Obdobie vzdoru u dieťaťa. Ako si s tým poradiť?

@sympa1 takže presne to isté...mne sa nepáči to, že starší musí neustále ustupovať a tým pádom mladší vie, že to dostane, v podstate je vždy uprednostnený mladší a mám pocit, že starší si potom pripadá, že je na vedľajšej koľaji, pretože bol odsunutý po narodení mladšieho a odsunutý je aj teraz po narodení najmladšieho...jednoducho mu stále hovorím počkaj, urob si to sám atď. a mladšiemu sa viac venujem, nakoľko nie je tak samostatný, ako ten starší...
no a mne spia obidvaja naraz, akú sú teda doma, čo teraz sú, lebo sú chorí a tým pádom sa nemôže hrať s hračkami s ktorými by sa chcel...
a ešte s tými bitkami, to je kapitola sama o sebe, samozrejme, že sa bijú, dokonca aj za to, že starší nechce, aby mladší sedel na tom istom gauči a už ho kopne a povie Rišo vypadni. Starší zas neustále buzeruje a rozkazuje mladšiemu...
viem, že treba vydržať, ale niekedy už nevládzem, konečne sú ticho, lebo pozerajú TV, ale to je tiež výnimočne...

@lyongirl 😀 😀 😀 😀 som sa trochu pobavila..lebo ja mam sice divecata ale toto iste riesime!! mladsia nechce vojst druha do dvery ale prva a ked vojde starsia tak je bitka...mladsia chce pomahat miešat vareskou a ked sa prida starsia tak je krik ze "ona nemoze!" a norika je potom stale urazena nahnevana ze vikina moze vsetko! ☹ mne je to tiez luto a bud vysvetlim vzdy norike ze ty si ta rozumna starsia a mozes zas robit ine veci co viktorka nemoze...mame tu vyhodu ze uz bude mat 7 rokov a chodi sa bicyklovat s ocinom alebo na kolieskove korcule alebo na velke koniky sa vozit a vtedy jej moze mladsia len zavidiet 😎 ....ale zakrocim aj ked viem ze bude rev...a bud budete na striedacku mi pomahat s miešanim alebo ani jedna, vtedy mladsia sa rezreve ze ona chce len sama a radsej ide revat do izby a pilit nam uši 😖 neviem ako dlho este bude trvat kym sa zosuladia a nebudu si vadit

@sympa1 - slyšela jsem, že výborná knížka je: sourozenci bez rivality - právě o tom, o čem píšeš - že ty jsi starší, tak máš rozum...aby se předešlo problémům...ale nečetla jsem, mám jen jedno dítě 😉

@blandik ja som rabr citala, mam tu knihu doma. ide mi o to, ze niektore situacie tam proste popisane nie su a podla mna sa neda na vsetko reagovat tak spravne.. resp. su situacie, kedy tak reagovat neviem, preto sem pisem, aby som sa to naucila.. do jedla ho nenutim, staci mu povedat uz nechci jist a nemusi.. nikdy som ho nenutila a to mal obdobie, ze fakt takmer nic nejedol, pripadne nejedol varene a pod.. On pri tom papa, akurat robi blbosti.. ☹
co sa tyka sloviciek dakujem, prosim, paci sa - to pouzivam stale a nielen voci nemu.. ked mal rok, tak automaticky zdravil, hovoril prosim, dekuju, promin.. teraz s tym proste prestal a na vsetko len chci a chci..
ked mu poviem, ze mi vadi srkanie pri jedle, tak to robi natruc.. fakt sa bojim, ze to vdychne.. ked som mu povedala, ze teda ak nechce, ma ist od stola, tak zacal jacat, ze chce papat..
a obednajsie spanie vysvetlujem, dokonca ho na to pripravujem v style: este 5 minut sa budes hrat a pojdeme spinkat. pripadne som mu ukazala na budiku, ze ked tam budu take a take cisla, pojde spat.. efekt bol, ze prvy krat isiel v pohode, dalsi den ten budik hodil o zem .-(
snazim sa popisovat situacie (podla rabr), obcas zabere, ale vacsinou marna snaha.. preto sa tu pytam, snazim sa najst spravne vety na konkretne situacie (tie, co nie su popisane v knihe, pripadne ked si ich nejako neviem "vymysliet")

@evaviki - ještě je jedna diskuze tady na MK - ve volné diskuzi, jmenuje se přímo jako ta knížka - tam je hodně rad...Jinak možná ti to pomůže - napíšu ti, jak reaguji doma...nám to funguje:
Jak píšeš, že mu řekneš, že ti to vadí, že srká - tak jak pak dále reaguješ, když to dělá dále? Zesílíš tlak, dáš nějaký náznak toho, že ti to vadí? Já řeknu - srkání u stolu není příjemné, může to lidem vadit..pokud dále srká, už to ignoruji, nereaguji na to...jím dál. nešoupu více nahlas talířem...on ještě dvakrát srkne, dá pokoj. U dalšího jídla to znova zkusí, řeknu mu to samé - klidným tonem, neutrálním...přestane ho to bavit...hypoteticky udělá to manžel - a malý mu řekne - nééé, to vadí...Takže je nutné, potom, co řekneš obecně, že tohle funguje tak a tak a malý se podle toho nezařídí, tak to pak ignorovat. Poslední dobou jsem začala používat i tohle: Miško, řekla jsem ti, jak to je. Teď už to víš (a dál už neříkám nic víc). A prostě musím snést, že to někdy ještě dvakrát udělá a pak už ne...Ale už jsem ve stavu, že mi to nevadí, jakoby to fakt beru, že jsem průvodce, který jen říká, jak to funguje a nemám tendenci to v něm potlačovat a vychází to...Ale na druhou stranu je nutné odstranit takové třecí plochy, takové to nucení i jiných případehc, protože pokud má pocit, že s ním bojuješ jinde, tak bojuje a dělá naschvály..
Pokud se chováš "správně" - děkuji, prosím, omlouvám se a nenutíš ho to používat, jakože - poděkuj, omluv se...a jen dáváš návod - když je to ti líto, tak se můžeš omluvit, pak budu i já vědět, že ti to je líto...tak pak se začne omlouvat...A není třeba nějak zásadně řešit to, že nezdraví zrovna, nebo že používá chci, chci, chci...náš měl tohle taky si vzpomínám - že najedou to bylo samé chci, chci, chci...já se na to dívám tak, že má nějaké citlivé období na používání chci, chci...občas bych mu řekla, že může to říct takto: mami prosím poteřebuji tohle a tamto..můžeš mi to podat? (vyplácí se docela říct celou větu, ne jen to prosím...)...ale zase s tím moc nebuzerovat..Náš má zase citlivé období na - koupíme, přišel na to, že se dají věci koupit a chodí s tím, co všechno se musí koupit, co potřebuje...
takové ty excesy, pokud to netrvá nějak hodně dlouho, tak to moc neřeším a spíše se sama zaměřím, abych občas pronesla něco mimo konflikt, jak to funguje, jak je příjemné, když se spolu dokážete domluvit...
Pravděpodobnost, že se začne dusit po srkání je minimální...jen bych řekla - to srkání mi není příjemné a nechala ho srkat...zkusila bych hodně věcí převést do srandy...

K tomu spaní - občas mají takové období, že nechtějí...zkusila bych to tak, že u oběda bych řekla - po obědě půjdeme spinkat, zajdu si na záchod a pak půjdeme...poslední dobou už nechci, aby šel se mnou rovnou do lonžice, jen mu řeknu, že si už jdu lehnout a čekám tam na něj...a funguje to..ale dříve by to nešlo, to jsem musela s ním a taky moc nechtěl..ale nemělo cenu se kvůli tomu nějak vztekat...snažím se tak, že když nechce, tak ho chápat, ale travat na tom, že se jde spát, může si vzít autíčko, nachystáme peřinky a jde se...ale pokud nechce, tak si jdu lehnout sama...snažím se neujíždět do neef.komunikace...

@blandik diskusiu si najdem, dakujem.. podla toho, co pises, tak v podstate reagujem spravne, asi to fakt musim len "pretrpiet" a cakat, kym sa to zlepsi.. on robi hodne naschvaly, odkedy je v skolke.. ☹ a pritom teraz bol dva tyzdne doma chory a videla som, ze mu skolka chyba.. sice na mna dnes skusal, ze tam nechce, ale ani neplakal (na to, ze bol doma so mnou viac ako dva tyzdne - tak to je super)
to srkanie som asi zle popisala, on to jedlo vdychuje.. preto sa bojim, ze sa zacne dusit.. inak ho upozornim a dalej sa snazim nereagovat.. ked chcel manzel reagovat, tak som mu povedala, nech si to nevsima.. no uvidime.. snad sa to pomaly pohne k lepsiemu.. ja mu vela veci odmalicka dovolim, nech sa uci.. vela veci prejdem bez povsimnutia (nebudem sa rozculovat nad blbostami), ale obcas to proste nezvladam.. (asi je to aj tym, ze som bola s nim stale doma a lezlo nam to obom na nervy)

@evaviki - občas to nezvládá žádná z nás, někdy se slyším, jak zajíždím do vydírání, tlačím a nikam to nevede, ale chvilku to trvá než se vzpamatuji...Na malém jsem taky viděla veliké změny v chování, když začal chodit do školky, mylsm, jakobych ztrácela vliv na to, jak se chová...více mě měl na háku - možná i vliv odloučení, změny...věřím, že se to spraví...nechodil tam pět týdnů...teď je zase zpátky, tak uvidíme...j

este ma napadla taka "pikoska".. isli sme so Sebinom vlakom (zboznuje ich, tak sme mu spravili vylet) a po ceste spat bola s nami vo vagone jedna pani s troma detmi. najmladsie dievcatko mal asi 3,5 roka, mozno 4.. s niecim sa hrala a spadlo jej to.. nevedela to najst.. mama ju prudila asi 15 minut, kym vlak nezastal v prahe, ze ju tam necha,kym to nenajde a podobne kecy.. to som sa uz otacala, mm ma ukludnoval, nech si to nevsimam, ze sa nakoniec aj tak vyvrsi na malej, ked sa ozvem.. no najviac ma dorazilo, ked vlak zastal, ona ju obliekala a mala natahovala na plac, kedze uz 15 minut stale dokola pocuvala hnusne reci.. ta matka jej povedala, ze ak zacne revat, tak ju zamkne na hajzel a necha ju tam.. ja som sa normalne triasla od zlosti, nic som nepovedala, lebo je pravda, ze by si to na tej malej vybila.. ale ostal tam jej starsi syn, nestihol sa este obliect, tak som to po jej odchode riadne komentovala, dufam, ze jej to syn povedal.. ☹ ☹ ☹

@evaviki - mě to taky zvedá žaludek, dost negativně na to vnitřně reaguji..stačí mi i paní, které jde přes přechod a strká do dítěte (nevím proč, neznám důvod), ale tak zle...a pak si říkám, jaká generace tady roste, když se děti setkávájí s tak krutým zacházením zrovna v době, kdy jsou na to tak citlivé, kdy jsou pro ně jejich blizcí mnohem důležitější než kdykoliv později v životě a jak pak tyhle děti budou jednat s okolím....je mi z toho smutno... ☹

@sympa1 no síce máš dievčatá a ja chlapov, ale je to o tom istom...

@blandik ty máš tuším prehľad o knihách 🙂, ktoré sú také "najlepšie" na výchovu detí...lebo na nete je ich veľa a nie všetky sú dobré...mám doma 2 knihy - Výchova detí a Po dobrém, nebo po zlém, ale teda neviem, nezdajú sa mi nejaké super a hlavne nie sú tam také situácie, ktoré by nám zatiaľ nejak moc pomohli pri výchove...

@lyongirl ty knížky, co máš doma jsou docela dobré, jenom jsou takové obecné, já bych ti doporučila knížky Sourozenci bez rivality nebo Pozitivní výchova sourozenců v rodinách - mám ve fotoblogu výpisky, zatím jen půlku knížky, ale třeba tě to zaujme, pak je dobrá knížka Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly a jak posouchat, aby nám děti důvěřovaly a potom trochu odbornější kniha Respektovat a být respektován.
Mám pár postřehů k tomu cos psala - například ty hračky, cos zmiňovala - kupte lego duplo (kompatibilní je Megabloks mini, je to o polovinu levnější jak duplo) a to je velikost vhodná pro oba, dále pexeso, černý petr, pexetrio atd. to jsou vhodné taky pro oba, starší to už může hrát normálně a mladší to může hrát taky, ale obrázky nahoru - a kup variantu tvrdé kartičky - např .máme Cars nebo Krtečka - tam je i angličtina, to mladší neroztrhá, u nás jsou oblíbené i ty šmoulí kartičky z Alberta - přiřazujeme stejné k sobě a nedá se to roztrhat. Dále puzzle - velké tvrdé dílky, můžou hrát oba, kostky - můžou skládat oba, autíčka, vláčky, stavění dráhy, - gumová zvířátka a stavění zoo, kuželky, to vše můžou hrát oba s tebou, u nás teď třeba vede kuchyňka a plastové nádobíčko - zdědili jsme po neteři a vydrží si chvilku hrát i vedle sebe, aniž by se hned hádali o hračky... ale když jsou nemocní tak je to samé hádání, dneska nebyl moc dobrý den...

@reruna ďakujem za odpoveď 🙂, včera som si kúpila knižky Sourozenci bez rivality a Respektovat a být respektován. Začala som čítať tú prvú a veľmi ma zaujala, zisťujem, že hlavne rodičia by sa mali najprv naučiť veľmi veľa, aby potom mohli vychovávať deti, dúfam, že ma to tá kniha aspoň trošku naučí, lebo chyba nie je ani tak v deťoch, ale hlavne v rodičoch, ktorí nevedia ako sa zachovať v rôznych situáciách a aj keď si myslia, že sa zachovali správne, tak to tak nemusí byť a koľkokrát deti ani nevypočujem a poviem, že ma to nezaujíma a to nie je dobré, ale tiež nie som dokonalá a mám len jedny nervy...
Čo sa týka tých hračiek, tak Duplo majú, včera večer sa hádali v jednom kuse, lebo starší si z neho staval a mladší mu to stále bral a kazil...a čo sa týka kartičiek a puzzle, tak puzzle máme aj tvrdé a mladší aj z neho odtrhne tú časť, čo má zapadnúť, mám pocit, že on zničí všetko. V tescu som videla drevenné puzzle na zem, také vačšie, ináč máme aj drevené a on aj z neho poodlamuje také kúštičky, že zlezie aj kúsok z obrázka, ja neviem, ako to to dieťa robí 😅 a potom príde a vysvetľuje, že mu tam chýba z obrázka...a plastové nádobí máme tiež, ale momentálne ich baví len vo vani a aj tak si všetko berú a hádajú, mám pocit, že všetko by mali mať dvojmo, ale to sa nedá a dokonca sa vedia pohádať aj za rovnaké stoličky, lebo starší chce tú, na ktorej je mladší, lebo zrovná tá je jeho, jednoducho ju chce a chce a musí ju dostať za každých okolností...dnes mi najstaršieho zobral dedko, tak mám doma menšieho a od rána je kľud 🙂, aspoň raz za čas 🙂

@lyongirl jo jo, máš pravdu, v těhu jsem četla spoustu o kojení, krmení, spaní, očkování, nemocech atd. ale o výchově nic, první dva roky jsem ani neměla potřebu, pak ale přišel vzdor a do toho sourozenec a najednou jsem nevěděla kudy kam, tak jsem něco přečetla, abych zjistila, že spoustu věcí dělám špatně a hlavně je těžké se naučit reagovat jinak... to co popisuješ dobře znám s legem i ostatními hračkami... když jsou každý zvlášť, tak jsou bezva, ale jak jsou spolu, tak je to pořád jen boj a boj, je to opravdu někdy únavné...

Ahojte.Ja som už bezradná, moj malí má 20m, a je dosť živý, od narodenia má diagnostikovane hypertonus stredneho stavu, že od narodenia sme si užili, strašne koliki...furt rev a atd....Teraz je to strašne vobec neposlucha možem nanho kričať ani sa len neotočí ,ani nič len ked mu zakričím pod aha volačo ti ukážem alebo pozri aký je tu havo, inak nereaguje....Bývame s rodičmi a starými rodičmi, viem že je to tým lebo oni ho lutuju ked ja ho hreším alebo ho len tak nechám na zemi ked trucuje a hádže sa ozem, no oni ho hned pod hore a dvíhaju ho....už som s toho nanervy.Ked mal okolo 15m tak počuvol aspon trošku že žiža nesmieš alebo 2krat
som povedela a na tretí som sa postavila a potom prestal....no capnem mu po riti či ruke ale nič aj pri jedeni mi napríklad rozhadzuje alebo minule mi nechtiac polievku s lyžičky na mna a teraz to stále....ani len nezaplače nič ešte sa mi bude smiať do očí....poradte mi prosím niekto?

dievcata prosim Vas ako riesite situaciu ked vas drobec chce hracku kt. ma ine dieta? lebo moj napr. ked sme v materskom centre a chce hracku kt. ma prave ine dieta tak ho zacne sacat, postrkovat, hned chyti nervy-snazim sa vysvetlit mu, ze to je hracka pre vsetkych, ze mu ju pozicaju neskor, teraz si vezmeme nico ine ale on ma zacne bit.. bud po rukach alebo ked ma fakt poriadny zachvat tak mi taku svihne po tvari a keby len jednu.. uz som mu zato dala aj po zadku co som ho doteraz nikdy neudrela... fakt neviem ako nanho.. za vsetko co nie je po jeho alebo ked chyti nervy tak ma udrie.. ako to riesite? ja som mu uz dnes povedala, ze pride jezibaba a vezme si ho prec ked bude maminku a deticky byt... :(viem, ze to nieje spravne no ako nanho? doteraz pozical vsetky hracky, bol skor typ ze mu bolo jedno, ze mu beru jeho hracky a len sa pozeral.. on inak deticky lubi stale ich mojka beha za nimi no chytaju ho take stavy ze to je iba moje, to chcem teraz ja a musi to tak byt... su dni ked sa o hracky podeli, vtedy mi povie aha maminka pozical som.... vzdy ho za vsetko chvalim len uz neviem ako reagovat na tie jeho nervy... uz sa snim bojim chodit aj medzi deti aby zas nevyvadzal ☹

@lenusiknr u nás na toto zabralo dve veci.. Donekonečna vysvětlovat a ak uz toho bolo fakt moc, tak som ho proste z ihriska vzala prec, aj ked mi celu cestu domov vrestal.. Stačilo to spravit dva krát a potom uz zaberalo vysvetlovanie s komentarom, ze ak sa nebude pekne spravat, tak budeme musiet ist domov..

@lienkad ako si napisala, maly potrebuje režim a neustupovat.. Ak byvas s rodicmi a oni to kazia (aspoň podla toho,co píšeš), tak by som sa s nimi skusila porozpravat.. A ak to nezaberie, tak sa dohodnut s dr., potom ich tam dotlačit a nech im doktorka vysvetli, ake to moze mat následky.. Snad si potom uvedomia, ze mu tým vlastne nicia život, lebo sa stane nezvladatelným 😖

máme obdobie vzdoru..sú dva názory ktorý je podla vás lepši,..ked napr neche niekam íst a začne na kolená alebo lahínat na zem, prípadne zúriť..nechat ho nech si poleží na zemi a vyzúri sa alebo nedovolit aby si klakol..odvedenie pozorznosti nejak nezaberá..

@sara07 kludne ho nechaj, nech si klakle a zuri.. (teda pokial si pri tom neublizuje, napr. si nebucha hlavu a pod). proste si to nevsimaj, chod do inej miestnosti.. alebo ak mas odvahu, tak to skus po nom zopakovat, mozno by to tiez zabralo 🙂

no tak zopakovat to...to ho vytočí ešte viac a to nie sme taký herci ako on.
.prejde ich to..budú rešpektovat no nazvyme to pokyny..lebo údajne ked to necháme tak ,, tak si potom s ním neporadíme..preto sa pýtam aká je prax..beriem tak že prax ked sme boli my malinké je iná ako teraz
@evaviki

prosím vás o radu ako reagovat, syn ma 2 a pol roka a zo dna na den sa mu mení správanie, na nejaku otázku začal odpovedat pistaním, ked nechce jest čo ma na tanieri, tak pistí, nechce sa obliekat - pistí, toto pistanie dokázem ignorovat maxim 30min ale ma to také grády ze si musím asi zviazat ruky aby nedostal po riti. vysvetlovanie nepomáha, čim viac mu hovorím aby to nerobil, tak to robí naschvál. ráno sa zobudí s tym, ze sa chce ist kupat, vie ze sa kupe večer pres spaním, tak pistí a dost dlho. ked sme boli včera vonku, tak bol vôbec problém ist na prechádzku, lebo on si zadával smer kam chcel ist , uplne nezmyselne a ked som tade nesla, tak pistal. tych príkladov by som mohla uviest velmi vela - su to mozno 4-5 dni čo to začal robit, - neviem či to pripisovat obdobiu vzdoru, alebo je to niečo prechodné, prosím vás o radu ako reagovat, včera som varila obed a nevenovala som sa mu, inokedy sa hra pri mne a nebol problém, včera mal také nervy, skoro ma začal bit, tak som jednou nohou pustala autícko a venovala som sa sporáku. prosím poradte mi

@sara07 kto ti povedal, ze ked ho nechas vyzurit sa, tak si s nim neskor neporadis??? U nas maly videl, ze takymto spravanim nic nedosiahne a prestal.. Este je teda moznost objat dieta, ked sa vzteka a drzat ho, kym ho to neprejde.. Moze to byt dobra metoda,len nas maly sa mi pokusal vyrazit zuby pri objati, fakt som ho neudrzala..

@lenusiknr Ja odchádzam preč,keď sa malý začne nevhodne správať, nemôžu ostatné deti trpieť - ani mne by sa to nepáčilo,keby bol niekto (aj keď len kvôli obdobiu vzdoru) zlý na moje dieťa. Oni sa to potom decká naučia,čo sa môže a čo nie...

Ahoj maminy, chci se zeptat, jestli chování mého syna může být také projev období vzdoru? Když se odpoledne po asi dvouhodinovém spánku probudí (spíme spolu v ložnici) a vidí mě vedle sebe, začne strašně brečet. Nepomáhá žádné utišování, konejšení. Ještě mě odtlačuje z postele a sundavá ze mě peřinu... Přitom když se tak probudí vedle mě ráno, tak je to usměvavé sluníčko, ale odpoledne ho tam nějak svou přítomností štvu. Čím to je? Co to znamená? Jinak je vcelku pohodové dítě, občas se vzteká, ale asi tak normálně. Tohle mě ale trápí. A pokud by opravdu tímhle způsobem vzdoroval, není to ještě moc brzy, bude mu 18m, já myslela, že to přijde tak ve 2,5r. Díky za rady...

Ahojte mam rocnu dcerku, ale v poslednej dobe stale protestuje ked jej umyvam zuby, ked jej davam podbradnik, ked nechce papat, no desne,... doteraz to takto nerobila.
Aj toto uz je obdobie vzdoru, alebo sa len zacina prejavovat jej temperament? ako mam reagovat na rocne dietatko?

No ja som u prveho syna ani nevedela,ze nieco take ,ako obdobie vzdoru existuje 😕 😀 Ale za to druhy mi to vynahradza...doma nas bije ,fackuje,hadze mi veci na zem ,ked chyti nervy z nicoho nic.Vonku skrieka ,ako keby sme ho mlatili 😀 Vonku ani za nic ,ze by isiel jednym smerom spolu s nami ,vzdy naopak 😀

@lsx moze to byt aj zacinajuce obdobie 🙂 u nas sa zacalo prejavovat tiez take mierne 😒 hoc si myslim ze priskoro ! Cez den v pohode obcasny plac pre nieco alebo len tak z dlhej nudnej chvile ☹ ked je tatino doma je to zivsiel ale ked sme same akokeby som ju ani nemala -a vecer to je strasne hlavne pred spankom aj dnes sme ju museli s tatinom uspavat obaja do teraz si vyberala kto ju bude ukladat a uspavat -som rada ze sa mi nehadze o zem ci nedupe 😝 . A k tomu asi aj zubky idu-stolicky co som si vsimla dnes........... 😨 A uz som rozmyslala ako sa tomu vyhnut aby neplakala lebo predsa tu nebyvame sami :(

@lsx ahoj, mam doma neco podobneho. Nestava se to teda po odpolednim spani, ale v noci. Je to par tydnu zpatky, co se syn zacal zase v noci budit, jednou, nekdy i vickrat. Vzbudi se a zacne pofnukavat. Kdyz vstanu ja, ze ho znovu uspim, spusti hystericky rev, odstrkuje me, nechce se nechat uchlacholit - proc? Chce tatu! Kdyz k nemu vstane muj muz, nic takoveho neprobiha... rano pritom, kdyz vypije mliko, bereme si ho k sobe do postele a kolikrat jeste usne. To rano se se mnou mazli, pusinkuje me, smeje se...ale v noci beda, kdyz k nemu prijdu ja!

Musim rict, ze podobne to probiha i pres den, kdyz je doma manzel. Kdyz jsme doma sami, je v podstate v pohode, hrajeme si, prijde se pomazlit, ani se tolik nevzteka (i kdyz ted prituhuje 😅 ), ale jak je doma muj muz, nenecha si ode me ani zavazat tkanicky 😖 Vsechno tata. Kdyz chci neco udelat ja, zacne se vztekat... myslim, ze to souvisi i s tim, ze tatinek mu vic dovoli a je min odolny k jeho zachvatum vzteku...kdyz ma jen me, nema tak nejak na vyber ... 😨

Kolem roku a pul zacalo mirnejsi vztekani i "nene", ted uz miva regulerni zachvaty vzteku...