Kámošky všetko hovoria v množnom čísle

katrin, to su specificke pripady, kedy sa mnozne cislo logicky pripusta 😀 😀 😀

anax, jasné, špecifické len potom "nematky" sa na mňa pozerajú ako by som fakt spadla z mesiaca 😀

zdrobňovanie.... to už je iná káva... ale priznajme si, pri tých deťoch nám občas všetkým prepne 😀

tak zdrobňovanie, MM má vo zvyku hovoriť Samkovi, že či chce do bruška, no a už to hovorí aj kamarátom, keď niečo ponúka 😀 😀 😀

bihan, že osuštičkou 😀 😀 😀

ale ja sa zdarne vyhýbam aj zdromňovaniu. Osuštičku teda nemáme vôbec 😀

bihan, slovo osuštička sa nedá ani normálne povedať 😀

baby, mne sa po materskej tusim druhy tyzden v praci podarilo zahlasit: "tak co, pojdeme uz papkat?" 😅
a to som to na materskej so zdrobneninami nejak neprehanala.

Ľudia, toto je fakt hrozné, materstvo nám (niektorým 😉) vymýva mozgy 😀

no my sa ideme kupikať (kúpať)
ale to si vymyslela slovo moja dcera (ako 2-ročná) a teraz používame všetci 😀

Moj manzel isiel minule "zavriet okienko" (dvojmetrovy chlap). 😀 Ale inak sa snazim nehorit vsetko v mnoznom cisle, mne sa to akosi nepaci, ale aj tak mi sem-tam vyklzne. A zdrobneniny ano, ale nie neustale a vsade a uz vobec nie zdrobneniny zdrobnenin (na to je moja svokra odbornickou 😅 ).

Náš Samko hovorí Pes, aspoň tak to znie a hovorí to pri psovi, ale asi to nič neznamená a je to nejaké jeho citoslovce, ale aj tak sa zabávame, že u nás žiaden havo nebude 😀

K tým zdrobneninám som tu už fakt čítala hocičo a osuštička je len taký slabý odvar 😀

Lefika a dobre ste sa napapkali? 😝

deina, no práveže pre 2m chlapa to okno bolo okienko 😀

😀 Snažím se nepoužívat, ale vzhledem k času, strávenýmu tady na Kobyle mi to občas ujede 😝 Jinak MM velice pobavila vůbec existence pojmu "mateřský plurál", opět asi výplodu tohoto serveru 😀

toto je normálne na ďalšiu tému "aká zdrobnelilinka sa vám podarila" myslím, že by sme sa nasmiali 😀

nelinkav - kdepak 😀 "mateřský plurál" je skutečný termín 😉

neli, nie, termýn Matersky plural je aj na rodine, baby-cafe, emimino, mattykatty a asi ešte aj inde

killi, ale mas prehlad 😉 ale na babetku tiez 😀

bihan, napapkali sme sa dobre, kolegovia sa na mne zabavili 🙂

lefika, to vieš, ja mám celý google v hlave 😀

moja kolegyna oslovuje stredoškolákov "detičky"

sassi, v tom veku som to brala ako urazku, ze ake som ja dieta 😀

To si děláte srandu??? Páni, a najdem to i v pravidlech českého jazyka??? 😀 Btw.pojem těhotenská demence je na tom jak? Taky ofiko? 😀 😀

lefika ... ved oni to tak si aj beru 😀

mne skôr liezlo na nervy, že mi vykali a pritom sa ku mne správali ako k detsku 🙄 😝

Teraz tak uvažujem nad tým plurálom, ale ono to má jednoduché vysvetlenie... je milión vecí, ktoré teraz robím so Sárou, takže ideme papať, ideme sa hrať, ideme umyť riad, ideme pohladkať mačičku... v momente, ako začne dieťa robiť veci samo, tak sa to asi trošku mení, a teda nepamätám si, že by som povedala: "Tak sme sa pokakali?" To fakt nie... zrejme ani to "idú nám zuby" nehovorím, lebo si spomínam, že som mamči rozprávala, že Sáre idú všetky stoličky naraz a nie "nám".
Skôr mi príde, že "nematkám" a zvyšku sveta to pripadá ako niečo prehnané, lebo bežne sa tak často plurál nevyužíva, ale mamina a dieťa fakt robia všetko spolu, tak vtedy plurál má asi svoje opodstatnenie...

Já jsem někde četla zajímavý názor, a to: V plurále se obvykle vyjadřují maminky v podvědomé snaze dítěti ulevit, resp. jakoby převzít část jejich bolesti na sebe. Proto říkají, byť si to v tu chvíli samy nějak neuvědomují, "bolí nás bříško, rostou nám zoubky, kakáme (v případě, že s tím dítě mívá potíže), blinkáme atp. Kdežto u dějů, které jsou kladné, příjemné či jak to popsat, používají singulár - už sedí, začíná lézt...

Nevím, co je na tom pravdy, ale zdá se mi, že to tak je docela často, ale výjimky se určitě najdou. A když zabádám ve svém svědomí, tak u nás to tak nějak je... máme teplotku, bolí nás bříško, tlačíme, plačeme... ale zvedá nožky do výšky, překulí se, baví ho koupání, směje se atp. Takže na mě ta výše popsaná "definice" takovéhoto chování matek docela sedí. 🙂

Mně se mateřský plurál vůbec nelíbí, a používám ho fakt jen když to jinak opsat nejde. Ani nevím, proč mám k němu takový odpor... To radši Eliška a já teda. Teď mě dostala sestřenice (těhotná), která se ptala: Kolik jste vážily při porodu? Tak snad kolik Eliška vážila 😉

tak my (=ja) používame materský plurál a moja segra tiež nemože pochopiť.. .má dieťa, ale takto nikdy nerozprávala...
čo sa týka zdrobnelin, tak to u nás velmi nejde... ja aj deti učím ruky, brucho, nohy, ucho, nos, vlasy, oko... a cudzí sa ich pýtajú noštek, bruško, uško, nožka, rúčka, očko a moji deti nechápavé nič neukazujú... 😀 😀 😀 Ale Kristián ma také blbé meno na zdrobneliny, tak jemu občas poviem Kikušik zlatúšik 😵 😀 😀 😀

Já mateřský plurál nepoužívám. Kdybych takhle mluvila, tak se asi hanbou propadnu 😀 Ale i tady na koníkovi jsem narazila na určité věty, kdy nebylo poznat, zda se jedná jen o dítě nebo o dítě i matku zároveň. A o zdrobnělinách ani nemluvím. Nelíbí se mi.