• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame:  Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Rozdiel medzi deťmi len 2 roky. Ako to staršie znáša?

8. februára 2012 
@reruna hezky popsana realita :sweat_smile: No musim si uzit jeste ty 2 mesice jen s jednim ditkem dokud to jde..
29. jún 2011 o 13:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@sussanah Jak jsi na tom skojenim? Uz jsi prestala? Protoze mlicko bylo teda asi nejvetsi jablko svaru - Rada jak byl stale kojenej, tak zarlil hodne... odstrkoval Risu... takze mi hodne pomohlo kojit tandem :grinning: pak stacilo, ze si cucnul, nachystali jsme si knizky a pri kojeni Risi mi Rada cetl a ukazoval... a ted uz ho to,ze bracha pije, nechava celkem chladnym :sunglasses:
29. jún 2011 o 13:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@majdula Myslim, ze prave ty plakaci situace, kdy me budou potrebovat oba, to asi taky dost tezce ponesu. Vim jak me uz ted nekdy toci, jak maly neco chce, porad doryva a ja se u toho snazim neco udelat a do toho zazvoni telefon apod.. A pritom to jsou malickosti a jen jedno dite :sweat_smile: Ale dobre je, ze uz po 3m vidis, ze je to lepsi, to je hooodne pozitivni zprava. Ja se pripravuju spis na minimalne pul roku stresu a litani, ale treba bude lip. A taky se bojim, ze budu mit tak silene "sestinedeli" jako s malym, kdy jsem se s hormonama davala dohromady dobre 4-5m. Ale jak pise Renuna, radeji byt pripraven na nejhorsi a pak treba budu prijemne prekvapena :grinning:
29. jún 2011 o 13:13  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@majdula uz v podstate nekojim, ale maly to ma porad v hlave, porad ukazuje, jednou za 2-3dny si chce fakt cucnout, ale uz tam opravdu nic neni, uz se mi dokonce zase zacalo tvorit mlezivo. Dost pocitam s tim, ze bude chtit vyzkouset zase kojo, jak uvidi maleho. Ale zas si nemyslim, ze by chtel 3x denne, to uz dloooouho nebyl takhle kojeny, spis to vidim, ze bude chtit treba vecer taky chvili pocucat. No uvidime, mlady nikdy nebyl vylozene mlicnak zavislak, tak snad nezacne s narozenim maleho :slight_smile:
29. jún 2011 o 13:18  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@majdula naozaj, nevadi mu ked dojcis mladsieho? Mojmu Alexovi vadi ked dojcim Zuzi, takze to riesim tak ze najprv si cucne on a potom dojcim Zuzinu. :wink: . Ale ako pises, k zblizeniu tandem uplne super vec. :grinning:
29. jún 2011 o 13:21  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
baby, mam dve deticky, dcera bude mat v septembri styri a syn ma rok a pol. Po prichode z porodnice to bola "sranda" syn mal take koliky, ze vrieskal od rana do vecera. Cakala som na to, ze prejdu tri mesiace a snad to prejde. Ale nie, preco by som bola ja ta stastna, trvalo to do pol roka.... ale prezili sme to. Dcerka na syna neziarli. Sice hned postrehla, ze sa mu musim venovat viac nez jej, ale vsetko to vysvetlili siahodlhe rozhovory a plus, vzdy ked syn spal, tak som sa snazila venovat jej. Aj ked som potrebovala varit, tak som jej radsej kludne dovolila, nech sa mi hrabe v muke a nech sa citi, ze mi pomaha. A vzdy vecer sme si dllllho citali rozpravocky, co ona miluje. Teraz, ked su vacsi - nemozem povedat, ze by to bolo lahsie. Mozno v tom, ze syn chodi a je sebestacnejsi, ale zasa su situacie, kedy sa doslova tlcu o hracky, jasne, ze aj mne pri nich ujdu nervy, ale o par minut, ich "nacapam", ako su spolu v synovej postielke a skacu o 106 /az sa bojim, ze to postielka nevydrzi/, alebo moja dcera pride a len tak mu da pusinku a povie, ako ho lubi.... Je to krasne.
Mamicky, ktorych starsie dietatko chodi do skolky to maju asilahsie. Mne dcerku do skolky neprijali, lebo som na MD a u nas je vela deticiek. Ale od septembra uz konecne nastupuje, tak verim, ze si oni dvaja so synom potom budu vzacnejsi a aj tie tahanice o hracky casom prejdu. S manzelom si hovorime, ze toto je najtazsie obdobie co sme zatial spolu, ale o to viac si vazime tie chvile, ktore si ukradneme jeden pre druheho /aj ked je ich fakt malicko/ a o to viac sa tesime z kazdej peknej malickosti co nasi drobci vymyslia, ci urobia. Pre ostatne, ktore cakaju dietatko v kratkom case po prvom. Nebojte sa toho, sice to potrva, ale kazda mamina si najde ten spravny system, ako problemy /ktore urcite budu/ riesit. Vsetkym prajem vela stasticka.
29. jún 2011 o 13:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (2)
@lucinocka no já myslím, že bychom všechny uvítaly, kdybys napsala, proč jsi na bráchu tak šíleně žárlila, co tě tak strašně štvalo, teda jeslti jsi schopná, to nějak popsat po té době, ale asi jo, když jsi kvůli tomu chodila i k psychologům, očividně tví rodiče nezvládli tu první fázi tvého žárlení, něco se stalo možná, co to ještě více vyprovokovalo atd. víš, aby ta tvoje zkušenost taky k něčemu byla - to že prvorození žárlí na sourozence je celkem normální, ale co dělat, aby to nebylo až tak vyhrocené, aby docházelo k takovému násilí mezi nima....myslím, že tady není nikdo, kdo by chtěl ze všech stran poslouchat, jak je to úžasně jednoduché mít děti 2 roky po sobě, jak je to strašná pohoda atd. ale chceme rady, jak to co nejlépe zvládnout.
@majdula no to prostě byly hrozně vypjaté situace tenkrát, i když mám samozřejmě hrozně moc krásných vzpomínek, tak stejně i tyhle ve mně zůstanou navždy a i teď si kolikrát říkám, že bych se potřebovala rozdvojit, když každý chce něco jiného, nebo když oba najednou dělají nebezpečnou věc na různých koncích dvorku... takle být superman, to by bylo...

A jinak vám všem doporučuju hrozně super knížku, která mi moc pomohla - Sourozenci bez rivality
29. jún 2011 o 14:13  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@reruna ja si nepamatam preco som nanho tolko ziarlila, ani si nepamatam ako som mu tu nohu zlomila, ved som mala len 2 roky. / mamca nam vravela, ze som zobrala velkeho plysoveho medveda a skocila aj snim nanho ked lezal na zemi/. ale psychologicka vravela, aj potom neskor ked som menila skoly, ze si velmmi rychlo zvykam na prostredie a ludi a tazko znasam zmeny toho prostredia.. ale hned si zvyknem na nove, len ta zmena proste..a potom neskor viem, ze mi liezol na nervy lebo som ho vsade musela tahat so sebou.. tie reci : a vezmi aj brata...a on na mne visel jak psik, stale za mnou.. my sme boli vlastne nonstop spolu cely zivot- od narodenia, cez skolku, zakladnu /triedy vedla seba/ strednu /triedy vedla seba/ jazykovu /triedy vedla seba/ , vyska rovnaka.. a nejak sme nemali spolocnu rec, on bol taky nezny a ciltlivy a pri maminke, ja som bola jak chalan- behat, skakat, podriapat sa, robit somariny.. a zblizili sme sa az ked sme zacali diskutovat o prvych laskach a tak..a teraz je to super, aj ked sme od seba 1500 km :slight_smile:
29. jún 2011 o 14:30  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
@reruna a btw. ak vsetko bude v poriadku aj ja by som chcela deti s dvojrocnym rozdielom, takze nikoho tu neodhovaram, len som proste napisala pravdu, ako to bolo medzi nami, lebo viem, ze sme neboli jedini, s ktorymi mali rodicia take problemy a urcite je aj teraz kopu takych deti.. myslim, ze je to hlavne ked je chlapec a dievca.. tam su stale rozdiely..
29. jún 2011 o 14:35  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tak já k tématu hlásím, že u nás to jde překvapivě dobře, až se divím - ale asi je to tím, že Kája je hodná a dokáže se i zabavit sama (to u staršího syna neznám, takže jsem čekala hrůzu a ono ne)... začátky teda byly náročné, ale prostě jde to.
29. jún 2011 o 14:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@lucinocka jasně, já si taky nepamatuju do 3 let skoro nic...šlo mi spíš o to, co o tom víš od rodičů a od té psycholožky a potom z pozdější doby, psala jsi přece, že tě strašně štval až do puberty... no a přesně to, co píšeš, je popisováno i v té knize Sourozenci bez rivality - že rodiče zbytečně nutí sourozence, kteří mají očividně odlišné zájmy, aby za každou cenu byli pořád spolu, protože jsou přece rodina...takže tebe štvalo, že máš mladšího bráchu pořád za zadkem. A co se teda týká toho zlomení nohy, to možná ani nebylo žárlení, kdoví, co jsi tenkrát s tím medvědem chtěla, třeba si jenom pohrát s bráškou, dvouleté dítě napadne leccos a neuvědomí si ještě důsledky, mohlo to být schválně a nebo to jen byla nehoda...
29. jún 2011 o 20:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@sussanah Jojo ty hormony do toho, to je lahudka. Nejhorsi pro me bylo, ze mam ohromnej instinkt chranit miminko prede vsim zlym a ted si predstav, ze ho musim chranit pred svym dalsim "miminkem", ktery mu ublizuje - ale ktery miluju... to byla strasna schiza, kdyz toho starsiho milujes a zaroven je v tu chvili jakoby nepritel... nekdo tu kdesi psal, ze se stydel za ty pocity, ale ze v tu chvili toho starsiho az nenavidel, ze ublizuje mladsimu... a s tema hormonama navrch se to zvladalo fakt spatne. Dodnes me mrzi, ze zpocatku, nez jsme se szili, jsem parkrat Radu vylozene odstrcila, kdyz pri kojeni Risi na nej dorazel a pak zacal treba kousat me... a to jsem se musela drzet, abych ho neplacla. Byvalo to na posteli, tak jsem ho jen odstrcila a tak spadl do perin... presto to bylo hnusny, vedela jsem ze to je to nejhorsi co muzu udelat, ale byla jsem tehdy uzlicek nervu :pensive:
Jako hodne mi pomohl ten tandem, kojit soucasne... @stvura Radovi uz to kojeni Risi ted nevadi, maximalne obcas rekne, ze chce taky, ale to uz jen tak keca... ja mu reknu, ze klidne... a on uz pak ani nechce. Staci mu vedet, ze by dostal, kdyby chtel. Radeji si da sam, v klidu, po probuzeni vetsinou.
29. jún 2011 o 21:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
moji na seba dost ziarlia.starsi by sa s nim rad hral aj mladsi ale ja nedovolim.stale ho skrabe bucha a to hovori ako ho lubi.ked chvilku nedavam pozor mladsi doskriabe starsieho alebo naopak stale medzi sebou bojuju no su chvilky kedy si nerobia zle a pekne sa hraju vtedy rychlo fotim:D
29. jún 2011 o 21:53  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@majdula no uzlicek nervu ja jsem obcas uz ted, asi bych se fakt mela obrnit trpelivosti :sweat_smile:
29. jún 2011 o 22:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@lucinocka mne sa tvoje prispevky nahodou pacia, pretoze riesim nieco podobne. starsi syn (2)liznuty ADHD stale robi zle mladsimu (3m). stale musim byt vstrehu, oci mam uz aj na zadku. dnes som ho pozorovala a behom 10 min. sa stali u nas taketo veci: -odtiahol denisa v autosedacke, tahal dena leziaceho na gauci za ruky, -hodil denovi na tvar utierku. a to uz nespominam bezne javy ako dojcenie - vtedy si vyzaduje pozornost - je hladny, potebuje cikat/kakat, chce si kreslit... ked som kojila v sede, ako tak sa dali jeho nalety odrazat, ale akosi som presla na dojcenie v leze, co mi stazuje situaciu. ako nakreslit traktor, ked v leze kojite, drzite si prs a podopierate telo? mission imposible! uspavam mimi, a v tom zacne s niecim trieskat. proste sa to musi prezit.
aj teraz ma tu uz otravuje a to spal iba hodku a rano vstaval o 5.30... proste davat pozor a byt vzdy pripravena :grinning:
5. júl 2011 o 14:27  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
Naprosto bez problémů, až jsem překvapená :slight_smile: Od začátku jsem nedala dceři důvod k žárlení, tzn. např. když kojím, bavím se s ní, prohlížíme si knížky, říkáme si básničky, stavíme kostky... Snažím se jí věnovat stejně jako dřív. Naopak nás dcera často "honí", ať jdeme pomazlit miminko, vynáší plínky do koše, koupou se spolu (syn v koupacím kyblíku, dcera vedle něj ve vaně).... Neměnila bych :slight_smile: Myslím, že tento věkový rozdíl je ideální.
5. júl 2011 o 14:31  •  2 deti  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
@maca_p Vcelku vystihuješ situaci u nás doma. :grinning: Nejdřív jsem si myslela, že to musím na 100% změnit, pak jsem se dostala k mírnému zlepšení, že pár věcí jsme odbourali, zvykl si apod. a pak přišla rezignace, vyklidnění (moje) a lecos už snad ani nevnímám. Páč to bych se asi jinak zbláznila. :sweat_smile: :grinning:
@marrei Věkový rozdíl je krásný, ale v tom začátku se mi to zdá jako mazec. Ale co, zas zbytek života budou mít k sobě blíž. Snad nebudou případ Lucinocky a bráchy. Co si ale myslím, tak že hodně záleží, jestli je starší chlapec nebo děvče, resp. chůva nebo lumpík. :wink:
5. júl 2011 o 20:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@fim no ved to... mas rovnaky rozdiel ako ja medzi detmi. u nas je to 2 roky a 24 dni :wink: . a ake je to teraz, ked ma mimi uz 8 mesiacov?
kazdy den ocakavam, ze uz si max zvykne a akceptuje brata, ale kdezeeeee :grinning:
5. júl 2011 o 21:35  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@maca_p Já závidím každé, co má mezi dětmi každej den k dobru navíc. :grinning: Teda záviděla, teď už to tak neřešim. :wink:
Starší je drak, takže jsme asi extra případ, ale veselejší to začalo být už ve 3 měsísích, kdy jsme začali obrážet návštěvy i sami bez doprovodu, v půl roce to bylo ještě lepší, páč už taky bylo teplejš a hlavně miminko už nebylo tak křehké. A dneska? Vojtíšek na dece kolínkuje a velkej se chová "jako" miminko, málem by ho zaleh a ten mrňous se tomu ještě směje. :grinning: Já jsem teda na nervy, věčně v pohotovosti, ale je to krásný je pozorovat, jak ten malej reaguje na toho velkýho a velkej jak ráno třeba přijde do ložnice a řekne: "Ahoj Vojtí, jak jsi se vyspinkal?" :dizzy_face:
5. júl 2011 o 22:01  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@fim moj starsi ani nie je tak agresivny, ze by prisiel k nemu a kopal ho alebo nieco podobne, on je taky shrek, proste su to nevyrovnane sily. on sa chce s nim hrat, ma ho za hracku. zo zaciatku ho ale nemohol vobec zniest. najlepsi je, ked mi ukaze, aby som ho strcila do postielky, pusti mu hudbicku a taha ma z detskej izby von. su chvile, ked ho hladka a puskuje. tak uz len aby mimi spevnelo a bolo schopne paraganskeho vycviku :grinning: so starsim bratom.
5. júl 2011 o 22:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte nam sa prave pred vcerom stal pripad, ked moj starsi mladsiemu ublizil. Chlapci boli u mojej tety, kedze ja som bola v robote. Vacsinou mava len jedneho, no nachvilu musela potrazit oboch... Branko mladsi sedel na zemi , hral sa, Petko bol pri nom (doma byvaju spolu v ohradke).... teta musela na minutu odbehnut...tak vravi, Petko daj pozor, aby sa citil dolezito, zrazu teta zacula Brankov plac... Petko sa do Branka pustil, mozno ho chcel len posteklit a rozosmiat ako obycajne, no skoncilo to tak, ze mu dostipal rucicku az nechtiky mu zoboril do pokozky, teraz tam ma samu chrastu. nechapem tento utok , zaciatky boli vselijake, ale toto sme nikto necakali...teraz ked mu to vidi, tak mu to fuka a vravi prepac Branko...dnes bol prvy krat pri tom ked sme cvicile s Brankom Vojtovku, novy cvik, Branko pri tom strasne place, Petko to videl, tak zacal po mne kricat" mama pusti ho , nerob mu", dokonca mi povedal "ty somar", neviem odkial to ma...a pustil sa do lutostiveho nareku, lebo som Brankovi "ublizovala" ked tak plackal... preto neviem preco bol nanho agresivny, teta mi vravela , ze mal uplne nahnevany vyraz, zatinal zubky, ked Brankovi stlacal ruku..co to donho voslo nechapem , neviem co to mam brat vazne, alebo to moc neriesit, Petko je dost mamickarsky a nechce sa o mna delit, rad sa stiska, mazna, pusinkuje mi ruky, nohy,ked stoji vedla mna, je strasne na mna naviazany, logopedicka nam odporucila skolku aspon na 2 hod, no nie je sanca, ja som ho este neplanovala dat do skolky, tak som nedala prihlasku a aj tak by mu ho nevzali, kedze som doma na MD...a nehrozia ani tie dve hodky, maju aj tak deti nadkapacitu. poradte ako sa k nemu chovat, ako ho naucit mat rad brata a tu agresivitu znizit na minimum :unamused:
20. aug 2011 o 21:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
este aby som ujasnila, ze chodim do roboty a MD, robim na dohodu, tak dva krat do tyzdna nepravidelne..aj to len mesiac,neplanovala som ze zacnem robit
20. aug 2011 o 21:34  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte, je to tu nejake mrtve :unamused: my budeme mat rozdiel medzi detmi 2 roky. uz 3 mesiace nedojcim,takze tandem asi nebude :slight_smile: planujem si kupit knihu surodenci bez rivality a pozbierat par uzitocnych rad. :slight_smile:
10. jan 2012 o 21:34  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Přidám taky trošku do mlýna. Mám dva kluky a rozdíl mezi nimi je 2 roky a 1 měsíc - přesně :slight_smile: aspoň si to nespletu :grinning: Starší syn je povahově klidnější, hodnější, nikdy nevymýšlel blbiny, ale co se narodil malý tak vymýšlí jednu za druhou. Myslím, že se už za ten rok trošku dospěl a tolik bráškovi neubližuje, ale bude to taky tím, že malý se už nedá :sweat_smile: Mladší je totiž jak urvaný z řetězu a starší se ještě po něm opičí. Takže chvilka klidu je u nás jenom když oba spí, jinak mám oči pořád na šťopkách, protože nikdy nevím kde kdo odkud padá, přivírá prsty ve dveřích, apod. Neztrácím naději a doufám, že bude líp :sunglasses:
10. jan 2012 o 22:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@lucikacka a chodi ten starsi do skolky alebo este nie? ono vela sa zmeni ked bude von z domaceho prostredia, ten mladsi sa moze od neho rychlejsie ucit,v lepsom ci inom pripade ho kopirovat. U nas to tak je len s tym,ze starsia je dievcatko :slight_smile: ale tvoj opis mi pripomina kamoskinu situaciu kde mladsi akoby valcuje starsieho tym ze akoby nechcel zaostavat tak ho chce dobiehat. Proste sa opicia ako aj pises a ide o to kto je lepsi :grinning:
10. jan 2012 o 22:17  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@kvietocek7 přesně tak to je u nás, mladší staršího chce doběhnout, ale on ho někdy i předběhne :grinning: Starší zatím do školky nechodí, měl 3 roky v říjnu a u nás je velký zájem o školky, takže budu ráda, když mi ho tam vůbec od září vezmou :confounded:
10. jan 2012 o 22:21  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@tea333 nazov knihy je zaujimavy,kto je autor?
10. jan 2012 o 22:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
@kvietocek7 je to tato kniha : http://www.martinus.sk/?uItem=62301
inak super citanie je aj maly tyran a neklidne dite, kdyz dite nechce spat od Jiriny Prekopovej.
jej knihy su uzasna pomoc.http://www.martinus.sk/knihy/autor/Jirina-Prekopova/
11. jan 2012 o 12:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Sourozenci bez rivality je dobrá knížka.
Ještě doporučuju tuhle http://www.modrykonik.cz/fotoblog/reruna/clanek/pozitivni-vychova-sourozencu-v-rodine-vypisky/
11. jan 2012 o 13:50  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
vidim ze nikto nepise, tak sa opytam, hadam niekto zavita. Ako ste riesili bezne denne cinnosti s dvoma detmi? napriklad dojcenie mladsieho dietata. co robilo to starsie? co kupanie? obe naraz, alebo po jednom?
ja si totiz neviem predstavit, ze by som starsieho nechavala sameho v miestnosti, bez dozoru.
17. jan 2012 o 22:17  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok