Obdobie vzdoru u dieťaťa. Ako si s tým poradiť?

Jak člověku někdy pomůže pocit že v tom není sám 😅
U staršího kluka právě probíhá období vzdoru, je to šílený, přesně co tu holky píšou, je dost aktivní i tak, takhle je to boj mých nervů, myslim že je to i tim jak je zima a jsme doma zavřený.
U nás se to umocnilo i tím že mladší kluk začal stát a chodí kolem nábytku a tak dostane prakticky na všechny hračky. A v tom je problém, staršímu se to nelíbí, když byl Martínek ještě malej, tak an něj byl hodnej, ael te´d ej to peklo, bouchá ho pěstí do ručiček jak se drží stolečku a gauče, strká do něj, říká mu pořád ne ne ne. Můžu mu opakovat stokrát že to není hezký, že je hodnej kluk a že je to jeho bráška a bla bla bla.
Taky mi někdy rupnou nervy, hlavně když ho vidim jak mu něco dělá, tak z dálky křičím ať ho nestrká a on pořád dokud ten chudák Martin nespadne. Pořád ještě padá nešikovně jak prkno na hlavu, to mi vadí nejvíc, v tu ránu dostanu strašnej vztek. Kdyby to nevěděl nebo udělal párkrát ale tohle je několikrát denně, vlastně pořád když Martin uloví něco co Pepčovi vadí.
Ani se nedivim že tolik matek chlastá 😀
Nezkoušeli jste někdo vybít si ten prvotní vztek někde jinde, třeba nějakej boxovací pytel, do kterýho budu chvíli bušit než to ze měn vyprchá a pak v klidu tomu dítěti vše vysvětlim? Podle mě taky není správný dítě pak uhodit, nebo křičet, ale kdo dokáže v sobě udržet tolik vzteku? To asi taky není ani dobrý, spíš ho ventilovat jinak, ne?

ja teda zhlboka dycham, pripadne pocitam do desat.. par krat som mlatila polstar 😀 alebo som zjacala nahlas.. (vo vedlejsi mistnosti, aby ma nevidel 😀)

Ahojte,tak už aj my sem patrime 😖 . Miška začala krasne vystrajať. Ked jej nespravime po voli začne pišťať popripade sa capať sama rukami po hlave. Skuša sa aj hadzať o zem,ale zatial tak jemne aby si neubližila 😀 a najlepšie bolo ked si buchla hlavu o zem v zachvate hnevu a potom hned utekala za mnou aby som jej urobila "moja". No poviem vam ja na toto nemam nervy 😖 . Ked začne pišťať tak moj drahy je tiež hned vo vyvrtke a vyzera to u nas niekedy dosť divoko. No a ked niekam ideme ako napr.dnes a nechce ju zobrať na ruky hned je cirkus,ludia pozeraju,my sme od jedu cely spotení no radosť 😀 😝. Ach jooo,dajte neake tipy ako to zvladnuť.......

Caute, tak sa k vam pridam aj ja.
Maly ma rok a 7 mesiacov. A je to teda riadny "dablik", obcas mi uz rupnu nervy a musim odist z izby aby som mu necapla. Babo som velmi chcela, a tesila som nan. Ale vobec som necakala ze ho nebudem zvladat. Ked mu nieco nedovolim zacne plakat a hadzat sa o zem. Teraz je chory, tak sa snazim aby plakal co najmenej, a to znamena, ze v podstate mu musim ustupovat.
Maly je strasne divoky, hadze vsetko o zem, a ked mu poviem ze to nesmie, tak to zdvihne, pozera sa na mna a znova to hodi a smeje sa tomu. Sticuje mi vlasy, trha mi ich, ked mu to zakazem ze to boli, tak place. Ja uz neviem ako ho mam prinutit aby ma posluchal. Nechcem ho byt a kricat na nho. Vlastne ani to nezabera nanho. Vzdy som chcela mat dve deti, ale teraz si myslim ze jedno je az moc. Ja ho lubim, len uz nevladzem.

@ada21 ja mam ten isty pocit.. tiez som vravela manzelovi, ze neviem, ci druhe babo budem chciet.. takisto uz neviem, ako mu dohovorit, aby ma posluchal.. napr. zaspava hodinu, pocas ktorej ma skusa hryzt, bit, kopat, snazi sa utiect z postele a ma milion poziadaviek, len aby nemusel spat.. ked mi ublizuje, tak sa zdvihnem, poviem mu, aby ma zavolal, ked sa ukludni a odidem z izby, zavrem dvere. Obvykle to zaberie, ze potom uz pekne lezi, ale nechcem aby mal nejaku traumu z toho, ze bude zaspavat sam, pripadne mat strach, ked bude v zatvorenej izbe.. tak neviem, ci je to spravne... kamoska maleho posiela "za dvere" a teda ten sa na to naucil a hned ju poslucha, staci sa ho opytat, ci chce ist za dvere....

@evaviki presne, aj maly ked ideme spat, tak ma kuse, kope a strasne mi sticuje vlasy. Ja nanho skusam ci chce ist spat sam do postielky, ale tiez sa bojim, ze potom tam nebude chciet spat, lebo si bude mysliet ze to je za trest. Ja sa snazim nanho ist pekne ale proste ked je toho vela, tak mi rupnu nervy a uz par krat aj dostal po zadku. A potom mi to je luto. Ale nanho fakt nic nezabera, ked mu poviem, ze nieco nesmie robit, ze mu to zoberiem, tak absolutne ma ignoruje popripade sa nanma pozera zacne sa smiat a robi to dalej. A to uz ma fakt kolkokrat vytoci ze na mna pozera s usmevou a robi zle. Teraz co je chory, som ho dva dni v kuse mala na rukach, uz ma 12,5 kg tak ma z neho strasne bolia ruky. Ja uz kolko krat mu hovorim skarede veci, ze je strasne zly a tak. Viem ze to nemam ale proste fakt uz neviem co dalej. On v jednom kuse vymysla. Stale sa u nas len krci, teda ja na maleho, susedia si musia mysliet aka som otrasna, ale fakt ho uz nezvladam

Inak neviem ci to je fakt tak, alebo sa mi to len zda. Ale mam pocit, ze skor chlapci su takyto. Mamicky co poznam a maju dievcatka tak sa pekne same hraju, a proste niesu take divoke a tak.
Inak ked sme s nejakej spolocnosti deti tak je to fajn, len skoda, ze sa tu moc nemame s kym stretavat a hlavne teraz ked je zima.

@ada21 no tak podla tvojej teorie mam chlapca🙂 ma sice len rok ale moja hanka je za 10 chalanov🙂 uz teraz ako rocna mi "vynada" ked jej nieco vezmem - ovladac, telefon, papier ktory obzuva... jednoducho k nej dojdem ze hanka toto nesmies daj mi to... a ona po mne zacne vrestat... ked sa jeduje tak dupe nohami a aj sa hadze dozadu... to ju nenecham lebo este nechodi tak by si asi dost ublizila keby sa zo stoja hodila na zem... vacsinou ju drzim a ona sa napina ako struna..sama sa vie pohrat len chvilku a potom uz place... takze aj dievcata vedia byt vzdorovite,len ich asi nie je tolko🙂

Zuzi, tak teda beriem spat. Ja velmi dufam, ze to nejako prejde, alebo sa to naucim zvladat. A ze este budeme mat dalsieho prcka.

@ada21 🙂 no aj my by sme chceli dalsieho,aj ked niekdy ked si vecer konecne sadnem tak mam chvilky ze staci nam hanka🙂 ale potom si poviem ze mozno keby mala surodenca tak by aj ona bola ina... mozno by sa vyjasila s nim a bola by pokojnejsia🙂

Holky, moc fajn diskuse je i zde. Nakoukly jste? Není zatím dlouhá...
https://www.modrykonik.cz/diskuse/tema/nezvlada...
Čtu to preventivně...

ahojte ked vas tak citam tak viem prestne o com pisete.....u nas sa to rozvninulo na plno pred tym ako maly mal mat 3 roky do vtedy to bolo take ze sa to dalo este zvladnut trochu kriku vresku par krat o zem no a z nicoho nic ked som mu nieco nepsravila po voli co chcel on tak u nas zacala uplna hroza maly sa zacal hadzat o zem kricat skakat dupotat ja som sa na neho len pozerala a on krical mama nebi ma mna to boli ja sa bojim a ja som len neno stala pri dvera a pozerala sa na neho co robi to niekedy trvalo aj hodinu kym sa ukludnil vela krat som sa na neho nemohla pozerat tak som ho chcela objat ale to nepomahlalo vyskusali sme snad vsetko capnutie po zadku nevsimat pevne objatie v ktorm vydrzal rucat ako divy aj hodinu a pol ja som bola spotena a on v plnej sile robil sceny v tedy keby som mu aj dala to co chcel tak v zapati zacal kricat ze to nechce.....bolo to hrozne.......raz mi aj zvonili susedia ze co sa deje .....ked som po 2 ci i3 mesiacoch bola bezradna na zaciatku sa aj hadzal o zem ale potom mi to raz urobil na betonovom chodniku a od vtedy ani raz:D na koniec na neho zaberalo ked som zacala robit to co on bola som ako zrkadlo vacinou sa na mne zacal smiat a povedal mi maminka to co robis.....a na koniec sa to z nicoho nic stratilo takze len pevne nervy a vdrzte to ono to samo prejde:D:D:D
drzim vam prsty nech mate veeeeeeeeeeeeeeeeeela trpezlivosti s malymi pokladmi:D:DD:

@zuzkat1 presne akoby som citala svoje myslienky. Vcera som si predstavovala ake to bolo vsetko krasne v porodnici a tak, ked mi ho doniesli a vtedy si hovorim, ze chcem dalsie babo. Ze ved to nejako zvladneme.
Presne, vecer sa obcas neviem dockat toho az bude spat a ja budem mat chvilu pokoj. Ale zas niekedy je taky strasne zlaty a ked sa smeje, tak by som ho zjedla. 🙂
No treba fakt vela trpezlivosti.

@rainbow

ako vás tu čítam som rada že to nielen môj drobec je jedovitý, trucovitý a tvrdohlavý,,,joj hrúza
u nás v poslednej dobe fungujeme asi tak,,,niečo nové sa naučíme napr. sám papať, vydrží tak pár dní a potom odmieta sám papať,,,,spinkanie? tešila som sa ako rýchlo sa naučil sám spinkať vo svojej izbičke no trvalo to pár nocí a už štrajkuje a chce za nami do postele,,,dá sa nejak bojovať proti tomuto? myslím, že ani nie a len dúfam, že je to len určité obdobie a prejde to

prajem všetkým veľa šťastia a trpezlivosti 🙂

@kacka2 - na ten prvotní vztek pomáhá - když nic neříkám a jen v hlavě si představím, jak na to dítě ječím, jak kříčím, jak ho plácám..a co mu všechno řeknu...a pak si představím ty jeho oči, jak na mě civí, jak se mě bojí, jak je v šoku...a jak to vůbec danou situaci neřeší, jen zhorší...a pak to chce příjít s nějakým klidným řešením - a možná i pochopením, že i ten starší je ještě malý a není pro něj jednoduché brát ohled na mladšího brášku...prý pomáhá vymezit tomu staršímu nějaké místo, kam ten mladší bez dovolení staršího nemůže...aby i ten starší měl prostor, kde má klid...své zázemí...

@kacka2 - ještě mě napadá - když se člověk vcítí do dítěte - co se v něm asi odehrává, když se zlobí na brášku, když ho tluče a jakoby pochopí, že i tomu vztekajícímu není dobře - a uzná emoce toho staršího - tak ani se v člověku nenasbírá ten vztek..,,nedá se zarazit vztek, který v sobě pocítíme, jednodušší je se nastavit tak (porozumění pro to, že to jsou jen děti), aby vůbec ty naše velmi silné negativní emoce se nespouštěly...Navíc dítě, pokud cítí nespravedlnost (a to je subjektivní - jen ono to může posuzovat), pak má i tendence se chovat nesprávně - schválně udělá to, co mámu rozčílí, ublíží bráchovi...pak je na místě spíše bádat po příčině, než jen se snažít zamezit nežádoucímu chování...Mám jen jedno dítě, ale tohle mi pomáhá - si uvědomit ,že je to jen dítě a že mým vztekáním si tak akorát nadělám na půldenní nepohodu, dítě rozladím...když se vzteká, tak ho nechám...ok, něco s ti nelíbí, nedaří...a počkám, až mu emoce přejdou, až se uklidní (nehučím do něj, nesnažím se ho zarazit)..až ho to přejde, tak mu to pak znova vysvětlím a snažím se mu říkat, jak to má být - co má dělat, ne to, co nemá dělat...

Ahojky maminy,
moc nedočítám, bo na to není kdy, nicméně pro mě nyní aktuální téma 😖. Hodně dlouho jsem si myslela, že období vzdoru se nám asi vyhne, no byla jsem bláhová. Navíc přišlo v době, kdy se nám narodila druhá dcera, takže nervy to jistí a bohužel se ke starší dceři se někdy chovám jak bych neměla..jak píše @blandik - ty její oči, které nechápou..., navíc může okoukat od mámy ne nic hezkého.. . Snažím se co můžu, ale někdy to prostě nejde..., pak mě to moc mrzí. Zatracený emoce 😖 ☹!

@kacka2 také jsem zralá někdy na pořádnou kapici 😀, a pořádně tvrdou. Až mladší povyroste, tak mě asi také čeká co u vás..., ještě bude veseleji.
Já se bohužel někdy vybíjím na manžovi....

ještě mě napadá - nám strašně moc pomáhá - když něco dělá, co nemá - tak mu říct - aha, ty chceš dělat to a to (př. šroubovat auto, lepit lepidlem..)...šroubovák je ostrý, tohle můžeme dělat u stolu spolu...a malý jde ke stolu a tam to děláme spolu nebo sám...(jde mi o to, aby neběhal s tím šroubovákem)...takže neřeknu - Neběhej s tím, dej mi to...to se dítěti nelíbí, začne ječet,...ale naprosto mu nevadí, pokud mu vysvětlím, za jakých podmínek to může dělat...takže jakoby ta první informace, to co dítěti řeknu - není zákaz nebo nějaké věta začínající na NE(smíš, nedělej, přesta'n), ale rovnou začnu popisem - chceš dělat to a to - máš v ruce to a to...a tohle může udělat toto (zašpinit), tak to můžeme dělat u stolu, v kuchyni...- tím dítě se nezačne bránit, protestovat, ale poslouchá, co mu chcí říct - jestli to má smysl...

@dagina - ahoj, zdravím tě a gratuluji k Lucince:o) Musí to být náročné...Náš taky mívá vzdor, občas je to síla...ale je to u nás ve vlnách - příjde vlna, pobyde - pak se čertí a nebude spát, mýt se, převlíkat, všechno je problém...a jak přijde, tak odejde...zatím se mi vyplácí to moc neřešit - prostě rozvolním pravidla, když s ním cloumají hormony...jak se uklidní, tak je opět znova zavedu...spíše mi příjde, že jak na něčem moc trvám, když je ve vzdoru (fakt tom silném), tak jen umocním to negativní chování - že pak se k tomu vrací i když už je v klidu..

vidim ze uzdlho sem nikto nepisal, asi su dnes deti lepsie??? 😀 a len moja si bucha hlavu o zem ked sa jej nieco nepaci? 😠

Vzdor,to je to skoro najhorsie 🙂 Mne dcérka rada vrieska ked sa jej niečo nepáči,ale s takou silou..a aktuálne začala aj kopať,búchať,všetko naraz:🙂vždy mala veľkú silu,ved sestrička u lekárky sa musela poriadne snažiť aby ju zaočkovala,a ked ostatné deti v čakárni počuli ten strašný plač,začali aj oni🙂

@blandik vobec nekomentujes ked sa ti maly vzteka? lebo ja dcerke poviem ze nech si teda reve ked skusam viacero alternativ aby pochopila ze teraz nemozeme robit nieco co ona chce, hlavne vonku je to tazke vsetci sa po nas pozeraju preco mi dieta jaci a ja dokopy nic nerobim, niekedy mi stupa tlak a ja zvysujem hlas....

@ludmilabb - když se vzteká, tak mu říkám, že to chápu, že se zlobí, že nemůže to a to...takže tady dávám pochopení pro jeho emoce, agresi, vztek, smutek, bolest...cokoliv...až se uklidní, tak mu vysvětlím, proč něco je tak a tak. Dokud je v emocích, tak nevysvětluji, jen dávám pochopení...Když je kolem hodně lidí, tak ho odnesu ječícího pryč - někam na klidné místo...ne kvůli lidem, ale aby se malý dříve uklidnil, nebylo tam tolik rušivých elementů (např. komentující důchodce)...lidi mi nevadí, a't si myslí, kdo chce co chce...ale vadí mi ty nevyžádané rady...

Neviem preco, ale mam pocit, ze je to stale okolie, ktore ma problem s kricanim dietata v obdobi vzdoru. Dnes ma vyhodili z Krabbelgruppe, lebo maly zacal revat o dusu, lebo nechcel ist od aut, ale zaroven viem, ako rad spieva. Ked dostane svoju chvilu, necham ho vyziapat sa, maximalne mu poviem, ze na mna to jacanie neplati. Vzdy sa za chvilu ukludni a zivot ide veselo dalej. Takze stacilo si ho nevsimat a zacat spolocne spievat.

@stardust -vyhodili???zato ze mali krical???to kdo tam pracuje?a to tam maju byt vsetci potichu,ako v nejakej kniznici??prepac,ze tolko otazok,ale nepripada mi to normalne... 😠
my tiez mame toto obdobie uz asi vyse roka,a zacina sa to uz trosku ukludnovat...no tiez sme si prezili svoje a nikdy nas odnikadial nevyhodili.....chce to len cas....prajem vela trpezlivosti...😉

@stardust - chodíme do montessori klubu a tam je předem domluvené, že jak dítě začně hystericky brečet, tak s ním máma odejde na chodbu a vrátí se, jak se dítě uklidní, aby tím nerušilo ostatní...jsou to dost tiché aktivity, které se tam dělají a myslím, to všem vyhovuje...asi je to o tom, jestli to je předem domluvené nebo ne..

@blandik -aha...som nevedela,ze aj taketo kluby na dohodu existuju...my tu chodime,do jednej kniznice,aby sa deti zoznamili z knizkami,kde potom pride p.ucitelka a spievame,alebo cvicime a tancujeme...uz nejedno dieta tam dostalo zachvat revu,ale neposlali ho prec...prave naopak..ucitelka zacala pred nim tancovat,rozosmievat ho..atd...a o chvylku bolo vsetko v pohode..😉

@blandik keby som chodila do montessori klubu, tak to budem chapat, ale ta krabbelgruppe ziaden taky klub nie je.