• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Obdobie vzdoru u dieťaťa. Ako si s tým poradiť?

4. júla 2016 
@xsuzzi tak náš malý taký rád ječí, podle mě to dělá, aby na sebe upoutal pozornost, ještě máme menšího prcka, tak to s tím ječením byla fakt síla, trochu se nám to podařilo zredukovat tím, že ho posíláme se vyječet do ložnice, ne vždy to funguje, ale většinou jo, sám se tam zavře, poječí si a příjde v pohodě. Jinak to já sám je asi taky normální, u nás chce dělat sám všecko jenom ne to, co má, třeba jíst sám, ale už se to lepší, ale jinak jak není po jeho, tak hned hysterický řev. Na zadek u nás nemá efekt, je to ještě horší, řve pak víc, nevím jestli je to dobře, ale funguje spíš to, že když nepřestane, tak např. nepůjde ven, k babičce nebo tak něco. No a taky často dělával že chce čaj, donesu ho, už ho nechce a chce kakao, chce ven, nechce ven, jak píšeš, ale asi je to fakt je jenom období, protože už je to mnohem lepší. U vás je to asi o to horší, že všichni byli zvyklí na hodného chlapečka, náš se začal takto projevovat "postupně", tak to nikomu nepřišlo. Ale neboj, to přejde :wink:
21. aug 2010 o 21:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ivi děkuju :slight_smile:
21. aug 2010 o 21:15  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@xsuzzi - já bych řekla, že to bylo pro vás tak šokující, že jste tome nějakým způsobem přidali na vaší pozornosti a to se malému zalíbilo, proto to pořád opakuje (šokuje tím okolí, poutá pozornost, vzbuzuje vaše emoční reakce). Určitě bych ho za to nekárala, jen bych trpělivě pokaždé, když zaječí, opakovala, že že takový jekot vám je nepříjemný, bolí z toho ouška, že maminka a tatínek taky mluví spolu normálním hlasem /a to, co ječí bych neplnila - tedy když zaječí, že chce napít, tak nedostane pití..../. U nás to tak aspoň funbuje, že když něčemu věnuji příliž velkou pozornost, začne to dělat pořád a pořád....Ale chce to i vysvětlení co je správné (raději co je správné než co je nesprávné - tedy neříkat - nech toho, neječ, není to hezké, ale říct mu, jak se při tom cítíte a co má správně dělat). A na zadek bych mu určitě nedávala (a nikomu to nedovolila). Všem bych vysvětlila, ať říkají to samé (třeba babičky, dědečci)...
22. aug 2010 o 00:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@blandik tak u nás teda vysvětlování, že někoho z toho ječení bolí hlava nebo že vzbudí bráchu absolutně nefunguje, dívá se na mě a ječí dál. Ale jinak souhlasím, že když zaječí, že něco chce, tak mu to nedat, až si o to pěkně řekne.
22. aug 2010 o 00:11  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@xsuzzi Naše malá taky zkouší, co jí dovolí hlasivky, a to má 21 měsíců. Dělám to, co píšou holky, pokud ječí, že něco chce, dostane to, až se uklidní a řekne to normálním hlasem a pěkně. Vždycky jí řeknu, ať po mě nekřičí, že já po ni taky nekřičím :grinning: Ale osobně si myslím, že je to jen období a že to přejde (aspoň teda u vás, u nás se to asi ještě pár měsíců bude zintenzivňovat). Ale určitě nemá žádný účinek fyzický trest. Vykázání do pokoje, ať se tam zklidní, si myslím úplně stačí. Ale asi to nenechávat bez povšimnutí...
22. aug 2010 o 13:36  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@ivika18 - já myslím, že nemá cenu vysvětlovat zrovna, když ječí - ais jsem se nepřesně vyjádřila. Ale vysvětlit, až doječí, až se ukldní. Pak mu to říct, že to je pro vás nepříjemné, že vy taky neječíte na sebe. Že se může bráška probudit a bude nazlobený, nevyspaný..nebude si chtít hrát... určitě to nezabere hned napoprvé, je třeba říkat vícekrát. Každopádně bych to říkala klidně, abych tomu nepřidala na atraktivnosti. Tedy u nás to aspoň tak je, že když něco chci moooc odstranit z jeho chování, konání a mám pocit, že přeci už kurnik šopa dost - pak ho to teprve začne bavit, pozoruje mě, co já na to....
23. aug 2010 o 20:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@blandik tak to jo, já jsem to špatně pochopila, když vysvětluju potom, tak to efekt trošku má, ale přijde mi, že je mu jedno, jak zareaguju, hlavně že na sebe tu moji pozornost upoutal, to vykázání do jiné místnosti na nás platí nejvíc. Nebo si toho nevšímat, ale malej má výdrž - narozdíl ode mě :wink:
23. aug 2010 o 20:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Čaute kočky, potrebujem morálnu podporu, mám pocit že som zlá matka, lebo môj syn kvôli každej somarine vreští, vykrikuje a nepomáha ani vysvetlovanie, ani objatie ani po zadku, jediné čo väčšinou zaberie je že ho na pár minút zatvorím do detskej nech sa ukľudní a potom je ok. Ale to by musel byť zatvorený sám takmer celý deň, hysačí kvôli prebaľovaniu, kvôli obliekaniu, dnes nám spravil hysák v obchode lebo on chce džúsik (samozrejme okamžite), nepomohlo vysvetlovanie že zaplatíme tete pri pokladni a potom mu ho dám. Drobec má 22 mesiacov a predtým taký nebol, takže viem že len skúša, prečítala som všetko čo sa mi dostalo do rúk o výchove, takže sa snažím aj všetko možné skúšať, či naňho niečo nezaberie, ale verím, že z toho vyrastie. Mali aj vaše deťúrence takéto šialené obdobia? Už sa z toho nášho krpca ideme zblázniť :slight_smile: si neviem predstaviť že by som mala dvojičky (hlboký obdiv všetkým ktorí majú viac ako jedno dieťa v podobnom veku :wink: ).
1. sep 2010 o 20:21  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
zuzu
mluvíš mi z duše. zajímalo by mě co napíše někdo zkušenější....prý je to jenom období, taky doufám!
u nás někdy pomůže domluva, někdy odvést pozornost, ale často je to řev...nám to začínalo postupně, a ted z ničehonic přitvrdil, že je to fakt o dost horší. a taky se ze dne na den rozhodl, že nebude spát. nakonec usne velmi pozdě a večer tím pádem taky, páč je to posunuté...přece děti spějí tak do 3 let po obědě, že?
1. sep 2010 o 20:35  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
nikdo nic nenapsal... :frowning2: škoda..celkem by mě zajímalo jak na to. :slight_smile:
2. sep 2010 o 14:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
baby to je normalne, aj moj maly ma teraz hrozne obdobie, dolezite je neskusat stale nove sposoby co robit, aj dieta je potom zmatane ked mamina raz reaguje tak a raz tak, musia si tym prejst, kludny pristup s vysvetlovanim je ucite lepsi ako tresty a po zadku, aj tak to nepomaha, je to velmi narocne aj pre dietatko to uvedomenie si sam seba, svoje emocie este nezvladaju, rozumeju ze nieco sa nesmie ale proste nedokazu to zvladnut ako my dospelil. Koniec koncov aj my dospeli sa niekedy riadne vytocime a cokolvek by nam druhy vtedy hovoril tak nezabera. :wink:
Co sa tyka spanku ano vacsina deti spi cez den ale su aj take ktore to nepotrebuju a treba to akceptovat. Napriklad ja som nespala cez den od jedneho roka, chodila som skor spat a spala celu noc ale cez den nie. Poznam aj ine deti okolo 2 rokov ktore uz cez den nespia.
2. sep 2010 o 14:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
zelmirko,
dík za super odpověd, pitomé je, že mi občas ujedou nervy, a přes ten zadek ho plácnu. pak je mi to líto. manžel si myslí něco jiného. že na něho musíme být přísní, přes zadek mu dát klidně každý den a tak se ted kvůli tomu trochu hádáme. protože já fakt zjištuju že to nepomáhá...a nechci mít z dítěte otloukánka.
se spaním je to tak že když nespí tak je strašně unavený a nevím jestli je to v pořádku? radši když poleží aspon půl hodinky nebo hodinku. ale uvidíme...:slight_smile:
každopádně díky, budu se snažit pokračovat tou klidnou výchovou, a doufám že to fakt přejde!! :slight_smile:
2. sep 2010 o 19:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@meleri nic si z toho nerob, kazdej z nas niekedy ujdu nervy, je to fakt strasne narocne obdobie a ja tiez sa snazim ale niekedy zakricim riadne a potom ma to mrzi, ale uplne vidim ako aj maly nevie sam co sebou, deti si tym musia prejst a je len na nas ako im s tym pomozeme. Verim ze ked my zachovame klud tak sa aj dieta nauci postupne byt v klude, lebo v zachvate po zadku nepomaha, len zhorsuje. Ale uplne ta chapem je to o nervy :stuck_out_tongue_closed_eyes:
Co sa tyka spanku ak je naozaj unaveny tak potrebujej spanok, je tazke to hodnotit, ci sa mu neda zaspat lebo je moc pretazeny alebo nie je spravny cas spanku. Ja teraz tiez riesim to ze zaspava maly dost dlho co predtym nebolo. Mozno su v obdobi kedy sa bude spanok skracovat a rezim menit, skus mozno citat knizku v postielke, aby sa skludnil a mozno aj zaspi neskor.
v
2. sep 2010 o 20:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@meleri mel, u nás je to přesně jako u vás, a to nespání trvá tak 2 týdny, do toho mu rostou zuby... jsem z toho na vývrat :slight_smile:, hlavně z toho spaní - navíc už teď umí vylézt z postýlky a okamžitě z ní odchází pryč, nechce být ani se mnou v posteli... a když už po dlouhém boji usne, tak ale i spí i tři hoďky, takže mám pocit, že to ještě potřebuje... nevím, co s ním a taky doufám, že to prostě patří k těm vzdorům a taky k zubům... ufff, až bude druhé mimčo, tak se to asi ještě zhorší a mne asi odvezou na psychinu :slight_smile:
2. sep 2010 o 20:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
zelmirko,

děkuju moc fakt jsi mě uklidnila, někdy si připadám na všecko sama, a taková zpráva co jsi napsala fakt zahřeje na duši.. :dizzy_face: dám na tvoje slova je fakt že můj syn taky podle mě neví přesně co dělá, prostě si to neuvědomuje, jen já tomu občas přikládám velký význam, a pak si říkám, ty si pako, vždyt on neví o co jde...prostě mám občas tendenci ho brát už jako staršího, hold kromě něho nemám s batolaty vůbec zkušenost.... :frowning2:
jo já mám fakt obavy že když ho nechám tak tak mi zkolabuje a usne někde uprostřed hry...zatím to mám taky tak že to dlouho trvá než usne, než si dá říct, ale nakonec přecejen spí. přeju ti taky at to zvládnete všecko víceméně v klidu! :slight_smile:

fialinko,

tak ty zuby to je taky něco, vidím že to bude asi i kvůli tomu....ajaj a to s to postýlkou to ti věřím. Sam toto ejště nezvládne, ale asi to taky příjde...:slight_smile: jo já mám taky obavy, sakryš, jak to budu zvládat s dvěma? možná kdybysme měly nejdřív holku, tak by byla víc "mateřská" jako že by měla zájem o miminko, tak mám obavy že jako kluci pro to nebudou mít vůbec pochopení...ale možná se pletu! :slight_smile: neboj nějak to zvládnem! musíme!
2. sep 2010 o 21:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zelmirka1 Áno máš pravdu v tom že nevie čo so sebou a že po zadku nepomôže len to ešte zhorší. Každý deň dúfam že to čo najskôr prejde a zasa bude normálny a v pohode ako býval predtým. človeku pomôže vedieť že aj iné maminy majú rovnaké problémy.

@meleri čo sa spánku týka, tak mne síce malý v pohode zaspáva aj poobede okolo jednej aj večer okolo ôsmej, bez slova ide spať, je tak naučený, ale stalo sa že sme boli preč a nemal možnosť spať tak ako zvykne a vydržal do večera do ôsmej nespať a držal sa naozaj chlapsky. Tak možno keby si ho skúsila nedať spať, možno si na to zvykne a bude mu to lepšie vyhovovať.
2. sep 2010 o 22:01  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte, keďže mi zamkli tému, tak sa pridávam sem...len kopčím:

Ahojte, ani neviem, kde začať. Môj mladší syn je hrozný nervák a ja neviem, ako to riešiť. Zdúva sa pre nič, za nič, jednoducho ho to chytí, alebo má zlú náladu a pleskne sa o zem. Robí to aj vonku. Skúšala som všetko, od nevšímania si, cez mojkanie až po čapanec po zadku. Nepomáha nič, alebo zrovna nepomáha to, čo praktikujem. Je na mne hrozne závislý, dosť často sa chce ešte cez deň kojiť a keď si zmyslí, že chce mlieko, tak ho nič nezastaví, lebo, keď sa snažím odpútať pozornosť, tak sa hodí o zem. Hrozne vrieska, točí sa na chrbte dokola, kope nohami do všetkého, čo dočiahne, alebo zalezie pod gauč a nasilu sa tam tlačí, aj napriek tomu, že to už nejde a bolí to. Tečú mu krokodílie slzy, sopel a sliny, všetko je osoplené a oslintané. Ak ho chcem zobrať na ruky, tak sa rozčúli ešte viac, vzpiera sa, nie je možné ho udržať na rukách. Toto robí aj ráno o 5 hod. previdelne, zobudí sa a začne nervačiť. Myslím si, že je aj tvrdohlavý. Neviem, či som napísala všetko čo som chcela, ak nie, tak dopíšem, ale je tu niekto, kto má, alebo mal také dieťa? Ja už neviem čo s tým, alebo len čakať, že z toho vyrastie?
A ešte ma napadlo, denno-denne robí stále dokola to isté, čo mu zakazujem, vylieza na stôl, berie do rúk stále to ,čo nemá, ja viem, stačí to odložiť, ale ja v našom malom byte už nemám kam odkladať, všetko máme zatrepané, takže stačí, že vylezie z gauča na stôl a už má v ruke perá, potom vyberá dokola CDčká, chytá kvetinky/snáď ich kvôli nemu nevyhodím.../
Podľa mňa to nie je vzdor, ale neviem, do ktorej témy napísať, lebo všade čo čítam, že deti neposlúchajú, tak sú staršie ako 2,5 roka a to sa nedá zrovnávať, môj malý ešte nemá toľko rozumu, čo 2,5 ročné dieťa a viac...
V obývačke máme všetko, aj hračky, pretože okrem toho máme len malú spálňu, no a on si skoro nikdy nezoberie hračky, ale stále vymýšľa, čo kde uchmatnúť...stačí že zájde do kúpeľne, už umýva záchod, alebo trhá papier a hádže ho do záchoda, alebo sa krémuje, stačí chvíľka nepozornosti a už je vylezený v okne, ja už fakt neviem, čo s tým...
27. sep 2010 o 22:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
LYONGIRL - MY TO MÁME TAKÉ TAK, HRAČKY DOBRÝ, ALE CD DVD VIDEO..TUŽKY, NÁDOBÍ..TO HO ZAJÍMÁ MNOHEM VÍC..TAKY LEZE NA STŮL A VŠUDE KAM SE DÁ..JÁ ZATÍM POŘÁD JEN NENENE A BERU MU TO SUNDAVÁM HO ATD...ALE DĚLÁ TO POŘÁD..
28. sep 2010 o 00:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@alucca tak vidím, že nie sme sami, ale ja neviem, čo si už počať s tými jeho náladami a plieskaním sa o zem, jednoducho to robí bez príčiny, kedykoľkvek a pre nič :frowning2: A nezaberá ani nevšímanie, ani branie na ruky...
28. sep 2010 o 09:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte maminky, mám ročného synčeka (presne 1 rok a 3 mesiace), vždy keď mu niečo nedovolím, alebo len trošku zvýšim hlas, alebo mu niečo nedám, čo chce, poviem no no, začne si dosť silno búchať hlavu o zem (niekedy mám pocit, že si ju rozbije), opakuje sa to denne niekoľko krát. Včera to urobil u babky (tá má našťastie koberce) čelo má odtlačené doteraz. Som z toho nešťastná, bojím sa, že si ublíži, aj keď on pri tom neplače. Stretli ste sa niektorá s takýmito pochodmi? Vďaka za odpovede :frowning2:
28. sep 2010 o 12:31  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@lienka116 ahoj, presne s týmto som sa nestretla, ale kuk môj príspevok, je kúsok nad tvojím, mám doma nerváka až, až...
tiež neviem, čo si s tými jeho náladami počať, či len vydržať a ani neviem, koho by som sa mala opýtať, asi to je povaha, tam nepomôže nič, lebo vysvetľovaním u tak malého dieťaťa asi zatiaľ nepochodíme...
28. sep 2010 o 13:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj všem! Moje zkušenost + to, co vidím u jiných:
Můj Tomík nesměl kvůli nevyvinutým kyčlím chodit. Do 1,5 roku, kdy měl jít na kontrolní RTG jsme skutečně soustavnou "buzerací" dosáhli toho, že téměř neuměl chodit. Navíc má atop. ekzém, takže mu bráníme ve škrábání. Tak si to představte... Kdybychom ho nechali, kolem roka by chodil určo. Jediným řešením byla neustálá péče (nesměl ani moc stát, aby prostě klouby nezatěžoval). Asi mnohé z vás naštvu, ale jsem přesvědčená, že návaly zuřivosti lze zvládnou. (T. byl skutečně frustrovaný, zuřil právem...) Nejen říkat, co nesmí, ale vždy hned nabídnout něco, co smí. T. měl stále přebytečnou energii, tak jsme často odešli od domácího bordelu ven, na autíčko... Je to samozřejmě časově strašně náročné, ale lze to. Také se snažím zuření předcházet - když vidím, že se v kočíku vrtí nebo prohýbá, dám mu třeba křupku nebo napít, prostě se to nesmí nechat rozjet... Píšu tenhle příspěvek proto, abych vás v úsilí podpořila. Myslím si totiž, že se to s věkem spíš zhorší (vidím kolem sebe rostoucí děti...)
A co se týče plácnutí - T. má tendenci mi to oplácet. Takže se musím ovládnout - přece se nezabijem...
28. sep 2010 o 15:41  •  1 dieťa  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@lyongirl však to, že im to ešte nevysvetlíš :frowning2: dnes našťastie si ju ešte nebuchol, ale práve sme prišli so škôlky - boli sme pre staršiu dcérku, teraz sa hrajú, ale berú si hračky a bojím sa, že keď mu niečo vezme, tak to spraví zasa :frowning2: Ja som rozmýšlala aj nad tým, že či to nemôže mať po mne, som totiž dosť veľká "nerváčka" :frowning2: ale ako dieťa som toto nerobila :frowning2:
28. sep 2010 o 16:15  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@lyongirl tiez mame doma malehoo trosku nervacika..niekedy je tak dobruckyy,ze by si ho na chlieb natrel,ale presne slovicko no no a nie ho akosi irituje :grinning: ja s manzom sme boli kludne deti,a ten nas neposed,co vam budem vraviet.mne nikdy nehrozilo ze na kavicku sadnut,alebo kocikovat.mozno ked mal 2mesiace :grinning: odkedy behame cca 10mesiackov je na neudrzanie :stuck_out_tongue_closed_eyes: vsade vyliezt,utekat,vsade byt a samozrejme dovolit si aj na starsie deti,a svoje hracky akosi brani.ja len vzdy cakam co vyvedie ked poviem nie..sem tam sa hodi ozem,zurit tiez vie paradne..doma este pomoze ked ho posleme resp postrcime za dvere.ale vonku nie je sance ked si nieco zmysli.kope krici,a chvilku trva kym sa ukludni.mnoo co uz,asi mame tie aktivnejsie deticky,sa aspon nestratia v zivote. :wink:
28. sep 2010 o 16:45  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
babulky, krásne ste tu všeličo popísali, len môj malý chytá nervy pre nič a ako som písala, nezaberá ani pomojkanie, neudržím ho na rukách, ako sa vzpiera, chrumkou a pod. uňho tiež nepochodím, mám pocit, že je všetkého prejedený, nechce už ani keksík, ani piškótu, ani chrumku, tak to riešim musli tyčinkou a 1x som mu už dala aj Kinder čokoládku, lebo fakt nič nezaberalo. Akurát počujem smiech zo spálne, chalani sa jašia na posteli, som zvedavá, koľko to vydrží...
No a von chodíme 2x denne, doobeda a poobede, ináč sa nám nedá, ale on sa pleskne aj na ihrisku, nie preto, že mu niečo nedovolím, alebo, že mu niekto zoberie hračku, ale len tak. Ak mu niekto niečo zoberie, tak plače, nenervačí a nehádže sa o zem...
No a jednoznačne je to šidlo, ktoré neposedí. Dnes sa mi starší pocikal počas poobednajšieho spánku, tak hneď ako vstal som ho osprchovala, to mi už menší liezol do skrine a vyhadzoval veci. Po osprchovaní staršieho som letela do kuchyne pomiešať omáčku na cestoviny a medzitým mi menší umyl so záchodovou kefou záchod + zem, mali ste vidieť tú pohromu :frowning2:
28. sep 2010 o 17:11  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@lyongirl to ti teda nezávidím. Ja som sem tiež pár príspevkov vyššie písala, malý je tiež dosť nervák a všetko sme riešili s vreskotom a krikom. Prebaľovanie, najprv rev a krik, nasilu ho zobrať na rukách, kopal ma celý čas, po zadku a a podobne, nič nezaberalo. Obliekanie to isté, rev, mlátil okolo seba, hádzal hračky do koho prišlo. Prešiel mesiac a ono sa to zlepšilo, keď ho chcem prebaliť a nechce tak ho začnem štekliť, tým ho dám ľahnúť a už aj zabudol prečo plakal, keď sa má obliecť a začne hysačiť, tak mu poviem ok zostaneš doma, čau ja idem a už je aj pri mne. Niekedy spravil hysák aj v kočíku, myslel si že sa zbláznim keď začne na celé sídlisko vrieskať, tak som mu povedala, nech vrieska ešte hlasnejšie a nech každému ukáže aký vie byť hlúpi, pochopil že to nemá význam a už to naozaj spraví len príležitostne, spravil to za posledný mesiac raz. Myslím si že je to aj vekom a obdobím, podľa mňa sa to nemusí vekom len zhoršovať, ale aj zlepšovať, oni pribúdajúcim vekom začnú určité veci viac chápať a naučia sa ovládať. Keď sa mi malý hodil na ulici o zem tak som ho zdvihla a dala do kočíka, potom sa naučil takú fintu, že som ho nevedela zdvihúť, tak zostal na zemi, spravil to dva krát a potom pochopil, že ani tým sa nikam nedostane. Naozaj si myslím že len treba byť dôsledný, ako mi vyššie radili neskúšať rôzne metódy zvládania týchto situácii lebo potom dieťa nechápe kedy má očakávať akú reakciu. Snáď to spolu zvládnete prekonať.
28. sep 2010 o 22:19  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte baby,
nepaci sa mi aky je nas strasne vzdorovity, cim je starsi, tym je este horsi. Napr. dnes rano ked som povedala, ze sa ideme vycikat, umyt sa... tak zahlasil ne a potom urobil scenu, krical, kopal ma, hadzal sa o zem a hodil kefky naokolo... A poobede, ked bol pokakany, sa vobec nechcel dat umyt, ani vyzliect... a uz som nevydrzala a dala som po zadku. Ked sa hadze o zem, necham ho na zemi (ked sme doma) inak ma tak dokope, dofacka ze az keby som ho zdvihala. Odidem z izby, aby sa ukludnil... Potom ked sa ukludni, mu poviem aky bol zly a ze sa mi vobec nepaci, tak zacne plakat a volat "mama" a da mi pusinky. Pevne objatie, hladkanie, vysvetlovanie, utisovanie vobec nezabera.

Viem, ze nie je spravne ked mu dam po zadku alebo uz aj ja na neho zvysim hlas, ale ked mi este mamina sla dnes poobede pomoct ked pocula aky rev spustil a ked to cele jeho divadielko videla, tak mi povedala ze potrebuje psychologa. A uz mi fakt rupli nervy z toho vsetkeho. :pensive: Co mam robit? Viem, ze je to detsky vzdor, ale az taky vzdor??? Inak je strasne zlaty, v centre nikto nechce verit, ze mava take obdobie vzdoru.
2. okt 2010 o 01:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@skrecok aj môj malý je podobný, aj keď si myslím, že môj to vzdor nemá, lebo to robí odmala...hrozne rád sa túli, mpjká, je na mne závislý, ale niečo mu prebehne cez nos a tiež sa pleskne o zem a nervačí, točí sa, kope do všetkého aj do mňa a tiež po dobrom nič nevyriešim...
Tiež nikto nechápe, keď poviem, že je taký, chápu to len ľudia, ktorí ho vidia, včera moje kolegynky z roboty, no nechápali...
2. okt 2010 o 11:23  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@lyongirl aj môj malý je taký, na chíľku sa to zlepšilo a zasa sme na tom istom, vonku sa mu niečo nepáči, hodí sa o zem, poviem mu poď sa obliecť, začne vrieskať, myslím tým kričať a nervačiť, nie plakať. Bije a kope každého v blízkosti a keď neňho zvýšim hlas tak povie moje moje a chce sa túliť a mojkať...podľa mňa nevie čo so sebou a nevie spracovať nával citov, Asi potrebujú len čas, neviem si predstaviť čo by s ním spravil psychológ. Ja sa mu tiež snažím dohovoriť keď je po všetko, že som z neho smutná, z toho ako sa správa, že sa mi to vôbec nepáči, že ho ľúbim a chcem mu len dobre a podobne...chvíľku je dobre a potom z čista jasna zasa to isté... Ale dnes mi môj 23 mesačný poklad povedal "Maminka ľúbim ťa" som bola v siedmom nebi :grinning:
2. okt 2010 o 23:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
sa pripajam kvam :frowning2: moj maly mi zacina trucoval dnes mi v obchodom dome tak trucoval ze hadzal sa o zem a kotulal vrestal hruza hamba co snim doma v pohode nech mi to robi idem do druhej izby potom dobehne ked sa upokoji ale v obchode kde kukaju na mna ako ne debilnu matku :angry:
6. okt 2010 o 21:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok