sama bez dcery. A rozhodne veci jako smutek, precitlivelost, prilisna poddajnost ..... se tam resit daji. Je dokonce mozne ze si ty veci prevzala po najakem predkovi a ted to proziva.....je to zbytecne trapeni....pokud by te to zajimalo vic tak mi napis na elenak@email.cz
...Ďakujem za všetky komentáre a príspevky.Musím však niečo uviesť na pravú mieru,pretože hneď v prvom príspevku sa spomína mažoretkovanie.Ninka túžila byť mažoretkou od 4 rokov.Odkedy ich prvý krát videla.Ona sama sa tak rozhodla.A nechce s tým prestať.Pred Vianocami sme mali Vianočnú akadémiu,takže asi mesiac pred vystúpením bol fakt perný a skúšalo sa každý deň.Ale každý deň mi Ninka zo školy volala,že chce ísť domov/lebo učiteľka kričí/,ale nemôže,lebo ju nechce pustiť.A ja som ju tam nechala s tým,že hodku vydrží.Jeden deň však volala a doslova sa zadúšala od plaču,že aby som prišla pre ňu.Stal sa vtedy istý incident s tou pani uč./nebudem rozpitvávať/,išlo o to,že táto p.u.zhodila moju dcéru pred celou triedou a ostatnými žiakmi/čo mi potvrdili aj iný žiaci/.Vtedy som bola na 100 percent rozhodnutá,že viac tam na krúžok nepôjde.Ale moja dcéra tam chce ísť.Baví ju to.Len nás poprosila,aby sme učiteľke povedali,nech po nej nekričí.Pokúšala som sa s touto p.u.cez sviatky spojiť,lebo tak sme sa dohodli,že sa porozprávame,ale nestalo sa.A koniec koncov,ani po tom netúžim.Nechala som to na manžela./zajtra./
@hujska to je špatně. kde je tvoje ochanářská role? jak může (jakákoliv) učitelka křičet na tvoje dítě? křičí tvoje malá na tu učitelku? ne. tak at to nedělá ani ona. poku nezvládne svoji roli jinak, než "buzerací", nepatří tam. kde to žije? uf. mě to i rozčílilo 😝 cokoliv tvoje malá dělá, by mělo být pro ní jen a jen potěšení, něco, na co se může těšit, něco, co jí bude motivovat k akci...jestli to tak není, ruce pryč od toho. to je přesně to, co jsem psala.....jak může u takové jezinky učtelky zažít pocit seběvědomí?????????????? nikdy. a ona to moc moc potřebuje.
@hujska poradila by som ti precitat si nejake knihy na tvoju otazku,tu sa mozno nedockas takych odpovedi a mozno dat aj dcere precitat nejaku jej primerane vhodnu knihu co sa tyka toho aka je-mozno aj nejaky pribeh.Chcela by som sa este teba spytat ci ju doma chvalis a vyzdvihujes?ci jej podporujes sebavedomie?ale nie raz za cas ale stale?Znamky by som nerisiela-my ludia mame zakodovane-dobre znamky-dobry zivot?!?:O v tejto dobe uz to tak vobec nieje,sama sa najde a uplatni,podla toho co ju bude bavit.Venuj sa jej ako mozes a bud bude po ttebe alebo sa zmeni.
dieta sa da zmenit, nemusi byt ako jeho rodicia, dieta formuje prostredie v ktorom vyrasta. ked boli deti male, tak uz niektore znaky ich osobnosti a povahy bolo vidno. od malicka som chodila s detmi medzi deti, chodili sme na mnohe rodinne akcie, hladali sme komunitu rodin s detmi. a deti sa postupne ucili, malymi krocikmi, hned od malicka. ak nastali nejake incidenty, ci nepravosti z pohladu dietata, rozpravali sme sa o tom. deti si postupne osvojili taky zdravy zaklad pre tvorenie kamaratskych vztahov. uz v predskolskom veku som videla, ze dcera si neveri, neveri vo svoje schopnosti. podla toho jej bola vybrana skola (skola, ktora svojim systemom zvysuje sebavedomie), vsimla si to aj ucitelka a dceru neustale musime povzbudzovat a motivovat. tuto vec ma v povahe, kym ini spoluziaci ju vidia ako jednu z najlepsich, ona sa vidi najhorsia... neustalym povzbudzovanim, aby sa nevzdavala aj pri neuspechoch sa po krockoch posuvame dalej a dalej. zmeny sa nedeju zo dna na den, zmeny v mysleni dietata dozrievaju postupne a potrebuje k tomu pomoc rodicov, a ked je dobra ucitelka, aj ucitelov. cize vidim to na spravnom odhade rodica, ked dieta na nieco ma, tak jemne pritlacit, aby dieta svojvolne sa nevzdalo oblasti, v ktorej je dobre, ale ked nieco ide horsie, tak dieta povzbudit a naucit ho povzniest sa aj nad pripadne neuspechy. ked si rodic nevie rady, tak zajst za psychologom, urcite poskytne odborne rady a navody ako pracovat s dietatom. u mna idu veci viac intuitivne, aj ked uz nieco ohladom vychovy mam preluskane...
placlivost dietata moze suvisiet aj s fazou vyvoja, pokial dieta take nebyvalo a zrazu sa zmenilo. 8r. dieta sa uz zacina pripravovat na pubertu a uz mozu nastavat vykyvy v hromonoch. viaceri rodicia takto starych deti mi potvrdili, ze boli rozne problemy, od naduvania sa, placlivost, drzost, nahle zmeny nalad a pod. dieta si hlada svoje miesto a potrebuje usmernit ale zaroven aj pochopenie...
a este ma napadlo, ale to uz teraz je bezpredmetne. sebavedomie dietata sa formuje od malicka, vstupuju do toho aj obaja rodicia, svojou davkou mama aj otec. napr. som citala, ze pre 5r dievcatka je velmi dolezity otec. 5r. dievcatko ma potrebu byt chvalene prave otcom, ake je krasne, mudre, sikovne. zrovna som to citala, ked dcera bola v tom veku, tak si to muz osvojil. dcera sa rada chodila predvadzat v satach tatkovi, a on ju chvalil aka je krasna. tym sa vlastne ucila byt sebavedoma vo vztahu k opacnemu pohlaviu. teraz pri 8r. slecne vidim, ake to prinieslo ovocie, dieta v oblasti svojho vzhladu, osobnosti je tak zdravo-normalne sebavedome (cize nevytvara si komplexy zo vzhladu) a vie dobre komunikovat s druhym pohlavim... dufam, ze si to ponesie cely zivot, teraz jej postupne po davkach ukazujeme, ze aku ma dievca hodnotu a nemoze po nej v buducnosti sliapat ziaden chlapec, neskor muz....
moja dcera nema problem s ucenim,je prvacka,uci sa velmi dobre,a to nie ze som na nu prisna ale ona sama,ju to bavi tak ju podporujem,ale to ostatne je problem.Ako pisala zakladatelka temy,v skole Zuzka dones mi to a tamto,urob toto a ona aby si ich udrzala tak to robi,pre vsetko sa rozplace,nic nepovie len zacne plakat a ma to nebavi.
@bets Asi to je aj tym ze ako k tomu pristupuju obaja rodicia,ja som bola sama s detmi.Zuzka mala 2r a Risko 4mesiace ked som sa rozisla z partnerom a az teraz som si nasla priatela,ked uz je Zuzka velka a je tam problem aby sizvykla.
jedine ist za psychologom ☹
Suhlasim s jaruskou... velmi na nu tlacis, chces od nej vela a tym, ze to nezvlada, place, citi sa menejcenna, neschopna... V prvom rade, preco chodi na mazoretky? Ona to chcela alebo ty? Ja som chcela, aby dcera chodila na gymnastiku, kvoli cviceniu, discipline, ale po par mesiacoch tiez zacala plakat, ze to nezvladla, stopli sme to. Je este skoro. Plac ustal, zlepsilo sa aj spravanie. Pises, ze places, vidi to? Mozno tak reaguje ona, lebo nevie, preco places, boji sa. Ked som cakala druhu dcerku, 4m mi bolo zle, vkuse na WC, napinalo ma... po 2m zacalo byt zle aj starsej, proste so mnou sucitila, az ked videla rastuce brusko a sono, vysvetlila som jej, preco mi je zle a ze to prejde, zrazu prestala.. Pises, ze je pekna... V 8r sa ona takto este nevnima, v tomto veku sa deti skor posudzuju podla oblecenia, hraciek, veci ,co maju.. Mozno by bolo vhodne popytat sa pani ucitelky, ako sa sprava v skole pocas prestavok, bola taka aj v skolke? Mozno tu to uz zacalo... Mozes jej to vysvetlit, ale ak budes velmi zasahovat, este viac sa stiahne :( Mozno mozes obmedzit navstevy viacerych dievcat, ktore si k nej velmi dovoluju, postupne sa mozno spriateli len s jednou, ktora taka nebude... A ak uz chces zasiahnut, tak nenasilnou formou, inak to deti beru stale ako kritiku a zlyhanie, a narobi to este vacsiu neplechu :(
@naomi6 ďakujem.Bola ste prvá,ktorá mi napísala.Vyrastala som ako polosirota/od 5 r./ a so mnou sa nemal kto učievať.Som doma na materskej/predĺženej/ a snažím sa venovať staršej toľko,aby bola v škole schopná.Aby sa nebála ísť do školy,že nebude niečo vedieť.Samozrejme,svet sa nezborí,keď čosi nevie a ona to vie.Spolu hľadáme tú zlatú strednú cestu.
...mažoretky som vysvetlila o pár riadkov vyšie.
Z kamošiek si moc vyberať nemôže,lebo nemá z akých.So susedou,spolužiačkou sa stretáva sporadicky,viac nie ako áno.A tak chodí von s chlapcami...9-10 ročnými.Tomu som nie veľmi nadšená.A dokonca aj oni ju občas ignoruju.Povedala by som,že si najviac rozumie so sesternicou,no tá býva v inej dedine./A tiež je z tých kamošiek-"veliteliek".
@sympa1 možno je to naozaj tak,že sa bojí,čo jej doma poviem na známku.Myslím,že by som mala zmeniť svoj postoj.Tiež sa s ňou učievam.Nie moc...priznávam.Príde za mnou len vtedy,keď niečo nechápe.Na niektoré veci musí prísť sama.(Predsa len,tie učebnice sú písané tak,aby hlavička žiaka na to prišla sama,nie?!)Chcem,aby bola samostatná.Aby nikoho nezaťažovala(okrem mňa).Viem,že na tom má.Len je občas lenivá. 😕
@jaruska8 vy ste pani učiteľka?Ďakujem za odpovede.Ninka je tak trošku ľajdák.Čo sa týka úloh,tak si občas nezapíše v škole a povie,že p.u.nič nevravela.Doma sa učí tak/poučky a učivá/,že odíde do detskej a príde o 2 min,že už to vie.Vyskúšam a nevie.Pošlem ju späť sa učiť,znova príde o 5 min. a znova to nevie.Myslí si,že v tom momente,keď si to predomnou prečíta a rýchlo mi to odrapoce,že to tak má byť.Potom sa len hádame,znova odchádza do detskej a týmto sa nám predlžuje čas učenia,až je unavená a špekuluje.Zriadili sme si preto písanku,kde jej píšem zo všetkých predmetov také malé písomky,resp.otázky z učiva a ona potom píše.(A to si myslím,že dnešné deťuše majú oveľa menej učenia ako kedysi my!) Keď sa dokáže naučiť napr.pesničku z TV alebo PC,tak sa dokáže naučiť aj učivo,no nie?
..mm vybavil len toľko,že mažoretky budú bývať len piatok(tak ako sa dohodlo na prvopočiatku).Čo sa týka kričania,tak myslím,že to bude pokračovať,lebo ona je taká.A teda...akože,ja kričím tiež,keď sú dcéry roztatárené.A dnešné u. obdivujem.A viem,že každá stránka má dve veci.Na jednej str.,keď žiaci nepočúvajú,treba asi zvýšiť hlas/alebo je to len o tom ako zaujať žiakov?/.A na druhej str.,keď u.vie,že dieťa je precitlivelé,treba zmeniť prístup k danému dieťaťu./No, zas nechcem,aby moja dcéra dostávala individuálny prístup.Keď s ňou bude každý jednať ťuťuli-muťuli,tak sa zrúti pri prvej prekážke v živote./Ó Bože,mám toľko myšlienok...
@berenika39 ako dobre sa mi to čítalo.Úplná pravda.Ona je dôležitejšia než ja.Sama neviem,kde by mohla nájsť sebadôveru.Keď sa jej opýtam,čo by chcela robiť,tak povie...hrať sa s kamoškami,ísť na návštevu tam,kde sú jej kamošky.Ale to sa niekedy nedá.Keď sa opýtam,kde by chcela ísť,tak to isté.Má mladšiu sestru,hráva sa s ňou,ale nestačí jej to.Chce byť s rovesníkmi,čo chápem.Chodila do družiny,ale tú sme zrušili,lebo keď z nej prišla nechcelo sa jej učiť.Bola unavená.Tak,čo mám robiť?
...tie mažoretky som vysvetlila vyšie.
@popelka5000 vďaka za pekné slová.Pevne verím,že som jej oporou.Je už síce samostatnejšia ako bola,ale to ide asi aj s vekom.Bodaj by bola taká huba ako jej mladšia sestra.Tá sa vo svete teda naozaj nestratí.Je úplne z iného cesta.
@hujska držím palce nech nájdeš riešenie pre malú. 🙂 🙂 🙂 Moja bude mať 8 rokov v piatok, je taký stred, ani veliteľ ani podriadený. Jediné čo ma napadá k téme čo píšeš, mne sa naopak zdá, že dnes majú deti učenia oveľa viac ako my voľakedy, plus jazyky od prvej triedy, informatiku a to mám len druháčku. Minulý týždeň doniesla domov na úlohu naučiť sa vybrané slová, to sme určite voľakedy preberali neskôr a asi pred mesiacom im dala učiteľka v škole na matike takú úlohu slovnú + na logiku, že mm v nej urobil chybu 😀 ke´d mu to doma večer zo srandy dala počítať.
Tak ako si ty ako malá neplakala a teraz plačeš pre hocičo, možno sa aj ona sama zmení, kto vie...aby si ešte v puberte neplakala za tým zakríknutým dievčatkom 😉
V každom prípade držím palce a posielam malej KUS odvahy 🙂
@lienka434 aj tu bude asi "pes zakopaný".Nechválim ju za každú cenu.Nie každý deň.Často ju napomínam...každé ráno pyžamo neupratané,chodí bez papúč,nečeše sa každý deń,je vyberavá v jedle,neodkladá si školské veci.Je prosto veľa toho nad čím krútim hlavou.Aléééé,keď spraví niečo o čom vie,že si na tom zakladám,tak chválim s veľkým CH.!!! No to je málokedy,väčšinou vtedy,keď niečo chce.Mali sme aj systém bodovania,ale mala ho úplne na háku.Za zlé body mala zákaz vykonávať niečo,čo má rada a vyrovnala sa s tým.Alebo sa zdula.
Od začiatku šk.roka sme si dali dohodu,že za jednotku 1 Eu,alebo kredit na mobil.Ale ani to nefunguje tak,ako by som si predstavovala. 😠
@hujska já mám z tvého psaní takový pocit, že TY máš nějakou představu, a malá ji tak úplně nenaplňuje, a z toho to všechno pramení. upřednostňuješ sebe před ní. aby tvoje ego byo uspokojeno. nepíšu to nějak negativně, nerada bych, abys to vzala jakkoliv špatně, prosím. jenže ona prostě je jiná - a to, aby se tvým představám přiblížila, jí musí stát strašné úsilí - navíc se nedaří a provlém je na světě - sebevědomí na nule....ptala ses, co máš dělat. já bych začala u sebe. slev ze svých požadavků a představ o tom, co měla a neměla. ona nemá šanci se o sobě ujistit. myslím, že potřebuje nějakým způsbem "pochopit", že je dobrá, že jí něco jde, že to, co dělá , má nějaký smysl ....a k tomu jedním dechem dodám - peníze za známky ve škole je cesta do pekla. zafixuje si, že se vzdělává kvůli tobě, kvůli penězům, když jí to nepůjde, že ji nepřijmeš, že nedostane zaplaceno. a to by byla ohromná škoda.
tahle tvoje věta by potřebovala smazat, fyzicky odsud i z tvojí hlavy ☹
"Ale ani to nefunguje tak,ako by som si predstavovala"
a namísto ní bych napsala: jsem ráda, že moje dcera toho tolik dokáže (konkrétně vypsat to, v čem je dobrá), jsem na ní pyšná, mám z ní radost.
Kdyby si tohle ona přečetla, namísto toho, jak to není podle tvých představ, byl by to první krok ke zvýšení jejího sebevědomí. Ty jí ho velmi pravděpodobně strháváš sama. Skoro všechno , co o ní píšeš, je straašně negativní. pokud pořád poslouchá, jak je "špatná", pak taková opravdu bude. Děti jsou děsně vnímavé. Hledej, co jí jde, at se někde prosadí, zkoušejte kde co, určitě najdete.
To, že je doma nepořádná, že se nečeše, že neuklidí pyžamo...tam může být právě problém v tom, že ona vůbec nevidí význam toho, proč se takové věc dělají. Ona to dělá jen proto, že ty ji napomínáš a zlobíš se, že to neudělala.v hlavě má: jsem strašná, protože máma na mě pořád hudrá. Zase jsme zpátky - sebevědomí od tebe podryté. Ale kdyby toho nebylo, kdybys jí bez výčitek řekla: dneska ti to sluší, jak sis učesala ty culíky...dneska ti ten oběd musel chutnat, když jsi to snědla....a na chvíli opustila ty výčitky...hned by u vás bylo veseleji🙂
@bets Ja som mala tiež snahu brať ju do rôznych "polôh",aby sa kresala a aby mala zážitky a aby vedela s nimi pracovať. Aj my sme chodievali každý piatok medzi deti.Začali sme sa stretávať taká komunita 5 mamičiek s deťmi.Každý piatok sme boli u inej maminy.Dali si kafčo,čaj,vínko,keks a deti sa hrali,vymýšľali aktivity a spievali.Upadlo však od toho,lebo u nás sme sa už stretávať nemohli/kôli nášmu starkému,ktorému vadil plný dom detí a humbuku/,tak som občas len moje baby poslala na stretko,ale už ani to nerobím,lebo mi je to nepríjemné,že tam musia dávať pozor iné maminky na moje deti.
Chodievali sme do mesta na skákačky a hojdačky,ale aj to sme zrušili,lebo nie sú na tu eu./od nás 30 km./Tiež sme v lete chodili na ihrisko do Mš,ale to nám zrušila riaditeľka škôlky.A tak chodíme len po rodine. 😀
Často sa nám stáva,že Ninka je dotknutá,urazená a ofučaná,lebo sa veci nedejú akoby chcela.Občas som tu ja na to aby som ju podržala,občas manžel a moja sestra.Každý sa snaží,aby bolo dobre.No, niekedy na ten vzpur nepomáha nič.A potom,keď plače,bojím sa o ňu.Ja keď som v úzkych,tiež občas plačem a potom mi je dobre.Ale čo ona?Čo ak časom,/pred a počas puberty/ vyvedie niečo,čo by nás všetkých mrzelo.Verím tomu,že ľudia,ktorí sú silní majú omnoho menej čiernych myšlienok ako ty slabí.
@hujska Ahoj, zaujala mě tvá otázka. Sama mám teprve dvouletou holčičku, ale to, co píšeš mi připomíná mě samotnou, když jsem byla malá. Sice jsem neplakala, ale taky jsem byla velmi citlivá a málo sebevědomá a musím ale bohužel říct, že mi to vydrželo dodnes a bojuju s tím v podstatě celý svůj život. Snažím se být víc seběvědomá a věřit si,ale jde to velmi těžko. Sama píšeš, že jsi nebyla jedničkářka, tak proč to po ní vyžaduješ? Vždyť v životě nejde přeci o známky. Asi tě nechce zklamat, a proto pak pláče i za dvojku. Vůbec bych známky neřešila. Pak píšeš, že na mažoretkách je tvrdá disciplína a sama jsi musela odejít. Proč ji tam teda posíláš? Pokud by ji to tam tak strašně bavilo, tak asi nebude plakat, ne? Co zkusit jiný kroužek? Radu ti žádnou nedám. Řekla bych, že je to povaha člověka a s tou se moc nenadělá. Spíš bych se snažila ji zbytečně do ničeho nenutit, z vlastní zkušenosti vím, že je to pak ještě horší. Moc držím palce a přeju dcerušce, aby si našla třeba jen jednu kamarádku, ale takovou, která bude stát za to.