Moje dieťa je jedináčik

ukana
9. máj 2007

Chcela by som sa podelit o rady s mamickami, ktore sa dobrovolne alebo aj nie, rozhodli mat jedinacika. Vo svojom okoli sa stretavam prevazne s negativnymi reakciami, ze to bude rozmaznane dieta, nespolocenske, ze bude sam v dospelosti a pod. Ziadne pozitiva. Nas maly chodi do skolky, ma kamaratov, sestra ma rovnako stareho syna, s ktorym travi vela casu. Proste sme sa tak s manzelom predbezne dohodli. Ste na tom niektora podobne? Alebo ste boli jedinacik? Je to take hrozne? Privitam kazdu radu a argument 😉

anta
5. okt 2009

Pepi, též se přidávám ke gratulaci k těhu 🙂
Jinak my taky máme jednoho chlapečka a o dalším s postupem času opravdu již s manželem neuvažujeme, sama pocházím z pěti dětí, myslela jsem si, že bych chtěla dětí jako smetí, ale bylo vidět, že jsem nevěděla, o čem mluvím 😀 😀 Ze zdravotních důvodů si to též dovolit nemůžu, dr. mě varovala před dalším těhotenstvím, že mi rozhodně druhé dítě nedoporučuje, že bych to taky nemusela unést. Původně to dokonce vypadalo, že nebudu moci mít žádné dítě, ale povedlo se a děkuji za to pánubohu a jeho příbuzným 😅 Shodli jsme se s manžou, že je to slušnej záhul s dítětem, on k němu v noci vstává, já ho mám zase celý den, takže máme rozdělené úlohy půl na půl, ale manža říkal,že už by to vstávání u dalšího dítěte neunesl jak psychicky tak fyzicky a já se přiznám, že mi Honza taky někdy slušně na nervy zabrnká, že toho mám docela dost. S manžou se utěšujeme, že už to nějak vydržíme a že to je tzv. naposledy 🙂 To nás vlastně dost drží nad vodou. Když se někdo ptá, kdy přijde další dítě, tak rovnou upřímně říkám, že nepřijde, neboť si to ze zdravotních důvodů nemůžu dovolit a víc to nekomentuji, co je komu do toho, nikomu se zpovídat nemusíme ne? Nejvíc miluji takový kecy, že jedno dítě rovná se žádné dítě. Všichni se strašně starají, co se řečí týče, ale ruku k dílu nikdo nepřidá, že? 🙂

wild.horses
5. okt 2009

aj my uvazujeme, ci priviest na svet este jednu dusicku alebo to uz nechame tak 😉 Koniec koncov este je cas 🙂

elize
9. okt 2009

anta sme na tom podobne ... s tym rodzielom, ze ja zacinam mavat obcas nostalgiu po krasnom vonavom uzlicku 😀 ... no spomeniem si na predcasny porod nasho synceka a neuveritelny strach o neho a je po nostalgii. Keby mi dal niekto zaruku, ze vsetko dobre dopadne, ze dietatko donosim a narodi sa zdrave, bez vahania idem do toho znova ... 😎

megee
9. okt 2009

ahoj holky můžu se přidat k vám? máme jednoho chlapečka a asi zůstaneme jen u něj...občas to na mě taky padne, že bych chtěla ještě jedno, ale když si představím, že by bylo stejně akční jako Dominik tak si říkám, že už bych to asi nezvládla...navíc přítel s tím souhlasí tak prostě budeme mít jedináčka 🙂

lena13
9. okt 2009

elize ten strach je hrozny to ti verim a co se stalo jestli se muzu zeptat ,ze malicky narodil tak brzy......my taky zustaneme u jedinacka-muj duvod je porod..

elize
10. okt 2009

leni mala som slaby krcok, od 7tt som bola na rizikovom a v 17tt som sa zacala otvarat a tak mi zasili krcok maternice. Od vtedy som len lezala a v 32tt mi odtiekla plodova voda. Cele tehu som sa velmi bala, mozno som to tym privolala. A tvoj porod bol tak velmi traumatizujuci, alebo ... ?

lena13
10. okt 2009

elize ja jsem ho napsala na str55,byl pro me tak strasny,ze uz druhe vubec nechci..malou zachranily 5 minut po 12h jen proto,ze tam byl lekar ,ktery byl arogantni debil a nepoznal polohu 😢 ,diky nemu jsem prisla o nadeji,ze budu mit druhe nebo se uz tak bojim,ze budeme mit jedinacka...manzel byl semnou celou dobu takze chape me pocity.......ty sis taky zkusila,hlavne,ze malicky je zdravi

caira
10. okt 2009

ja abych byla uprimna, tak kdyby nebylo manzela tak bych taky zustala jen u jednoho ditete - ja jsem sice ze dvou, ale nikdy jsem v tom zadnou uzasnou vyhodu nevidela, jak nekdo uz zminil, nasi nebyli moc majetni, takze si nemohli dovolit nam toho moc kupovat, vsechno obleceni jsem dedila po brachovi, vpodstate vsechno jako trikolka, prvni kolo atd bylo taky uz "ojety" a nikdy mi neprislo, ze to, ze mam brachu by byla jako tak uzasna vyhoda, sice se mame radi, ale jsme od sebe 5 let takze to stejne bylo jako bysme byli dva jedinacci...

manzel je ze 3 deti ( 2 roky rozdil mezi kazdym) takze si byli jako deti hodne blizci a on chtel taky velkou rodinu - chtel 3, ja jedno takze jsme se dohodli na kompromisu na 2.. abych pravdu rekla, jsem rada, ze cekame druhe mimi ale na druhou stranu mam takovy blby pocit, ze mala se ted bude muset delit o nas, o pozornost, o veci, ktere si muzeme ( nebo nemuzeme) dovolit poridit atd atd. Ne, ze bych litovala, ale kdyby tehda manza souhlasil, ze jedno nam staci tak ja bych byla spokojena 🙂

+ porod stejne jako u Lenci byla des a hruza a ted se mi uz ted klepe strachy prdel z porodu, v noci kvuli tomu nespis a porad premyslim jak to udelat abych nemusela rodit 😒 u nas to taky bylo docela za pet minut dvanact ( nechali me tlacit 2 hodiny 37 minut) nez mi pomohli ☹

enilora
10. okt 2009

Ahojte moj syn má 8r nikdy v živote som nechcela 1 dieťa.Ja mám sestru a je to tá naj osoba na svete a je mi celkom zle s toho keď si pomyslím že syn nemá nikoho..Má sesternice ktoré lúbi...ale bolo mi do plaču keď v škole do kolonky súrodenci napísal mená 2 sestriných dievčatiek..Aj by som mala druhé bábo ale sa jednoducho neviem odhodlať syn je už velký a je "samostatná jednotka" to by som vlastne mala 2voch jedináčikov lebo taký vekový rozdiel...to by asi nebol medzi nimi ktovie aký vsťah.Tiež som dlho riešila či mať druhé dieťa alebo nie ale vždy sa u nás niečo zomlelo čo ma od toho odradilo.Tvrdím že ak by mi bolo súdené druhé tak by sa to jednoducho bolo len tak podarilo ale nič také sa neudialo hoci nemám nijakú antikoncepciu a spolieham sa len na manžela.On by druhé chcel no teraz riešime vážnu manž. krízu a druhé dieťa neprichádza u mňa do úvahy teda aspon s ním určite nie... Syn nie je rozmaznaný je tretiak no nemá mobil ani mp3 prehrávač ani nijaké podobné výdobitky tejto doby nie zato že by sme nato nemali ale on to nepovažuje za potrebné je jednoduchý a ku šťastiu mu stači luk,papiar,farbičky..Ak chcete niektoré druhá bábo radím čím skor lebo potom sa už k tomu budete len ťažko dokopávať ak sa k tomu vobec odhodláte tak ako ja...

caira
10. okt 2009

enilora: urcite neni duvod aby ses citila spatne protoze syn vyrusta jako jedinacek, jak se rika, clovek mini a priroda meni a mozna mas pravdu,ze kdyby ti to bylo souzene tak by druhe mimi bylo. Erik urcite vyrusta obklopeny laskou rodicu, pribuznych a ma kamarady a vsadim se, ze nijak netrpi tim, ze je jedinacek 🙂

kamaradka ma taky klucinu uz skoro devitileteho a ted planuji snad na presrok druhe, chteli uz dlouho - nejdrive chtela ona a on ne, pak zase chtel on, ale prisel o praci a nemohli si to dovolit, pak zase ona dostala dobrou pracovni nabidku a proste porad bylo neco co tomu prekazelo...obcas to proste neni jednoduche si dite "poridit" 😉

lussy23
11. okt 2009

Ja som síce jedináčik nebola, ale vlastne som tak vyrastala. Sestra mala 20rokov, keď som sa narodila a druhá 22. 😒
No po čase som sa stala tetou , a mala som aspoň neterky a synovcov.

anta
11. okt 2009

Já prostě nemám to srdce jaksi postoupit další těhotenství s tím, že by se se mnou něco stalo a manžel by byl na dvě děti sám a kdo ví, jestli na dvě, třeba by to nevyšlo vůbec ☹ , troška zodpovědnosti taky neuškodí. Proč se hnát do dalšího, když si člověk není jistý, že to přežije 😎 A já jsem slušnej unikát chodícího robota 😅 😅

draga
14. okt 2009

holky vstupuji k vám do diskuze máme též jednoho synka, porod v 37tt ale naštěstí v poho, celé těhu super... loni jsem otěhotněla znovu a bohužel 2 dny před vánocema jsem musela podstoupit revizi...diagnoza zamklé těhu, po zvážení našeho věku jsme se rozhodli, že už druhé mimi nebude...
takže Dáal zůstane jedináček ...

aurecon
15. okt 2009

draga: A kolik vám je let, pokud to není tajné? Já budu mít asi taky jedináčka.

draga
16. okt 2009

mě bylo 37 a manželovi 38 ..víš ono nejde o to být těhu a porodit, ale co potom dál...jako mít v 50letech 10 leté dítko mi připadá divný...sice dneska je trochu jiný trend a plno starších rodičů...ale nemyslím si, že to je úplně to nej 😎

berenika39
16. okt 2009

draga, divný to je, ale stráááášně hezký....je mi 40 a mám 14m prcka, když bylo staršímu 15-17 roků, věděla jsem, že bude jedináček, ale prostě jsem si říkala, že můj život už nabral jistej směr, dítě velký, já pohoda, práce, zábava.
No a hele, je to tady, ani nevím, jak se to seběhlo 😀 😀 .

Je fakt, že po tolika letech ten sourozenec není to pravé - jsou to dvě samostatné jednotky, ale i tak s enavzájem milujou a jsou zlatý, když se mazlej a perou.

Navíc je my sampatická myšlenka, že až mladší bude mít starosti a my už třeba "nebudeme v kursu", bude se moct obrátit na dospělého, zkušeného bráchu, že bude jeho vrba, že bude mít oporu. Doufám, vím, že se to předvídat nedá.

fra
23. okt 2009

bola som jedinačik... nebolo to zas také hrozné, človek sa naučil fungovať sam s dospelymi, ale celé detstvo som veľmi tužila mať brata prípadne sestru... aj teraz mi to chyba, ked vidím, ake dobre vzťahy maju kamoši a kamošky so svojimi surodencami jednoducho je to krv z vlastnej krvi ... mať surodenca je další rozmer života, ktorý by som svojmu dieťaťu- ak by to nebolo nesplniteľné alebo nemožné- určite dopriala ... vždy som zavidela kamoške, ktorych bolo doma 6, ale rodičia to zvaldali s bravurou... jej okrídlená veta "no a čo, tak sa trochu potlačíme" a plno smiechu, vždy sa jej mal kto na ulici alebo v škole zastať... kvoli tomu, aby som žila pohodlne a relativne blahobytne by som svoje dieťa o surodenca 100% nepripravila... ked sa však nedá zo zdravotnych alebo inych dovodov, aj jedinačik može byť štastný...

evitkamalicka
23. okt 2009

aj ja som jedinacik a preto viem, ze jedinacika nechcem, chcem viac deticiek

vevusiatko
23. okt 2009

evitka aj vy sa snazite tak skoro 🙂)

marky29
23. okt 2009

Ahoj holky, přidám taky svůj příběh,já sama jsem ze dvou dětí,mám mladší sestru a jsem za ní ráda. U nás to dlouho vypadalo na jedináčka,syn byl hodně hyperaktivní,takže jsem se v jeho 3 letech rozhodla vrátit zpět do práce,drželi mi místo,takže ani nebylo celku o čem přemýšlet,pracuju jako účetní, po dvou letech v práci jsme se nakonec rozhodli,že jedináčka ne a začali jsme na miminku pracovat prvně to nevyšlo (zamklý potrat),ale podruhý se na nás štěstí usmála,sice celé těhotenství bylo děs,až do 20tt jsem ho proležela,ale dneska jsem šťastná,že jsme se pro druhé dítko rozhodli,s Honzíkem jsou od sebe skoro o 7 let ,ale i tak to jsou skvělý parťáci a Honzis si taky už zvyk že svět se netočí jenom kolem něj,ale že je tu i další človíček -jeho sourozenec. Nikdy jsem tomu nevěřila ale přísloví jedno dítě=žádné dítě je svatá pravda s dvěma dětmi se všechno otočí úplně někam jinam,kor když jste byli zvyklí ,že máte soběstačné dítko,které už se samo nají atd .a vy jsi ho v uvozovkách nemusíte všimnout. Je fakt ,že jsem do všeho spadla znovu od začatku,ale tim víc si to užívám a vim,že už se to nikdy nevrátí,výhodu teď momentálně vidim v tom že syn chodí do 2.tř.ZŠ a já mám čas jak na něj tak na malou.Ale každý má samo svůj názor já napsala jen ten svůj a neměnila bych,jsem šťastná ,že je oba mám.

michalag
23. okt 2009

rtátéttn§jnôj366ztigzítgéz=éolvptptpokdoiototpzpzpzúupuloozziuoiiuouo 😕 😕 😕

zelmirka1
23. okt 2009

ja sa pridam tiez mam prve dietko trosku neskor a dalsie neplanujeme...cakali sme 9 rokov nanho a sme velmi stastni a priznam sa ze mi to nepadne dobre ked mi kazdy rozprava ze rychlo majte druhe ved nemoze byt jedinacik
a ze bude chudacik....jasne ze je fajn mat surodenca aj ked...napr. ja som mala brata ale tragicky zahynul takze som ostala sama, velmi mi chyba ale napriek tomu si myslim ze aj jedinacik moze byt v pohode a stastne dietko no nie?
neviem ci by som si trufla na dalsie, ked som riesila ci ist na amniocentezu a ze napr. moze byt postihnute tak to bolo fakt desne.

roasha
24. okt 2009

zelmirka,presne tak,aj my mame jedinacika,a dalsie tiez neplanujeme.
trapne reci,alebo vyplestene oci,ze viac neplanujeme.....je to kazdeho vec,ja sa tiez nestaram,nech ma kazdy tolko deti,ako sa mu paci....vzdy lepsie,ako mat viac deti,a nestarat sa o ne 😝
neviem kde ludia beru "to",ze je normalne mat dve a viac detí. 🙄

anta
24. okt 2009

Zrovna jsem to nedávno říkala své sestře, že další dítě mít nebudeme a ona hned, že to Honzovi bude líto, že nebude mít sourozence, že si nebude mít s kým hrát, jenže asi tolik mu to líto nebude, když nebude vědět, jaké to je mít sourozence. Ona sama děti nemá a bude mi něco vyprávět 😀 😀 😀 Jestli bude trochu po mně, tak se nebojím, že by si nenašel hoooodně dobrýho kamaráda, se kterým bude moci trávit spoustu času 😉

vevusiatko
24. okt 2009

😀 Inak ludia si asi stale nieco najdu lebo na mna kazdy zase plesti oci, ze chcem aspon 3 😀 😀 😀

anta
24. okt 2009

Nechť si lidi trhnou ploutví, nezáleží mi na tom, co si myslí, záleží mi na tom, abych byla schopná se nadále dobře starat o rodinu, to je pro mě nejdůležitější než kecy lidí 😉

konoupek
24. okt 2009

Jo holky jedno je málo a tři už moc,když nemáš dvě tak si divná,tak ,jak tak.My máme taky jen jedno a druhý neplánujem aspon ne v nejbižších pěti letech.Jestli vůbec někdy....

draga
25. okt 2009

tak tak ...nějak jsme se rozhodli a tak to bude, taky si říkám, lepší jedno než žádné...navíc v dnešní době... sourozenec je sice fajn, ale nikde není psáno, že zrovna sourozenec je ten nej na světě, znám plno případů, kdy se pěkně nenávidí ...což je smutné 😔

inkinka
26. okt 2009

anta, v tom máš pravdu, že mu to asi nebude ľúto, presne to mi povedala moja už veľká dcéra, že to nevie posúdiť, či jej chýba súrodenec, pretože nepoznala, aké to je ho mať.

koccour
29. okt 2009

Já se přidám, taky neplánujeme druhé dítě. Manžel má z předchozího manželství děti, tak by těch dětí bylo moc. Já osobně mám o 9 let mladšího bráchu a jsme každý jinde, v podstatě dva jedináčci. Ale když někde řeknu, že chci jenom jedno, tak se všichni divý, nromální je mít dvě, protože to všichni očekávájí.