Každé dieťa sa vie naučiť spať. Riadili ste sa knihou?

lamarika: ano, spociatku som sa naozaj snazila kojit na sedacke a potom ulozit do postielky, ale to proste nefungovalo, mala len plakala a plakala, spala menej ako dospely clovek, co sa mi na pardnove babatko zdalo trochu malo. Bola ochotna spat, len ked niekoho citila pri sebe, napriklad na prsku, na ruke, na hrudi. Ja som za tyzden naspala mozno 5 hodin, ked sa malu snazil utesovat manzel, do toho mala zacala stracat na vahe, tak sa mi nejak zdalo, ze tadialto cesta nepovedie. Odkedy som jej prestala upierat moju pritomnost pocas spanku, zacalo sa to upravovat. Stale si myslim, ze som urobila dobre, ja som proste take male babatko nebola schpna nechat v postielke nech sa samo uplace do spanku.

vdaka, meleri, bolo prijemne precitat si to.

johanka, veď máš 3 mesačné bábo, takže tu je zbytočné hovoriť o zaspávaní podľa knihy. Ona je ešte moc maličká a do tých 6 mesiacov sa aj u vás môže kadečo zmeniť 🙂 . Dovtedy je zbytočné to riešiť, možno trošku upravovať denný režim.
... a keď bude mať tvoj dcérka cca 6 mesiacov, uvidíš, či treba niečo meniť.
...a treba podotknúť, že cieľom knihy, nieje nechať dieťatko "uplakať" do spánku 😉
Naša Hanka spala vo svojej postieľke u nás v spálni. Zaspávala sama, celú noc sa naučila prespať cca v 6 mesiacoch podľa knihy za tri dni a maximálne 3-4 min. plaču 😉

Johanka: pokud vám to všem vyhovuje, tak je to OK. A opravdu je ještě malinká a kdoví co bude za pár měsíců 😉

jaaty,lamarika, samozrejme, ze taketo male babo nebudem ucit tymi metodami. Zdalo sa mi, ze by som mala nieco vysvetlit o svojich skusenostiach, ale akurat sme tym odbocili od temy. Sama som zacala tym nech baby nenechavaju svoje parmesacne babatka vyplakavat ale pocuvaju radsej svoj rozum a srdce.

johanka: ona tady ta knížka někdy docela dost pomůže, ale zase platí, že do toho rodiče chtějí jít, protože chtějí vyřešit nějaký problém. Můj malý se v noci často budil (v 8 měsících asi 4x). Neměl hlad, ale chtěl si podudlat. Tak jsme tuto metodu vyzkoušeli. Úplně se nám vztávání odbourat nepodařilo, protože se pak už opravdu k ránu budí hlady, ale snížili jsme na 1x za noc a to opravdu kvůli kojení. Takže nám tato metoda pomohla odbourat problém. Sice ty začátky nebyly procházka růžovou zahradou, ale s výsledkem jsme spokojeni všichni.
Samozdřejmě by se tato metoda neměla praktikovat na pár měsíční děti a pokud k tomu rodiče nevidí důvod 😉

johanka,

dík. někdy se stane že se vzbudí a pláče, a láhev ani nechce, ale po chvíli zase usne. všimla jsem si že když jsem nervozní přes den nebo mě něco trápí tak pak špatně spí nebo je nervozní i on..jenže člověk nemůže být furt v pohodě..

já jsem zaznamenala fakt velký pokrok když jsem ho odstavila..předtím pořád pil to mlíko, byl nepokojný budil se snad co dvě hodky, byl to mazec....ke konci kojení se vlastně budil víc než jako malinký kojenec. pak se ale odstavil a od té doby je to pohoda.. takže určitě to chce fakt hodně trpělivosti.. 🙂

johanka, promiň, ale pokud měl můj syn 3 měsíce, jako tvé dítě, tak jsem absolutně neřešila samouspávání a ani jsem tuhle diskuzi neznala. Malý spal v postýlce s náma v ložnici, uspávala jsem ho tak, že mi většinou usnul u kojení u prsu, nebo na rukách. Jediné co jsem důsledně dodržovala byl režim, aby věděl, že je čas jít spát. A to se vyplatilo.
A taky holky, nevím jak vaše děti (ty starší), ale pokud jsme s malým spali třeba na dovolené apod v jedné posteli, tak on se točí, vrtí, různě se stěhuje po posteli, my byli pořád vzhůru a on v podstatě taky, pže jsme ho neustále posunovali. Nehledě na tom, že kope apod, a co třeba, kdyby jste byly těhotné? Ale jak říkám, je to každého věc. Jen nechápu, proč tady chodí maminy, které si stojí za tím, že dítě s nimi bude spát v posteli, když ta diskuze je pro mamky, které chtějí své děti tohle odnaučit. Takhle se prudíme navzájem a spoustu mamin tady otráví vůbec něco napsat....

ia, tiež som presvedčená o tom, že dieťatko sa lepšie vyspí vo svojej postieľke či posteli -ale beriem, že každá mamina je iná a pre niekoho je "pohodlnejšie" mať dieťatko v posteli, ako k nemu vstávať pri kojení.
Ja som s touto metódou bola maximálne spokojná, ale všade píšem, že základ je mať pevný režim - s čím, tiež mnohé mamičky nesúhlasia 😉
Hanka spala výlučne vo svojej postieľke, od 6,5 mesiaca vo svojej izbičke a od 1,5 roku na posteli. ... a všetko bolo jednoduché, prirodzené a bez plaču. Meleri- odstavenie od nočného kojenia trvalo tiež tri dni a potom už bola pohoda a Hanka spala celú noc 😀.
P.S. Keď spinkala prvú noc vo svojej izbičke- ja a manželom sme nespali takmer vôbec a hoci sme mali aj monitor aj vysielačku, stále sme čakali čo bude a kedy začne plakať. A Hanka spala celú noc bez nás úplne bez problémov.

Citam velmi vela knih o tejto problematike. Je teraz toho na trhu fakt dost a kniha Kazde dieta sa vie naucit spat je jedna z mala ktore propaguju nieco ine. Nieco co sa propagovalo pred 20 rokmi. V sucasnosti sa vela hovori o vztahovej vychove a o jej dolezitosti na osobnost cloveka. Skuste si niekedy pozriet aj ine teorie a zvazit to. Porovnat to. Kazdemu ale samozrejme vyhovuje ine. A ia podla mna su aj tieto prispevky k veci. To ze aponchie, johanka a mozno aj ja nemame rovnaky pohlad na tuto metodu ako ty neznamena ze sme mimo temy. Ja som sa ju snazila raz aplikovat takze vyjadrujem len svoj nazor ze sa mi neosvecila a nepaci sa mi. Jasne ze je subjektivny a niekomu mozno pomohla ale fora su od toho nie? A hlavne tu pisem najma preto ze je mi luto tych niekolkomesacnych babatiek na ktorych maminy takto trenuju nejake metody. Vazne ma to vyprovokovalo nieco napisat. Ale chapem zeny ktore nemaju inu moznost. Uz som tu pisala ze mam prve dieta takze si mozem dovolit byt aj v noci v sichte i ked niekedy z poslednych sil.
Zujmava je aj tato stranka: http://dojcenie.wordpress.com/zivot-s-dojciatko...

baby..ja neviem čo spraviť.
prečo s anám obidve deti takto budia.
Snažím sa im dať všetko zo seba.ako ju možem nechať plakať,kd sa mi 10x v noci zobudí na kojenie?no..prídem k nej a nakojím.

Verím,že s ami to vráti..že jej "potreba" a hlad po mne je "vyslyšaná"..že to svoje ovocie prinesie..u prvej dcéry som to "vydržala"2roky a myslím,že preto je náž vztah tak super,ako je...

len neviem za akú cenu..nevyspať sa další rok..neviem či to dokážem

ia.

ne malý spí většinou klidně. má svoje místo u stěny, nekope, max. se přitulí ale je li opravdu unaven tak spí celou noc na svém místě..ale on je takzvyklý od narození. takže je to asi normální. kdyby spal ve své postýlce určitě by mu pak vadilo spát s námi a rušili bychom se.

já tu chodím protože mě zajímá jak to probíhá s dětmi které spí samy. jestli spí klidně, jestli se taky budí nebo ne. občas tu taky píše někdo kdo je navážkách, tak proč se nepodělit o všechny zkušenosti...

bertico,

už jsem to tu psala, nevím proč to tak je ale kojené děti se opravdu často budí..chce to asi vytrvat, a počase jak už kojit nebudeš mělo by se to spravit. teda aspon po tom co jsem dokojila, tak spal chvíli jenom s tatínkem, a počase jsem se vrátila a kojení už nevyžadoval, jen občas láhev s čajem.

so spankom je to vobec zlozite, ja maleho v noci nekojim od 8 mesiaca /cez den este ano/ a aj tak sa obcas budi a obcas spi dobre. Nezavisi to len od kojenia. Inak oducila som ho nocneho kojenia bez placu, ked mal 6 mesiacov chcela som ist podla knizky ale citila som ze este vela taha a potrebuje papat tak som to nechala tak a v 8 mesiaci sme postupne natahovali cas ked sa zobudil, utisila som ho bez kojenia a nakoniec sme sa dostali k tomu ze az rano.
Nasilu sa to neda.

zelmirka,závidím ti.Ja som nemala inu možnosť..ani pri prvej dcére mi nič nepomáhalo,bud som si povedala budem koji´tńebude spať
alebo odstavim a bude pokoj.Ked maal dcéra 2rokya týžden som ju odstavila a odvtedy spí celé noci.

Počítam s tým,že takto to bude aj pri Anetke..
ja ju bez kojenia asi neutíšim..resp..možno áno..ked ju budem "drncať"na rukcáh..ale ja nevládzem..

janica: uplne suhlasim, ale nema vyznam tu predkladat tieto nazory. tu su maminy rozhodnute nechat deti revat kvoli svojmu pohodliu a nic na tom nezmenis. podla mna je narocnejsie na psychiku pocut ten zalostny narek ako sa v noci budit k babu aj kazdu hodinu...

ahojte...som tu nova a chcela by som sa podelit o svoju skusenost...ja som maleho naucila spat v postielke od piateho mesiaca...teda on tam spal aj predtym ale stavalo sa ze o druhej tretej v noci sa zobudil a kym som ho po krmeni nedala medzi nas tak nezaspal...ja som sa ale rano budila nevyspata a dolamana len kvoli tomu, ze v podvedomi som vedela, ze je pri mne, a aby som mu neublizila a nezobudila tak som sa ani neotocila...ale na zaciatku jeho piateho mesiaca som si povedala ze stacilo a je najvyssi cas naucit sa zaspavat sam a v postielke...po par dnoch sa to podarilo a odvtedy s tym nie je problem...este ale potrebujem zvladnut to aby prestal pit o tej druhej tretej mlieko no povedala som si ze toto do roka riesit nebudem...este si myslim ze na to nocne mlieko narok ma a aj doktorka mi to potvrdila
od roka vsak s manzelom planujeme ze ho nechame fungovat v izbe sameho...aj tak sa mi zda ze tym ze sme spolu v jednej miestnosti sa rusime...vela krat sa zobudi na to ako sa otacame v posteli, alebo ked manzel chrni 😀
tu knihu o ktorej tu pisete som necitala...ja som necitala ziadnu knihu o detoch, ale mozno by stalo za to sa asi do nej kuknut

Ano, každé dítě je jiné a rodiče musí "vycítit" a zkoušet, jak na něj... Ale jsou i takoví rodiče, kteří lítají v extrémech ať na jedné nebo na druhé straně a to teda pro dítě není zrovna nic moc 😖

Roční dítě, které neusne samo bez prsa a je vhůru co hodinu, je podle mého malý tyran a v pořádku to teda není, kdo říká, že chce tím vychovat sebevědomého člověka bez psych. újmy by si měl uvědomit, že má náběh tak akorát na to vychovat sice sebevědomého, ale sobce, který nepochopí, že jeho svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého a (a to se asi hodně lidem nebude líbit...) rodiče, kteří sebou takhle nechají cvičit takto malým prckem podle mého nemají dítěti co nabídnout, jak ho něco naučit (rodič je autorita, je to on, kdo vede a provází dítě životem, on určuje hranice !). Být obětavý ano, ale neobětovávat se... Matka, která je nevyspaná, že se sotva plazí nemůže dítě kvalitně rozvíjet, kvalitně si s ním hrát, kvalitně ho vnímat... Nehledě na to, že nemáme v životě jen roli rodičů, ale taky mimo mnohé roli manželek a neumím si představit, jak může fungovat sex. stránka v rodině, kde spí dvou a víceleté dítě s rodiči v posteli... 😒
Ale proti gustu žádný dišputát, že? 🙂 Viděla jsem i páťačku, co spala s rodiči v ložnici. 😉

Druhý extrém je ten, že někdo nechává vyřvat dvou měsíčního prcka x hodin... Na synovi vidím, že teprv těď, kolem páteho měsíce začíná tohle chápat a zkoušet, co si na nás může dovolit... 🙂 Ale tím nechci říct, že není fajn budovat nějaké návyky a né nechat prcka do 5m spát u prsa a pak úderem šestého měsíce nechat samotného v postýlce vyřvávat x hodin... To je fakt tak akorát cesta ke kýle a psy. bloku...

Tož tolik můj názor, prostě jsem to musela napsat... 🙂

maly prcek: s Tvým názorem se velmi ztotožňuji!!!!!

přesně tak. Je extrém nechat vyřvat malé mimino, které hájí své potřeby, na druhou stranu když už dítě vnímá spoustu věcí a vy poznáte bezpečně, kdy se jen vzteká a přitom mu nic nechybí, kdy ho něco bolí, kdy je jen přetažený atd, tak proč ho neformovat do režimu. S tím naprosto souhlasím. Hlavně si myslím že by neměl chybět zdravý rozum a intuice. Jak píše malý prcek - co manželský sex atd? Prostě chlapi potřebují naši přítomnost a potřebují chvilku (a já taky), kdy si v posteli před usnutím shrneme uplynulý den, plánujeme další dny atd.
A to, že pokud můj syn spí sám v pokoji a ne semnou v posteli neznamená, že by citově strádal a v dospělosti by se to mohlo projevit. Kravina. Jen si myslím že se to v dnešní době všechno moc "hrotí a prožívá"....

sme ale v rubrike babatka. Deti po roku aj nieco je uplne ina vec. Tam uz treba zacat aj s vychovou. Tiez nebudem drncat 20 kg dieta a spat s nim do 15 rokov. Ide o male babatka a aj ta metoda sa aplikuje na nich a prave im to moze ublizit. O inom tu zatial nediskutujeme. A ja si dokazem s muzom pokecat aj v obyvacke. Ten rok urcite. Ale ok vsetko sa tu da prekrutit a vykrutit. Takze kazdy nech robi podla seba. Hlavne nezabudajte ze sme tu pre tie deti a ze budu babatka a chciet nas v posteli len chvilocku zo zivota. JA tu chvilocku som ochotna sa obetovat. Je to rok max dva. To mi za to stoji a budem spokojna ze som urobila pre neho maximum.

Ahojte holky, párkrát jsem do tohoto tématu psala a sháněla informace, tak bych vám chtěla napsat, jak to dopadlo u nás. Tibor se od 5 měsíce začal v noci budit, výrazně se to zhoršilo se zavedením příkrmů, nakonec byl vzůru 4krát do hodiny a já jsem byla na odpis, protože jsem na něho byla sama, manžel měl služebky. Myslela jsem si a pořád si myslím, že tak časté buzení není fyziologické, že to musí mít nějakou příčinu. U nás to bylo bříško, nakonec mu diagnostikovali alergii na bílkovinu KM, začali jsme to řešit dietou a probiotiky a postupně se to upravilo. Teď se budí cca 2krát na noc na kojení, to zatím nechci odbourávat, protože vzhledem k alergii nesmí žádné UM kromě speciálních a ta prý jsou dost odporná, tak se bojím, že by mně to nepil. Takže já jsem se tuto metodu nerozhodla aplikovat kvůli nočnímu buzení, ale kvůli tomu, že malej byl zvyklej usínat doma výhradně na prsu (výjimečně v náručí, ale to už jsem nedávala) a spát se mnou v posteli. Jakmile jsem se ho pokusila přenést do postýlky, tak řev. Další problém byl, že když mi u prsa neusnul, tak jsem to musela za chvilku zkusit znovu a znovu ho kojit a někdy jsem ho takhle uspávala i 4krát a moje prsa byly taky na odpis. No ale hlavní důvod byl ten, že jak se začal pohybovat, tak jsem měla hroznej strach,že mi spadne z postele. Vždycky jsem ho zabarikádovala polštáři, ale nakonec se mi stávalo, že jsem ho šla zkontrolovat a on už měl barikádu napůl přelezenou. Nejela jsem přesně podle knížky, intervaly jsme si s manželem určovali tak od oka. No trvalo to 2 týdny, než byl schopen usnout bez řevu, ale po třech dnech to trvalo max 2 minuty a nebyl to řev, spíš takové kňourání. Pak jsme jeli na týden k babičce, tak jsem měla strach ze změnyl prostředí, ale tam se to nějak vyřešilo a teď už je to OK. Večer ho nakojím, on se u toho prsa rozespí, ale neusne úplně, pak ho dám do spacího pytle a do postýlky, on se otočí na bok a usne. Při prvním kojení cca v jednu si ho beru k sobě do postele a tam spíme do rána. Někdy se stane, že se probudí třeba ve čtyři, ale neřve, tak dělám, že spím, on si chvíli povídá nebo hraje a pak zase usne. Taky je super, že dřív byl hodinu po usnutí vzhůru, teď se poprvé budí na jídlo kolem té jedné, takže máme s manželem čas pro sebe. Musím říct, že jsem ráda,že jsem se tak rozhodla, malej je spokojenější a já nejsem nervózní, jestli unsne nebo ne. Ještě bych chtěla říct, že je důležité dodržovat fakt nějaký ten režim, když nám to nevyjde a malej není ještě unavenej, tak chvilku řve, jinbak usíná v pohodě.

janica takže ty si naučíš děcko spát v posteli a až mu bude rok, tak řekneš: je čas vychovávat, takže šup do postýlky? pro děti tady jsme, ale proto, abysme z nich vychovali samostatně smýšlející osoby, a ne závisláky na rodičích. V dnešní společnosti "přežívají" jen ti nejsilnější... Já myslím že tím že si ho dáváš do postele se neobětuješ, ale ubližuješ. Je to věc názoru, co je "udělat maximum" pro dítě, jak ty píšeš...

maly prcek ma pravdu. Miluji svoje dítě a udělám pro něj všechno na světě, ale nemyslím si, že spaní se mnou v posteli a dávání mu prso kdykoli (i třeba 6x za noc) na požádání do toho spadá (určitě ne u 8 měsíčního dítěte a víc). A nikdo se na mě nezlobte, ale děti režim potřebují. Pak přesně ví kdy co přijde a nejsou zmatené, protože nějaká změna přichází opravdu jen výjmečně. Nehledě na tom, že i rodina si může podle toho neplánovat nějaké fajn chvilky. Taky si nedokážu představit, že se mnou bude malý spát v posteli a já se pro něj budu "obětovat". Vždyť bych neobjetovala jenom sebe, ale i manžela a náš společný život. Což dle mého názoru může do budoucna uškodit.
Ale jestli někomu tohle vyhovuje, tak je to pouze jeho věc a já nechci někoho přesvědčovat o opaku.

Taky tady pořád píšete, že metoda z této knihy je metoda nechat dítě vyřvat. Ženský, prvně si tu knihu pořádně přečtěte a vyzkoušejte. Do té doby vás stejně nikdo nepřesvědčí, že je to naprostej nesmysl, když to nazýváte metodou nechat dítě vyřvat. Ano, některé děti asi brečí dýl než jsou maminky zvyklé, ale rozhodně nikdo nenechává dítě vyřvat.

ano po roku aj nieco to uz aj pochopi. Niekto to tu uz aj pisal. Pretoze uz dokaze pochopit preco musi ostat sam a spinkat. Mozno to nebude chciet zo zaciatku akceptovat ale aspon to bude chapat na rozdiel od parmesacneho babatkla ktore pride na svet a ma kopec problemov same so sebou. S bruskom, zubami atd.Ja osobne nepoznam dieta ktore by sa nenaucilo zaspat bez drncania a same. Mozno to niekomu trva dlhsie ale kazde jedno sa nauci. A zavisi to od jeho nervoveho systemu, citlivosti atd atd. Urcite nie od discipliny a rezimov.

A ještě bych chtěla říct maminkám, které sem chodí pro zkušenosti a pro radu, řiďte se svým instinktem, klidně to vyzkoušejte a nenechte si tady od některých namluvit, že jste krkavčí matky a že to děláte z vlastní pohodlnosti, je to hloupost a tyhle řeči jsou trapný.

teda zas rezim je dolezity a my ho mame tiez od malicka. Ale suvisi s tym kedy davam dieta spat a ake ritualy pouzivam. Apropo ja s mojim babom nespim v jednej posteli. Len nadranom niekedy ale ak je dieta ktore proste potrebuje citit maminu prve mesiace zivota tak je to normalne . Kazde mlada na svete to tak ma len chuda dietatko ternujeme.

TRENUJEME 😉

Janica ano máš pravdu, jsou děti, které potřebují cítit matku skoro pořád (v prvních pár měsících) a spí s rodiči v posteli, ale všeho s mírou 😉 Zase jeden extrém je spát s rodiči do 1,5 a víc (já tedy považuji za extrém i víc jak 6 měsíců, ale to je jenom můj názor) a nechat novorozence za každou cenu ve své postýlce

posledna vec ktoru tu pisem lebo fakt nemam kedy a hlavne to sa tu da vsetko vzdy prekrutit. Chcela som len apelovat na maminy malych babatiek nech to nerobia, nech na nich netrenuju ziadne metody. Ked uz je stale rec o tom spolocnom spani. Skuste sa opytat vasich mam alebo starych mam ako spavali. A mate pocit ze su rozmaznane a zavisle na rodicoch. Ja mam pocit ze moja mama a starka su urcite citlivejsi a menej uzkostnejsi ludia ako sucasni mladi a najma je dokazane ze ked dieta v prvych mesiacoch zivota nosite a spite s nim tak sa skor osamostatni lebo malo dostatok toho co potrebovalo a uz po tom netuzi. Nas uspaval moj otec hadam do druhej triedy pretoze brat bol velmi senzitivny a hrozne plakaval. Lahol si k nam a aj hodinu nas uspaval. Moj brat je uspesny samostatny mlady muz uplne nezavisli na rodicoch a mame krasny vztah s otcom aj mamou a urobim to iste pre svoje dieta. 🙂

Janica...my s bratrem máme supr vztah mezi sebou i s rodiči, já jsem s rodiči v kontaktu denně. Když jsem se narodila, tak jsem spala s nimi v ložnici, pže měli 2+1, ale ve své postýlce, a mamča říkala, že mě klidně nechala vyřvat, když jsem nechtěla spát (samozřejmě ne v 5 měsících, ale když jsem byla starší), pže poznala, že se vztekám a vynucuju si pozornost za každou cenu. Když se brácha narodil, měli jsme větší byt a od půl roku spal semnou v dětském pokoji. Jo a ještě jsme oba od 18M chodili do jeslí. Oba jsme VŠ, se zdravým sebevědomím a nemyslím si, že by nám po citové stránce něco chybělo.
Náš syn spal v postýlce s námi v ložnici do 10M. Pak jsme poznali, že se vzájemně rušíme. Že když jsme šli spát, nebo ráno manža odcházel do práce, malý se budil, nebo naopak já byla vzhůru při každém jeho zavrtění. Teď máme každý svůj prostor a myslím že je to správné a má to tak být. Plánujeme druhé miminko, které bude opět s náma v ložnici, syn má svůj pokoj, takže ho mimi nebude v noci rušit.
Já zase apeluji na maminy, aby se nenechaly odradit, dělaly vše intuitivně a tak, jak to cítí, že by to mělo být. Na dětech netrénujeme žádné metody, jak píše janica, ale snažíme se o to, aby vnímaly to, že mají svůj prostor a místo. Přes den se věnuji svému synovi od 6-19hod, v noci se má spát a nabírat síly na další den...