Ako sa nezblázniť a všetko zvládnuť?!

luckaa-chodi spať okolo 12.hod na obed a spi ako kedy,ale asi tak do 13.30.Ja si cez obed nemožem lahnuť-som rada,že niečo navarim,upracem,dam prať,alebo sa najem.
Proste mne ide o to,ako to všetky maminky zvladate-ten celodenny kolobeh.Kde beriete tu silu a čo si hovorite?

ahoj davidko no nie vzdy je to lahke ale tym ze ty niesi vyspata pretoze ti maly takto v noci vstava tak to nieje dobre pre teba a ani pre dieta...maly ked sa v noci budi pije mlieko?alebo kvoli comu sa tak budi?rusi ho nieco alebo spi s tebou na posteli?skus opisat ako zaspavate a preco sa maly budi 😉

Manžel je teda taky celý den v práci,ale mám tu výhodu,že se malá budí jen 1 za noc,vyjímečně víckrát,ale taky jsem kolikrát unavená.O víkendu si malou vezme třeba manžel ven nebo na výlet a já si trošku odpočinu.Žene mě dál,to jak malá dělá pokroky a když mi přijde dát pusinku nebo se jen usměje,to je pro mě ten motor.

tanja61-maly spava v postielke,ja vedla n a posteli.Manžel spi v inej izbe,aby sa vyspal do prace.Zaspavame tak,že ho dam do postielky,pustim kolotoč,chvilu som pri nom a potom zaspi.A začne sa budiť-po 2 hod,po polhodine atd.Niekedy stači dudel,čajik a spi ďalej.Inokedy ma zavrete oči a spi,ako keby mal desive sny.Pediater nam povedal,že su deti,ktore spia a deti,ktore nespia.Že vraj je to normalne.Musime vydržať-ale je to ťažke!!!!Moj manžel,robi dosť často aj ce vikendy-takže moc mi nepomaha.Aj ja velmi lubim mojho syna,ale často na neho kričim z tej unavy a potom,keď ho vidim spinkať a vyzera ako anjel,je mi to luto a chce sa mi plakať.A na druhy deň-to iste.A aby som to nejak cez deň vydržala,tak sa utešujem čokoladkami-čo je tiež blbosť.

ahoj davidko,
moc tě zdravím i malého. Asi ti neporadím, ale věřím ti a vím jaké to je. Můj syn se budil do 2 let v noci také, postýlku přes den neuznával, musela jsem běžet za kočárem i 2 hodiny aby spal, byla jsem unavená, nervózní, vzteklá, a rozplakala jsem se, když jsem viděla sousedku jak své dítko uloží každý den okolo 11. dopoledne do kočárku, popojede sním 4 metry, dítě usne a pak si jen přijde v 15.hod pro vyspaného potomka. Babičky nemáme a manžel jezdil večer, někdy i býval na cestách více dnů. Nedokázala jsem projít kolem pekárny aniž bych do sebe nenaházela několik buchet (to jsou tzv. rychlé cukry) na doplnění energie. Můžu ti jenom slíbit, že se to spraví. U nás to bylo asi okolo 2 až 2,5 roku. Někdy v té době začal spát celou noc (ne každý den, ale zaplaťbůh i za to), odpolední spánek začal být pravidelný a v postýlce). Kvůli nočnímu buzení jsme docházeli k neuroložce (syn má ADHD). Dnes je mu 7,5. Je doteď velmi živý (má prokázánu hyperaktivitu), potřebuje mnoho podnětů a zájmů. Ale zaplaťbůh, spí v noci jako pařez (mimo malé výjimky). Ale k druhému dítěti jsem našla odvahu až v jeho 6-ti letech!!!!Moje rada tedy zní: Vydržať!!!! Mně se také vyplatilo co nejvíce s ním být na vzduchu venku, unavit ho.Velmi jsem omezila u něj (u sebe to moc nedokážu) příjem cukru, ten ho nabuzoval ještě k větší činnosti a nespaní. Naopak na noc meduňkový čajíček a minimálně 2 hod před spaním klidový režim. Milovala jsem návštěvy dětského hřiště, které bylo oplocené. tam jsem ho vypustila a mohla jsem zapnout úsporný režim. Pospávala jsem a klimbala. Když už jsem nemohla doma, pustila jsem mu Teletubbies a natáhla se na zem vedle na koberec a dřímala. Zjistila jsem v té době, že přílišný pořádek není zas tak nutný a že prádlo když se hezky poskládá ze šňůry, tak se nemusí žehlit a že polotovary jsou také k jídlu. A o víkendu jsem "hodila" synka manželovi a šla jsem s kámoškou na odpolední kávu (večer bych nikam nešla, usnula bych tam), všechno jsem jí to tam vybrečela a šla spokojeně domů. O víkendu v noci vstával manžel a i přes den jsem se snažila na něj přehrát hodně úkolů. A pak jednoho rána jsem zjistila, že jsem spala celou noc, syn také a probdělých nocí bylo čím dál méně. A dostala jsem se do takové formy, že jsem v jeho 5,5 letech začala hovořit o druhém potomkovi 😉 Drž se 😀

Ahoj, je to naozaj velmi tazke. Moj syn - 18mes je nastastie spac, i ked v noci sa tiez este budi 1-2x. Dolezite je, aby si si odpocinula ty!!! Inak budes na tom ako moja kamoska, ktora stale lieta len po dr. ze ma unavovy syndrom z decka a nevie si rady. Odporucam, aby ti viac pomahal aj manzel. Vzal maleho na vylet, vstaval v noci aj on, lebo bol s nim hned zrana, kym pojde to roboty. Je to aj jeho dieta a chapem, ze je unaveny z roboty, ale ty evidentne tiez, takze si nemozte nic vycitat. Me hrozne pomahaju rodicia, to je dalsia moznost. Dat maleho aspon na jeden vikend k nim, aby si sa poriadne vyspala, uvidis, ze to velmi pomoze! Bohuzial okrem spanku,odpocinku a pomoci pribuznych ziadnu inu alternativu nevidim.

Taky by mne zajímalo, jestli spí davidko s Tebou nebo v postýlce. Mně se syn budil do 11 měsíce na kojení tak co hodinu i dřív, pak jsem ukončila kojení, budí se pořád, ale tak 2-3x za noc. Kvůli tomu častému kojení si samozřejmě zvykl spát s námi. Spí i přes den, teď už ve velké posteli ve svém pokojíčku a hodně je to díky tomu, že já nebo tatínek ležíme v posteli s ním. Přečtem pohádku, pak děláme, že spíme, on se přitulí a brzy usne. A tím se vlastně dobíjím i já. Při čtení pohádky totiž ležím a pak ještě 10-15 minut se zavřenýma očima, než usne syn a já můžu odejít, aniž bych ho vzbudila. Kolikrát jsem strašně unavená, ale tímto malým odpočinkem se neskutečně "dobiju". Spát chodím o půlnoci, protože večer pracuji, takže taky jinak nemám moc příležitostí se vyspat. 😒
A hlavně si říkám, když to zvládají maminky dvojčat, trojčat nebo prostě ty, co mají více předškolních dětí, tak já to prostě taky musím zvládnout 😉
Určitě se to bude i u Tebe se spaním zlepšovat, vydrž, držím palce a zdravím Senec! 😉 Jako dítě jsem tam s rodinou jezdila každé léto 🙂

gondola,milik75-ďakujem za rady 🙂 ja viem,že treba vydržať,ale niekedy je to ťažke.Ale pokusim sa pozit.myslieť a veriť,že bude lepšie 🙂

Dav: Miriam taky nepatri zrovna ke spacum, chodi spat vecer az kolem pul desate a budi se v sedm. Pres den usne tak na hodinku a pul, coz tak akorat letim vyzehlit a polklidit, ale pro me je to spis ten stereotyp, co me nici. Jsem hodne spolecensky clovek, porad bych neco delala, ale s malou to nejde. Jsem z toho materstvi strasne vycerpana. Vecer, kdyz ji konecne uspim, tak padnu a manzel zatim ceka dole u TV a mne zacina druha smena. Chce to a tohle, pak ocekava vasnivou noc a ja nemam energigi uz vubec na nic. Navic bydlime v satelitu za Prahou, spojeni k nicemu, auto mi ukradli pred pul rokem, takze cely dny jsem doma, venku mraz, maximalne obejdeme tech par baraku, co je kolem a tak porad dokola den co den. Nekdy mam pocot, ze se z toho vazne zblaznim.

Manzel doma moc neni a o vikendu vetsinou jen spi nebo lezi u TV, navic k nam na vikendy vzdy jezdi jeste jeho deti a to jsem uz vazne na Bohnice.

Casto so rikam, co vlastne z toho zivota mam, ze mi neni ani tricet a citim se na sedesat. Rano vstanu, nevyspala, otravena, nemam na co se tesit, nic prede mnou, jen zase cely den doma, jen uklizet, varit, stavet dokola kosticky s malou...

davidko, myslim si , ze by si sa mala najskôr zacat sustredit na to preco sa ti maly tak casto v noci budi. Je to väcsinou problem kojenych deti, takze skus najst pricinu. Neni mu teplo, alebo zima ? Nejdu mu zubky ? Spi v postielke, alebo v posteli ? Dobre by bolo poradit sa s Dr. Mozno sa budi kôli intenzivnym snom. Na prechodne poruchy spanku, na tazkosti so zaspavanim a prerusovany spanok, na nespavost s nocnymi desmi, zo strachu z tmy a pod je vhodny homeopaticky liek Sedalia, da sa volne kupit v lekarni, ale neviem od akeho veku to je, lepsie je asi poradit sa s Dr. No a cez den, ja to robim tak, ze rano ked vstaneme ideme s malym spolu varit. Posadim si ho na linku a on kuka co robim. Ked bol mensi, tak som mu na zem dala misky, lyzicky, hrnce a hral sa, ked sa nudil a stacila mi pri vareni jedna ruka, tak som si ho posadila na môj bok a kukal sa. My spolu aj upratujeme, vysavame, jeme a ked ide spat, tak umyjem podlahu a zvysok jeho spania oddychujem. Proste snazim sa vsetko porobit, ked je hore. Po obede ideme spolu von a potom sa spolu hrame. Cim je dieta starsie, tym sa da snim lepsie spolupracovat, takze prajem pevne nervy a vydrz to.

davidko - ja k tomu len jednu poznamocku - ked funguje cokoladka, vyber si co najhorkejsiu - na varenie (ak ti chuti) a kila budes lahsie zhadzovat vtedy, ked sa vyspis 😉 ja som uz tiez prestala spavat s malym cez den, ale on sa v noci budi len 1-2x. Inak kamaratka ma nieco podobne so 17mesacnym synkom a rozhodla sa riesit to psychologom. Mas moj obdiv, lebo toto uz musi hranicit s fyzickymi moznostami...

davidko, teď jsem si všimla, že máme stené motto 😀 😀 😀 Čím to asi bude? 😀 😀 😀 Ještě bych ti chtěla napsat, že v těch úplně nejhorších chvílích (kdy už už vztahuješ ruku na dítko, které tě fakt celý den ždímá a cucá a nervuje - moralisti si na mě smlsnou) jsem měla mantru napsanou někde na papíře a vylepenou na očích velkýma písmenama. Mně docela pomáhala věta : Pánbůh naloží každému tolik kolik unese. (podotýkám, že nejsem věřící v tom pravém slova smyslu). Prostě věděl, že my to zvládneme a proto nám "nadělil" naše chlapečky. Dnes ti to bude znít divně, ale nás naši kluci posunou dál. Dřív jsem se kvůli všemu nervovala, dnes si řeknu: No vždyť on se svět nezboří,... Fakt, věř tomu. Nebo si řekni, že je to trest. Já jsem to měla za to, že když mi bylo 17 a někde křičelo dítě a válelo se po zemi, já jsem byla velmi pohrdlivá (a blbá a mladá) a divila jsem se té matce proč s ním něco neudělá a neplácne ho. Chacha. kolikrát toto provedl mně můj syn a já viděla ty lidi okolo co čekali až mu dám na zadek a jak si stím poradím. A teď mě taky napadlo,. že jsem se snažila vcítit do toho malého. Jsem malý, nešťastný (když plakal), oni mi nerozumí. (někdy jsem fakt nevěděla co chce, proč pláče, odstrkuje mě,...) Tak jsem ho instinktivně objímala, opusinkovala a říkala mu, že jsem tu pro něj a nikdy, nikdy ho nedám. A když jsem se uklidnila, uklidnil se i on. Můj syn je totiž na mě napojený a reaguje na mé nálady a stavy. Nevím jestli ti tyto mé výlevy pomůžou,, ale věř, že s tebou cítím, protože to leckdy bylo fakt na provaz, celý den jsem brečela, křičela na něj a i ho plácla (já, která jsem zastávala názor, že bít dítě je totální nesmysl). Najdi si někoho, komu věříš, tomu to všechno pověz, vyplakej se, utři nos a jeď dál, protože holt musíš 😀

davidko,gongola 😀 jupííí,nie som sama 😝 . ale nie,davidko,my mame rovnake deti,moj je teraz v tej detskej puberte, ja už tiež nevládzem.Kým som s ním sama,tak to ešte nejak prežívam,ked chyti tu fantu kriku a revu a hádzania sa o zem,začnem sa rehotať-to je ako inak nenormálne smiešne,čo to dieťa dokaže vystrajať aby dosiahlo svoje 😀 a vtedy ho silno stisnem a začnem ho pisinkovať a on sa skludni,tak ho vezmem za ruku a ukaže mi,čo ho rozhádzalo. Horšie to je,ked už dojde manžel z roboty,to už maleho nakopnem smerom k nemu a chcem vypnuť,ale manžel ho otoči čelom vzad,že on je tiež unaveny,do toho začne maly revať že chce na ruky a ja vtedy len poviem mužovi:ber ho,bo mu ubližim 😀 😀 😀 . ale nie,je to materstvo fakt strašne ťažka vec, ja som si svojho syna vymodlila,ťažko ho donosila,nadovšetko ho milujem,ale tiež mám len jedne nervy. Muž mi doma pomaha,teda v sobotu,ked sa upratuje,ale taka poriadna generalka by sa mi bodla.Pavuky mi sice po stene nebehaju,ale cez den okrem navarenia a nejakeho rýchleho poupratovania nemám na nič čas(teda ešte okrem internetu 😝 ) Syn mi spí 2x denne,niekedy par minut,niekedy aj hodinu a viac.V noci sa budi aj 3 a viac krat,s pí s nami a tiež neviem čo to je spať vkuse pár hodin (bez strachu,že mi dieťa padne z postele,alebo ho privalim) maleho inštinktivne držim za spodok spacieho vaku a nohy amm križom cez manželsku aby nemal kam utiecť. Tiež somm ako gongola za onýc čias mala divny postoj k revajucemu dieťaťu a flegmatickej matke v obchode,k deťom spiacim v manželskej posteli - a teraz robím opresne to iste.už sa teda teším na leto a az mi hzačne vystrajať v obchodoch.Inač je tiež megaHyperaktívny 😕 a proste nie je to dieťa,čo si sadne a pohraje sa s niečim,ale je to proste atomova bomba čo len kuka kde čo urobiť,jak vopchať čo to do elektriky.... všade je 5 sekund,absolutne ho nič nebavi, len odťahuje stoliky a stoly a stoličky,pušťa plyn...no amen,ja aj srať chodim s ním 😅 aj to mi pcha ruky do wecka,no čo ti budem hovoriť.

ale je pravda,že naozaj niekedy mam pocit,že ak ho nezoberie niekto odomna,že mu ublížim,naozaj je to velky tlak na ženu a myslím,že potrebuje muža nato,aby jej pomohol.Občas aj chapem ženy,čo v skrate niečo urobia dieťaťu,teda nezastávam ich-to v žiadnom prípade,ale viem to pochopiť. Cloveku vtedy prepne v sekunde a nasledky su trvale 😔

Davidko aj my mame tento problem.Maly sa mi casto budi v noci,tiez som z toho nevyspata,unavena a niekedy aj podrazdena.Tiez som na neho sama,mm chodi neskoro z prace.Ale ked ide spat on poobede a ja som ozaj nevladna tak si idem schrupnut aj ja.Skus to aj ty ist si vtedy lahnut,urcite ti to pomoze.Ked len troska.Ved robota ta pocka a nejako ju potom zvladnes aj pri malom.A niekedy {vacsinou} mam tiez dni ze rychlo idem porobit vsetko ked maly spi.Ale dnes mi je strasne zle,tak som si schrupla s nim hodku.A som ok. 🙂

davidko..ahoj, aj ja som nervozna a permanentne nevyspata...maly sa v noci budi aj 5x...spinka v postielke,ktoru mam tesne pri posteli...predtym som ho vzdy vybrala a dala k sebe..vtedy hned zaspal..len ma potreboval citit,,ale to bola hruza...ja som sa vobec nevyspala lebo sa pri mne krutil ako na kolotoci 😅 ,,tak som to zatrhla a uz asi dva mesiace ho vobec nevyberam z postielky..ked zamrnci..je bud zle otoceny...tak ho napravim..dam mu vodicku..cucne si..dudku..a spi dalej. ale nebolo to take jednoduche....nevedel si zvyknut...chcel ist ku mne..no nekompromisne som si povedala nie....tak plakaval aj 10 minut...ale po tyzdni si zvykol,, len ho cez mriezky chytim za rucicku..a aj ked pisti tak som ticho..a on pekne sam prestane a zaspi, niekedy sa stane,ze mi vypije aj dve flasky vody... 😅 takze ak sa chces vyspat....bud neoblomna...mna pri tom tiez bolelo srdce.ked plakal...ale deti velmi dobre vedia ako si vydobit svoje..a maju vacsiu trpazlivost ako my.. 😀

cez den...vstavame okolo osmej..a vsetko robime spolu...varime..da si stolicku pri linku a pomaha mi...dam mu spongiu a umyva...alebo v dreze miesa vodu...aspon sa zabavi a ja si postavim varit,, tiez spolu vysavame..umyvame podlahu...aj ked je cely mokry... 😀 on sa vobec nehra s hrackami..tak si ho musim zamestnavat takto...potom ide spat okolo jednej...spi mi iba hodinu...to sa najem a nic nerobim..pozeram tel..alebo si s nim lahnem aj ja,, ked vstane..zase..sa ho snazim vsetkym moznym unavit...tiez je az privelmi zivy..tak ideme von...nech si pobeha...alebo sa s nim nahanam po dome 😅 potom ide hajat este okolo piatej..zase len hodinu...a vecer ide spat neskoro..okolo pol desiatej....mne to vyhovuje..lebo mi aspon prespi do tej osmej,, skusala som ho davat spat uz o osmej...ako by mal...ale nespal celu noc..tak ho dam neskor a idem hned aj ja.. 😉

a moj muz mi tiez velmi nepomoze...maly je na mne zalepeny cely den...tak som niekedy ako vycucana...ale aj cez to vsetko si to uzivam...lebo viem ze cas strasne rychlo bezi a zachvilku uz nebude taky chutny...ani sa nebude chciet mojkat..ani mi nebude chciet pomahat,,

uzivaj si to aj ty.....a ze nanho kricis? aj ja po filipkovi hukam..aj po ritke dostane,,aj nepravom niekedy..ale ked spinka tak mu do uska rozpravam ako ho lubim... 😵

drzim ti palce....neboj..s tym spankom to musis poriesit nekompromisne...on si zvykne...a vyspis sa aj ty..,
ja som este k tomu od narodenia do pol roka byvala u svokry...a ta mi teda dala skusku zivotom...uz som myslela ze mi prepne...plakavala som kazdu noc..ale uz byvame sami..tak som teraz naozaj stastna aj ked som unavena,, 🙂

Baby,ďakujem za všetky rady a prispevky.
Anatanka-ja sa tiež citim ako stara žena,unavena a zničena... 😉
fifinna,kisska,gondola-´DAKUJEM-V tejto chvili sa citim lepšie,lebo viem,že nie som sama a vždy človeka uteši povzbudzujuce slovo-ešte raz ďakujem
denisocka-sme na tom podobne,mame rovnake problemy.
Ja viem,musim vydržať,hlavne kvoli malemu,on je moje všetko.A už žiadna čokolada-tak sa problemy neriešia.Baby,ďakujem všetkym.Jaaaaj,už musim isť,maly zbiera zo zeme omrvinky a dava do pusy...,už je aj pri koši,všetko vyťahuje...

anatalka co vlak,autobus? 🙂 dojedes do Prahy a tam si muzete s malou uzivat,seznamis se a tak,obcas te ctu a vidim ,ze se to u tebe nezmenilo ☹ nemyslim to zle,proste si uzivej s malou 🙂

davidko vies vsetci lekari odbiju so slovami ze su deti ktore spia a zas naopak...asi by si mala zapatrat preco sa tak maly budi casto v noci...mozno je smadny alebo fakt bude stacit cumel....mi sme mali tiez take obdobie a trvalo to asi 3-4tyzdne fakt az nakoniec som urobila to ze maly zaspaval sam,ziadne mlieko a ani caj v noci a odvtedy spi tak neviem.... 😉 mozno su to zle sny skus mu mliecko na noc dat o hodinku skor ci nieje tazke pre neho..inak pevne nervy poznam to a potom si budes len ty vycitat ze kricis a si nervozna a prenasas to na maleho..

davidko-doporučuju pracovat s malým-zapojit ho a nedělat si z nepořádku hlavu.Já bych chodila spát s ním,však práce neuteče...A když si napřed zdřimneš půjde ti líp od ruky i s malým pomocníkem...To je něco co třeba já nechápu-když usne aspoń si udělám doma nějakou práci...Já ne,já usnu taky a je mi jedno,jak to u nás vypadá...tak se na to taky vybodni,aspoň třeba obden.Prádlo do pračky ti přece může podávat,nádobí myjeme taky spolu,pak zrovna i podlahu 😉 ,....atd a jsme oba spokojení,pro ně je to hra...Jediný co nedělám s dítětem je žehlení,tak žehlím jen co je nezbytné a jen jednou týdně a to hlídí manžel...
A před spaním zkusit nějakej ten spací čajík bylinkovej,jak někdo radil,tím nic nepokazíš.Jak na noční spaní neporadím,na to asi nic moc nefunguje ☹

baby,ďakujem za všetky odpovede a rady,ste zlate.K tomu spanku-maly už dlho odmieta mliečko,tak ma v noci čajik a samozrejme dudlik musi mať.Naozaj neviem prisť na to,čim ma ten spanok prerušovany.Ma pravidelny režim-chodi spať okolo 20.hod,pred spanim ma hodinku-polhodinku večeru/krup.kašu,puding,niečo z obeda/,kupe sa.Nechapem...Robim to,čo ostatne maminy a predsa,neprespi celu noc.Cez sa unavi-stale chodi,hra sa,je v pohybe.Ja si myslim,že su to asi sny-lebo ma zavrete očka a plače.No neviem...Mam kamošky,ktorym deti spali celu noc,ale aj take,ktorym sa v noci stale budili až do 3 rokov 😒
asi mi naozaj nepomože bedakanie,ale zaťať zuby a vydržať/ak sa nechcem zblazniť/.A asi to musim brať,tak ako to je.Ja totiž neviem brať život tak ako ide.ja som typ,ktory chce mať všetko naplanovane a ak mi niečo nesedi,tak sa pytam-prečo prave ja???Mam milion knih o pozitivnom mysleni a neviem si to vtlcť do hlavy.Ja robim tragediu,ak maly nechce jesť a ine si z toho až taku hlavu nerobia...Proste sa musim naučiť brať všetko s nadhladom 😉
Ale som sa rozkecala,že?

Tak já to mám asi snažší-jíme,když máme hlad,spíme,když se nám(hlavně teda mě) chce a co není dnes,udělá se zítra,svět se nezboří...A když sdítě nejí,tak až nejí,však hlady neumře(samo jen občas,když nemá chuť ale jinak je v pohodě) a tak.někdy mám doma ěknej binec,ale co,já se honit nebudu.Když mám chuť tak uklidím 😉 Já zase nejsem schopná dodržovat režim,i u léků mám problém je dávat pravidelně.Kupodivu děti nevypadají,že by jim to nějak vadilo.

A kdyby spal s tebou,nespal by líp?Třeba z toho uděělat rituál-jednou týdně usínat a spát s mamkou...Za vyspání by mi to stálo... 😉 i když to taky normálně nepodporuju...
Tobě přeju pevné nervy a máš můj pobdiv,že to tak zvládáš...AŤ se to spraví co nejdřív...

To spani bych nepodcenovala, je to dulezite. Tedka jedni znamy chodi se svouch 3-letou dcerou k terapeutovi, protoze uz z toho byli oba vyrizeny, nikdo se nevyspal.
Pravidlo cislo jedna: mit stale stejne ritualy behem dne a pred ulozenim ke spanku dodrzovat stale stejny rezim
dva: Pred spanim nedavat nic tezkeho jist, ani zadne ovoce nebo cokoliv s vitaminama.
tri: utahat dite, ne sebe
ctyri: neporadek neutece
pet: zapojit nenapadne manzela

Prvni rok byl pro me desnej, tedka uz je to pohoda. Kdyz ji dam k odpolednimu spanku, a nechce se ji spat, tak sama zustane v postylce i hodinu a pousti si mobilit, neco si tam brebenti atd.

k bodu 5. Me bylo blby rikat manzelovi, aby k ni v noci vstaval, kdyz vim, ze ma fyzicky narocnou praci a potrebuje svuj spanek. On spi jako drevo, takze bych ho musela vzbudit a nez by se probral, tak ja uz bych to s malou vyridila. Ja pracuju na polovicni uvazek, o vikendu rano a pak vecer. Kdyz vidi nebo reknu, ze jsem utahana, tak vezme malou ven, abych ja se prospala. To neni problem.

Ahoj! Ja mám 2ročného syna, ktorý spí tým istým štýlom ako ten tvoj. Plus spí s nami na manželskej posteli. Aj on spával veľmi dlho cez deň v kočíku.Nachodila som sa kilometre, len aby spal. Popritom domáce práce a pubertiak-starší syn. Keď malý spí- musíš si trochu ľahnúť!!!!Aj ja som si myslela, že všetko budem stíhať, ale tie domáce práce treba robiť s malým. Ja vysávam, aj on má malú hubicu v ruke a vysáva so mnou.Pranie som zvykla nastaviť skoro ráno, kým sme vstali bolo vypraté a už sa iba vešalo. Na leto sme sa naučili spať vnútri. Podľa mňa je to zlými snami,lebo už aj ja som vyskúšala všeličo. BUDE TO VŽDY ĽAHŠIE!!!!Teraz sa my tak krásne zahrá, pravdaže vždy v mojej blízkosti. Doobeda okolo 9.30 chodíme von s kamarátmi a my máme už navarené, poupratané a celý deň sa venujem iba jemu. Večer nasleduje druhá šichta-skúšanie pubertiaka-JE TO OVEĽA ŤAŽIE!!!!!

ahojky maminy i já přispěji svým názorem,mám 13měsíční dvojčátka spinkají celou noc 20:00-8:00hod takže si nestěžuji,po obědě spinkaji od 12:00-14:00 a pak vydrží až do večera nespinkat.Od mala jsou tak hodní že i když byli kojeni jen 14dní budili se v noci jen 1°a to až skoro nad ránem.Jinak přes den si s ními hraji,prostě jsem jim věnuji a pokud chci něco udělat tak to dělám když spinkají a nebo když přijde manža.Prostě každý den vysáty a utřený prach nemáme,ale myslim si že tohle není důležitý.
Držím palečky a t jsou miminka hodní 🙂

tak my sme donedávna ukážkovo spali.po obede síce trvalo kým zaspla aj pol hodinuale spala od cca 11:30-12:00 pospí tak 1,5 hodiny do 13.00 alebo 13.30.je to jedno, či idem doobeda von alebo nie.velakrát, ked idem von, tak ani nezaspí,a lebo zaspávanie trvá ešte dlhšie.ale posledné dni je to horor. poobede nachce spať, zaspí až ked už príde čas, kedy normálne chodíme von v kočíku. večerné zaspávanie je horzné a to krásne zaspávala okolo 19.30 alebo 20.00.teraz so mnou vystrája dlho do večera. včera vydržala do pol 11, dnes som ju šupla o desiatej, nedávno prestala kričať.ukladám ju vždy v rovnakej dobe do osmej nakrmenú , okupanú do positelky-stará klasika, ale to začne kričať a vykrikovať. už osm skušala, že si s nou lahnem do postele, ale začne vystrájať a vykrikovať, že che hračky.vzdám to, lebo 2 hodiny s nou ležať v posteli by som nevydržala. tak sa tu zabáva s hračkami, má prítmie, klud.po hodine idem skusiť znova.aj kričať ju nechám, nepomoáha.tak hranica je 22-há hodina.to už ju nechám vyrevať a zaspí aj bez cumlíka. chudatko. v noci sa mi budila s plačom, do teraz si len brblala.čo robiť? možno je to prechodné, asi sa jej tlačia trojky a stoličky. ked poobede nechce spať, to sa ešte dá zvládnu, ale v ten večer. nič sa mi nedá robiť, varila som aspon po večeroch, aspon pre nu, ja vydržím aj na rožkoch so syrom, teraz už ani to. ešte že už papá všetko, tak sa uživím porpi nej aj ja🙂 tatino robí preč, nevidím ho aj celý mesaic, takže som s nou sama, nemá mi kto pomocť, tiež po nej už aj nakričím, vyhraším ju,č o mi tečú cez den nervy.

Ahoj, pripojuji se do klubu maminek nespavcu☹ Prvnich pet mesicu nas trapila "trimesicni kolika", pak zacaly rust zoubky a pak uz ani nevim co. Vstavame v sedm, dopoledne spi cca 30 minut a odpoledne max. hodinu v kocarku. Vecer ji do postylky davam po sedme, ale budi se tak po trech hodinach(nekdy po hodine). Problem je ten, ze uz jsem tak unavena, ze ani nemuzu poradne spat a probudim se i kdyz se jenom zavrti nebo zanarika ze snu. Je to opravdu tezky. Pritel hodne pracuje, takze se o ni stara jen o vikendu, to se snazim neco dospat, ale opravdu uz mam problem usnout, jak jsem pretazena. Mala je uzasna, krasna, je to to nejlepsi co mne v zivote potkalo, ale nekdy mam pocit, ze se brzy zblaznim. Uz se tesim na jaro, to pocasi mi taky nepridava. Ach jo. Takze nam drzim vsem palce a doufam, ze s odstupem casu se tomu budeme smat a laskou vzpominat 😀 😀 😀 jak to bylo uzasne, kdyz deti byly male 😀