• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Obdobie vzdoru u dieťaťa. Ako si s tým poradiť?

4. júla 2016 
ako ste písali o tom chytaní hovienok od psov. Moja našťastie nechytá také veci, ale keď niečo nechcem, aby robila, alebo chytala, tak jej pohrozím, že pôjdeme hneď domov a už nebudeme vonku. Párkrát to skúsila - skončili sme hneď doma. Tak sa poučila. Ale musela som byť aj ja trpezlivá, lebo som sa potom doma skoro zbláznila :grinning:
zuzkafuny - ja malej tiež občas capnem po zadočku za to kopanie pri prebalovaní - tiež ma to potom mrzí a bolí :frowning2:
14. mar 2009 o 21:32  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
bobulka34: jen bych tě chtěla upozornit, že období vzdoru a období negativismu, jsou naprosto běžná a jsou popsaná i v psychologických knihách.
My teď prožíváme obě tyto období naráz, ale zatím je to celkem v pohodě. Když mi u jídla řekne, že nechce, tak mu prostě najíst nedám, většinou dvě minuty na to začne vztek, že chce jíst, takže pokračujem.
Stává se mi, že s sebou flákne klidně venku na mokrý chodník. Pokud není nějaké nebezpečí, třeba blízká silnice, odcházím, zastavím se kus dál od něj a dělám, že ho nevidím. Někdy nabere jiný směr, ale většinou se rozbrečí a běží ke mě, obejmeme se, dá mi ruku a jde se. Teď zrovna objevil popelnice, babička ho naučila třídit a on se musí do každé podívat, takže každou chvíli stojíme nad popelnicí.
Když je dost času, dovolím mu dost, jdeme kudy chce a pokud nemíříme mezi slušné lidi, nechám ho skákat i do louží. Když naopak spěcháme, půl cesty ho nosím. Vždycky mu vše dopředu vysvětlím. Docela dobře už mluví, takže i dost chápe. A zabírají i argumenty typu, jestli se teď zdržíme u popelnic, už nepojedem k babičce.
Na zadek dostal dvakrát, ale jen jednu výchovnou přes plenu a to bylo, když se mi usadil uprostřed přechodu, to jinak řešit nešlo. Plácla jsem mu, odnesla ho na chodník a tam mu zase vysvětlila.
Někdy mi také rupnou nervy, ale většinou se snažím vysvětlovat, objímat a při záchvatu ignorovat.To mi pro změnu neschvaluje tchyně, která by mu už naplácala a kazí mi to tím, že ho při záchvatu zvedá, to pak ještě víc spustí.
Děti chápou víc než to vypadá, takže vysvětlujte, vysvětlujte a modlete se, ať to brzy skončí :wink:
14. mar 2009 o 21:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte,tak ako to tu číta "sa teším" čo ma ešte čaká :confused: .Som nečakala,že nás to postihne tak skoro ,malá mala nedávno rok a už teraz ke´d nedosiahne svoje spustí hukot a od jedu sa hodí o zem :confounded: .Zatiaľ tieto vývuchi hnevu ignorujem a manžel mi do toho nijak nezasahuje takže to malá po chvíli vzdá,ale som nešťastná že keď ju v niečom napomeniem aby to nerobila napríklad otrhánie svokriných kvetov,tvári sa že ma nepočuje a pokračuje,žiaľ vtedy mi zatiaľ nič iné nezabralo len capnúť po zadku :frowning2: ,ale dakedy mám pocit že ani to nepomáha...som zúfalá neviem ako jej vysvetliť že to nesmie,ignoruje ma
15. mar 2009 o 20:21  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tak ja mám pocit, že to už začalo aj u nás a to máme 9 mesiacov.. Ked nieje po jeho začne sa hádzat jedovať a plakať tak naschvál.. Ked ho prebalujem nedá sa hadže sa uteká mi a ked ho chytím, začne to jeho hádzanie... Ked trošku zdvihnem hlas, lebo inak nepočuje tak sa na mna pozrie rozplače sa a o minutu je ticho v klude ho prebalím a pokračujeme v hraní a ked je kludny vysvetlím mu, že ho nenormálne lubim ale na svete sú aj povinnosti nielen hranie...Mne sa to zdá ale že to prišli nejako skoro...
15. mar 2009 o 21:27  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
sonija....mame uplne identickou vychovu! :slight_smile:
16. mar 2009 o 08:58  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
berynka : čištění zubů to je taky něco. Má období, kdy se nechá a období, kdy za nic nechce otevřít pusu. Ale já si vždycky počkám, v tomhle jsem mu ještě nikdy neustoupila, ale netrvá to dýl než několik minut. Ví, že tu pusu musí nakonec otevřít, ale pořád to zkouší :angry:
Jinak jak na něco, třeba na jídlo, řekne nechci (přitom je to velký jedlík), já mu řeknu, tak dobře, maminka bude sama papat.A on hned, že chce, tak já, že nemusí, že maminka si to ráda spapá sama. Tak mne dál přesvědčuje, že chce a já na to,že to je fajn, že ta polívka je tak dobroučká, že si určitě móc pochutná :slight_smile: Někdy se to zdá být jednoduché, jenže když tahle "složitá" komunikace musí proběhnout takřka u všeho,tj. nejméně 20x za den, tak už se mi kolikrát do toho fakt nechce, musím se hodně nutit... :rolling_eyes:
A každopádně jsme přišli na to, že jak se začne opravdu hodně vztekat, tak pomůže jedině si ho nevšímat, dokud se sám nevyvzteká. Veškeré ostatní snahy jako vysvětlování, utěšování atd. to celé jen zhoršují a protahují. Vyvzteká se, uklidní se, přijde ke mně, přitulí se a je zase v pohodě, jako by se nic nestalo :sunglasses:
Z toho mám zatím jednoznačný pocit, že nás prostě zkouší, tak snad to ustojíme, jsem zvědavá, jak dlouho to bude ještě trvat.... :sweat_smile:
16. mar 2009 o 23:01  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Môj začal používať šic na otca svojho :grinning: :grinning: :grinning:
Keď ide za ním napr.: do kúpelky, malý ho vytlačí von za dvere, povie šic a zabuchne ich za ním :grinning: :grinning: :grinning:
Mne to zatial neurobil... klopklopklop.
a nemá nič milšie, ako nagabať na seba (ako aj teraz) gumáky a behať v nich po byte... :grinning: :grinning: :grinning: a dolu ich dať ani za svet... Von by zas išiel bosý keby mohol... Môj je nejaký opačný :grinning: :grinning: :grinning:
17. mar 2009 o 09:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Dcera má taky své vztekací období :angry: Jediná pomoc je být nad věcí,ignorovat a přehlížet to-ono jí to bez mé pozornosti rychle přestává bavit a vrací se do normálu :slight_smile:
21. mar 2009 o 13:31  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj holky, narazila jsem na hezké povídání o vzdoru od Penelope Leachové... tak jestli chcete, můžete mrknout:

Výbuchy vzteku jsou výsledkem příliš velké frustrace. Více než polovina dvouletých dětí vybuchuje alespoň jednou denně, zatímco velmi málo dětí dosáhne třetích narozenin, aniž by měly takový záchvat vzteku. Batolata s častými výbuchy vzteku jsou obvykle živé děti, které mohou být vysoce inteligentní. Vědí, co chtějí dělat: ohromně mnoho věcí, a velice jim vadí, když jim v tom někdo nebo něco brání.

Výbuch vzteku je jako citová rozbuška. Batole mu nemůže zabránit. Nespokojenost v něm narůstá, dokud není plné velkého napětí, které může uvolnit pouze exploze. Pokud záchvat vzteku trvá, batole je pro svět ztraceno, přemoženo vlastním vnitřním vzdorem a poděšeno násilnými city, jež není schopno kontrolovat. Jakkoliv jsou pro vás jeho výbuchy zlosti nepříjemné, pro něho jsou mnohem horší. Pamatujte, že se neovládá, takže odhodí cokoliv, co se mu náhodou připlete do cesty. Neochráníte-li jej, může tlouci do stěn a těžkého nábytku. Může se vrhnout na zem, svíjet se, kopat a vzlykat, jako by bojovalo s démony... může plakat a zmodrat v obličeji, protože se na chvíli nedokáže znova nadechnout... dítě může přestat dýchat na tak dlouho, že zešedne v obličeji a téměř ztratí vědomí. Je zcela nemožné, aby si tímto způsobem ublížilo, jeho reflexy fungují a přinutí ho vdechnout vzduch do plic dříve, než je v jakémkoliv nebezpečí.

Zabraňte dítěti, aby zranilo sebe, nebo někoho jiného, či něco rozbilo. Zaplavující zloba ho již tak děsí. Probere-li se z výbuchu vzteku a zjistí, že si rozbilo hlavu, poškrábalo vám obličej nebo něco rozbilo, bude škodu považovat za důkaz vlastní děsivé síly a toho, že ho nedovedete ovládnout, ani udržet v bezpečí.
Je možná nejsnazší podržet batole bezpečně na zemi a jemně ho držet. Když se uklidní, zjistí, že je blízko vás a že se po této "bouřce" - k jeho překvapení - nic nezměnilo. Pomalu se uklidňuje a schoulí ve vašem náručí. Jeho nářek přejde ve vzlykot. Zuřivá příšera se stane malým dítětem, kterému je špatně z pláče a samo se pošetile vyděsilo. Je to čas utišení.
Některá batolata nesnesou, aby je při záchvatu vzteku někdo držel. Fyzické omezení u nich vyvolává novou obrovskou zlost a vše se zhorší. Reaguje-li vaše dítě tímto způsobem, neusilujte o jeho přemožení. Odstraňte z jeho dosahu vše, co chce rozbít, a snažte se ho ochránit před zraněním.

Nesnažte se něco vysvětlovat nebo dítě kárat. Pokud záchvat vzteku trvá, nedá se rozumem ovládnout.

Nerozčilujte se, pokud to dokážete. Zlost je nakažlivá a můžete zjistit, že s každým jeho zaječením vaše zloba vzrůstá. Snažte se však nepřidat se k němu. Rozčílíte-li se také, asi prodloužíte výbuch, protože právě když se batole téměř uklidnilo, uvědomí si váš hněvivý hlas a začne znovu.

Nepřipusťte, aby se dítě cítilo odměněno, nebo potrestáno za záchvat vzteku. Chcete, aby poznalo, že výbuchy zlosti, děsivé pro něho, nezmění nic ani v jeho prospěch, ani v jeho neprospěch. Vzteká-li se, protože jste ho nepustili do zahrady, neměňte svůj názor a nenechte ho tam jít. Obdobně, jestliže jste s ním chtěli jít na procházku před záhcvatem vzteku, vezměte ho ven, jakmile se uklidní.

Nenechte se přivést do rozpaků záchvaty vzteku na veřejnosti a nejednejte příliš smířlivě. Mnoho rodičů se zalekne výbuchů vzteku na veřejných místech, avšak nesmíte to dát batoleti znát. Váháte-li vzít ho do obchodu, aby neudělalo "scénu", protože chce bonbony, nebo dáváte-li mu cukroví vždy, když máte návštěvu, brzy si uvědomí, o co jde. Pozná-li, že nekontrolované výbuchy vzteku mají vliv na vaše chování k němu, naučí se je využívat a vypracuje si napůl uvážené výbuchy, které jsou typické pro špatně vedené čtyřleté děti.

Není snadné být batoletem a nacházet se mezi pocity úzkosti a zloby. A není snadné být rodičem batolete a usilovat o udržení rovnováhy "citové houpačky". Avšak čas je na vaší straně. Nejhorší výkyvy skončí v době, kdy poznáte, že máte dítě předškolního věku.
23. mar 2009 o 09:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ta posledna veta ma dostala na lopatky :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: dufam, ze to nieje ten nas pripad :confused: Moj maly je prave t tomto období doma to zvladam celkom ok ale ked to robi vonku na pieskovisku mam tesne pre porazkou som dost nervak aj ja tak si viete predstavit ak ste tu aspom niekto ako ja kolko namahy ma stoji to ustat v klude :grinning: :grinning:
11. máj 2009 o 07:34  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tak to jsou vyhlídky, malý vzdoruje od 10 měsíců a je to čím dál lepší, před pár dny jsme cestovali a tak řval, až se z toho poblinkal, to nemluvě o včerejším výletu :grinning:
18. máj 2009 o 07:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ked to minule chytilo moju emusu, tak z dvoch okien vykukali ludia a krutili hlavami (mala som 100chuti im vyplazit jazyk!! :stuck_out_tongue_closed_eyes: ) a tiez ma to stoji neuveritelne vela namahy zostat kludnou - alebo sa tak aspon tvarit...
jej dvojca kubko je anjelik, ten je absolutny kludas - vdaka panu Bohu, ze aspon on :grinning:
18. máj 2009 o 13:50  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tak u nás už to taky začalo :wink:, a to jsem si donedávna říkala, že se tomu vyhneme :grinning: ... dneska ráno se malá rozhodla, že půjde ven v bačkůrkách a tričku s krátkým rukávem..venku byl 10 stupňů a pršelo. no, nakonec jsem musela zamknout vchodové dveře (dosáhne na kliku, klidně mi vezme roha a ještě za sebou zavře), sednout si na schody a čekat až se uráčí se oblíct dle počasí venku. řev jen jsem ukázala boty...26 minut jsem si na schodech četla, nakonec jí to přestalo bavit a nechala se obout a oblíkla se. jen si neumím představit, že bych zrovna dneska ráno spěchala do práce :confused:.
mimochodem holky, nemáte některý fintu na mytí vlásků? klaudinka se u toho hrozně vzteká a ne a ne a ne!!! děs běs.
18. máj 2009 o 14:13  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
to co uviedla sarkabrezen v svojom dlhom prispevku je velmi pravdive

ked sa moje dieta rozzuri, nikdy mu nedohovaram, lebo to ho rozzuri este viac, vobec neuvazuje racionalne. Zatvorim ho do bezpecnej izby, momentalne je to spalna a vie, ze ho pustim von, ked sa ukludni. jeho zachvaty zurivosti sa stale skracovali a momentalne ho taký záchvat zurivosti chytí iba ked je hladny alebo unaveny, ale riesenie zachvatu je stale rovnake. nielenze sa zachvaty zurivosti skracuju, ale zo spalne vzdy vyjde vysmiaty. Ked ze na tomto postupe trvam neoblomne vzdy, ked ho to chyti, nemam problem ani vonku, postavim ho niekde na kraj ihriska, alebo k autu a vie ze ho budeme ignorovat kym sa neukludni.

tento vychovny postup som nikde necitala, tak som to vycitila

nastastie uz mame 4 roky a 3-rocna puberta nas uz prechadza

takze sisi, postupovala si velmi podobne, vyhlas dietatu vojnu, ignoruj ho a ono sa nauci, ze to myslis vazne, nabuduce sa obuje po 15min, potom po 5 min. az sa dostanete do stavu, ze si to za 30 sekund rozmysli
18. máj 2009 o 20:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Sisi, vlásky jsme zvládly postupem času......někdy si je myjeme navzájem nebo když já si myju vlasy ohnutá přes vanu, tak Terezka chce taky, ale teď už skoro neprotestuje ani při mytí ve vaně, dokonce si sama začne polívat hlavu. Začala totiž chodit na plavání a její nechuť mit mokré vlasy nebo nedej bože vodu na obličeji ji začíná přecházet. A vztek tedy spíše odporování na cokoliv co zrovna sama nechce zatím přetrvává........nejhorší snad ale je, že na všechno začíná mít nějakou odpověď, a to jsou jí dva roky a tři měsíce. Např. jdeme po ulici a ona zahodí něco na zem, Terezko zvedni si to a pojď, musíme vyvenčit pejska a půjdeme za Bárou (kamarádka)... slyšíš, zvedni si to a pojď..nemám časl...Terí, prosím, zvedni to a pojď.... nemůžu, černoši už jdou....... a tak podobně, takže okolní lidé se docela dobře baví
18. máj 2009 o 22:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
princeznajasnenka.......................konečne niekto, kto tým deckám vysvetlí /bez bitky/, že ten ich vreskot k ničomu nevedie a už nežijeme v praveku, ale v civilizovanom svete. Mne tiež toto zabralo už okolo jedného roka, ked to začalo dupkaním a škriekaním ako dav opíc, proste som ho zavrela do izby a kým sa neupkojil tak som ho ignorovala... prípadne ak ho to občas naozaj už len občas chytí teraz a to má dva roky odídem akoby z domu preč a nechám ho samého..... všetko čím by si mohol ublížiť nemá tak či tak v dosahu.... a ja čakám za dverami kým si ma s usmevom zavolá, lebo až vtedy s ním začnem aj ja milo komunikovať. Musíme tým deťom ukázať našu silu,,, chápem že sa potrebuju presadzovať,,,, doba je velmi ťažká,,, a v živote budu musieť čeliť ťažkým prekážkam, ale takýmto sposobom nikdy nikam neprídu... a nič v živote nedosiahnu a u nás je to práve naopak, že ak začne vzdorovať, že napr. on už chce ísť von, ale ešte potrebujem napr. dovariť polievku, tak sa von proste nejde....celé doobedie zostávame doma a musí sa hrať sám... na druhý den si to rozmyslí a trpezlivo čaká kým sa aj ja najem, oblečiem, ....... tolko moja skusenosť. Ale vždy to podchytím už len pri náznaku vzdoru a preto sa nedostane do toho amoku nervov.....
22. máj 2009 o 15:11  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jj,no nervy to tedy stojí....my dnes šli na čokoládu a zmrzlinu, ale Terezka sbalila venku asi 4letého klučinu a jala se předvádět, asi po hodině, jsem došla k názoru, že už víc padá na zem než běha, a že toho přece jen od rána bude mít dost a šla jsem si jí ulovit a jako že jdeme domů :sweat_smile: no proběhla příšerná scéna, přímo výstavní ječivý řev, že nikam nejde, dá si přece tu čokoládu a půjde si hrát, já se jen otočila a řekla, že jdu domů. Jí naštěstí nenapadlo, že táta ještě sedí uvnitř a šla za mnou s hysterákem........ještě doma ve vaně ječela a když jsem jí utírala tak domě mlátila a nějak jí vůbec nevadilo, že byla ve studený vodě a že se jí snažim uklidnit a vysvětlit, že už fakt musí do postýlky a hrát si bude zítra a čokoláda a zmrzlina může být taky zítra :frowning2: až se uřvala a usnula... většinou to tak dlouho nevydrží a jde dělat něco jiného ale dnes to bylo přímo za 1! :grinning:
22. máj 2009 o 21:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Divacata,chcem sa opytat, ci tieto zachvyty zlosti mozu mat aj mensie batolata, lebo nas maly bol takeeee dobre babatko a zrazu ma nekontrolovatelne stavy, kedy sa mu nieco nepaci, alebo mu nieco nechcem dovolit alebo sa mu nedari pri hre, ze zacne vrieskat, pistat, hadze hracky o zem a aj on sam sa trieska o zem. Myslite, ze to aspon skor skonci? My ho za to netrestame, ani po nom nekricime, sme celkom "trpezlivi", uvidime dokedy to vydrzime :grinning: a robi mi to aj vonku, hlavne ked mu nedovolim ist tam, kam chce :grinning: vtedy je to najhorsie, lebo tie pohlady ludi a aj mamiciek na ihrisku fakt stoja za to. Ved si predstavte takeho rocneho krpca, ako zacne pistat a smari sa o zem, ked uz musime ist prec z piesku... :grinning:
22. máj 2009 o 22:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
lilo,je to klíďo možný, my měly takový menší problémy taky zhruba od roka, pak dala kolem roku a půl pokoj a teď je to na národní divadlo.................prý zkouší co jí projde :slight_smile:
25. máj 2009 o 15:47  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
lila.... moj to presne takto mal po prvom roku a vtedy sme to zastavili.... proste sme mu to nedovolili, za všetko bol trest,,, patričný veku, teraz sa nepozerá krtko, ked je zlý, vtedy sa schovali hračky, ktoré hodil o zem a ostané sa odložili preč, pretože zlé deti si hračky nezaslužia, z ihriska sme odišli, ked začal vzdorovať, alebo sme ho posadili do kočíka a nemohol sa hrať a mohol sa aj rozdrapiť od nervov v kočíku, ale pochopil to, že to sa nesmie a nabuduce si to pamatal.... :unamused: ................... ked mal brutálny záchval tak sme ho hodili do postielky a vrieskal tam a ostal tam sám,,,, ked sa upokojil tak sme došli pre neho, aby zistil, že revom nič nedosiahne.... a pomohlo to...
25. máj 2009 o 16:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
sisi - to s tym obliekanim a schodami - ako by som videla seba.... :sunglasses:
25. máj 2009 o 19:19  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
U nás to tiež nejako dlho trvá... :sweat_smile: uf!
25. máj 2009 o 19:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
my sme prave v aktivnom obdobi tej najhorsej vzdorovitej puberty.... :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: ani sa nejdem rozpisovat ale chvalabohu ze som natrafila na tuto temu a precitala som si ze je normalne u 3 rocnych deti sa takto jedovat a vzdorovat :grinning: :grinning: dakujem ze zdielate somnou spolocny problem :grinning:
25. máj 2009 o 19:31  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
moja malá začala tiež vzdorovať, aj teraz vrieska v postieľke. posledný týždeň nechce ísť do postieľky, do autosedačky, z ihriska domov a všetko to doprevádzajú scény ako z hororu, plieska sa o zem, ak ju vezmem na ruky tak sa hádže ako ryba, začne ma biť, prípadne odhadzuje čo má poruke (šiltovku, hračky...) a k tomu strašný rev, ja už fakt neviem čo robiť..... snažila som sa vysvetlovať, aj po riti už dostala, aj som si ju nevšímala a na ňu nič nezaberá..... som z toho hotová.... :confounded: :confounded: :confounded:
28. máj 2009 o 19:58  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
akosi tu nikto neprispieva, asi su deticky dobrucke.... :grinning:
baby je to normalne aby si moj maly uz v 11 mesiacoch prejavoval silne svoju volu ? proste ked niekam chce liezt kam nedovolim tak zacne riadne sa hnevat, revat....alebo sme na detskom ihrisku a ked ideme domov a posadim ho do kocika tak reve ze vyzeram ako matka co tyra svoje dieta...samozrejme prebalit a obliect je niekedy riadny boj lebo nechce a nechce...alebo ho zlozim na zem a spusti krik lebo chce na ruky a zatina pesticky a trasie sebou
myslela som ze take nieco zacina omoho neskor....
28. aug 2009 o 14:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
zelmirka1, ja si myslim, ze to mozne je. moja dcerka robila presne to iste ako tvoj misko. ked sa jej nieco nepacilo, alebo ked sme jej nieco nechceli dat, cela sa roztriasla. robi to stale. ked sme na pieskovisku a chceme uz ist domov, zacne hrozne revat a tiez mam pocit, ze si budu ostatni mysliet, ze som nejaka tyranka alebo nieco take. a teraz, ked uz chodi a ja ju potrebujem posadit do kocika, je to dlhy boj plny kriku a kopania. ale musim priznat, ze uz sa to zlepsuje. uz si to niekedy necha aj vysvetlit a nerobi sceny. snad raz z toho vyrastie :wink:
28. aug 2009 o 15:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
teda jsem si přečetla to co zkopčila sarkabrezen a přesně to se děje u nás...záchvaty probíhají až do zapomenutí dýchání, mlácení o zem není vyjímkou a házením vším co najde a tom nemluvě...navíc je to ten případ, kdy nesnese žádné držení tak vždy jen vyčkávám a rozdýchávám svoje napětí, což se mi ne vždy daří...kdy že tohle má přejít? až kolem 4 let? no tak to bude ještě asi zajímavé u nás :grinning:

zelmirka já pozorovala první záchvaty vzteku tak od 11 měsíce...to ještě bylo ale ok...teď je to někdy fakt šílený...
2. sep 2009 o 12:58  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
zelmirka, nas maly ma 10 a pol mes. a mam dojem ze zacalo obdobie vzdoru, mna asi porazi, ozaj mohol pockat este aspon rok, ked uz to musi byt. On bol vzdy taku milucky, dobrucky, teraz zapisti, skreci, hadze sa a to si jeden ani neuvedomi ze mu daco zobral, mu posuniem hracky, lebo potrebujem miesto a on vybuchuje :unamused:
a ako perlu k tymto dennym afektom si vymyslel nocne zabavky, vtedy je milucky az az, nakojim, rochnapi kukadla a hodinu, dve vydrzi sa zabavat, samozrejme nie sam v postielke, inak rev, ale pekne sa vala po nas v posteli a dokazuje ako nas lubi. muzovi skoncila dovolenka, sme unaveni, zacal spavat v druhej izbe, nech ma aspon trochu kludu a mna asi porazi od nevyspatosti. aj tuto noc zuroval mlady, od pol siedmej zase hore, na obed pol hodku pospal a konecne som ho teraz trosku uspala, nech mame klud obaja :stuck_out_tongue_closed_eyes:
ja uz sa fakt bojim vliezt do obchodu, ze ho to chyti, lebo ho zvyknem umlcat tym ze mu dajaku krabicku od caju dam, ale ked to musim podat pokladnicke aby to blokla, mam normalne stres co bude :grinning: zname hracky ho vonku nezaujimaju, len nove voloviny.
a detekoval kde su v parku hojdacky, by som sa opovazila ho nepohojdat :grinning:
2. sep 2009 o 15:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
kamoskin 2-rocny syn ma novu fintu. Ked ho mama drzi, alebo on neho nieco chce, tak zacne kricat na plne hrdlo "au au au aaaau". Ludia sa pozeraju, ze co to dieta boli, co mu ta matka robi a ona sa chudatko hanbi. Moja mala to odkukala, stacilo jej 2 krat to vidiet(ucenlive dieta), ale nepouziva to velmi extremne, iba skusa, ako to bude fungovat. Tak to uspesne ignorujem.
2. sep 2009 o 18:52  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
jo tak au au je u nás taky oblíbené :grinning:
2. sep 2009 o 19:17  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok