• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Zaspávanie na rukách

28. septembra 2016 
Ahoj denuška ako keby si bola večer u nás :wink: presne takto my fungujeme. Ako som už písala začala som cez deň natvrdo v posieľke trošku si poplače ale dá sa zaspí nakoniec sama. Bojím sa opäť dnešného večerného ródea :cry: niekedy je to lepšie niekedy horšie ale som odhodlaná naučiť ju zaspávať aj večer samu. Ak máte neaké osvedčené rady tak píšte maminy :wink:
4. dec 2009 o 18:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tak sa mi zda, ze jedina osvedcena rada je vydrzat :grinning:

Chcem pockat este aspon mesiac a skusit nechat zaspat sameho. Uz sme to skusali podla metody z knihy kazde dieta sa vie naucit spat, ale neuspeli sme, maly plakal skoro hodinu, vlastne neplakal, reval ako keby sme ho tyrali. Trvalo to par dni a nezlepsovalo sa to. A to sme ho potom este dalsiu hodinu ukludnovali. Okrem toho sa mu z toho placu urobili hlieniky...no hroza. nemala som to srde nechat ho plakat. teraz sme sa zosuladili a vzdy ho davam spat az ked vidim ze je unaveny, Aj keby to malo byt neskoro v noci. Sme nauceni ponocovat, takze nam to nevadi. Len mam taky pocit, ze take malo babo by nemalo byt v noci tak dlho hore.
4. dec 2009 o 19:21  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
denuska ved to ze ja moju ukladam ked je uz unavena, napapana takze by mohla spinkat ale kedze sa deticky v noci budia pri lahsom spanku, tak nasa sa preberie ale sama sa nevie uspat zaspi bud na prsniku (doteraz to tak fungovalo na 100%) ale dve posledne noci uz na prsniku nezaspala ale si prehadzovala hlavu zboka nabok, nervozna ze sa chce ulozit a neda sa jej, len na rukach sa intenzivneho hondrlania a takto to fungovat dlho nebude, lebo ja ju uz nevladzem uspavat ked sa v noci zobudi a ja ju dve hodiny uspavam bez vysledku a nechcem aby sa to stalo nejakm nasim nocnym ritualom lebo sa z toho nevyhrabeme, dcerku lubim a cez den nosim aj v babysatke ale v noci ju v nej nosit jednoducho nebudem aj ked jej by sa to velmi pacilo :stuck_out_tongue_closed_eyes:
4. dec 2009 o 19:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ludmila, a netrapia ju zuby? Ja mam o kusok mladsieho syna, a posledne 3 tyzdne velmi nepokojne v noci spava(l), naraz zacal stonat, vzdychat, pritom zatvorene oci, potom ho to ale zobudzalo uplne. Kojit nepomahalo, z hladu to nebolo, pomahalo akurat hopsanie na lopte (ale hopsat sa 6x za noc, to je fakt "zazitok", clovek ma co robit, aby sa udrzal na nohach, nieto este na lopte :sweat_smile: ). Pomohlo, ked som mu dala Nurofen (na zapitie trochu UM, na to sme okrem kojenia odkazani), zabral v priebehu 20-30 minut a potom spi pokojne. Cez den si ozuzlava kusatka.
4. dec 2009 o 21:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte,
uf, máme a sebou náročnú noc. Večer super zaspinkala a potom začal kootoč. Nosila som tolko, ako už dlho nie a malá stále buntošila. O pol tretej konečne definitívne zalomila a vydržala hajať až do rána. Asi jej lezie ďalší zub, lebo sa v noci častejšie budí a keď ju mám na rukách, tak m i hryzie pyžamo. :confounded:
5. dec 2009 o 10:29  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ludmilka - fuuu to ma mrzí že to máte až takéto hrozné.. možno by to vo vašom pripade fakt mohli byt zubky. skúste Viburcol, homeopaticke čípky. nám ich poradila dokyna, ale nemfungovali... alebo skús v lekárni kúpiť Calgel a potrieť ďasienka. keď sa upokojí, sú to zubenky a keď nie, aspoň si to vyskúšala.

naša sýkorka má posledné dva dni nový móres... aj pri didke keď papá a aj pri zaspávaní o dušu dudluje a hrooozne do toho nadáva.. tak neskutočne mrmkoce až to znie ako keby fakt nadávala :slight_smile:))

so zaspávaním to máme ako tak zvládnuté.. niekedy otázka 20-30 minút niekedy hodina a viac.. ale horšie v noci. tiež sme tak 6x hore.. a sama zasa nezaspí... didku nechcem dávať moc často, aby si nezvykla... papáme 3x a 3x sa nosíme a hojdáme.. a vstáva tak okolo 6-6,30.

v novom čísle mama a ja je článok o hajaní... nooo som z neho múdrejšia, ale len o trošku. a je mi jasné že toto naše trápenie len tak lahko neskončí..
5. dec 2009 o 17:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj,
já jsem hned od návratu z porodnice nastavila "tvrdý režim". Večerní spaní jsme časovali na cca 21 hod. Ondra dostal pusu, vždy jsme řekli DOBROU NOC a dali ho do postýlky. Samozřejmě jsme museli občas i párkrát zaběhnout vrátit vypadlého dudlíka nebo uklidnit bolavé bříško (to bohužel nešlo jinak, než vyndat mrňouse z postýlky), případně přikrýt obličej plínkou. Trpělivost se ale vyplatila. Bohužel na konci čtvrtého měsíce jsme byli týden v nemocnici a k tomu se přidali první zoubky. Nevím, co to ovlivnilo víc, ale od té doby uspáváme v náruči nebo přes den venku v kočáru. Sice to je na 5 minut, ale nechci to moc trpět, aby se to nezhoršovalo. Nemocnici nepočítám, tam jsem takové uspávání brala jako samozřejmou pomoc. Teď už jsme ale týden doma a Ondra usnul večer sám jen jednou. Tak snad se zase vrátí do svých starých dobrých kolejí.
Přeji klidné a rychlé uspávání ve vlastním pelíšku.
6. dec 2009 o 18:28  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
No,já jsem ráda,že od 3.měsíce už usíná v náručí při houpání na fitballu.Předtím nezabíralo absolutně nic a řev trval od 18.hod. do půlnoci.Pak už byla asi fakt utahaná,že nakonec usnula.Přes den uspávám taky pohupováním.Jak zavře oči,položím ji do postýlky a většinou spinká 30-40 min.Déle přes den v postýlce nevydrží.Odpoledne chodíme na dlouhé procházky a to si spokojeně chrupká i 4 hodiny v kuse.Hlavně,že to houpe a drncá :grinning:
6. dec 2009 o 23:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
no tak ten nas drobcek nikdy nechcel zaspavat na rukach. ani po krmeni. rad vzdy zaspaval po leziacky v posteli alebo v kocari. niekedy by som si priala keby radsej zaspal na rukach,lebo ked sme boli na navsteve autom, tak to bolo take o drzku...
6. dec 2009 o 23:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte kočky - tak ja mám pokazené PC - ale cesta sem sa nájde vždy :wink:
...fendulka - ja som veľa pochopila pri mojom prvom dieťatku - tiež som sa chcela vyvarovať chýb - aby sme sa nenaučili na niečo z čoho bude ťažká cesta ... ale pochopila som to našťastie včas - človek si tvrdo vybojuje nejaký režim a stačí jedna choroba príp. zúbky a mesiac driny je fuč ...
Teraz je to úplne iné - nič nesilím, neriešim, dôležité je spokojné dieťa, neurevané, vysmiate a vyspinkané :wink:
8. dec 2009 o 10:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte musím sa pochváliť že som nasadila tvrdý režim. Dala som jej plienočku k tvári a kúpila som iný cumeľ nakoľko ten starý neznášala a čuduj sa svete pri kaž´dom zaspávani pomôže že jej dam dudlík tú plienočku a ona zaspí v postieľke samozrejme že jej pár krát prídem dať znova cumik že jej vypadne a pohladkám ju ale ono to fakt funguje a môj chrbát je vysmiaty :slight_smile: a netrvalo to ani dlho 1 týždeň asi treba len trpezlivosť alebo proste išlo to ľahšie lebo viem že niektoré bábätká proste inak nezaspia len na rukách ale treba to určite skúsiť. A ďakujem za rady bez vás by som to asi ani neskúsila :slight_smile:
8. dec 2009 o 14:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte..prosim vas o dobru radu, lebo som uz v koncoch..maly ma nieco cez 3 mesiace a vazi uz vyse 7kg...a zaspava mi na rukach..problem vznikol vtedy, ked sa mu objavil pupocnikovy pruh, vtedy som ho nemohla nechat dlho plakat, tak som ho musela zobrat na ruky a uspat..po operacii je sice kludnejsi, lenze uz je tak navyknuty na takyto system, ze sam mi vobec nevie zaspat..v poslednej dobe sa mu podari zaspat pri kojeni, no nie je to vzdy pravidlom...skusala som ho nechat uz aj porevat, ze kolko vydrzi..no a vydrzal skoro hodinu, samozrejme . ze som sa mu prihovarala, hladkala po hlavicke, dala som mu hracky do postielky, plienku, no nic neuspelo...raz sa podarilo, ze mi zaspal sam, aj to neviem akym zazrakom..a ja som uz zufala, lebo ho nevladzem pomaly nosit...a necitim si uz chrbat...bojim sa, ako to bude pokracovat dalej...:frowning2:((((
20. okt 2011 o 11:17  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@marry_ann uspavat takeho male babtko je v poriadku..moja mala ma uz cez 10 kg a stale ju uspavam na rukach :slight_smile: potrebuje ta citit nic ine natom podla mna neni nic zle...skus uspavat na fit lopte nebude to taka zataz :slight_smile:
20. okt 2011 o 11:22  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@marry_ann podla mna je este prilis malinky :slight_smile: nas bol tiez valibuk /v 6mesiacoch mal skoro 10kg/ dlho zaspaval na rukach alebo pri dojceni. Mame vsak take hupacie kreslo, takze som ho na rukach uhupala pomaly az k spanku a potom polozila do postielky. Mal svoje etapy..najprv na rukach, potom v postielke, vo velkej posteli a teraz zaspava sam v izbicke :slight_smile:
20. okt 2011 o 13:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
@marry_ann A proč chceš, aby už spal sám? Tohle období hrozně rychle pomine :slight_smile: Nemusíš přece nosit, stačí si s ním sednout a chovat na klíně (na křesle, na fitlopte..), z toho záda nebolí. Já jsem tak dělala, cca do roka a malá mi tak usínala krásně, pak už se mi z náruče mrskala a teď chce jen, abych ležela s ní a hladila nebo byla vedle postýlky.. až se mi někdy po tom chování stýská :dizzy_face:
20. okt 2011 o 13:14  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (2)
@marry_ann Ahoj moj syn ma cez 10 mesiacov a cez 10 kil a dodnes zaspava na rukach. Ked mal 3,5 mesiaca vazil 7,3 kila takze presne viem o com pises. Prave v tom obdobi som bola aj ja velmi zufala. Po 4m som ho skusala naucit zaspat v postielke, prereval aj hodinu a 20 minut ale casom si zvykol... na mesiac. Potom to znovu prestalo fungovat. Casom som sa s tym vyovnala. Ver tomu, ze to nie je otazka zvyku ako to mnohi tvrdia. Deti spia tak, ako vedia. Niektore su schopne zaspavat sami od narodenia a niektore toho schopne nie su a nie je to kvoli tomu ze si ho takto naucila. Da sa to nejako vynutit, ale nie je to dobre, pretoze oni potom prestanu plakat ale nie kvoli tomu ze uz plakat nepotrebuju, ale ten plac iba potlacaju. Ja ho teraz uspavam tak, ze si sadnem na gaucu, pohodlne si oprem chrbat, zoberiem ho na plece a bucham po zadocku. On mi objima krk a pekne zaspi, niekedy este chvilku protestuje. Niekedy skusa este sa pohrat, to mu len poviem ze "spime" a vtedy si polozi hlavu. Predpokladam ze to takto bude fungovat az kym nebude dostatocne rozumny na to aby sme sa s nim dohodli ze co keby sme skusili zaspat v postielke a bude schopny vedome spolupracovat. V noci uz nam to trochu funguje, ked sa zobudi tak niekedy staci povedat ze "lahni si, spime" a on si lahne a zaspi znovu, ale nie vzdy. Cez den to nepojde, ale si myslim ze je to stale lepsie a postupne vnimame od neho nejake prejavy vedomej spoluprace, ze sa aj snazi spat len nevie. Dufam, ze kym sa na babatko narodi, uz bude aj on samostatnejsi.
20. okt 2011 o 22:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
@marry_ann ja som tak uspavala obe baby 18 mesiacov, ked presli z postielky do velkej postele...potom som ich este do dvoch rokov cca uspavala poleziacky na prsniku..
a to iste bude aj s tretou, je nadherne, ze mozeme dat detom ten pocit istoty pri zaspavani... :wink:
20. okt 2011 o 22:51  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
ano je to nadherne, keby to uspavanie trvalo len par minut...:slight_smile:ale skus nadnasat dieta na rukach aj polhodinu, tak neviem..
23. okt 2011 o 13:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@lenka0283 moje obavy smeruju skor k tomu, ci sa nauci sam spat v postielke.....
23. okt 2011 o 13:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@macka23 nad hojdacim kreslom som aj ja rozmyslala, asi ho dotrepem do bytu a vyskusam...:slight_smile:dik za tip..
23. okt 2011 o 13:11  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@feb13 vies, to nie je len o tom, ze ho mam na rukach, to je aj o tom, ze sa s nim musim prechadzat po izbe a cicikat ho..niekedy zaspi hned, no niekedy to trva dlhsie..ked ho skusim polozit do potielky ci nahodou nezaspi sam, tak reve aj dve hodiny..vobec neuticha, len sa to stupnuje,no potom si ho musim zobrat, lebo sa o neho bojim..niekedy sa totizto zajde a potom ho neviem dlho utisit..maleho lubim nadovsetko, nedala by som ho za nic, nechcem ho odhodit do postielky..chcem si ho aj pritulit, aj pomojkat sa s nim, len obcas mam toho dost a niekedy mam pocit, ze to uz nezvladnem....mozno sa budem zdat skodoradostna, ale som rada, ze nie som s takymto problemom sama....dufam, ze coskoro to pominie..a budeme obaja spokojni..:slight_smile:
23. okt 2011 o 13:18  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte dievcata,
pridam aj svoje skusenosti, aby ste neboli zufale a vsetko nechali na cas.
Syn od narodenia nebol "idealne" dietatko, ale dietatko, ktore nam ukazalo, co vsetko nas v zivote moze postretnut a i tak sa tomu dokazeme radovat. Od 2.mesiaca som ho uspavala na rukach a chodila po izbe, po 4.mesiaci, ked uz mal 7,5 kg som to vzdala a nafukala fitloptu, na ktorej aspon moje krize tak netrpeli. Skakala som na nej do 10.mesiaca, ked si syn povedal, ze stacilo a treba vyskusat inu alternativu. Skoncilo to uspavanim v kociku po byte, co nikdy nebola jeho priorita, ale zrazu sa mu to nesmierne zapacilo. Po 1. roku kocik prestal byt zaujimavy a pacilo sa mu lezat vedla maminky a trapit ju aj hodinu tym, kym zaspi po 150-tom prehadzovani a maminom upozorneni "haji, haji" (inac, tak sme ucili spat aj psa :grinning: ). Do 14.teho mesiaca sme to zvladali s postielkou vedla manzelskej postele, ale ked zacal i v noci vymyslat a 10x sa pytal medzi nas a terorizoval dokial sa dalo, tak mi praskli nervy a rozhodla som sa prestahovat postielku do detskej izby. tu doverne poznal, kedze tam mal koberec a hracky, takze sa pridala len postielka a mohli sme skusit novy sposob spania. Uspavanie klasika vedla mamy alebo tata, ale prespal celu noc. Vecer som s nim vzdy lezala na koberci zakryta dekou a tak sme zaspavali vyse hodiny, az pokial nezaspal a nedala som ho do postielky. hrniec pretiekol, ked po hodine uspavania a prelozenia do postielky, bol po 5-tich minutach opat hore a pytal sa uspavat. Mal 16.mesiacov a povedala som si, ze skusim ho nechat sameho. 2 dni som mu pred vecernym spanim vysvetlovala, co ideme robit, 5 minut poplakal a potom zaspal. 3.den uz bol bez problemov, tak sme zahajili i denne zaspavanie samostatne v postielke a musim si poklopat, vyslo to a doteraz zaspava den i noc sam, i ked niekedy protestuje, ze chce byt s mamikou, ale to uz je vekom a rozumom, ked sa snazi vyjednavat.
Preto vam vsetkym drzim palce a myslim si, ze to chce cas. Urcite by som vsak postup samotneho zaspavania neriesila dalej, ak by plakal ako "tur" - proste nie som zastancom metody vyplakania sa. V tomto smere mi je velka opora mm, ze podporoval vsetky sposoby uspavania, i ked mnohi ho nezastavaju, ale myslim, ze sme o nic neprisli a teraz mame zaujimave spomienky :wink:
23. okt 2011 o 13:37  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (4)
@marry_ann no neboj nic, ani nase uspavanie netrva iba par minut, skus naozaj fitloptu, nie chodenie, ale toto je prilis skoro na samostatne zaspavanie. ano viem, niektore deticky to zvladaju, ale respektuj svoje dieta, ktore ta potrebuje citit...
nase uspavania tiez niekedy trvali aj hodinu, to uz som bola nervna, ale tak vzdy je to len zlomok casu nasho zivota, ktory mozeme venovat svojim detom...
skus si preitat knihu od jirini prekopovej kdyz dite nechce spat.

Zásady uspávania dieťaťa:
- ISTOTA – znamená, že sa človek môže úplne spoľahnúť na splnenie svojich očakávaní
o schránka – deti sa cítia bezpečne v stiesnených priestoroch – v schránke: perinka, zavinovačka, šatka, pretože im to pripomína pobyt v maternici
o rytmus – pravidelné pohupovanie pripomína pohyby matky, keď bolo dieťatko ešte v nej. Ak nechcete stráviť celú noc pohupovaním dieťaťa, porozmýšľajte nad kolískou alebo závesnou sieťou. My sme mali určitý čas natiahnutú šatku medzi stenami postieľky. Rovnako fungujú uspávanky, ššš a pod. Pre deti je rytmus tak dôležitý, že keď ho nedostávaju zvonka, vytvárajú si ho sami: pohupovanim, mrnkanim, kývanim ručičkou apod. Takto vytvorený rytmus môže prerásť do zvyku, že dieťa sa bude ukľudňovať určitým spôsobom až do dospelosti – autistické rysy správania.
o istota miesta – dieťa musí zaspávať a budiť sa na tom istom mieste, inak je dezorientované, plače...Predstavte si vy, ako by ste sa cítili, keby ste zaspali doma v posteli a zobudili by ste sa u susedov...

- BEZPEČIE– je to istota vzťahujúca sa k ľudským bytostiam, medziľudských vzťahov
o istota matky (blízkej osoby) dieťa sa cíti stratené vo veľkom svete. jediná istota je jeho matka.
(Viac info v knihe od Jiřiny Prekopovej : Když dítě nechce spát, Portál 2008.)

Zasada c. 1 pri prekopovej je, ze pokial je dieta zdrave, prisposobuje sa rodine a nie rodina dietatu...ale malo by mat urcite veci ako pomocku- teda ten rytmus, istotu a pod. aby ste si nemysleli, ze prekopova odsudzuje vsetkych, ktori dieta nechaju plakat...to nie,...
ak dieta place, hoci su podmienky splnene, treba pokracovat vo zvolenej forme, a nechat ho plakat....ale byt stale pri nom a hovorit mu, ze ho lubite, ze ste pri nom, ze chapete, ako sa citi...prave to je chyba, ak dieta komanduje rodicov a oni ked place, tak stale menia sposob uspavania....to dietatu neprida na pokoji....dieta ma získat oporu u rodicov...
myslim, ze su iba dva rozdiely a podla mna dost podstatne v pristupe vyplakavania a prekopovej - 1. rodic je s dietatom stale a 2. rytmus...a to je velka vyhoda, pretoze ked je rodic s dietatom, vie lepsie reagovat na jeho potreby...
priznam sa, ze aj ja som vcera uspavala lucku s placom...pretoze chcela zuzlat prsnik, hoci uz nepila a mne to nie je prijemne...no bola som pri nej, hojdala som, spievala, hladkala a hoci to bol strasny plac, do 15 minut spala...ale vie, ze mam ju stale rada a neopustim ju, aj ked sa hneva...(neviem to tak opisat, treba precitat prekopovu).

Keďže novorodenec má pamäť cca 7 sekúnd, toľko si pamätá, že ste tu, že existujete....po tomto čase na to zabúda a cíti sa ohrozený. Preto ak prídete po minúte jeho plaču, 53 sekúnd sa cítil stratený. Tu odporúčam prečítať si toto:
"Miminko tráví dobu bdění v toužení, v nedostatku, v nekončícím čekání na správnost, která má zaplnit tu tichou prázdnotu. Na několik minut denně je jeho toužení přerušeno a jeho drásavá potřeba po dotyku, chování a pohybu je ukojena. Jeho matka je jednou z těch, které se po dlouhém rozmýšlení rozhodly povolit miminku přístup k prsu. Miluje ho s dosud nepoznanou láskou. Zpočátku je to pro ni těžké, odložit miminko po kojení do postýlky, protože tam tak strašně pláče. Ale je přesvědčená, že tak se to musí dělat, její matka (a TA to přece ví) jí říkala, že nesmí polevit, rozmazlila by ho a pak by měla problémy. Na okamžik cítí, že ten malý tvoreček, kterého drží v náručí, je tím nejdůležitějším na světě.
Vzdychne a uloží miminko něžně do kolébky, která je ozdobená žlutými káčátky ve stejném designu jako celý pokojíček. Vyzdobit ho jí dalo spoustu práce. Závěsy jsou načechrané, kobereček má tvar pandy, všechno je v dětských barvách: bílý prádelník, přebalovací pult s vaničkou, s poličkou na zásypy, olejíčky, mýdlo, šampón, kartáček na vlasy. Na zdi jsou obrázky zvířecích mláďat oblečených jako lidé. V zásuvce komody je spousta košilek, dupaček, capáčků, čepiček, rukaviček a plenek. Ničeho nešetřila, dětský pokoj je perfektní, i když si s manželem zatím nemohou dovolit nábytek do celého domu. Nakloní se, políbí miminko na sametovou tvářičku a odchází směrem ke dveřím. První výbuch utrpení otřese tělíčkem miminka. Matka opatrně zavře dveře. Vyhlásila mu válku. Její vůle musí zvítězit nad jeho. Přes dveře slyší něco, co se podobá mučení. Její kontinuum to jako takové chápe. Situace je opravdu tak vážná, jak to zní. Příroda by tak silné signály nepoužila, pokud by se o mučení nejednalo. Matka zaváhá, její srdce to táhne k miminku. Ale musí odolat a jít svou cestou. Vždyť ho právě nakrmila a přebalila. Je si jistá, že mu opravdu nic nechybí, a proto ho nechá plakat až do vyčerpání.
Když se miminko vzbudí, znovu pláče. Jeho matka nahlédne do dveří a ujistí se, že je na svém místě. Opatrně zase dveře přivře, tak aby v něm nevzbudila falešnou naději. Utíká do kuchyně, kde má práci, ale dveře nechá pootevřené. To aby slyšela, kdyby se miminku náhodou „něco stalo“.
Když v kočárku pláče, je často odměněno známkou života. Máma kočárkem houpá, protože zjistila, že to pomáhá na ztišení. Bolavá touha po pohybu, po zážitcích, po všem, co měli jeho předci v prvních měsících života, je zmírněna houpáním. Je to sice dost ubohé, ale je to lepší než nic. Hlasy na blízku nelze spojit s ničím, co by se ho týkalo, na naplnění očekávání to nestačí. Ale taky je to lepší než ticho v dětském pokoji. Míra kontinuálních prožitků se blíží nule, hlavním zážitkem miminka je jen touha.
Matka ho pravidelně váží a je pyšná, jak miminko prospívá."
(Z knihy Jean Liedloffová: Koncept kontinua, DharmaGaia 2007)

Istota sa týka vecných formalít (postieľka, pravidlá zaspávania), pocit bezpečia však pramení z istoty vo vzťahoch medzi dieťaťom a rodičom, súvisí s láskou.
Pre dieťa je pri zaspávaní najdôležitejšia istota (na tom je založená „vyplakavacia“ metóda). Ak ale chcete, aby dieťa zaspávalo aj rado, s pocitom, že nie je opustené, potrebuje aj bezpečie, teda Vašu prítomnosť. Inak si netvorí vzťah k Vám, ale k sebe samému, snaží sa spoliehať iba na seba...

Ak máte staršie dieťa, ktoré sa bojí spať samo, priviňte ho k sebe do postele, ale veľmi tesno. Tak, aby sa takmer nemohlo hýbať. Ak je jeho strach veľký, vydrží pri Vás. Ak je ale jeho pohodlie dôležitejľie ako jeho strach, samo si pôjde ľahnúť do postielky...Ale bude vedieť, že u Vás má istotu a bezvýhradne ho milujete...
23. okt 2011 o 14:19  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (2)
aj môj malinký má už 7 kíl, takže viem ako ti kríže trpia, ale ja ho zvyknem uspávať na fitlopte ako to tu už bolo spomínané a to zbožnuje, tam si tak pekne zdriemne a potom ho položím do postele, alebo aj v šatke zvyknem uspávať. :wink: tak skús
23. okt 2011 o 19:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
maminy a mate skusenosti s tym ze dietatko sa budi aj 10 krat ??? utisi ho skakanie na lopte ale len na chvilu. po 3 min je hore... co ho na dlhsie uspi je prsnik.... je zreme ze z toho vyrastie ale uz by to chcelo sa aj vyspat:slight_smile: vdaka
7. jan 2012 o 20:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@sisulita môj syn sa tak budí má 10 mesiacov, občas pomôže dudlík, inokedy musím dať prsník ...aj ja si hovorím, že snáď z toho vyrastie...ach ale kedy?
8. jan 2012 o 19:43  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@mimzy123 no vraj to pride ked to nebudeme cakat:D ale asi sa este nacakame.... keby sme tak vedeli co im chyba... :confounded:
9. jan 2012 o 14:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte kočky, aj my máme problém so zaspávaním na rukách...malý inak, ako na rukách nezaspí...trva to uz cez dva mesiace a zacalo to tym, ze ho trapili sopliky, takze iba na rukach vedel zaspinkat, aby mu nezatekalo do hrdielka (nepomahalo ani odsavanie, ani ziadne kvapky ci spreje do nosa na baze morskej vody)...sopliky sa upravili, no zaspavanie zostalo...maly ma 5 mesiacov a vyse 9 kil, takze nosit ho je pre mna utrpenie, manzel je na misii v afganistane, takze je to iba na mne...dalsia vec je, ze kym je mm prec, som u rodicov a tu spime s drobcom na manzelskej posteli, postielku mame u seba doma....takže vlastne ani nemá svoje stále miesto...sem tam sa stane, že zaspí aj na posteli, ale to musí byť veľmi unavený a hladný zároveň, takže zaspí pri jedení, alebo potom musí byť veľmi unavený, musí ležať na boku, musím ho "buchať" po zadočku a spievať mu.....tiež nič moc, nakoľko to môže trvať aj pol hodiny....poraďte, ako ho naučiť, aby zaspával sám?
10. feb 2012 o 22:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@valhali ahojte,tak my sme asi rekordmanky, lebo moja ma 9,5 mesiaca a stale zaspava na rukach emoticon Je to uz tazke, ma 8,5 kg emoticon . Skusala som ju oducovat dost casto,nechala som ju v postielke so svojim trickom,alebo jej oblubenou hrackou,ale nic.

ahoj, ja viem ze to je uz davno co si pisala tento prispevok, ale chcem sa opytat do kedy tvoja mala zaspavala na rukach? moja ma uz rok aj sedem mesiacov a stale ju musim uspavat v naruci. zaspi sice tiez velmi rychlo, ale chcela by som ju to uz konecne oducit. len neviem ako na to. u nas je problem aj to, ze spava so mnou v posteli. vo svojej postielke sa stale budila a pytala sa ku mne, potom bola dlho chora a tak spala pri men a teraz sa z toho stalo pravidlo.

porad prosim ako to bolo u vas. dakujem
17. feb 2012 o 12:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@farenka aj moja mala nezaspi inac ako na rukach a este ju musim aj pevne drzat, lebo sa chce vymanit, inac by nazaspala, vobec. Tak vidim, ze nie som sama, co sa takto trapim, mam uz presilenu ruku a som z toho na nervy :angry: :angry: :angry:
17. feb 2012 o 12:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok