Každé dieťa sa vie naučiť spať. Riadili ste sa knihou?

@maxii je to těžky, ale určitě na něco příjdeš co vam pomuže 😵

@johanka.
diki za odpoved 🙂 ja v noci kojim tak, ze sa k malej len nahnem (spi v takej postielke ze je s nasou letisko) takze spi hned aj ona, aj ja. Ale aj tak byvam z toho unavena, ze mam prerusovany spanok. No ale nie zas tak, zeby som padala "na hubu" cize este par mesiacov zvladnem vydrzat a mozno ked odstavim (okolo roka) sa to aj same spravi....

@maxii uspavas dietatko na prsniku?

zial tato metoda je velmi chybna, prinasa hrozne vela zbytocneho utrpenia...pre deticky, ktore maju zvyk uspavat sa na prsniku a pod. , len uprava rezimu nestaci. Takze presne nastala ta situacia, ze deti su zbytocne vyplakavane a so spankom to nic nerobi (budia sa dalej na dojcenie, prsnik, ako su zvyknute zaspavat, nedokazu inak)...ale aby som bola korektna, az do situacie, kedy dieta nie je zlomene...to prichadza tak, ze v ramci opustenosti dietata matkou, plac bez odovzy, co je emocionalne traumaticke (dokonca ma zdravotne, nielen psychicke rizika) spolu v niektorych pripadoch ulozenia dietatka do postielky (co v niektorych pripadoch, dieta postileku nema rado, je zmatene, urcite sa tam neciti bezpecne) sa akoze uplnou rezignaciou zbavi zlozvyku budenia v noci na dojcenie. Co je velmi krute, neskutocne, jednym supom sa odstranuju na kumulovane zlozvyky podciarknute opustenostou matky, co moze pri silnych a kombinacnych zlozvykoch, kedy nema dieta dostatocne rozvinutu funkciu sebauspokojovania trvat relativne dlho. Ja nerozumiem, na co by sa kto trapil s nejakymi metodami zaspavania, ked existuje tak genialna metoda. Preto, sa ti vsetci odbornici trapia, lebo tato metoda, je vrcholne nehumanna a kruta.
...
http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article...
Tento medicinsky clanok pojednava o rozdieloch medzi plakanim dietata v pritomnosti matky a medzi placom dietatka, kedy matka u neho nie je (cize plac z opustenosti, uz to bolo spominane, ide o vysoko traumaticku zalezitost s moznostou ovpylvnit aj dospely zivot vasho dieta)
Ak uz lekari dospeli ktomu, ze hospitalizacie deti, bez pritomnosti matky, su nehumanne a nebezpecne. Preto mate pravo byt s dietatom...
Len treba sa racionalne zamysliet.

@maricau ja s tebou uplne suhlasim.ja som bola tiez neskutocne zufala a ko pises aj ty,aj mne sa radost z materstva vytracala.pocas 8 mesiacov som z 24 hodin spala hodinu,maximalne dve.u nas nic nepomahalo a tiez mi nikto nevedel poradit.bola som u neurologicky,dali sme robit sono hlavicky,bola a nastastie je,v poriadku,tak som si precitala tu knihu a zacala riesit spanok podla nej.ako pises,ani ja som ju nezobrala doslovne a praktizovala len nieco.kedze mala celych 8 mesiacov plakala ci skusam nejaku metodu alebo nie,ci ju mam na rukach alebo nie,ci som pri nej alebo nie,tak som az tak nestresovala,ze bude revat aj pri zavedeni nejakej metody.ja som si citala vela na nete a objavila at stranku,na ktorej preklada layla a mozem,naozaj za seba prhlasit,ze mne VELMI pomohla rada ukladat malinku spat na 17.30 a tomu prisposobovat rezim dalsieho dna.aj moje dieta trpelo deficitom spanku a uz som sa na to nemohla pozerat.teraz mozem povedat,ze mala spinka sama v izbicke a nejakym zyrakom prespi celu noc az do 7.00 aj dlhsie a to mi by mi uplne stacilo,keby sa budila aj 5 krat.kedze predtym to bolo aj 20 krat za noc....preto ma bolelo ako reagovali niektore mamicky vcera aj predvcerom.vedia o nas,co skusame nejake metody len slaby vycuc a urazaju.tato dvojdnova diskusia bola hrozna a nemala vobec uroven.musim podotknut,ze mne kedysi velmi pomahalo,ked som si len precitala ako to funguje v inych rodinach a ked som zrazu zistila,ze v mnohych je to zle,tak som bola troska kludnejsia.a pomohlo mi aj to,ze som sa mohla s babami rozpravat o comkolvek....dakujem aj za tvoj prispevok.ja som robila takmer to iste co ty

@maricau ahoj, my to mame s malou podobne... asi si budem musiet zaobstarat tu knizku...sice uz tolko neplace pri zaspavani, ale inak ako na prsniku nezaspi a budi sa 10-12 krat za noc, i viac a to so strasnym placom....a neprestane dokym jej nadam prsnik...tiez ju mam uz tyzden pri sebe, lebo uz som ju nevladala vyberat z postielky, bolo to aj tri krat za hodinu....

@dlabinecka nijak jsem toho nedocílila - prostě jsem kluky chovala když plakali, nechovala když nechtěli, v prvních hodně uplakaných měsících uspávala jakkoliv. Někdy spali se mnou, když byli ticho, tak sami v postýlce a přirozeně pak už zůstávali sami ve své a od tří let ve vedlejším pokoji. Ustálilo se to úplně přirozně a samo. Spát jsem je rozhodně neučila. Dělala jsem jen vše pro to, abych se cestou nejmenšího odporu vyspala i já, nestresovala u toho dítě a přežili jsme ve zdraví ten první hektický rok a vypiplala ten malý bezmocný uzlíček do běhajícího ročního zvědavce.
Ta kojenecká a batolecí doba totiž neuvěřitelně rychle utíká a je pryč ani se člověk neohlédne. Takže i proto je dobré si užít každou chvilku chování, které mohu se svým kojenečkem zažít a poskytnout mu ho tolik, kolik se do něj vejde. za chvilku o to chování totiž bude stát míň a míň a bude čím dál samostatnější.
15 letý spí na palandě a 4 letý ve své posteli - nad ránem si přijde ke mě zalézt pod peřinu a dotulíme se než vstáváme do školky. Jak spí? No jako ostatní lid.

weissbluth metoda prezentuje vyplakavanie crying it out, oproti kontrolovanemu placu CC, ktory presadil Estvill, uz aj Estvill vedel, ze dieta nesmie plakat bez odozvy viac ako 5 min, dokonca niektori jeho nasledovnici to znizili pre istotu na 3 min. Toto je sucastou knihy, Kazde dieta sa vie naucit spat...su tam aj ine rady, ktore tu boli spominane, urcite nie su na zahodenie, je len na vas, co ste ochotne prijat.
Rozdiel medzi spankovymi metodami sa nemeria rychlostou uspechu ale hodnotou humannosti pristupu k dietatu.
Zvycajne to byva tak, cim menej tazkych placov, tym tazsie sa menia spankove zlozvyky, ale tym su pre dieta respektujucejsie a zohladnuju jeho emocionalny zivot.
...
Podla mojho nazoru tato metoda do tejto diskusie nepatri, mala by tato diskusia ostat diskusiou podla menovanej knihy.
Tato metoda moze figurovat, ako samostatna tema, a nech tam chodia sa radit mamicky, ktore su ochotne, alebo im je sympaticka pre dobry spanok dieta aj metoda vyplakavania crying it ot

@kubaka jak spí jsem myslela, zda celou noc nebo několikrát vstává nebo tak. Díky za odpověď, Upřímně jsem nečekala, že mi odpovíte!!! Ale myslím si, že jste své děti spát opravdu naučila - jen tak, že jste si v podstatě ani neuvědomila 😉

@dlabinecka proč bychom neodpověděly?
je to možná divné, ale naprosto stejným způsobem jako @kubaka jsem prošla miminkovským obdobím obou dětí. u staršího syna jsem byla dvacetietá, nezkušená, vykulená - knížky nic moc, internet nebyl - jiná možnost nebyla než dát na svůj instinkt a prostě jsem dělala to, co jsem cítila, že je pro dítě ok. Nepamatuju se, že by mi někdy někdo tenkrát řekl, nech ho vyřvat. Když to bylo potřeba, spal s námi, když plakal, dostalo se mu odezvy. Oba kluci měli reflux, u obou jsem nepraktkovala žádné zázračné metody - jen jsem dělala to, co potřebovali. To nikde nepíšou, to žádná lajla nevyřeší. Mladší syn je stejný - spí jak dub, a má dny a týdny, kdy u něj někdo je, když usíná, má dny, kdy spí ceou noc u nás, má dny kdy se budí x krát za noc. Ale vždycky , vždycky se zařídím podle toho, co potřebuje.
Výsledek? Oba jsou vcelku pohodoví spáči, spaní jsme nikdy neřešili jako problém.

Mimochodem, jestli jsem měla pochybnosti o tom, co se tu řeší, tak po přečtení části webu, z kterého to vychází, jsem zhrozená.

@layla84
Odporucam vam, aby ste pri prezentacii svojej metody na MK zriadili vlastnu diskusiu, kde na zaciatku uvediete popis svojej metody aj to, ze ciastocne zahrna crying out, cize vyplakavanie.
Tym sa vyhnite mnohym nedorozumeniam, vasa metoda sa nebude miesat s inymi, na druhej strane umoznite matkam vacsiu informovanost a slobodu vyberu a nebude vasa prezentacia posobit ako manipulacia. Proste budete informovat uplne, hned od zaciatku.
Tym, ze poznate zaklady psychologie, urcite je vam zname, ze ludia zo zufalstva a v nestasti su schopni urobit cokolvek. Tym, ze budu mat dopredu informacie, budete rozvijat aj vlastnu etiku svojej prace.
Poradila by som Vam este viac respektovat vekove specifika pri vasich radach (age guide), miestami vase rady na vasej stranke posobia, ze nie su vam uplne jasne ani speficika vlastnej metody.

@layla84 taky jsem si dala tu práci a prošla web, který prezentujete. nejen že jste v této diskusi mimo téma, protože vy propagujete ještě mnohem horší variantu postupu v knížce. Nemluvě o věku miminek - v knize je aespon upozornění o cca 6 měsíční hranici, ale vaše metoda se pouští do manipulace se spánkem už 4 měsíčních dětí , a přiznám se, že to, co jsem se tam dočetla, mi připadá - podivně. . Zoufalé maminky píší o radu, a vy dogmaticky radíte - když nepoužijete aši metodu, bude to ještě horší. Tohle se mi ani trochu nelíbí.
Je mi jasné , co se dozvím - proč to čtu. Čtu to proto, abych třeba někoho varovala, aby nebyly některé maminky jako ovce, aby se zkusily zamyslet na d tím, co za experimenty zkoušíte na dětech. jedná se skutečně o klasické čisté crying out. řekla jste to tu? upozornila jste maminky?

@dlabinecka stejná zkušenost jako berenika - taky se zezačátku budily, fňukaly, plakaly, bříško je bolelo - prostě tímhle projde každé miminko a vykřeše se z toho. Jeden měl noční můry, druhý je neměl, jeden v 8. m nechtěl vůbec usínat sám v postýlce, tak jsem prostě chovala, nenechala jsem ho ani jednou zoufale vřískat. Pak potřeba zmizela spolu se separační osmiměsíční úzkostí, nabyl jistotu že nebude opuštěn a ponechán v zoufalství a pak už usínal sám. Takže pokud myslíš, že jsem svého prvního synka naučila spát aniž jsem si to uvědomila, tak ano, chováním a uspáváním v náručí jsem ho naučila se nebát být v postýlce. Byl to instinkt, cit a soucit. Nic jiného. Druhému stačilo položit ruku na bříško, když se v noci každou chvilku jako miminko budil - taky to bylo krušné, málokteré miminko spí jako špalek klidně - ale ten rozdíl v přístupu byl, že jsem nic nedělala násilím na dětech, ať jsem použila jakoukoliv metodu, tak to nikdy nebyla metoda, u které by zažívaly pocity opuštěnosti, zoufalství, bezmoci, pláče bez mé odezvy.
Protože kojenci žijí okamžikem. ten pocit, který momentálně mají je naprosto ovládne, pohltí, je pro ně naprostý, totální, nic před tím, nic potom. Pro něj je bezvýznamné, že hodinu před tím se s ním máma mazlila a měla ho ráda - pro něj je skutečnost co je teď - a teď mě máma ráda nemá, protože nepřišla. V tom oni prožívají jinak - nemají paměť. Zato podvědomí pracuje mohutně a všechny tyhle pocity ukládá a pamatuje si. Znám to z osobní zkušenosti i z obecné praxe. Tohle bych nikdy neriskovala. Chyb, které rodič nadělá úplně nevědomky je i tak dost. Proč přidávat ty, které jsou zjevné a dávno zmapované. 🙂
Co radí
@fem je moudré a je to cesta, jak si poradit

@berenika39 Děkuju. Proč byste neodpověděly? Vlastně nevím. Pročetla jsem tu dosti... vášnivou...diskuzi, ale nikde jsem se nedočetla vaše zkušenosti. Které si myslím, že maminkám mohly otevřít oči. @kubaka Ano, myslím, že právě tímto jsi naučila svého synka spát !!! 🙂Můžu říct, že potom, co jste mi napsaly obě dvě jsem na vás změnila názor. Doted jste psaly obě jen o nesouhlasu s touto metodou - svůj cit a pochopení jste nezveřejnily 😉
A ted tedy můj pohled. Má dcera se narodila jako absolutní nespavec, křikloun a malý neposeda. V kočárku vřeštěla jako lev. A dnes jsem jí za to vděčná. Myslím, že problém spánku není jen v jeho rozložení a, ačkoliv v důsledku na to jiste vliv má... Myslím, že rozhodující jsou první dny a měsíce života celkově. Dcera odmítla kočárek, nejdřív jsem z toho byla neštastná, ale dneska to opravdu vidím jinak. To novorozeně mělo víc rozumu, než já. Kočárek je řpežitek doby. ženy v africe jej nepoužívají a kupodivu jsou štastné ony i jejich děti, tam spánek miminek nemusí vůbec řešit!!! Dceru jsem nosila prakticky pořád, bud v náručí nebo pevně uvázanou ke svému tělu v šátku. Byla se mnou pořád, když nebyla u mě ( přeci jen jsem se potřebovala omýt atd), byla u svého tatínka. Byla pevně zavinutá - v podstatě jsem se snažila, aby rozdíl mezi současnou situací a pobytem v mé děloze byl minimální 🙂 A myslím, že právě tímto jsem vyřešila velkou část jejího spánku. Věděla, že jsem, že když mě potřebuje, tak tu budu... Bez potíží přešla na spánek ve své postýlce. Dnešní noc byla náročná, Elišce rostou zoubky, jsem vděčná, že kojím, měla jsem jí prakticky celou noc u prsa - když to potřebuje... Přes den už mi spává v kočárku, ale na výlety chodíme zásadně v nosítku. Nemám ráda kočárky 🙂 Kočárky bych povolila nejdříve po třetím měsíci života kojence.🙂 K litertuře - když číst, tak :"Koncept kontinua" a "nejšťastnější miminko v okolí" od dr KArpa. TYto knihy mi pomohly najít cestu ke své dcerce.
A na závěr tedy moje rada : Noste svoje děti, muchlejte je, mazlete je - ony budou večer nakonec rády, že od vás mají pokoj.....

@dlabinecka já to samozřejmě vím, že jsou děti, které jsou od narození náročnější, než jiné. některé samy v klidu proplují kojeneckým a batolecím věkem, jiné dají maminkám zabrat a vyžadují prostě...něco víc. ale v tom smyslu, že potřebují víc klidu od mámy, víc lásky, víc toho, co jim právě tahle tad propagovaná metoda bere. Namísto ohledu a trpělivosti jen výcvik, praktiky proti jejich přirozenosti a permanentní stres - obou - dítě zoufalé v pláči a maminka ve stresu někde jinde, snažíc se "vydržet" ten pláč. To všechno je začarovaný kruh, dítě vnímá rozpoložení maminky. Opravdu věřím tomu, že moje děti jsou jaké jsou díky tomu, jaká jsem já, jak se k nim chovám, jak k nim přistupuji. I období , které ted petr má, vzdor a uvědomování si sebe sám, prožíváme klidně - i přesto, že se projevuje stejně jako jiné děti. Respekt je něco, co si ty děti zaslouží, ne drezuru a učení něčeho, co jim není přirozené a příjemné.

@berenika39 Ano, souhlasím - je to začarovaný kruh. Měla jsem těžký porod. Strašně jsem si vyčítala, že jsem dceru nedokazala na svět přivést v klidu a bez komplikací. Ona opravdu patřila k tzv. náročným dětem. plakala, já plakala - a tak pořád dokola. Dneska jsem ale za její náročnost vděčná. Dávala najevo svou nespokojenost se světem mezitím, co jí ostatní děti tiše snáší... Má dcera je ještě maličká, takže nevím, jak to bude dál, ale jsem přesvědčená, že se chovám správně. na druhou stranu si myslím, že tohle vše se musí "řešit" od narození. Většina maminek tu také řeší spánek dětí kolem roku a více - myslím, že to už je hrozně pozdě. Pak už to tím "naším" způsobem jde asi těžko...

@dlabinecka jj, souhlas, ale nic víc s tím dělat nemůžeme, než sem občas napsat něco ve smyslu "dítě je člověk jako vy" a vydržet vyhazování z diskuse a trpelivě odpovídat. trápit dítě za účelem, aby bylo lepší a já spokojenější - to nefunguje. to je proti přírodě, žádně pseudoargumenty mě nepřesvědčí.

@benne pekne si to napisla (vcera 23:11), to je spravna cesta. prisposobit to svojim detom, ale ucit ich samostatnosti 🙂

@berenika39 To je pravda. Jen mi přišlo, že se to tu opravdu zbytečně zvrhlo. Myslím si, že lazly má v něčem pravdu, ale v lecčem nesouhlasím. Podle mě je zásadní problém v tom, že to maminy řeší pozdě. A ne v s ouladu s přírodou... Dcera mě hodně naučila. Naučila mě, že nejlíp bylo dřív, když se žilo v jeskyni ( ne, nejsem neandrtálec - standartně si holím nohy a jiná místa na těle, žiju v RD, mám mikrovlnku atd 🙂 ). Těm miminkům je to ale uplně jedno, jestli žijí v RD a mamka má oholené nohy - jsou to zvířátka a nic jiného, než pudy nemají, proto si myslím, že není na nás abychom své děti něco učili, ale je na nich, aby nás naučili o ně správně pečovat - jenže my musíme naslouchat.....

@dlabinecka Ještě jedna věc - podle mě není dítě člověk jako já, podle mě je mnohem mnohem chytřejší, než já 😅

@berenika39 Ještě jedna věc - podle mě není dítě člověk jako já, podle mě je mnohem mnohem chytřejší, než já 😅

@dlabinecka a máš to - musíš ho učit samostatnosti 😝

@valika_val proboha, jak může být miminko být samostatné???? jak ho to chceš učit? je na mámě bezezbytku závislé, to nejde změnit!!!!!

@berenika39 😀 Aha, a nějaká rada, jak na to od zkušenější??? 🙂

@berenika39 samostatnost sa umoznuje, necham mu objavovat svet dokedy je mu to prijemne (netaham ho za rucicku), ale ked ma potrebuje som pri nom...oproti tomu, co tu bolo spominane, drzim dieta za rucicku a niekedy ked to potrebuje tak ho necham vyplakat...presne tymito sposobmi sa oddialuje ukoncenie prirodzenej separacie, nedovolenie dietatu v tej vzdialenosti ktora mu je prijemna objavovat svet
nereagovanie dietatana potrebu blizkosti, na jeho volanie
to je len cesta neumerne predlzovat prirodzenu separaciu do tkz. separation anxiety disorder, cize do choroby

@fem 😉 😉 umožnit ji je nanejvýš žádoucí, o tom snad ani není třeba mluvit. jak jinak by se miminko přeměnilo v batole, školáka, pubertáka...kdyby se neosamostatnilo.....naučit ji ale - navíc způsobem, který je pro dítě nepřijatelný a nepříjemný, to nejde. obávám se, že my mluvíme o nějaké jiné samostatnosti - ta, kterou mají na mysli tady je ve smyslu: budeš spát sám, usínat sám, celou noc, rozmazlovat tě nebudu, musíš být samostatný a vše to zvládnout sám, po hlavě mi skákat nebudeš, nebudu tvým otrokem....

@berenika39
uplne zbytocne ma tahas za slovicka... nenapisala som, ze miminko musi byt samostatne, ani som to tak nemyslela 😀 pisala som o uceni veducom k samostatnosti, a v tom sa hadam zhodneme vsetky matky.

ale mas pravdu - ano, chcem, aby spaval sam, pokial je to mozne (to neznamena, ze v spolocnej posteli nebudeme travit cas vobec), chcem, aby sa naucil zaspavat sam - to znamena, ze pri nom nemusim sediet, kym nezaspi, alebo teda nie vzdy. ano, znamena to, ze ho nebudem rozmaznavat v tom zmysle, ze ho nebudem zbytocne hyckat, ale budem prisna, spravodliva a laskava! a ano, chcem, aby bol raz samostatny. samostatnost iduca s vekom - prve krocky, pitie, papanie, upratanie hraciek a milion inych veci. a tiez nechcem, aby mi skakal po hlave a nebudem jeho otrokom v mojom ponimani. jeho otrokom mozem byt v nevycerpatelnom mnozstve lasky a starostlivost, ktorym ho zahrniem.

ak sa na vsetky zeny pisuce do tejto temy budes pozerat tak, ako sa divas teraz, prinesie to len zlobu a hadky.
nemyslim si, ze si lepsia matka, tak ako si nemyslim, ze ja som lepsia ako ty. a preto ta prosim, aby si ma prestala tymto sposobom poucovat a ponizovat.
rozdiely vo vychove boli, budu a samozrejme su. verim ale, ze obe vychovame zo svojich deti dobrych ludi, bez ohladu na to, ci svoje dieta budeme kojit nonstop celu noc, nosit v satke, alebo kociku, ci kojit len 2x za noc.
chapes?

@valika_val tak toto sa mi pacilo.naozaj 😉

@valika_val jistě, chápu.pokud diskusi prospěje vzájemné poplácávání po ramenou, pak jsem pro. diskuse pro mě není důležitá...ale děti ano.