• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame:  Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Obdobie vzdoru u dieťaťa. Ako si s tým poradiť?

4. júla 2016 
fairy: z mé zkušenosti s mojím dítkem můžu říct, že vždy když Míša jídlo odmítal, měl k tomu důvod - nemoc. Ze začátku z mé nevědomosti jsem ho nutila, ale pak jsem pochopila že to byla chyba a nedělal to jen tak pro nic za nic :wink:
16. feb 2010 o 07:47  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
eppi :pensive: NA tom něco bude.
Tento týden jsem jaksi dobře naladěná a i Ája byl včera a dnes zase v pohodě. tAkže se snažíme,oba :slight_smile:
A děkuju :slight_smile:
16. feb 2010 o 18:36  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Jinak se teda snažím nezakazovat, neomýlat slůvko ne. Snažím se mluvit v krátkých a holých větách.Opakovat, mimika obličeke. A v nejhorším případě izolace :wink:
16. feb 2010 o 21:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
pavli05: tady u nás v baráku je to normálně na chocholouška, z každé domácnosti se mi tady mísí dohromady samé hádky, urážení, ponižování, fyzický či psychický teror všech věkových skupin :angry: už aby se dalo chodit na delší dobu ven! Lidi mějte se proboha rádi a tolerujte přání svých nejbližších. Už jsem to musela normálně napsat. To je na založení diskuse !!! Omlouvám se za odbočení od tématu, ale myslím že až tak daleko jsem neodbočila ... :pensive:
21. feb 2010 o 15:13  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
eppik.m - napsala jsi to moc pěkně, lidi by se opravdu měli mít více rádi a nebýt tolik bezohlední k sobě, děti jsou opravdu naše zrcátka a když je doma dusno, tak to dítě to prožívá ještě hůř než my dospělí, protože si s tím neví rady. My se teda občas s manžou taky poňafeme, ale je to spíš z únavy a ne, že bychom se neměli rádi. Dokonce i cizí lidé o nás říkají, že jsme příšerní pohodáři včetně kluka :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
Sama jsem si to uvědomila teď, kdy jsem se bála, že jsem vážně nemocná, tak jsem "přeházela" hodnoty a vážím si toho, že jsme vlastně všichni zdraví (občas až na tu hlavu :grinning: :grinning: )
Já také Honzíkovi pořád všechno opakuju a občas mě to teda nebaví pořád říkat to samé :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile:
22. feb 2010 o 10:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahoj, třeba to někomu pomůže, celkem logické vysvětlení....u nás se ted potkalo mírné vztekání s příšerným zoubkováním, tak krom trpělivosti nepomáhá vůbec nic...a ještě ta zima....mám docela deprééééézi :rolling_eyes: :rolling_eyes: :rolling_eyes:

http://www.fisher-price.com/fp.aspx?st=170660&e=expertadvice&content=196353
5. mar 2010 o 09:52  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Děkuji za pěkný odkaz Bereniko a že se tedy moc hodí...Období vzdoru začalo u dcerky jen před pár dny :frowning2: :frowning2: a musím tedy říci, že mi to stojí ale hodně trpělivosti a nervů :unamused:
5. mar 2010 o 11:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte ja mam nasej slecny tiez uz dost, uz asi mesiac mame obdobie vzdoru, prvu fazu sme mali cca okolo 10 mesiaca a to som si myslela ze snad horsie to nemoze byt a predstavte si moze :frowning2: . To co robi teraz je hrozne, mame to v kombinacii se zubami jak berenika, akurat ze slecna se vzdoruje fajnovo. Uz fakt neviem ako na nu. Davat po zadku jej nechcem lebo to efekt nema, vysvetlovanie tiez nezabera. Fakt to chce hodne trpezlivosti, uz si musim kazdy den varit medunkovy caj na ukludnenie inak by som sa z nej asi zblaznila :unamused:
5. mar 2010 o 20:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Beren, článek moc hezkej! :wink: . U nás je zrovna teď rozjetej negativizmus a žárlivost :sweat_smile: ... taky lahůdka :grinning: .
5. mar 2010 o 20:38  •  2 deti  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
:wink: :wink: , článek dobrej, já ho snad i chápu :grinning: , už jsem toho četla moc, ale praxe....nějak kulhá :grinning: . ale na obranu petra musím říct, že u něj se to projevuje hrozně mírně, jen si tak brouká pod fousy NE,NE,NENE....miluje koupání s tátou, řekne mu - jdem cákat - a petr: ne. Když už ho chytne amok, tak vřeští, ale takovým tím umělým řevem, mačká to ze sebe :grinning: :grinning: . Je problém se s ním ted na něčem dohodnout, když všechno je NE. Dokonce když bulí v noci kvůli stoličkám, dělá, že nechce přitulit k nám do postele...to už je dost :wink: .
Venku to je klasika, jdem tam, ne tam. Ne. Jdem tam. Kam? Táááám....do protisměru :grinning:.
Nevím, co si počít, když jde spát a sedí. Padá na stranu, ale z principu si nelehne, to by odporovalo vzdoru. Tak si k němu lehnu, on sedí, pak na mě upadne a já čekám, až usne tvrdě a vyplížím se z pokojíku. Ale je fakt, že tohle jsou problémy nula nula nic, hlavně že jsou zdravý.

berynka, tak já ještě počkám, až bude hůř a pak se budu doopravdy rozčilovat :rolling_eyes: :rolling_eyes: :grinning: .
5. mar 2010 o 23:01  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Príspevok bol zmazaný adminom, lebo nespĺňal pravidlá fóra. Porušoval pravidlo "Nevkladaj kontaktné údaje firiem".
5. mar 2010 o 23:16 • janka313
No holky jak si to tady čtu, tak se mám na co těšit... :grinning:
Už se mi malý taky začíná pěkně projevovat. Uvidíme, co se z toho vyvrbí :slight_smile:
Zatím se to dycky snažím nějak ututlat, nebo si jej nevšímám... :grinning: Na to kolik má tak mi to připadá docela brzo... :unamused:
Jinak bereni, jak uspáváš malého, musíš u něj být pokaždé než usne? Sice je to trochu mimo téma, ale... :confounded:
Mi malý usne jedině se mnou nebo tatkou. Když ho dám do postýlky, je hned na nohách a začne řvát a nepřestane, pár krát jsme to zkoušeli, ale dycky se začal zajíkat tak jsme ho vzali do naší postele a uspali tak a přendali do postýlky. Nevím jak ho to odnaučit... :unamused:
7. mar 2010 o 23:51  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
matra, já to řeším "podle potřeby", nekdy je tak utavenej, že ho uložím, třeba mu řeknu že si jdu jen dát kafe, prostě něco, co pochopí, odejdu a do pár minut spí. někdy je rozjetý, tak si k němu prostě jeden z nás lehne, on se přitulí a spí. ale je fakt že petr je už větší, nechá si všechno vysvětlit, ale prostě to asi potřebuje, hezky se mu usíná a nám je to taky příjemné.
v postýlce byl úplně v poho, tam se zavrtal, ale má už delší dobu velkou postel tak pochopitelně vyleze a přijde za náma, pusu od ucha k uchu, třeba nám nese něco ukázat, aby jako měl důvod:slight_smile:)), to nám trvalo asi měsíc než jsme ho odnaučili, ale dalo se to, třeba jsem číhala za dveřma a jak se vyplížil, hned jsem ho vrátila zpátky, nechtěla jsem, aby si na to zvyknul. pochopil a nevylejzá.
nemyslím si že je něco špatného na tom, když usíná přitulenej u rodičů. neber mu to, potřebuje to a není to napořád. rozhodně lepší spí, když usne štastnej, než ubrečenej a plnej strachu, kde je máma a táta........

ted pomalu zkoušíme před spaním pohádku, prohlídnem knížku, kterou si vybere a chci ho pomalu naučit , že po pohádce se spí a nemusíme tam být, ale nelámu to přes koleno. Mě s ezatím vždycky osvědčilo se řídit tím, co on potřebuje (neříkám - co on CHCE), mezi prvním a druhým rokem je děsně důležitý období, začínají být samostatný a přesto se nechtějí vzdát náručí maminky,tak mu to dopřávám.
8. mar 2010 o 12:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
k tématu: :wink: :wink: , pokud se tedy čertí, že ne ne ne nebude ležet, pak tam s ním vždycky zůstanu, to by bylo divadlo a i se bojím, že bude skákat po posteli a sletí na hlavu:slight_smile:.
8. mar 2010 o 12:35  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Bereni, díky, já se taky řídím, tím, co poznám že asi chce,plakat ho nenechávám, to bych nemohla.
Čekám na to, že časem bude více chápat, a tulit se spolu při usínání opravdu nebude navždy... :frowning2: A štastný s náma je... :slight_smile: Má pořád pusu od ucha k uchu :grinning:
Ale už se nám občas daří usínat bez prsu, tak to bývá lepší...
No a s tím čertěním, tak to bud zahrajeme do autu, že to nějak jakoby uakecáme, zahrajem, a je klid nebo jej nechám tak a odejdu a hon to přejde..,
8. mar 2010 o 20:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte maminky. :grinning:
Prišla som si sem pre radu. Pretože už neviem ako dalej z našou mladou slečnou. Má 21 mesiacov ale je to čert. Je veľmi vzdorovita, tvrdohlavá, neposlušná a asi aj rozmaznaná. :confounded: Asi sme z manželom urobili chybu ked sme jej od malinka všetko dovolili a povolili. Teraz som prišla s nou z vonku to bola riadna drina. Rano vsttáva o pol ôsmej celý den vyvadza stale ju musím kontrolovať hračky jej nič nehovoria ma ich tolko že by sme mohli zásobovať jednu škôlku, ju zaujimaju iné veci ako vylliesť na stolík, alebo skakanie z postele, keby som k nej nedobehla tak ma hlavu rozbitú, alebo dnes zobrala dcére lesk ružový a ponatierala žltú stenu no krása, v nedeľu namalovala zas na druhú stenu akože mačku xixix čarbanice na pol chodby no hrúza a to som bola len na WC minutku. Ked jej pekne poviem že nemôžeš také veci robiť tak to just urobí ešte biť ju nechceme a nič nepomáha. No a to ona už nechce vôbec cez den spávať takže celý den za nou sliedim ako pes ked varíme tak ju držim na rukách aby niečo zas neviviedla. Prosím porradte čo robím zle alebo čo robiť aby bola aspon trošku dobrá :frowning2:
Inak je veľmi šikovná od novembra už nemá plienky cez den na noc jej davam, vie rozprávať všetko aj to čo nemá xixiix, básničky, pesničky vie ako sa volá kde býva, venujem sa jej naozaj 24 hodín, ale už neviem ako dalej už nevladzem stale striehnuť. Manžel ma posiela k lekárrke nech ju dam vyšetriť ale čo jej mam povedať že je zlá? Ved čo si pomyslí? Dík za radu.
9. mar 2010 o 17:12  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
pizzamati, vraj ak majú deti priveľa hračiek, tak ich to viac ruší ako im pomáha...nevedia, s čím sa hrať, nevedia si vybrať...ich pozornosť je veľmi rozkúskovaná...viem, že to nie je jediný dôvod toho vzdoru, no to môže prispieť k tomu, že sa nehrá, len "robí zle" :sweat_smile:

My máme 20 mesiacov a u nás je to tiež niekedy veselé, ale veci ako napríklad: chodenie po posteli, lozenie na stolík a pod...sme riešili v 14 mesiacoch, keď začal malý chodiť. Vtedy to pár dní trvalo, aj sme si pokričali, aj si malý poreval z hnevu, ale pomohlo. Zákazy platia dodnes. Teraz síce už provokuje a občas naznačí, že ide urobiť niečo, čo nesmie, ale vždy je to také okaté - ešte sa na nás aj s úškrnom pozrie, či ho sledujeme :grinning: a potom si sám povie, že "nono", ja mu to zopakujem a pripomeniem zákaz "na stolík na nelezie!" a drobec pekne zlezie a ide si po svojom :wink: A ak náhodou prepískne a po tej posteli sa premáva, či sa nebezpečne šiali, tak okamžite prestávame byť kamaráti :rolling_eyes: - je dôrazným hlasom upozornený a veľmi rýchlo pevným pohybom z tej postele zložený. Ak totiž dieťaťu "pekným hlasom" povieš zákaz...dieťa z toho figu má :stuck_out_tongue_closed_eyes:

Oveľa horšie sa odbúravajú veci, ktoré dieťa doteraz robiť smelo...resp. mu neboli dôrazne zakázané a na ktorých sa ešte zvyšok rodiny smial....dieťa fakt nechápe, prečo doteraz mohlo a zrazu nie - tam treba väčší boj a dôraz na zákaz - ja by som asi fakt skúsila pevnejšie pritiahnuť oprátky :unamused: Nehovorím o trestaní, ale o tom, že ak 100x na just vylezie na stolík, tak jej to 100x zakážem a "násilím" ju z tade stiahnem, resp. ju dôrazne zastavím už pri pokuse niečo podobné robiť.

veľa pevných nervov a trpezlivosti želám.
9. mar 2010 o 19:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
lalus pekne si to popísala,ja sa len pripojím...Čo sa tých hračiek týka,súhlasím s lalus a kamoška mi hovorila,že jedna jej príbuzná to robí tak,že nechá synovi len desať hračiek na hranie a ostatné schová a po týždni ich obmení.Ten malý sa im zakaždým tak poteší,ako keby boli nové.Tak skús.
A čo sa neposlúchania týka,ja to robím podľa vzoru supernanny-čo som pozerávala na nemeckej tv,a to tak,že keď robí syn niečo čo nesmie,tak prísnym tónom mu to zakážem.Keď neposlúchne,ešte mu to zodva razy zopakujem,a keď ani tak neprestane,tak mu poviem,že napočítam do troch a keď neprestane ide do kúta do chodby. Počítam 1,2,3 a keď ani tak neposlúchne,zavriem ho do chodby a tam musí byť tolko minút,kolko má rokov,čiže keď bude mať dva roky,tak tam býva dve minúty.Aj keď reve jak tur,aj tak neustúpim a musí tam tolko vydržať-nesmie sa ustúpiť,treba byť dôsledná.Potom obyčajne,keď ho od tiaľ prídem zobrať opýtam sa,že či už bude poslúchať a on vždy prikývne že ano a už si viac nedovolí,a život ide ďalej,akoby sa nič nestalo. :wink:
10. mar 2010 o 13:23  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ja tiež malému mením hračky... začala som to praktizovať asi od 9 mesiacov...teraz má hračiek viac ako vtedy a nechám mu ich dlhšie (teraz ich mal 2 mesiace) ale stále obmieňam. Dlhšie - niekoľko obmien - mu nechám len veci s ktorými sa denne xkrát hrá a ktoré fakt cielene vyhľadáva. Teraz som mu napr. po 7 mesiacoch vzala jednu vkladačku, ktorú denne dokázal vkladať aj 6x :sweat_smile: Dostal totiž novú a ešte jednu má vyloženú, tak nech má zmenu. Keď mu ju o mesiac zas vyložím, tak sa poteší a bude vkladať do povkladania :grinning:
10. mar 2010 o 18:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte

hm to obmienanie hraciek ma nenapadlo, no my máme teraz svoje favority a na ostatné i tak kasle.
ad nesposluchanie. U na tiez nic nepomáhalo, no tusím dva mesiace do zadu manzel vymyslel urobiť polepšovňu z postielky resp. spálne. ak neposlucha a nepomáha ani rázne upozornenie tak dieťa vezmem a dám ho do postielky, tam si chvilu poplace pridem sa spýtať či už bude dobrý ak prestane plakat tak je dobre ak nie tak ostava dalej. max. 5 minut, zas nie som macocha. Takýmto spôsobom sme ho odnaučili prepínat programy na televízori, liezt na stolík a skrine. NO je pravda, ze je to o pevných nervoch. Ja som to už aj obcas nezvladala, no manzel sa nevzdal a velmi to pomohlo. teraz sa ho už len spýtam, či chce ist do postielky a rozmyslí si, či čosi vyvedie ak nie tak postielka to istí.
10. mar 2010 o 20:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tak uz je to aj u nas :rolling_eyes:
dnes sme sa chystali ist von a ona si proste vzala do hlavy, ze si zoberie so sebou pastelky...
ked som jej vravela,ze pastelky nas doma pockaju /po dvore beha, tak som sa bala, aby s nimi nepadla, spustila taky rev, ze som nevedela co s nou, dokonca sa trochu povrackala :confused:
vysvetlovanie vobec nepomohlo, proste revala, hadzala sa na zem... no horor...
nakoniec som ju vyzliekala a von sme isli o hodinu...

fakt neviem, co na tieto jej nalady robit :unamused:
12. mar 2010 o 21:36  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
lalus, tenhle názor sdílím :wink: . když to jen trochu jde, všechny ty nebezpečný akce hned, jakmile to zkusí poprvé, vysvětlit, případně striktně zakázat a už ho to prostě nenechám udělat. máme to stejně - na židli se nestojí, ale sedí, na posteli se nelítá, ale válí a spí a mazlí a čte :wink: , v botách od bahna se nelítá po bytě, jídlo se nehází na zem...nechce to těch zákazů moc, pak v tom mají hokej, ale někdy to prostě už z bezpečnostních důvodů je potřeba. tím, že jsem hned na začátku nastavila nějaký pravidla jsem si doufám ušetřila část nervů v tomhle vztekacím období, protože neřešíme lezení kam nemá,hlínu v kytce, jídlo všude a tak. přesně jak píšeš, jde to zkusit, kouká na nás, jestli by to neprošlo, sám si řekne nene a neudělá to, pak jde za mnou a chce pusu :wink: :wink: , přesně chápe, o co jde.
dobrý je mít k těm zákazům mít variantu, jak to nahradit, nesmí lézt na parapet (židle,topení,okno :rolling_eyes: :rolling_eyes: :rolling_eyes: ), ale má pod ním stupátko z koupelny, aby viděl na větrník :wink: :wink: .


no a stejně, i když je petr úplnej pohodář a nezlobí, klasicky se začal vztekat jak blázen, a to tak, že velmi. oblíkat-ne,koupat-ne,krmit-ne. nejdřív pláč, pak hysterie,pak nucený řev, zalehne na zem na břicho, buší nohama a hází, co je po ruce. a je to takový to vztekání z trucu, nestává se to, že by něco chtěl a nemohl to mít, to si nechá vysvětlit, ale jen tak, asi četl o období vzdoru tak to aplikuje, prevít jeden mrňavej.
zatím je to tak dva týdny, řeším to naprostou ignorací, odcházím. do deseti minut je u mě, nese nějakou hitovku hračku a usmívá se. další oblíkání to samé....hysterie.

moje nervy.
omlouvám se za román. potřebovala jsem se vypsat.
12. mar 2010 o 22:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
berenika, dík za podporu a vitaj v klube...u nás presne toto, čo máte teraz nastúpilo veľmi prudko (v 17 mesiacii - to bolo zopár záchvatových scén) presne v 18 mesiacoch (na deň presne :angry: ) a mali sme veľmi, veľmi, veľmi zlý týždeň :angry: :angry: :angry: od rána do večera nejakých 7 dní v kuse len nervy, rev, hádzanie hračiek, nervozita, hádzanie sa o zem, trieskanie do čoho išlo a samozrejme bolo všetko "nie"....som si hovorila, že to musel niekde prečítať, že v 18 mesiacoch začína obdobie vzdoru :grinning:

ale smiešno mi nebolo, lebo nebolo počas dňa chvíľky na vydýchnutie a fakt som nevedela, dokedy vydržím s nervami...vďaka Bohu sa to unormálnilo....teda sú lepšie aj horšie chvíle, ale stačí, že po dvoch nervných dňoch máme jeden pekný, usmievavý a kamarátsky a hneď sa mi ľahšie žije a ďalší deň "pes" mi nepripadá taký hrozný :wink:

takže len vydržať, ono ho to prejde a potom sa už bude hádzať o zem ako normálne dieťa - teda nie stále :sweat_smile: niekde som čítala, že normálne v 18 - 24 mesiacoch je až do 5-7 záchvatov vzdoru denne...samozrejme párminútových...ak to trvá hodinu, problém je asi inde :confounded:
12. mar 2010 o 23:27  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
přesně!!!! to jsem si taky říkala, on snad našel ten článek, co jsem sem dala...škoda, že to nepřelouskal celý...viděl by, že se snažím ...tak jak píšeš, přesně v 18ti měsících a je to tak týden, co se fskt dává záležet, aby postupoval podle návodu.....

Petr tedy asi díky své klidné a mudrlantské povaze po tátovi to celkem nehrotí, prostě se předvede v pplné kráse a netrvá to dlouho, pár minut. Pak jak když mávneš a přiběhne, jakoby nic. Tak hned taky nasadím úsměv a tulení :wink: , aby pochopil, že tak je to lepší pro oba. No jo, asi jen trpělivost. samozřejmě se do těch nejhorších dnů trefil brácha s horama a táta s dohánením zakázky se skluzem 14 dnů, takže doma nikdo :rolling_eyes: :rolling_eyes: . Plus auto v servisu, startér, takže ani nějaké výlety, návštěva, herna.....nic. Ale už je dobře, táta i brácha doma, auto uzdravený. Aspon tak. Znáš to, když se něco.....tak pořádně :wink: :wink:
13. mar 2010 o 11:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte..tak unas sa to spustilo na plne obratky..stale len mrnci,nervaci popripade vrieska,hadze vsetko okolo seba..ked sa snou chceme hrat,tak ona nechce,sama sa tiez nechce hrat..uz sme s mm z toho zufali..ked ju ulozime spinkat(s tym nastastie zatial problem nemame..klop-klop),tak nas neskutocne bolia hlavy.. :unamused: ..nic ine nam nezostava.len dufat,ze to coskoro prejde..dufame,ze coskoro.. :wink: ..
13. mar 2010 o 16:38  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
este som zabudla povedat,ze sa nam zacala aj vyzliekat..vyzlece sa aj 10x za den..a ked ju chcem obliect,lebo my byvame v dome,ktory neni najteplejsi,tak jak keby sme ju z koze drali.. :unamused:
13. mar 2010 o 16:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
no my sa jedujeme už dlhšie ale zistila som že sa snim celkom da.niekdy nie krikom ale prefikane.pekne chce pomahat.tak že ak chcem aby hračky upratal tak nepoviem uprac hračky ale pekne patko podaj mi prosim tu hračku ... dakujem..pekne ho pochvalim ako pomohol maminke a je cely štastny. a tak to ho postupne využivam.heh :sweat_smile: .aj ke dma take demolačne nalady viac krat denne a nejako sa mi nedari vyhnut sa im.trochu sa pohrame a zmierni to.hlavne večer ked už je ustaty tak je to uplne hrozne .človek by ho musel len upozornovat a čim viac zakazujem tym viac beha ako zmyslov zbaveny.tak že moj receptik je zatial zaujat ,dat robotu(preto že mne sa hrat proste nevie)dufam že sa mi to neppokazi ked že som sa pochvalila: :sweat_smile: a ešte nam celkom pomaha ked poviem že sa maminka nahneva a odide preč a ostane sam.ked už neviem čo aby sa dal do kožy.
14. mar 2010 o 22:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ozivujem temu....moj maly zacina akosi sa vela hnevat, ked mu nieco nedovolim zacne riadne plakat, alebo sa dokona uz hodil o zem, normalne sa mu nieco znepaci a lahne na zem a krici...sa mi to zda dost skoro v roku a pol ci nie ? aj vonku casto nechce ist mojim smerom a vytrhne si ruku, jeduje sa veru paradne...ako to riesite ? casto pomoze zaujat niecim inym ale nie vzdy sa to da
31. mar 2010 o 23:19  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
zelmirka...v roku a pol to vôbec nie je skoro...ide presne podľa vývinových tabuliek :grinning: :grinning: :grinning: aj ten môj fešák ich preštudoval a v 1,5 roku začal s trieskaním sa o zem.
a ako to riešime? poprečituj 1-2 stránky dozadu....ale v princípe len vydržať, nepovoliť, izolovať, objať....zaujatie niečím iným pomôže len pri "slabšom" záchvate vzdoru, silnejší jednoducho musí prejsť :wink:
1. apr 2010 o 08:38  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Holky da se tohle aplikovat i u rocniho ditete? nechat ho proste vyztekat? Ono to nekdy fakt jinak nejde.. kdyz se ho snazim zabavit necim jinym spusti jeste vic.. nebo proste kdyz se snazim delat cokoliv.. tak radsi odejdu a necham ho at si zuri...
1. apr 2010 o 11:28  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok