Moje dieťa je jedináčik

ukana
9. máj 2007

Chcela by som sa podelit o rady s mamickami, ktore sa dobrovolne alebo aj nie, rozhodli mat jedinacika. Vo svojom okoli sa stretavam prevazne s negativnymi reakciami, ze to bude rozmaznane dieta, nespolocenske, ze bude sam v dospelosti a pod. Ziadne pozitiva. Nas maly chodi do skolky, ma kamaratov, sestra ma rovnako stareho syna, s ktorym travi vela casu. Proste sme sa tak s manzelom predbezne dohodli. Ste na tom niektora podobne? Alebo ste boli jedinacik? Je to take hrozne? Privitam kazdu radu a argument 😉

radoslava
18. feb 2008

Uplne suhlasim s tym co napisala Anippe. Aj ja som jedinačik a tiez mam zatial len jedno dieta a chcem si poriadne užit a tiez ked sa zadari mat druhe trebars aj v 40 ale tiez si ho potom užit. Narobim sa v zivote este dost kym dojdem do dochodku tak sa nebudem nikam nahlit

digysa
18. feb 2008

anippe: 😀 Sorac....ale bohuzial moja skusenost sa neda zmenit. Napr. Svoje krstna milujem ako svoju dceru, ale vidim na nej, ze to moja sestra s prepacenim pekne "posrala", ked nemala druhe a ver-ci never, teraz to aj banuje. (a tiez je v kolektive oblubena, dokonca najlepsia ziacka v triede)
Tie spolocenske odchylky na ktore som ale narazala nemusia byt vzdy NEGATIVNE. Niektore sa daju nazvat iba "odchylky" od normalu....napr. aj nadpriemerne nadane dieta je uz "ine", ako tie ostatne.... 😉

A co sa tyka nazorov, ktore tu zaznievaju, ze : Najskor sa chcem venovat "naplno" jednemu, kym nebude dalsie....to je podla mna totaaaaaaaaaaaaaaaaaaalna blbost....a nie je to iba moj nazor, to iba suhlasim s vyskumom a s clankom, ktory som tu uz spominala....Totiz, mam kamaratku a ta ma 5 deti - 11,10, 8, 7,5- rocne a pytala som sa jej, ci si mysli, ze sa da dostatocne venovat kazdemu dietatu. Povedal mi, ze vsetkym sa venuje rovnako, da sa to hlavne preto, ze kazde dieta potrebuje inu pozornost s ohadom na ich rozdielny vek.

Ale, ak chce mat niekto jedinacika, tak nech sa paci....ja nikoho neodsudzujem, ja iba vyjadrujem svoj nazor a opisujem svoje skusenosti a svoje vedomosti z tejto oblasti. To je vsetko... 😎

tutifruti
18. feb 2008

Moja dobrá kamarátka je jedináčik... Mám ju veľmi rada. Nebola nikdy lakomá, ani "brutálna individualistka", fakt žiadne negatívum... Ale vždy mi "závidela" moju sestru... Nechcela jedináčika, ale žiaľ, vyšlo to tak, že ho má...
Ja som chcela detí vždy viac... Našťastie, aj môj manžel, má rovnaký názor... Mám dve deti, a obe sú úplne iné... Staršia dcéra si vyžaduje mnoho pozornosti doteraz, mladšia... to je taký samorast... Obe ich ľúbim rovnako a určite by som k nim chcela ešte nejakú sestričku, alebo bračeka... No rozumiem aj tomu, že niekto jednoducho ďalšie dieťa nechce... Nech sú dôvody akékoľvek, myslím si, že ak som o niečom presvedčená, nepotrebujem nikoho, aby mi hovoril o pozitývach, alebo negatívach môjho rozhodnutia, lebo určite sa dá nájsť mnoho argumentov za to, že chcem mať viac detí a mnoho aj proti.

etuska
18. feb 2008

Ukana,moja dcerka ma teraz 3,5 roka a tiez je nam takto 3-om dobre.Dalsie babo planujeme tak o 2-3 roky,ale tiez som zvazovala alternativu,ci nechceme ostat len 3-ja.
Nakoniec som si povedala,ze ak by sme aj svoje dalsie nemohli mat,tak si urcite surodenca adoptujeme.-chceme ale trosku starsie babo 1-3 rocne.Stale je to vsak v stadiu zvazovania.
Ja mam 1 brata a stale sa mi zdalo,ze nas je malo 😀

liana
19. feb 2008

ja som tiež jedináčik, a vyzerá to tak, že aj ja sama budem mať len jedno dieťa, pokiaľ to osud nezariadi inak.
Nikdy som netúžila po súrodencovi, ani ako malá, ani teraz nie. Jednoducho som bola zvyknutá byť sama.
Výhody: nedelila som sa o rodičovskú lásku a lásku okolia z iným dieťaťom. Na všetky sladkosti som bola sama 😀 Naučila som sa v živote na nikoho nespoliehať, pretože som nemala okolo seba nikoho ( súrodenca) kto by mi v súrodeneckom zmysle pomohol. Naučila som sa zaobchádzať s peniazmi ( nemala som súrodenca aby mi v prípade môjho rozhadzovania zapožičal). Nebola som lakomá, lebo som mala pocit, že ten kto má toho možno trošku viac mal by sa podeliť s každým. Do spoločnosti som chodila rada, lebo predsa len ten kontakt s niekým blízkym mi chýbal. A mohla by som pokračovať.

Nevýhody: nemala som pri sebe nikoho, komu by som sa mohla zveriť, resp. niečo vyparatiť a držal by so mnou. Zo sladkostí som pribrala 😀 Nie som zvyknutá na pôžičky 😀 Narazila som na ľudí, ktorí mi závideli že nemám súrodenca a tak mi podkopávali nohy. Životom som sa predierala ťažšie. Bola som ochudobnená o kontakty zo strany súrodenca. dnes neviem pochopiť niektoré veci, ktoré zadre priateľ v súvislosti so svojou sestrou ( pre neho prirodzené, pre mňa nie). A opäť by som mohla pokračovať.

Určite závisí aj od povahy dieťaťa ako to vezme, aj od rodiny. Myslím, že 2 deti sú akurát i keď na dnešnú dobu aj to je veľa, 5 detí je už nezodpovednosť, hlavne pokiaľ sama rodina na tom nie je bohvieako. Zažila som aj prípady, kedy žena len rodila aj to za účelom aby bola v kuse na materskej, brala rodinné prídavky a keď deti podrástli bola z nich dobrá pracovná sila v domácnosti. 😕 U každého je na to asi iný pohľad.

anippe
19. feb 2008

digysa promin, ale pro tebe je to totální blbost a pro mě je to zdravý selský rozum, at už jsou výzkumy jakékoli.Jestliže budu mít dvě děti vždycky budu muset svůj čas mezi ně nějak rozdělit.A myslím si, že čím menší věkový rozdíl, tím víc děti trpí.Dejme tomu než nastoupí do školy, protože to už potom o naši pozornost tolik nestojí.Já tím nechci nijak zhazovat výchovu rodičů co mají více dětí, jen se mě to zdá jako ideál.
Jednoduše je těžké vysvětlit dvouletému dítěti, že to miminko co ted máme doma mě potřebuje víc.

julia225
20. feb 2008

suhlasim s anippe aj ked mozno len preto, ze inu moznost mom nemam, ale mam dcerku 2aj3m a neviem si predstavit, ze by som bola znovu tehu.... myslim, ze ten cas mam venovat vylucne jej a nie tehu naladam, grcaniam a pod...
a potom toto je tak komplikovany vek a zaroven dolezity, ze ked daco presvihnes, vrati sa ti to, ked ta v 15tich posle niekam... 😒
ja ak druhe?????? tak ked bude mat aspon 10...alebo aspon za 10 😀

eena
20. feb 2008

Ja možno len takú vlastnú skúsenosť, mám tri deti. Dve dievčatá vo veku 13 a 10 rokov a chlapca 2 roky. Po týchto mojich skúsenostiach tvrdím, že desaťročný vekový rozdiel je strašný.... Keď som mala dievčatá po tých troch rokoch bol to chvíľu zaberák, ale keď mala tá mladšia tak dva roky začalo to byť super - začali sa vtedy spolu hrávať, tá mladšia sa popri tej staršej veľmi veľa naučila apod. Nebol v tom čase problém zorganizovať program, aby som ich zabavila proste mne to vyhovovalo takto. Myslím, že staršia vôbec netrpela príchodom mladšej sestry - veľmi rada pomáhala pri kúpaní a aj dobre chápala, že teraz musím prebaliť malú, ale keď tá bude spinkať zahráme sa zase spolu my dve. No a v čase keď mali jedna11 a druhá 8 narodil sa nám synátor ( trochu mimo plán, ale samozejme chcený 😉 ) A teraz tvrdím, nič horšie asi nemôže byť ako takto veľký rozdiel - je pravda, že baby chápu, že on je ešte malý atď aj veľa dokážu pomôcť, zahrať sa s ním apod., ale vymyslieť niečo čo by bavilo aspon ako-tak všetkých, samozrejme v správnom čase ( pretože cez obed malý ešte spáva) je viac-menej nemožné. Babky u nás nefungujú, otec pracuje na dvojtýždňovkách a tak vlastne musím fungovať sama a tak v lete to istí aspon opekačka na záhrade, ale teraz zima vyzerá byť neskutočne dlhá. Ono nás to pomaly všetkých prestáva baviť stavať železnice a bágrovať diery .... 😅 Takže ja poviem za seba - radšej jedináčik ako taký rozdiel, ale samozrejme je to vec každého. Niekomu možno vyhovuje práve toto a ako sa vraví proti gustu žiadny dišputát

digysa
20. feb 2008

anippe: 😎 Tak ak narazaz na ten IDEAL a zdravy SELSKY ROZUM, tak si znova vedla. Pretoze podla spolocenskeho,politickeho, socialneho a ekonomickeho hladiska, by mala rodina IDEALNE vyprodukovat 2 deti. Jedno dieta na rodica....aby na teba mal kto platit penziu. Vies si predstavit, ze by kazda rodina mala 1 dieta? Mate potuchu, co by to urobilo s ekonomikou statu? Takze to len na margo toho idealu. 😉

Ak chces mat jedno dieta, tak pohoda, len nehovor, ze to je ideal.... Ja osobne neviem, co je ideal a ani sa nesnazim mat idealny pocet deti...

anippe
20. feb 2008

digysa 😲 já jsem se nikde nezminovala, že chci jedináčka.A už vůbec, že to je ideál. 😠 Jen bych ráda kdyby se nám druhé povedlo až za čas a pokud nepovede chceme další dítě adoptovat.Na druhou stranu, zdravíčko nám moc nepřeje a tuším, že pokud se nám povede otěhotnět přirozeně, tak nám druhé těhu budou doktoři doporučovat co nejdřív.Poslechnu, děti jsou dar 😎
Bohužel rodiny které mají více dětí jsou většinou sociálně slabé, tudíš místo přínosu pro stát je to zátěž.
A co se týká důchodového, nesouhlasím se systémem kde dnešní generace platí ne seniory, ale bohužel tak to je nyní nastavené.Doufám, že se brzo dočkáme reformy.Já s penězy od státu v důchodu nepočítám. 😉
Zároven dokážu přiznat, že mít mezi dětma větší věk.rozdíl je hlavně pro můj dobrý pocit 😉

otrivinkajanka
20. feb 2008

ja som tiez jedinacik a mama ma vychvavala dost tvrdo nedostala som co som chcela a musela som sa vzdy podelit so sladkostami aj s inymi detmi tak isto som nikdy nepocitovala samotu deti na okoli bolo dost a co sa tyka jedinacikov zalezi od vycoivy rodicov ja mam dcerku jednu zatial ale keby bola materska platena lepsie,tak tych deti mam aj 5 ale ked ma clovek na krku hypoteku lizing na auto a ucty rozmysli si ci bude mat dalsie dieta pozname to urcite kazda ale samozrejme moju simcu samu nenecham a po case urcite este jedno dietatko mat budem

digysa
20. feb 2008

anippe: Ja Ti zelam, aby sa vam aspon to jedno dietatko podarilo. Lebo mas pravdu, deti su dar a nie "nezodpovednost" ako to napisala liana, co ma dost zarazilo.... Ak tym myslela na ciganov, ktori sa mnozia ako potkany, tak to chapem, ale inak mna by to osobne urazilo,keby som ja chcela mat 5 deti a niekto mi povie, ze to je vela a je to z mojej strany nezodpovedne.... 😨

alcatko.j
20. feb 2008

Jak uz tu zaznelo, kazda varianta ma svoje klady a zapory, je to proste pripad od pripadu a neda se zobecnovat...

Jen mala poznamka..ja mam o 5 let mladsi sestru a je to uplne bozííí 😵 Ne vzdy to tak bylo, jasne, kdyz ja mela treba 15 a segra 10, byly jsme kazda nekde jinde, hadaly jsme se a hadame furt jak kone, ale ja si myslim, ze mit segru nebo brachu je bezva 😵
Treba dyz mam nejaky trapeni, ktery se neda sverit rodicum..ja si pamatuju, jak jsme si sedly, spitaly si, nebo jsme se spolecne spikly proti tem otravnych a nechapavym rodicum... 😵 Jak jsme dokazaly a dokazem tahnout za jeden provaz...Clovek muze mit spousty opravdovych pratel, prima rodice, ale sourozenec, to je neco uplne jinyho, to je proste partak do nepohody 😵

sylvar
20. feb 2008

já mám ségru o 6 let mladší a byla jsem neustále naštvaná, že ji sebou musím všude,,tahat,,.Teď je to už v poho, už je jí 20,ale dív to bylo vostrý, zrovna dobře jsme si nerozuměly, takže buď děti dřív po sobě nebo já jsem si myslela, že bysme do toho šli,až bude malé 10 let,až bude větší a pochopí to.Jenže když se zamyslím,další dítě nechcem, protože by si fakt nemuseli rozumět jako já se ségrou a to je blbý.

Mě jedináček teda vadit nebude ani omylem,když si vezmu, co stojí školka, škola, asi víc dětí stejně neutáhnem, navíc hypo, auto...třeba časem změníme názor,ale myslím, že v zájmu Sofinky asi ne 😉 😎

anippe
20. feb 2008

no jo holky, ale to už jste malinko někde jinde.....sourozenecké vztahy s věkovým rozdílem nemají co dělat.Špatný nebo dobrý vztah můžou mít sourozenci s jakýmkoli odestupem .To je kapitola sama pro sebe. 😉 Ovšem také si myslím, že v tom hraje hlavní roly výchova.

liana
21. feb 2008

digysa - je podľa teba zodpovedné mať napr. 5 detí a byť v takej životnej situácii že si nielenže nič nedopraješ, ale musíš pozerať čo si môžeš dovoliť kúpiť v potravinách či lekárni? nehovoriac o tom, že v prípade vrátenia sa do práce budeš mať neskutočný problém zo zamestnávateľom (česť vynimkám) ak budeš stále behať k deťom, lebo raz ochorel ten, raz ten - zamestnávatelia sa na toto naozaj pozerajú despoticky.

ak je človek v takej finančnej situácii že sa o súčasnosť i budúcnosť môže strachovať minimálne, tak nech má veľkú rodinu (veď je to krásne). ale netreba zabúdať, že dieťa to je zodpovednosť aj po tom, ako sa stane dospelé. ak rodič vie svoje deti rovnako zabezpečiť tak prosím, ale nie tak, že jednému dá všetko a druhé deti nech si zaobstarajú samé, alebo rovno nech si pomôžu ako vedia všetky. tomu ja nehovorím zodpovednosť.

revayova
21. feb 2008

moj manzel je jedinacik vela krat mi povedal, ze bol sam a citi sa teraz ako keby nikde nepatril. S rodicmi si nerozumie a nema surodenca.Ja mam dve sestry a som spokojna.Sama uvazujem ci mat tretie dieta.mame dve aneviem sa rozhodnut.asi to bude naozaj zavisiet od financnej situacie.aj teraz mame niekedy problem.Niezeby sme zili z ruky do ust, ale musime sa riadit a obracat aby sme zabezpecili potrebne a aj co to ostalo.Ja si myslim ze dve deti sa daju zvladnut!

digysa
21. feb 2008

liana: suhlasim s tebou, ak hovoris o rodinach, co ziju vyslovene v chudobe a o ciganoch...ale nemozes to skatulkovat.
Moja priatelka, co ma spominanych 5 deti, tak obaja manzelia maju vysokoskolske vzdelanie, su financne velmi dobre zabezpeceni a ona je domaca mamicka. O deti sa stara vozorov, dala by som ju za priklad kazdej zene. Obetovala sa pre deti a to dokaze v dnesnej dome maloktora zena.

revayova: no ja sice druhe este len cakam, ale veru by som prijala 3. Chcela by som mat, ako sa tomu hovori v kartach FULL HOUSE! 😀

revayova
21. feb 2008

digysa- myslis ze tretie nieje az taka financna zataz. ?Mam z toho dost obavy , ale to ma uz ovplyvnil asi moj mangel. Po case urcite tretie budemchciet.A co tvoj mangel hovori na tri deturence?

maart
21. feb 2008

....Holky, muj manza se tretimu diteti ze zacatku branil "zuby nehty" 😀 😀 😀 ...neubranil a ted je stastnej, ze malou prdolku mame... 🙂

jabber
21. feb 2008

Ahoj holky, tak se přidám do diskuze 🙂
Mám kamarádku, která je jedináček, známe se 20 let a xkrát jsme se o tomhle bavily. Když byla malá - tak do těch 7 let - strašně chtěla sourozence, asi jako každé dítě, myslím, že nikdo nechce být sám, kor když vidí, že ostatní bratříčka nebo sestřičku mají. Rodiče chtěli taky, bohužel se nepodařilo 😒 . Ve škole najednou byla ráda, že je jedináček, nemusela se s nikým o nic dělit, nemusela dělat žádné kompromisy, prostě nemusela zažívat to, že jednou se podřídí tenhle a podruhé ten druhý, s nikým se na ničem muset domluvit. Rodiče skákali víceméně podle ní, tatínkova holčička, asi jako každý jedináček.... 🙂 . Ovšem v dospělosti nastal další zlom a zjistila, že je prostě sama a sama bude hlavně až tady rodiče už nebudou. Na všechno. Samozřejmě má spoustu kamarádek a kamarádů, ale rodina to není. Závidí mi bráchu (v tom dobrém), jeho rodinu, to že jsem trojnásobná teta, že moje děti (plánuju 2) mají bratrance a sestřenice a že je jedináček ji dost mrzí. Kromě toho má taky dost smůlu na chlapy, respektive chlapů může mít na každém prstě 5, líbí se hodně, je fakt krásná, chytrá a úspěšná, ale na nějaký delší vztah má prostě smůlu. Problém je v tom (a to říká ona sama), že s nimi nedokáže vyjít. Chce aby šlo všechno podle ní a to si málokterý chlap nechá líbit, to by musela narazit na nějakého ňoumu, ale toho by zase samozřejmě nechtěla ona, ten by ji nepřitahoval. Není zvyklá dělat kompromisy a nedokáže - a ani nechce - se někomu přizpůsobit 😖 .
Mám druhou kamarádku - taky jedináčka - ta se ze stejného důvodu s manželem rozvedla. Říká o sobě to samé.

Holky, mě je jedináčků líto...

cervena_ciapocka
21. feb 2008

Jabber - musim s tebou nesuhlasit. Vsetko je to individualne a nie o tom, ze ci je niekto jedinacik. Aj ja mam kamaratku jedinacika. Ma manzela a deticky a maju krasny vztah. A ani v minulosti co ju poznam nemala problem so vztahmi, navyse vzdy bola tou ktora sa prisposobovala nam ostatnym.

cervena_ciapocka
21. feb 2008

Mnohy tvrdia, ze jedinacikovia su egoisticky a pod. Ale poznam viac takych ktory maju surodencov a ich lakomstvo a neochota nemaju hranice.
Vsetko je to o vychove, o pristupe k detom, o tom na aku cestu deti nasmerujeme, co im ponukneme a ake hodnoty v zivote budeu pre ne dolezite.

anippe
21. feb 2008

jabber všechno je to jen o výchově.Jsem jedináček a občas si řeknu, že by balo fajn mít ségru nebo bráchu, ale hned mě to přejde, když se rozhlédnu kolem sebe, je totiž spousta lidí co své sourozence nemůžou vystát.Dobrý člověk, tobě blízký a ochotný kdykoli pomoct, totiž vůbec nemusí mít stejnou krev.A ruku na srdíčko, v dnešní době rodina při sobě příliš nedrží!

jabber
21. feb 2008

cervena-ciapocka - já netvrdím, že je takový každý jedináček, ale rozhodně k tomu mají blíž. Já nemám ve svém okolí jediného jedináčka, co by byl rád, že je sám (když pominu že se nemuseli dělit o čokoládu a podobné nepodstatné hlouposti). To že rodiče musí svůj čas a vůbec všechno dělit mezi dvě (nebo víc) dětí není vůbec na škodu, spíš bych řekla, že naopak. Je jasné, že je to i o výchově. Zrovna tak můžou být sobecké děti i když jich je doma třeba 10, ale to bych třeba řekla, že souvisí i s tím, že co si neurvu to nemám. Podle mě jsou 2 děti ideální počet. Manžel říká, že jedno je málo a dvě jsou moc 😀 😀 . Brácha má děti tři, kluka, teď 6 let a dvojčata holky 3,5 roku. Když se holky narodily, tak to byl fakt mazec, ale už po těch dvou letech to bylo super. A teď - dostanou pytlík bonbonů a dělí ho na tři díly a sledují jestli někdo nebyl o něco náhodou ošizen 😀 . Mají jeden v druhém (a třetím) super kámoše, který je pořád při ruce a hlavně - až vyrostou a rodiče jednou odejdou, nebudou sami.
Jo a ta kámoška o které jsem psala taky není sobec, vůbec ne, myslím, že jí vychovali dobře. Je přirozeně a sama od sebe tvrdohlavá a to, že je jedináček to v těch vztazích prostě ještě umocnilo.

jabber
21. feb 2008

anippe - samozřejmě záleží i na výchově 😉

kacka.va
21. feb 2008

Já jsem taky jedináček a je fakt, že jsem si vždycky přála sourozence, ale staršího a s tím se těžko něco dělá 😀. Když rodiče byli naštvaní, tak bylo doma dusno a oskákala jsem to já a neměla jsem s kým to sdílet, takže spíš z toho důvodu.
Jinak bych si ideálně představovala mezi dětma 4-5 letý věkový rozdíl. První dítě už bude zvládat se obléknout a podobné věci a už přece jen lépe pochopí, že ten malinký tvoreček, který se narodí jako druhý, zatím nic neumí a je odkázaný na nás.
Podle okolí vím, že malý věkový rozdíl automaticky nevede k tomu ,že si budou sourozenci rozumnět.

jabber
21. feb 2008

kacka.va - no automatický není nic 🙂. My jsme s bráchou o pět let a rozumíme si dobře. Já myslím, že je taky rozdíl, jestli to první je holka nebo kluk. Kluka mimina moc nezajímají, tak je asi lepší větší odstup, ale holku zajímají a chce pomáhat (samozřejmě to není pravidlo - to jen co vidím ve svém okolí), a tak podle mě stačí odstup 3 roky - tak bych to chtěla já. My přijedeme k bráchovi a holky jsou z Adély úplně na větvi, pomáhají, prostě je to živá panenka. Synovce teď už baví taky, ale jako tříletého by ho teda moc nezajímala, to jsem viděla, když se mu narodily ségry. Mám kamarádku, ta má dvouletá dvojčata - kluka a holku - a už tam je ten rozdíl vidět. Holčičku zajímá naše malá mnohem víc, kdežto kluk si jí moc nevšímá 🙂

kacka.va
22. feb 2008

Já spíš tím automaticky měla na mysli to, že mě každý odrazuje, abych měla mezi dětma větší než dvouletý rozdíl a argumetujou mi, že si děti nebudou rozumět.

jabber
22. feb 2008

kacka.va - no to je nesmysl, jasně 😉