Nebojíte sa starnutia svojich detí?

narodenim deti aj mne konecne doslo, ze cas leti.
snazim sa vyrovnat s realitou a hovorim si, ze deti su ako vtacence...jedneho dna nam uletia z hniezda...a je len na nas rodicoch, aby sa do nami vybudovaneho hniezda vracali radi.
aj ked zmierenie sa s realitou lahke urcite nebude..... ☹

Nie nemam ten pocit, tesim sa z kazdej novej veci co sa nauci, ved je to prirodzené je to zivot. 😉

ja ked som s malou pozerala bambulku diel 5 vylet, pri pesnicke som sa rozplakala, tak mi prislo luto...
momentalne si neviem predstavit, ze moje kuriatka raz prestanu dospievat a zacnu starnut....kazdy den len prosim boha aby boli zdrave....a to nie som veriaca, moje deti mi ale vieru priniesli...

ja som si tiež pred par dnami ako som pozerala fotky,, aky je velky´´ uvedomila že už nieje to miminko čo mi každy obdivoval ale už poriadny mladenec.nuž čas leti.ale viac sa bojim toho že sa starnutia mojho maličkeho ani nemusime dožit.ved je tolko tych hroznych chorob. 😢

ja mam len obcas take myslienky,ze dokedy ma bude potrebovat?ja aj ked som tisic km od mami ju potrebujem stale,ale teraz castejsie sa stava,ze pubertiacka sa odstahuje k priatelovi a mama na to nepovie nic!!
kedy sa konci vlastne povinnost byt matkou?snad ma ta moja bude potrebovat co najdlhsie.

ved je to super,ze su väcsi 🙂 kazdym dnom ,ktormy sa stavaju samostatnejsie sa blizime my rodicia k nasej volnosti 😀
okrem toho je super mat doma pubertiakov-ti vedia co prave leti,vyznaju sa v najnovsej technike,da sa s nimi diskutovat o vsetkom moznom.
moj 14 rocny syn je napr.moj modny poradca-povie mi co mi pristane,co je prave in.ja som taka rada ,ze je uz velky 😉

jasné že sa bojím ale vždy sa to nejako uhrá a je fajn. Mimika práve včera oslávila 13 rokov, strašne to letí 😀

Ne, nebojím, mě to vyloženě prospívá, přece se říká - děti stárnou a my mládneme, ne?

Chce to na to koukat pozitivně, každý věk má svoje, a já už vím, že i dospělé dítě je poklad. Když mi z výšky svých 185 cm lípne pusu na čelo - tak čus, za tejden jsem tady, a dávej mi pozor na bráchu🙂))) - paráda.

Bát se toho je naprosto zbytečný, teprve po letech je vidět, jaký jsme maminky🙂)).

A to pomíjím ty praktické věci - dojede pro težký nákupy, je to můj správce sítě 😀 😀 , příležitostně pohlídá brášku, tráví s ním dlouhý čas na prochajdách a balí na něj holky...

Už vylítnul z hnízda, ale vrací se často a rád a moc se na sebe vždycky těšíme. A to i přes to, že jsme kolem puberty taky zažili pár perných chvilek 😒 😒 .

Tak žádný strachy, je to fajn....

berenika dobre sa to cita 😉 diky za pozitivne slova...

mam dvoch dospelych synov, a nic sa nezmenilo...len vyrastli...som stastna matka, a uz aj babicka 🙂

ja sa uz neviem dockat, ked budu samostatnejsi. i ked kazdy ma strasi, velke deti = velke problemy.
prekonat bez ujmy pubertu a bude dobre. 😉 moj muz mi tvrdi, ze som velky optimista. radsej sa budem tesit z kazdeho ich pokroku ako mysliet na to, ze budu vacsie starosti. 🙂

ja sa pridávavam k berenike a marlene,naša mladá je už 9 rokov preč z domu,jasne,ten strach nekončí nikdy,ani keď sú deti už dospelé,ale zároveň máte pocit slobody,že svoju úlohu ste si splnili,a teraz zbierate plody svojej práce 😀 .

ak chceme zistiť,či sme dobre vychovali svoje detičky,musíme ich nechať vyrásť.Potom uvidíme,ako radi sa k nám budu vraciať,prosiť o dospelácke rady.Ináč,každe obdobie života má svoje čaro,len ho treba objaviť,precítiť.To,že mi raz vyletia z hniezda,...no ved pôjdu za svojím šťastím,a o to nám musí ísť.Aby naše detičky našli pravé šťastie a lásku.

bobulka, to ho sa absolutne nebojim, neviem sa dockat toho, co z nich vyrastie, ktorym smerom sa poberu, co ich caka a neminie....bobulka a nebojis sa ako my zostarneme? to ma desi viac 😅

Ahojky holky, omlouvám se, že sem lezu, ale nedá mi to... Některá slova jsou tu moc hezky formulovaná. Já jsem neskutečně šťastná, že mám své děti, miluju je nade všechno na světě, i když starší treperendu byc občas vyhodila oknem 😅 jak mne umí vytočit, ale na druhou stranu se strašně bojím, že se jim něco zlého stane. Elišku hlídám jako oko v hlavě, kvůli "fibrilním křečím" které měla při horečce😔 😔 , a že mi jednou řekne že chce jít na diskotéku a já už teď vím, že budu sedět v obýváku a trnout strachy až do chvíle, než ji uvidím v pořádku ve dveřích. Až mi jednoho dne řekne, že chce bydlet se svým přítelem no děs a hrůza mne jímají při tomhle pomyšlení a samozřejmě se strašně bojím toho, že jednoho dne mi vylezou vrásky a začnou mne bolet klouby z toho mám přímo panickou hrůzu...a že mi jednou nějaké děťátko začne říkat "babi" no nechci si to ani představovat...Ale je fakt, že od té doby, co děti mám, tak čas vnímám jinak než předtím, uvědomuju si, že čas přeci jenom utíká. Jasně, mám radost z každého nového slůvka, které vymyslí můj roční rarášek a dokáže mne úžasně rozesmát moje princezna, když přijde ze školky s novou hláškou 😀 Když ji vidím, jak si hraje s panenkami a představím si, že jednou přijde s tím, že se chce vdávat a že je těhotná... No... 😅

Tak jsem e vám tady vypovídala... Takhle nějak to cítím já, i když musí být na druhou stranu super vidět své 20ti leté dítě jak vyrostlo a je dobře vychované, vystudované a miluje vás podstatě stejně jako když mu byli dva....

Krasne si to rekla phoebe003....zivot je o rozhodnutiach a ked sme sa uz raz rozhodli ze mame deti, tak musime aj trpiet a stale sa obavat, aby sa im nic nestalo, dufam, ze sa ani nestane a budeme tu ako dlho budeme moct a pomahat im a viest ich tym spravnym smerom 😵

no,
myslim ze je normalne ze mamicky maju obavy, nielen mamicky, aj ockovia samozrejme 🙂
ja sa tiez puberty bojim a casto na nu myslim, lebo moja nebola pekna a nemala som vtedy s maminou pekny vztah, na druhej strane sa to utriaslo, obe sme to prezili a teraz sme najlepsie kamaratky... tak tak nejak dufam ze to tiez s mojim drobcekom prezijem 🙂

odkedy sa mi mala narodila tak tiez vnimam cas omnoho hmatatelnejsie, na druhej strane vsetko ma zrazu taky hlbsi zmysel, uz to nie je len o tom prijimat tento svet ale nieco mu aj odovzdavat... mat v nom ulohu ktora je dolezita... takze ano, kazdy rok zostanem prekvapena aka je mala uz velka, kolko sa toho zase naucila a pod. ... vlastne prekvapena som pomaly kazdy den 😉 ako sa meni... a viem ze s nou sa menim aj ja. Vsetko co s nou zazivam mna nenormalne obohacuje a verim ze aj tie horsie dni maju zmysel a ze je len na nas ako si ju vychovame a ako ju pripravime na svet 🙂 verim ze co jej dame, nam ona raz vrati ( aj ked to urcite nie je dovod na to preco jej to davame ) - ja som jej vdacna uz teraz za ten pocit nezistnej lasky, ktory dokazem naplno prezit az od jej narodenia - stale viac a viac nad tym rozmyslam ze prave tato rodicovska laska je ta cista laska o ktorej sa hovori v citani pri sobasi 😅
takze nie, zatial sa nebojim starnutia - dospievania svojho dietata, uvidim co prinesie cas ale ja verim na pekne zajtrajsky 🙂

ahojte!teste sa z toho ze rastu a dospievaju 😀 😀 😀 ved aj my sme nasim mamam vyrastli a az teraz vieme ake to bolo ked sa o nas bali ked sme boli na diskoteke,ked sme spali u kamosky,ked sme boli na vylete ci brigate.ked sma sa prvy raz zamilovali a pod. 😀

a odpoved na otazku:nebojim sa starnutia svojich deti a ani svojho 😀 😀

nemam cas to citat, ale dobra tema..a trefna..ja mam dospievajucu dceru ktora je uz len obcas doma a nie je to bohvieco..:( ale dolezite nie je co citim ja, ale aby ona bola stastna..

Ja sa tiež nebojím.Mám 2 veľkých chalanov /18 A 17/ a som rada, že mám toľko rokov ako mám, a mladšia by som byť nechcela. Aspoň máme s mm na seba viac času /len keby sa so starším nešli "zabiť" 😝 /

aniv...este v tomto veku sa tlcu? mam sa na co tesit. no co uz, chalani..... 😉 predpokladam, ze to uz nie je aspon tak casto, ako ked boli mali.

😀 ja sa nebojim, ja sa toho neviem dockat 😀 ten moj je zly jak sto certov, takze sa tesim, ked bude sediet v izbe a pisat si domacu ulohu.. ale zase na druhu stranu si neviem predstavit, ked bude samostatny.. predsa len ho obliekam, krmim, uspavam, preto chcem druhe babo, aby som mala zase plne ruky prace 🙂 🙂 a najradsej potom dalsie a dalsie a dalsie, ale asi ostaneme pri dvoch, dnes financne je zataz aj jedno zvladat, nieto este viac.. a presne ako pisala l.lara, aby boli oni stastni a spokojni, co tam po nas, my budeme nespokojni vzdy so vsetkym si myslim 🙂

nie vobec sa nebojim ... Natalka je velmi narocne babatko a preto sa tesim ked troska podrastie a bude mi robit partacku pri domacich pracach, vonku, na nakupoch ... ono zatial je to o radostiach, ale predovsetkym o servise. Prebalit, nakrmit, uspat, prebalit, nakrmit, uspat ... dookola to iste.

a zasa dam trocha aj z opacnej strany pohlad ... mirka414, pytas sa do kedy je povinnost byt matkou tak odpoved je, ze tato povinnost nikdy nekonci. Matka (otec) je vzdy jedna i ked uz nebudu na svete.

Ja mam 28 rokov a stale som sa povazovala za dieta svojich rodicov. Lubila som ich a nadalej lubim. Vzdy s radostou som sa vracala do rodneho hniezda. No pred mesiacom a pol sa nahle moje detstvo skoncilo. Zomrel mi moj milovany ocino. Poviete si, ze mam este mamu a ta je dolezitejsia. Ano je dolezita, lubim ju, dava mi rady, stara sa o moju dceru, ale ocinovou smrtou nastala situacia, ze uz nikdy nebudem oteckove najmilsie dievcatko. Nepritulim sa do jeho chlapskej hrude, nezapocuvam sa dychtivo do jeho historiek.
Predsa len my matky sme tie pragmaticke, snazime sa byt dokonale a kedze mame domacnost na krku, nie vzdy mame cas na blaznovstva a "kulehy" s nasimi detmi.

Takze v konecnom dosledku, stale bez ohladu na vek dietata sme matkami/otcami svojich deti. Je na nas, aby sme im dali krasne detsvo, presli bez problemov pubertou a dobru radu v dospelackom rozhodovani. Je na nas, aby sme nasli kompromis v nasich poziadavkach a poziadavkach nasich deti. Naucme ich prejavit lasku k nam.

A preto uzivajme si kazdy okamzik s nasimi detmi.

egyptanka napisala si to krasne 😵 😵 😵 a najma pravdivo 😉