Slobodné mamičky. Je nás tu viac?

Ahojte žienky 🙂

Som sa rozhodla, že vám napíšem môj príbeh... Na začiatku to bolo ťažké, ale po čase som sa s tým zmierila, a o chvílu budem najšťastnejším človekom na svete x-)

Všetko sa začalo pred dvoma rokmi, keď som sa zoznámila s priateľom. Robila som v jednom bare, on tam začal chodiť za mnou, posielal mi kvety, však to poznáte. Začiatky sú krásne... Dlho som váhala, či sa s ním dám dokopy, lebo bol o dva roky mladší odo mňa. Ale nakoniec ma prehovoril. Nasťahoval sa ku nám do domu, začali sme po pol roku podnikať, a všetko sa zdalo byť perfektné. Povedal, že má nejaké dlžoby, a aby som ja vybrala živnosť na svoje meno. Súhlasila som, a tešila sa, ako mi dôveruje. Mali sme dve prevádzky a čím ďalej, tým menej času na seba... Začali sme sa hádať aj kvôli maličkostiam. Mne bolo stále zle, ale myslela som si, že to kvôli tým nervom... No on mi kúpil test, a dve čiarky! Tešili sme sa z toho obidvaja, moji rodičia aj plakali, keď sa to dozvedeli x-) Mne sa začali búriť hormóny, bola som hysterická, stačilo jedno zlé slovo, a už som plakala...
On to nezvládol. Zbalil si veci keď som bola v treťom mesiaci a odišiel. Povedal, aby som sa rozhodla, či si bábätko nechám, alebo nie. Že mi bude vo všetkom pomáhať. :-S Dlho som váhala čo robiť, nejedla som, bola som úplne na dne. Ale nakoniec som sa rozhodla, že si ho nechám. Nikdy v živote by som si neodpustila, keby som už nikdy nemohla mať deti kvôli jednému... ]-(
Keď prišiel za mnou, povedala som mu ako som sa rozhodla, a on sa skoro rozplakal od šťastia. Povedal, že ma ešte stále miluje, len potrebuje čas. Tak sme sa dohodli, že raz za týždeň bude chodiť za mnou, a uvidíme čo ďalej 😉
No a vtedy prišiel najväčší úder pod pás. Vykradli našu prevádzku a urobili nám škodu 100 000 sk. Keďže všetko sme mali v prenájme, tie peniaze trebalo zniekade zohnať. Povedal, že pôjde robiť do zahraničia a tie peniaze zoženie. A vtedy to prišlo. Prestal chodiť, raz za dva týždne zavolal... keď som mu povedala, aby sa viac snažil, prestal sa ozývať. No tak čo som mala robiť? S rodičmi sme začali splácať dlhy. On ani korunu do toho ešte nedal. Zbabelec.
Silná káva, čo? Neviem čo by som robila, keby som nemala takých rodičov, akých mám 😃 A kamarátov, ktorí stáli pri mne od začiatku, a snažia sa mi pomáhať x-) A on? Dva mesiace som o ňom nič nepočula, a ani nechcem. Ešte stále naňho myslím, je predsa otcom môjho bábätka, ale už ho nechcem ani vidieť. Radšej budem v kľude sama vychovávať môjho synčeka, ako čakať stále na to, kedy mu prepne, a zas nás opustí...
No a každú chvíľu sa mi má narodiť synček, a ja som veľmi šťastná x-) x-) x-)
rybka7826
11. feb 2010
ahojte, ako citam, dost sa tu teraz pise o vyzivnom - prave dnes isla na "dvojke" (STV) relacia fokus, kde hlavnou temou bolo vyzivne...pacilo sa mi to, da sa to najst v archive STV (ked to tam dnes nebude, tak zajtra by uz malo)....skuste si to pozriet
nicky11
11. feb 2010
hah dobre petula 🙂 🙂
latvia
11. feb 2010
aleachim, tak pardon
aleachim
12. feb 2010
omlouvám se za ty hrubky, fuj, fuj, fuj :-| 😃
libya
12. feb 2010
Ahojte,
som tu nova..a za cerstva patrim do tejto skupiny., este som sa s tym sama nevyrovnala a je to tazke..ale musim akceptovat rozhodnutie "otca" mojho dietata..nic ine mi nezostava..
Len sa Vas chcem spytat, ze ci nahodou neviete ako je to s vyzivnym ked sme neboli spolu zosobaseni v rodnom liste dietata je uvedeny ako otec. Neviem na koho sa mam obratit., kam ist..lebo dohoda urcite nebude mozna..((

Dakujem Vam( a vsetkym "nam" prajem vela sily..ved mame pri sebe to najdolezitejsie - svoje deti.
latvia
12. feb 2010
libya, vitaj 😉 ked sa s tym ako tak vyrovnas, uz to bude ok, neboj 🙂
skus socialku alebo pravnika, poradia ti ako a kde podat aku ziadost alebo ako napisat na sud.a zaziadaj aj o spatnu platbu za mesiace ktore neplatil
petula.m
12. feb 2010
aleachim, latvia: Ano, není to jednoduché, ale i když mají vyživovací povinnost rodiče, tak on má vůči mě vyživovací povinnost, co se týče těhotenství... je to přímo i v zákoně... jakože co přesně mi má hradit... a myslím, že to dítě, které teď nosím, mi ani jedni z rodičů neudělali... Tak proč by mi měli něco hradit??? Byla jsem se poptat na sociálce a mají s tím dost zkušeností a polovinu nákladů mi uhradit musí... zvlášť, co se týče výbavičky apod. A potom i výživné na mě, protože rodiče budou mít vyživovací povinnost už jen měsíc po porodu, protože v červnu školu končím... Nechci po něm nějaké velké peníze, ale myslím si, že mám právo dostat aspoň něco, protože to dítě je i jeho... tak proč bych měla vše platit já a mí rodiče???

latvia: myslím, že se nemáš za co omlouvat... psala si k věci...

libya: Je to těžké se s tím vyrovnat, ale uvidíš, že kvůli dítěte to zvládneš 🙂 Zajdi si na sociálku a tam ti poradí... Jsou tam od toho... 🙂 držím palečky...
latvia
12. feb 2010
petula, som toho isteho nazoru
nicky11
12. feb 2010
mne zas kuratorka povedala ze nemam pravo ziadat vyzivne na seba ked sme neboli zosobaseny :-x tak ako to je??ale aj tak by som to neziadala nechcem sa stym magorom uy stretavat ani na sude.... :-S
latvia
13. feb 2010
mne pravnik povedal ze na vyzivne mam narok, tiez niesom vydata...ale to je v CR
aleachim
13. feb 2010
petula, to máš samozřejmě pravdu. Pravděpodobně máš na mysli právo na přiměřený příspěvek na výživu matky po dobu 2 let a právo na přiměřené přispění na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím. Důležitý je ale pojem přiměřenost, čímž se rozumí taková míra zajištění, jaká v podstatě odpovídá zajištění matce žijící v manželství, nicméně jde o příspěvek a nemůže být tedy požadováno vic než základní standart. Z toho je zřejmé, že to není tak, že si něco nakoupíš a automaticky dostaneš půlku od otce.

Holky, já opravdu nemám v úúmyslu Vám to rozmlouvat, v každém případě to je třeba zkusit, i když by vám soud přiznal miminum tak je to lepší než nic. Jen je třeba počítat s tím, že u soudu se tahá různá špína, lidi lžou a vůbec je to docela hnus (samozřejmě, že ne vždycky) a někdy to za ten výsledek nestojí. Už jsem několikrát psala, zkusit byste to měly, jde o zajištění vašeho dítěte, ale není dobré na to pohlížet s růžovýma brýlema, abyste nakonec nebyly zklamané.
latvia
13. feb 2010
asi im to stoji za to ked to chcu skusit....predpokladam ze maju predstavu aj o najhorsej moznej variante...
ja som zarabala dost, nasetrila som si a mame obaja z coho zit, preto som sa do toho zbytocne nepustala....ale asi nie kazda ma take moznosti
katarina1234
13. feb 2010
Ahojte, ja som sa do takejto varianty pustila ale mozem povedat, ze to nie je vobec prijemne, hlavne ked Vas expartner dostane obsielku zo sudu. Ale velke oci nemam, cakam ako rozhodne sud. V mojom rozhodnuti ma podporuje cele moje okolie, pretoze preco by sme mali vsetko platit mi, ved aj ta druha strana ma zasluhu na tom co sa stalo tak nech nesu zodpovednost aj oni.
lucinkax20
13. feb 2010
Katarina aj ja som toho isteho nazoru.Nieje dovod aby mi vsetko platili len moji rodicia ved oni mi dieta nespravili. Tiez mam obavy z toho hrozneho sudu ale uz ked som sa do toho pustila tak to nejako dotiahnem do konca. Moj ex mi neplati na maleho a stale vravel ze bude platit po sude, ale to si myslel ze nemam odvahu nato aby som ho dala a sud a ked mu nakoniec prisli papiere zo sudu, tak bol prekvapeny!A nejako ma netrapi jeho reakcia.Uz len nech je ten sud za mnou 😞
petula.m
13. feb 2010
nicky: Máš právo na to, abys dostávala i na sebe, i když nejste svoji... Po dobu dvou let, ale záleží na okolnostech, na jak vysoké výživné bys měla nárok....

aleachim: Vím, že nemusím dostat půlku, ale je něco jiného, kdybych po něm žádala 40 000 a když třeba budu žádat 10 000... myslím, že základní výbavička stojí mnohem víc, ale jsem student a nemůžou mi přece všechno platit rodiče... A je mi jasné, že budou brát to, že třeba nemusím mít kočár za 30 000, ale stačí za 8 000 apod. Já ale nepotřebuji mít nejdrahší výbavičku jen proto, abych z něho dostala co nejvíc... A samozřejmě počítám s tím, že se bude tahat špína... jenže ať si lže, ať si vymýšlí... samozřejmě, že s tím počítám a měla jsem z toho strach, ale vím, že nemá co tahat... a sám chtěl, aby se to řešilo soudně, protože on nic řešit se mnou osobně nechtěl.. spíš si myslel, že bych to k soudu nedala... A taky pořád píšeš dokola to stejné a přitom jen opisuješ zákon, nevím, jestli nás chceš odradit od toho, abychom k soudu nešli nebo něco a jaký máš k tomu vůbec důvod, ale ne každý je na tom finančně dobře a taky ne každý chce nechat prázdnou kolonku v RL... Nejde samozřejmě jen o nějakou prázdnou kolonku, ale myslím si, že každý počítá i s tím, že to nemusí dopadnout nejlíp u toho soudu, ale myslím si, že ve většině případů chce soud dobro dítětě a asi má ta matka nějaký důvod, že to chce u toho soudu i pro to riziko zkusit...

latvia: to je taky důvod, proč to výživné chci... nejde mi ani o výživné na mě,jde o to, že chci, aby platil na tu malou, protože studuji a vysokou už dodělat chci... a teď musím být u rodičů, ale chtěla bych se osamostatnit a ne jim věčně viset na krku... a ten rodičovský příspěvek by mi vážně nestačil... proto ho nechci zbavit zodpovědnosti za ni... A to musím jít na čtyři roky na mateřskou kvůli tomu, že jsem student, takže od 21 měsíců budu dostávat jen 3800kč.. můžu sice pracovat, ale v dnešní době to moc jednoduché s prací není, takže nemůžu počítat s tím, že si tu práci tak lehce najdu...
libya
13. feb 2010
Ja neviem, bojim sa toho sudu..a sporov o vyzivne..a to ze sa to nejako dotkne mojho drobca..ale nic ine mi nezostava..

Boze, to bolo slubov, ked som otehotnela.."vynos a o nic ine sa nebudes starat"...bola som este na vyske..zostaval mi rok a pol do konca..a zivot som som mala naplanovany inak..
A TERAZ? Nedari sa mu v podnikani, tak chce skoncit aj rodinny zivot..lebo podla neho ten za to moze.. a pritom s malym bol za cele tri roky mozno 1 den sam s nim...o nic sa nemusel starat..vsetko bolo na mne.

a desat rokov..len tak zahodime..je mi z toho este stale zle..

Ja neviem, ci sa to tak rychlo da vsetkeho sa vzdat..a to tvrdil ze vsetko robi pre nas..
Neviem, co vsetko ma este caka...
latvia
13. feb 2010
petula.m, viem si predstavit jake to budes mat 😞 ale ver tomu, ze ked sa ti malicke narodi, ziskas dvojnasobnu silu na vsetky problemy, lebo ti a to bude stat, aby si sa bila so zivotom 😉 a stale su tu dobri ludia ktori pomozu....vsetko sa da, ked sa chce 😉 nech to uz dopadne akokolvek, nieco dostanes, po case mozes ziadat vyzivne....mne pravnici vraveli nech sa vobec nebojim, ze vysudim peniaze, aj ked je nezamestnany, ze mam na vsetko narok a ze mam do toho ist...nesla som, lebo mam penazi dost a nechcela som aby sa raz moj dyn dostal pod vplyv toho prolhaneho cloveka ]-(
petula.m
13. feb 2010
libya: soudu se bojí snad každý, ale musíš být silná... hlavně kvůli malému.. Říká se to lehce, já vím, taky mám strach, ještě když mi vyhrožuje, že udělá vše proto, aby mi malou vzali apod. 😞 Taky jsem ještě na vysoké, musela jsem nechat brigády, protože pro těhotnou to nebylo, strašně říkal, že mi peníze bude dávat, že se to vše zvládne, že peníze jsou a já naštěstí nemám žádné dluhy, takže šlo jen o placení paušálu a základní výdaje a to se nejednalo o moc peněz a když se na mě v pátém měsíci vykašlal, tak mi řekl, že mi nedá ani korunu a ať si najdu brigádu nebo ať se vykašlu na školu a najdu si práci... srandista🙂 v pátém měsíci a ještě k tomu na školu bych se už nevykašlala, když mám v červnu státnice... ještě že mám ty rodiče... hlavně mamku...

Držím Ti palečky, hodně štěstí (to budeme potřebovat všechny v této situaci) a hlavně se drž... nejvíc kvůli malému a zvládnete to... uvidíš...
petula.m
13. feb 2010
latvia: já vím, taky pořád přemýšlím, ale nemůžu si to dovolit a nechci být úplně závislá na rodičích... už tak mi mamka strašně moc pomáhá... on ani zájem ale o malou nemá, proto se chtěl zbavit zodpovědnosti, že mi prostě dá 100 000 a že ho neuvedu jako otce... ale snažím se přemýšlet dopředu a vážně si nemůžu dovolit žít jen z rodičovského příspěvku... chci, aby se malá měla aspoň trochu dobře... mamka taky na mě byla sama od mých dvou let a zvládla to skvěle... musela sice do práce a já jsem chodila do jeslí, ale nemůžu jí nic vyčítat... zvládla to skvěle... a od devíti jsem měla "nového" otce... biologický otec taky měl blbé řeči, že platit nebude, ale nakonec musel a já jsem ho viděla poprvé v 15 letech u soudu, když jsme žádali o zvýšení výživného... a to jsme se potom viděli jednou a dále zájem neměl...
nechci malé otce zapírat, když se mě jednou zeptá, ale myslím si, že to skončí stejně jako u mě... má jen "velkou hubu" ale dá pokoj (teda doufám😞) prvně vyhrožoval, se mnou nic řešit nechtěl, psal, že vše vyřešíme u soudu po porodu, že si o malou zažádá apod. a pak najednou změnil názor a ozval se a nabídl mi ty peníze... zjišťoval si věci u právníků a asi zjistil, že jen tak takovou šanci nemá...a nechce platit na dítě, které nebude vídat... já jsem ráda, že se s ní vidět nechce, ale asi bych mu nebránila... protože nic jiného by mi nezbylo, ale on stejně pořád nemá čas a přes týden pracuje asi 150 km od nás...a o víkendech si potřebuje "užívat..." na děti on zřejmě není 😞 proto to zřejmě skončilo, když jsem neplánovaně otěhotněla... 😞
latvia
13. feb 2010
petula, robis dobre, kebyze niesom financne nezavisla, asi tiez ziadam o vyzivne....a neboj, na dieta narok nema, dokedy ho kojis tak ho ani na vikendy brat velmi nemoze...a to ze furt meni nazory a vyhrozuje, znamena ze fakt nema zaujem, a teda bude asi len platit. ja som tiez chodila do jasli a som tu, aspon sa tvoje dieta skor zadaptuje na kolektiv.ja rodicak poberam len 2 roky a potom chcem ist do prace, maly pojde do jasli alebo skolky, uvidime este..
petula.m
13. feb 2010
latvia: život jsem si představovala úplně jinak, ale stalo se...a malé to nikdy vyčítat nebudu... Než jsem otěhotněla, tak jsem měla chlapa, kterého jsem opravdu milovala, ale poslední rok to nějak z hodně důvodů neklapalo... nedokázali jsme být spolu ani bez sebe, ale nakonec jsme to ukončili... dlouho jsem se trápila, ale zvládla jsem to... Pak jsem poznala JEHO... vše bylo ok, já jsem to brala spíš "jen tak." Měla jsem ho ráda, ale nedokázala jsem začít milovat... a pak jsem neplánovaně otěhotněla... Už jsem si řekla, že to budu muset nějak zachránit a snažila jsem se udělat vše proto, abych otce mého dítěte milovala... sice se to nestalo, ale to bylo vše proto, že když zjistil, že jsem těhotná, začal se ke mě chovat čím dál tím hůř a já jsem to nějak nezvládala, ale překonávala jsem to, protože jsme se stejně viděli jen o víkendech... On to ale ukončil... možná to tak bylo lepší....

Ne, on se mi ani neozval... od prosince, co nejsme spolu mi volal jen jednou a to, jak mě pustili z nemocnice, protože jsem mu psala, že budu potřebovat vitamíny a léky a byli jsme domluveni, že mi zaplatí pobyt a místo toho mi začal vyhrožovat... tak jsem to vzdala, ale mamka, která je jinak celkem klidná mu volala, ať mi laskavě nevyhrožuje, že mám být v klildu, tak jí řekl, že všechno mám řešit přes ní, že on se mnou komunikovat nebude, tak mu mamka řekla, že my se mu vnucovat nebudeme a ať už nevyhrožuje a že si poradíme... pak se akorát ozval, když jsem ho prosila, jestli by se mnou nezašel na matriku přiznat otcovství, místo toho taky psal, že už vše řeší, ale že to necháme po porodu, že se mnou nikam nejde a potom se ozval asi o týden později a najednou se chtěl domluvit... to mi nabídl ty peníze... jinak nic... Ví, že jsem byla v nemocnici, že mám problémy, rizikovku, ale ani nedokáže napsat a zeptat se co a jak.. prostě nezodpovědnost a zájem opravdu nemá.... Ale hlavně že mi tehda napsal, proč když chci, aby se malá měla dobře, proč mu ji nechci dát do péče... on je vážně mimo... jednou mi nabízí peníze a jednou píše toto... Vážně nechápu, co jsem na něm viděla 😞
latvia
14. feb 2010
tiey som sa v buducnosti videla niekde inde :-N ale malo to tak bzt, teray to uy vidim, malo to svoj vzynam 😎
julinka2787
14. feb 2010
latvia - krásne si to napísala! presne tak by to mala brať každá z nás... veď chlapov je predsa strašná kopa všade, ale vlastné dieťatko je predsa len už stále tvoje a nikto ti ho nemôže vziať...
latvia
14. feb 2010
🙂 ved to, nik mi ho nevezme, dieta je raz a navzdy moje 😉

a vsetkym prajem krasneho valentina 🙂 🙂 🙂 my sme sa uz rano muckali a oslintavali 😉
libya
14. feb 2010
aaaa aby toho nebolo na mna malo....dnes som zistila, ze ma niekoho..druhu..

A jaaaaaaaaaaaaa mu este periem ......

Neviem ci ho mam vyhodit..ci co..netusim..Som totizto tiez v zlozitej situacii..Kedze nemam pracu, bojim sa aby mi nezobrali byt..lebo zacal vyskakovat ze ked odide ze mi ho zoberu..Tak sme sa "dohodli" ze pokym si nieco najdem bude byvat este s nami, lebo sama z materskej by som to neutiahla..lenze s pracou je to teraz tazko..a nedari sa mi nieco si najst.

Nikdy by mi nenapadlo, ze nieco taketo budem musiet riesit..Najradsej by som niekde zmizla, nech ho nevidim, nech mi da pokoj, ale bohuzial..v momentalnej situacii som od neho zavisla..z coho mi je do placu 😢 a kvoli synovi, musim - musim????? mu to tolerovat..
latvia
14. feb 2010
libya....obrat sa na pravnika, podla mna ti byt len tak nemozu vziat....teda, neviem ci si vydatko, rozvedena, ci ani jedno, a ci je byt?pories s pravnikom, ten ti povie moznosti a budes vediet ako dalej
libya
14. feb 2010
latvia:
nie som zobrany, boli sme spolu 10 rokov..a ja som poziadala o byt s tym ze sa bude preukazovat jeho prijem..pokial som na MD...

dakujem za radu..myslim, ze taky pravnik je dost drahy,.neviete nahodou kolko si uctuju??
latvia
14. feb 2010
je to individualne si myslim, ale skus sa spytat, hodinova konzultacia kolko ta vyjde....resp. sa opytaj na socialke ci tam nemaju niekoho na poradenstvo ohladne tychto veci
martinka17
15. feb 2010
libya
skús pozrieť na nete, existuje bezplatné orávne poradenstvo, ak si v hmotnej núdze, čo iste si :-p ako ja, veď RP je dosť nízky, aby z toho 2 vyžili 😞
martinka17
15. feb 2010
http://www.lepsisvet.sk/index.php?page=sub&id=1...
niečo také som myslela
a sú aj také, ktoré odpovedajú online, tiež bezodplatne, len treba posurfovať 😃 😃 😃

Začni písať odpoveď...

Odošli