• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame:  Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Obdobie vzdoru u dieťaťa. Ako si s tým poradiť?

4. júla 2016 
@blandik dnes sme z ihriska odchadzali v pohode :wink: , len doma uz mala nervy, ja neviem ci aj ostatne deti sa tak velmi upnu na urcite "ritualy" a potom ak sa to nespravi presne tak ako oni chcu tak je to pre ne koniec sveta??? napr. ked chce piskoty tak si ich sama vyberie z balika, vzdy dva kusy ale dnes som sa pozabudla a ako mi povedala ze chce piskoty tak som jej ich vybrala a podala, dostala taky zachvat ze koniec, piskoty hodila o zem, zacala dupat, nechcela si to dat vysvetlit, taketo situacie sa nam stavaju casto, vtedy je to na nervy, rovnako ked chce spravit nieco mm namiesto mna lebo mne sa neda, tak dcerka jaci ako zmyslov zbavena ze mama spravi, poda, mamaaaa :unamused:
4. máj 2011 o 14:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@ludmilabb - ahojky, u nás je to taky a co jsem tak slyšela, je to úplně běžné. Náš taky má rozděleno, co může dělat táta a co já a drží ho to už přes rok. Hlídá si, aby zmáčkl čudlík k výtahu, aby sám otevřel pribiňáka. Když chce jít táta udělat mlíko ráno, malý ječí jako smyslu zbavený, to musím dělat já. Ale mlíko mu dát může jen táta. Já nemůžu večer jít ukládat do postýlky, když je doma táta...Já myslím, pro ty děti je režim a rituály něco jako hodinky, pomáhají jim orientovat se v čase. A to lpění na určitých činnostech, že udělají samy, to jim i zvyšuje pocit vlastní kompetence...Buduje se tím smysl pro řád, tak malé děti ještě nemají smysl pro pořádek (v našem pojetí uklizených hraček), ale lpí na řádu. Podle mě je dobré se ho držet. Náš jednou chytil takový záchvat, že nezmáčkl čudlík u výtahu, že nám cesta z chodby ven trvala přes půl hodiny... :wink:
4. máj 2011 o 14:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@blandik Sofiu musim vzdy vo vytahu zobrat na ruky a ona musi stlacit gombik inak by to neprezila, ja mam rada ritualy, som taky tip, nemam s tym problem ale niekedy je to az z mojho pohladu pritiahnute za usi, ja viem ze to len my dospeli tak vnimame, ale proste ani moj otec nevie vsetky tie veci co a ako to ona ma rada a ked spravi nieco inak uz je ohen na streche alebo ked pridu svokrovci, vonku ked sme viacere mamicky na kolotoci tak tocit musim len ja, akonahle sa chyti tyce ina mamicka je zle, viem ze prechadzame obdobim ked chce ovladat cinnosti, rozhodovat, len keby som niekedy mala viacej trpezlivosti
4. máj 2011 o 15:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte,asi tu zacnem chodit,mozno zistim ze moj syn nieje z inej planety,xi. Ukladam k oblubenym,a letim po nervozitu do skolky
4. máj 2011 o 15:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
ahojte,takyto nejaky problem mam aj ja,hlavne v obchode ked jej nieco kupim musi to drzat v ruke a ani za svet to dat predavacke aby to nablokovala to je revu a revu na cely obchod a to je len jedna z mnoho dalsich veci,to je zrejme take obdobie,ked si deti snazia presadit svoje takymto stylom..
6. máj 2011 o 13:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ja som s malým teraz 2dni doma a poviem vam,uplne ináč a bez kriku sa da "vychovavat" ked sme sami,ako ked dojde manžel a ten ma ine finty na neho a naslubuje mu hory doly a potom je tu len krik ,takže som si teraz za 2dni oddýchla,čo sme sami a neni v školke :grinning: . ale ako dojde manžel,tak zas to bude rošambo,necviem či sa starší predvadza,alebo mu to prepne v hlave ked ho zbada ... to iste ked vyjde zo školke. v školke vychvaleny a dojdeme domu,prekroči prah bytu a jak z reťaze
6. máj 2011 o 14:22  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte, maly robi tiez to iste, reve ked mu nieco nejde hned na prvy raz, ked chce s nim nieco ist robit tato tak ani za svet jedine mama....
akonahle sme sami je ako andelik.. padne 16.h a kubko je ako cert, za vsetko chyta jedy.. a ja potom len pozeram jak puk, ze sak doteraz bol taky dobry... aj ked pridu k nemu moji rodicia, svokrovci tiez sa jeduje.. mozno je to tym ze vsetci nepoznaju to co prave on chce, a kedze my sme s nimi najviac vieme trochu predvidat.. no tato reaguje na vela veci inak ako ja a potom je zle.. .. u nas funguje tato jedine pri kupani.. vsetko ostatne jedine mama... :slight_smile:
6. máj 2011 o 21:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@sivka @blandik baby mozem sa opytat ako presne sa vola ta kniha a kto je autor?
7. máj 2011 o 22:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@svetlankat - kniha sa volá Respektovat a být respektován, autori: Pavel Kopřiva, Jana Nováčková, Dobromila Nevolová, Tatjana Kopřivová :wink:
7. máj 2011 o 22:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@sivka dakujem
7. máj 2011 o 22:26  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
U nas nastalo obdobie vzdoru nastastie az teraz.Veronika sa nahneva,tresne sa na zem a odplazi sa pod stol,pripadne s obrovskym dupotom utecie do spalne.No a Katka ta zacne revat ako na lesy a kope a trieska do vsetkeho co ma v dosahu.Nastastie ich to chyta len obcas a aj to len doma.Vonku sa spravaju sposobne,dokonca sa ludia cuduju,ze ake su poslusne.Tak hadam im to aj zostane.
9. máj 2011 o 10:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Aké je to milé vedieť že to nie iba naše dieťa je maly certik :sweat_smile:
9. máj 2011 o 10:38  •  1 dieťa - snaží sa  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@jania023 aj mne odlahlo ale niekedy je to na nervi
9. máj 2011 o 12:45  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@zdenda6 no hej u nas je teraz faza co che a co neche robit ta niekedy mame doma vojnu :unamused: lebo este nepochopila ze mamka a tatik rozhoduje :grinning:
9. máj 2011 o 14:16  •  1 dieťa - snaží sa  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte.Dnes sa mala prvy krat zacala dost jedovat az bola histericka.Prisli sme s vonka a nechela si dat prezliect gate a papuce.Manzel jej nasilu obliekol gate a topanky a to bolo revu.Zajakavala sa vrešťala asi pol hodinu.Poobede bola precikana tak som ju prezliekala no to bolo zase a potom jej uz vadilo všetko.Nechala som ju revať ale ked po skoro hodine neprestala utišila som ju lebo svokrovci spali a nechcela som ich budiť.Večer som jej ledva obliekla pyžamo ale nejako sme to zvladli.A ešte ma hneva že si zacala vyberat kto jej da pas,kto jej da papat,prebali,oblece atd.Ked to je starka tak ja sa jej ani dotknut nemozem a ked krsna tak krsna.Ako nevadi my to ale ked ma ten clovek robotu a nema cas alebo dokonca ani nieje doma zase su histerie.Ako jasne plakala ked som jej nieco vzala alebo zakazala ale toto.
15. máj 2011 o 20:02  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@domca1511 pokud tě to uklidní, je to úplně normální, dělají to obvykle všechny děti.). Uvědomují si, že jsou jediněčné osobnosti se svým názorem a navíc se ho snaží prosadit a ještě to neumí:slight_smile:. Jediné, co pomáhá je trpělivost, ohled na jejich přání, pokud to jenom jde. Tím, že se budeš snažit prosadit bezdůvodně svou,se to jen zhoršuje. Zkus nad něčím mávnout rukou - trvej jen na těch opravdu důležitých věcech a zkus jí předem v klidu říct, co se bude dít. Vzdorovat je pro batole přirozené, i když pro nás je to nepříjemné. Tak to tak ber.
Ono se zdá, že 1,5 roční dítě nerozumí našemu vysvětlování, ale opak je pravdou :wink: . Její vztekání přijmi, řekni jí, že jí rozumíš, že se zlobí, ale nebraň jí v tom, oni si to musí prožít. dřív to přejde, než když se budeš snažit ji násilím usměrňovat. Tak přeji pevné nervy a trpělivost.
15. máj 2011 o 22:19  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@berenika39 ked dcerka dostane znicoho nic zachvat revu fakt za uplnu kravinu tak to ma vie najviac nahnevat, ked jej zacnem trpezlivo vysvetlovat zacina ma v poslednej dobe odstrkat, bit, hadzat sa o zem, vtedy neviem ako spravne zareagovat, odist, chytit jej ruky ze to nemoze robit???
15. máj 2011 o 23:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@ludmilabb kdybys věděla, jak ted řeším vzdor u Péti:slight_smile:)). A to už na to jde velmi chytře a cíleně, myslí u toho a zkouší různé varianty....fakt konkrétně se těžko radí....já to dělám tak, že jsem Petrovi nablízku, říkám mu, že vím, že je to na nic, že máme problém, ale že zase není tak veliký, abychom museli strávit půlhodinu pláčem...prostě mu nedělám nic - jsem tam, kde je on, ale nepřesvědčuji ho, nedržím, neplácám, jen na něj pokud to jde v klidu mluvím...nebo ani to ne....fakt se mi osvědčilo, že když si to "odbude", je dřív zase pohoda.
Cca před měsícem zjistil, že když večer po uložení zavolá, že má "pežinu nějak divně", někdo přijde a znovu ho přikryje a při té příležitosti mu dá zase pusu a tak....napadlo ho, že formulace "mám to nějak divně" se dá použít na všechno a ted to používá.....to, co nechce, má "nějak divně". Mi to trvalo, než jsem na to přišla.....a přitom to bylo jen jeho volání o pozornost, další dávku jistoty, že tu jsme pro něj:slight_smile:)))
15. máj 2011 o 23:13  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@domca1511 no ,a my takto bojujeme s 3,5r a tiež si vyberá,tiež vystraja niekedy pri oblečení ... neboj,to je len začiatok :grinning:
16. máj 2011 o 09:36  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@ludmilabb no tie moje to tiez obcas robia a najviac sa mi osvecilo nevsimat si to.Len ich presuniem na bezpecne miesto a tam sa za chvilku vyzuria.Ked som sa ich snazila ukludnit tak to bolo este horsie.
16. máj 2011 o 09:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte,našla som si tuto temu,lebo som v poslednej dobe už zufala,mala sa mi akosi zmenila,ked mala tak necele tri roky bola taka ako tu niektore aj pišete,to som celkom s ňou zvladala,dalo sa s ňou.Myslela som ,že to ma to obdobie vzdoru,no to asi prišlo až teraz,ked je kludna a v pohode je rozumna,ale ked ju čosi nahneva,alebo nechce posluchnuť,vrieska nervači aj nazyva všetkych okolo a je jedno kde sme ,či vonku...ked sa jej pekne snažim vysvetliť,že taka nemôže byť,vyhaňa ma a že ju nemam rada,no hrôza....ono ju to nakoniec prejde a pride mi hovoriť,že už nikdy nebude zla,ale ked ju čosi nahneva,tak zas.....je strašne panovačna,všetko musi byť podľa nej,kedysi som z toho zufala,len dufam,že toto obdobie prejde,trošku som sa tu vyžalovala.....
18. máj 2011 o 15:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
zdravím maminky všetkých malých beťárov,uff celkom dobre si prečítať, že nielen moje dieťa sa chová ako kôpka nervov pokope :sweat_smile: už som mala kôli tomu aj výmenu názorov s rod.príslušníkmi, prečítala som si knihu Ako milovať svoje dieťa, teraz čítam Rodičovstvo je veda a chystám sa aj Rešpektovať a byť rešpektovaný, teda ale je to riadna fuška sa vždy správne zachovať :confused: Náš Mojkáč je zlatučké dieťatko, kým si niečo nevezme do hlavy a my mu to nedovolíme ale sa ho snažíme usmerniť, to vie mať gumové nohy, zostane na zemi, škrieka až sa za nami susedy otáčajú - hlavne tie staré babky - že aký nevychovaný chlapček :rolling_eyes: neviem,čo by chceli od skoro dvojročného :confused: Trošku ma ukľudnilo v knihe Rodičovstvo je veda, že je dobré, keď sa deti hlasne prejavia aj navonok, lebo nedržia svoj hnev v sebe a potom sa ho naučia postupne ľahšie zvládať :wink: Náš Maťo hlavne keď je so mnou si viac dovoľuje, keď je s tatinom sám, tak viac poslúcha, s tým je o 80% menej ako so mnou, tak to asi preto,že mu je vzácny. No a keď sa jeduje, tak aj má potrebu veci hádzať naookolo na zem :fearful: no máme to veselé, ale hovorím,hlavne nech je zdravý ! :dizzy_face:
18. máj 2011 o 19:29  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@ludmilabb - to je právě to, že my nemůže soudit, že se vzteká kvůli kravině. Je to její svět a je to pro ni důležíté. Tohle, dkyž si člověk nějak uvědomí, tak mu to pomůže se nevytáčet a zůstat zůčastněný, chápat to dítě - ano, něco chce, ale nejde to ...tady je další dimenze, snažit se ji dát rovnou možnost, jak to může dělat, za jakých podmínek a vyhýbat se ultimátním zákazům...Ale jak to příjde, tak ji nechta si to prožít, nevysvětlovat, jen chápat - jak psala berenika, a jak se uklidní, tak ji to vysvětlit, velmi citlivě.Pořád s tím pochopením...
18. máj 2011 o 21:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte baby, prispejem aj ja.
maly ma len necelych 13 mesiacov a ked mu nieco zakazem, alebo nedovolim, sadne si na zem rozkroceny, bucha rukami o zem, skrieka, reve, place, aj slzu niekedy vypusti, nakoniec sa predkloni, polozi si hlavu na zem a buchne si hlavu o zem. nastastie to urobi len 1-2x (s tou hlavou), neopakuje to dlho. alebo si ju tukne len tak opatrne, urcite vie, ze to boli. ale rukami pri tom bije do zeme od nervov ako dospelak...
a ked sedi v stolicke alebo v kociku, od nervov sa hodi dozadu, potom si tresne hlavu a rozreve sa este viac...
je toto normalne u tak maleho dietatka?
co s nim budem robit o pol roka, ha??? :grinning:
25. máj 2011 o 11:52  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@blandik ahoj,ty si psychologička?
25. máj 2011 o 11:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@valika_val moj si doteraz vynucuje pozornost tým,že si pästou bucha do hlavy, robil to jeden čas stale asi pol roka, upozornovali sme ho,kričali,ignorovali ..nepomohlo,dokonca ked sme ignorovali robil to dovtey až sa rozplakal že ho hlava boli . teraz to nerobi-ale stale ked dojde od babky,ktora mu dovoli všetko a pride domov a niečo nedostane,tak v ten den to skuša... bucha sa...ešte mi povie --- mamka,aha...aha bucham sa,aha ....

takže čo ti poviem, ešte si na tom dobre
25. máj 2011 o 11:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ja by som trebars potrebovala pochopit takyto paranormálny jav :

idem si po syna do školky, cestou domov ideme pekne , vyjdeme do bytu bez problemov,medzitým sa rozpravame,srandujeme ..... prekročime prah chodby a maly trazu prehodi platnu a začne už v chodbe skakať,vrieskať, nechce sa zoblieť,vystraja, piští a kvičí jak v ZOO ... niet mu rady,zrazu akoby sa nevedel do kože zmestiť a takto je dový dokým nezaspí .....

alebo .... sme doma sami,bez tatika, den je kludný, deti počuvaju,pozerame rozprávku a zrazu dojde tatik z roboty, starší ho zbada a zrazu to iste, krik, šalí sa,trieska ,bucha, sáče do neho,nevie sa vmstit do skury :sweat_smile:



teraz už tak kludne nechodime zo školky,zas sa im menila učitelka,hned začali narýchlo nacivičovat vystuopenie,bolo vidieť že asi je prísnejšia/čo ocenujem,lebo tak ako su teraz naše decka v školke rozpustene,to ešte nezažil žiaden rodič / ,bolo vidieť že sa malo hraju a nacvičuju,lebo sa chcel zrazu hravat aj rano,aj dlho do noci .... a ako to vystupenie skončilo,normálne sa maly utrhol z retaze,či nejake emocie sa mu uvolnili,či čo - 2dni bol naozaj ako "satan" to som davno nezažila,nič mu nevyhovovalo,vyjednával,odmietal,pokrikoval po nás a stale že : NEROZPRAVAJ ! a toto na nás brechal dookola cele dni, no nechápem... nepohne s nám ani stado volov, ked sa zatne že zuby neumyje,tak tu hlavu nevytočí ani keby som sa zorkrajala na kusky...

no a dost bolo samožalovania :grinning:
25. máj 2011 o 12:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@denisocka - nejsem psycholožka. Jen píšu o tom, co jsem někde našla, co se nám pomáhá doma s malým. To co jsi psala o malém, jsme taky měli a máme občas. Třeba jdem domů, doma je táta. Malý se těší. Jak táta otevře dveře, tak malý spustí ječák a jakože domů jít nechce..ale netrvá mu to dlouho. Jak jsem s ním sama doma, tak pohoda (to samé manžel), žádné spory, klídek, vyjdem spolu, domluvíme se. Malý mluví "normláním" tonem. Jak příjde táta, malý nahodí ječák, ale zdá se mi, že z toho pomalu vyrůstá, už to není moc časté...

Jsem spíše zastnce toho, že se dítěti má ukazovat pozitivní vzor a ne korigovat chyby, aby se co nejdříve naučil všechno dokonale. Takže když se vzteká, hledám, proč se vzteká a dám mu emaptii, není to pro mě (většinou) spouštěč mých emocí typu - křik, ignorace, výhružky. Ale jen mu řeknu - tebe štve, že táta odešel. Je to naprd. Až se uklidní /nechám mu času kolik potřebuje/, mu vysvětlím teprve, proč táta odešel. Dříve to nemá smysl, protože stejně jeho mozek to nechápe, není schopne přemýšlet, když se vzteká...a tím mě to nevytáčí, protože ani nečekám, že by přestal brečet, po tom, co bych mu řekla, že táta šel přece do práce a že se s ním loučil..Výhodou tohoto je to, že nám malý pak nesetrvává v nějaké špatné náladě, není zacyklený a nedělá nascvhály. Jeho pocity a emoce jsou jeho a já mu nebudu brát to, že když spadne věž, kterou postavil, že to není konec světa. Pro něj v danou chvíli to konec světa je...a za půl roku už to nebude konec světa, možná už za týden to tak nebude. Takže neuznávám to, že musím dítě "vychovat", zarazit mu vztekání co nejdříve, protože co by pak přišlo později. Tím, že mu říkám v těch emocích, že je naštvaný, že se zlobí /a nepotlačuji to/, tak mu nechávám právo na vlastní pocity, emoce a navíc ho učím, že může tohle říct touto formou - že já se zobím, táta šel pryč - pomalu to už začíná říkat, místo jekotu bez slov začíná ječet - Já zlobím, zlobím na maminkuuuu.

Ale nejsem psycholog, je to jen kompilace literatury, montessori a toho, co se nám zdálo fajn a co nám doma vychází. Nebijem, nekřičíme, neignorujeme, nevyhrožujeme, ale děláme dohody, dáváme důraz na spolupráci, používáme budík při potřebě ukončit činnost a hledáme, jak dítěti umožnit to, co potřebuje dělat za určitých podmínek. Nepoužíváme příkazy, rozkazy, zákazy, pokyny a je to moc fajn.
25. máj 2011 o 12:59  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@blandik paci sa mi,čo si napísala,ale odkedy mam druhe dieťa a maly je firmovaný škôlkou,tak to už nejde tak,ako trebars u vás,nieje čas na to a nie stale je vhodne ho nechat vyrevat sa,ked potrebujem klud pri druhom,lebo ma npr, ako teraz horučky a potrebujem robit zábaly. napríklad. ked staršieho aj nechám v izbe,aby sa ukludnil tak bud začne rozhadzovat v nervoch všetky hračky,alebo buchať do skla dverí,robi naschvál .... medzitým mi menši plače ,lebo je v šoku a ja žial som strašne vybušna v stresových sitaciach, poväčšine kričim .hlavne ked je doma MM,lebo viac ma naserie on s jeho iným pristupom k veci,ako to že maly trucuje.... takže nakoniec dostale naly aj na zadok, aj nakričim,aj ukazovak vytrčam.... a aj tak je tu krik, plač a maly na mna reve : neropravaj ty jedna hnusna mama :sweat_smile:
25. máj 2011 o 13:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@denisocka - já nemám dvě děti, takže mi chybí zkušenost, ale co jsem tak slyšela - tak je jasné, že musíš zachovat i svoje nervy..možná by pomohlo - buď udělat nejěké extra místo v pokoji, kde by se malý běžel vyvztekat a ty by jsi věděla, že když tam ječí, tak chce, aby jsi za ním přišla a ty podle časových možností, by jsi tam příšla - tam by jste si to pak vyjasnili /aby ti neřval při malém v ložnici, ale třeba ve svém pokoji/ - ale bylo by dobré toto dohodnout po dobrém v době klidu - že občas se stane, že se mu něco nelíbí a stejně tak i tobě, že tohle místo může být vaše trucovací a pak i usmiřovací - že jak bude nějaký problém, ty se budeš vztekat nebo malý, tak že tam odejdeš ty nebo malý a ten druhý bude vědět, co se děje...Nebo jsem i slyšela o boxovacím pytlu pro děti - tedy zase v době klidu, mu ukázat - hele tady máme boxovací pytel a stím se dělá to a to..no, když se budeš vztekat, a budeš mít chuŤ házet s hračkama, které se ti můžou rozbít - tak můžeš boxovat do toho pytle...A nechat to na něm. když mu to tak řekneš pokaždé, když se rozčertí a ulidní (tedy až bude potom v klidu), je docela šance, že ten pytel využije...

Jakoby se pokusit dát jasná pravidla a důvod, proč odejít na to místo..třeba na to místo můžeš i chodit s mladším, když bude plakat..že aby starší měl klid...
25. máj 2011 o 13:21  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok