• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame:  Mojasvadba.sk Modrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Vidia deti duchov?

29. decembra 2016 
To bol pekný príbeh s tým dieťatkom....Ja tiež verím, že existujú takéto zvláštne veci. ja som to zatiaľ nikdy nezažila a veru som dúfala, ke´d mi umrela veľmi blízka osoba, že sa príde rozlúčiť, alebo nejakým spôsobom sa mi "prihovorí..."Mala som s ňou pár slov- jeden bol vyslovene akoby prorocký a keď si naň spomeniem, tak mám strach, lebo zatiaľ to vychádza...Sorry, ale nemôžem o tom písať, lebo sa to týka kamarátky, ktorá by potom mohla stratiť aj poslednú nádej...Ale mňa to stále máta. Tak som to nahryzla, ale bojím sa...
23. mar 2007 o 10:43  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
a věřím taky bílému světlu,když je clověk v bezvědomí........stalo se to mojí babi,byla na operaci se žlučníkem a bylo jí vážně špatně,nebyla na tom dobře.....řekla nám to asi až za půl roku po operaci,jen tak náhodou,měla strach,že si budem myslet,že je blázen:
manžel jí umřel,když byla mladá,asi 44 let...takže mladá vdova a už nikdy nikoho neměla......upadla po operaci asi do bezvědomí,bylo jí vážně zle a říkala,že šla tunelem,viděla to bílé světlo......vešla tam,bylo jí prý krásně,proto mi přijde,že moc lidí se nechce vrátit zpátky,viděla dlouhý stůl,kde seděli všichni naši příbuzní co už umřeli.....její rodiče,příbuzní a její manžel,říkala,že to byla nádhera ho zase vidět,šel k ní a chtěl jí chytit,musí to být šílené nutkání,vidět někoho po 27 letech,stojí naproti vám,myslíte si,že je to úplně jak živé,člověka,kterého pořád milujete a chcete se ho dotknout.....babi říkala,že to byla nádhera....ale najednou vstal od stolu její táta,praštil do stolu a řekl "NE"......v tom všechno zmizelo a moje babi se probrala......zvláštní :zipper_mouth:
23. mar 2007 o 10:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Když se člověk nad tím zamyslí,je to všechno celkem logické,syn chce za maminkou-ale setrval tu jeho duch dlouho,zřejmě měl s maminkou velmi silné pouto,při kterém se po smrti nemohl od své maminky odloučit a tak promeškal šanci na přejití do jiné= sféry-do světla.
Před chvilkou tu seděla u mě moje máti,bydlíme ve stejném domě,jen v jiném patře a měla odejít na pohřeb kamarádky,mamča mi o ní povídala a já něco zahlédla -za stolem,kde mamka seděla-mamka jen odpověděla to nic,to je ona,mluvíme spolu každý večer a já ji doporučila,ať ještě počká na svůj pohřeb a potom honem odejde do světla,ať to neprodlužuje a to je ono,že pak se stane to promeškání a dušička tu zůstane na dalších moc let a může se různě projevovat.
23. mar 2007 o 15:12  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
..hata...to mi pripomína scény z filmu "Dux" :sweat_smile:
23. mar 2007 o 15:15  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
a z čeho myslíš,že tvůrci čerpají nápady :wink:
23. mar 2007 o 15:36  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
teda háto, mě to spíš totálně souhlasí se seriálem Království, nevím jestli ho znáte, je to docela psycho, od Larse von Triera, běželo na ČT 2
Přesně to tam bylo, že je nějaká mezi "komora" kde duše čekají než půjdou dál, a jedna holčička tam byla uvězněná....
s další paní si ta senzibilka vykládala v průběhu předochu do "komory" a pak dál, aby jí popsala, jaký to tam je
fakt mazec
23. mar 2007 o 15:38  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
heli-no nějak tak-v důkazných materiálech,což jsou zápisy z regresí,se potvrdilo,že duše si vybírá rodinu a druh života s ní spojený,než se narodí,projde si nanečisto celý svůj budoucí život a pak se rozmyslí,jestli jej chce nebo ne,čím složitější život,tím se víc naučí a má větší zkušenosti.Tak nevím-nevím-co mi má přinést ten můj :grinning:
24. mar 2007 o 12:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ale sa to tu rozbehlo... :slight_smile:
24. mar 2007 o 13:28  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
matyseček-moje mamka při vážné operaci taky prožila klinickou smrt a popisovala to jako spousta osttních lidí-tunel s bílým světlem s krásnou hudbou a hrozná úleva a klid a vůbec se jí taky nechtělo zpět :slight_smile:
24. mar 2007 o 14:34  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojky :slight_smile: zajímavá diskuze.Vše jsem nečetla,ale některé příběhy mi vyrazily doslova dech :astonished:
Můj příběh se dětí netýká,ale snad nevadí :wink:

Když mi bylo 14 let,jednu neděli v létě jsme seděli celá rodina pohromaděv obýváku a jedli buchty :grinning: V tom začalo v garáži troubit auto.Nejdřív jsme ale vůbec netušili,co je to za troubení a odkud :astonished: Tatka se šel mrknout do garáže,vypnul auto,zamknul ho i garáž a šel k nám. :slight_smile: Jakmile si sedl,auto zase začalo samo od sebe troubit.To se opakovalo asi 30 minut,tatka zase auto vypl,zamkl,zase zase troubit a to stále dokola. :astonished: My jsme z toho všichni byli úplně mimo,já jsem se zamyslela a pamatuji si,jak jsem řekla,babička zemřela.

Druhý den ráno nám přišel telegram,že zemřela tatkova maminka :frowning2: a já věřím,že se v ten den,dobu,kdy zemřela,přišla s námi rozloučit. :slight_smile:
24. mar 2007 o 16:48  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
hato, já jsem taky zvědavá, proč si naše mimi vybralo právě nás :slight_smile:
24. mar 2007 o 17:22  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Jejda baby, prave som docitala vsetky prispevky a nie je mi vsetko jedno, akuratvdnes odcestoval moj drahy na sluzobku, teraz je este svetlo a veselo, ale ked sa zotmie.. :frowning2:
25. mar 2007 o 14:36  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tato tema ma zaujala rovnako ako mnohe z Vas a po precitani niektorych prispevkov som mala zimomriavky na chrbte. Ja osobne nastastie podobne zazitky nemam, ale verim tomu, ze duchovia existuju.
Pre tie odvazne, davam do pozornosti nasledujuci link

http://www.youtube.com/watch?v=m-nItFycvW4

Je to v anglictine a musim sa priznat, ze ja som dokazala pozerat iba prvych 10 az 15 minut.
Toto je moj prvy prispevok do fora a tak dufam, ze som vlozenim tohto linku neporusila nejake pravidlo.
25. mar 2007 o 18:20  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Je to síla-rozhodně jsem neměla takové potíže,ale řešila jsem ohledně bytu a taky nepříjemné věci :confounded:
26. mar 2007 o 08:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
lucyta pozrela som si tu stránku, aj iné tie veci na nej a pravdu povediac mi tak hrozne prebehli zimomriavky po chrbte... kto vie či to je naozaj pravda alebo kamerový blaf.... :angry:
26. mar 2007 o 13:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
prispejem aj ja, ak môžem
o tom, že sa mŕtvi chodia rozlúčiť
moja sesternička Janka mala 3 rôčky ked zomrela :cry: , mala choré srdiečko
všetci sme to veľmi ťažko niesli a veľmi sme ju oplakávali
a raz sa nášmu starkému prisnil sen s Jankou, kde ho prosila, aby nám povedal, že nemáme toľko plakať, pretože z tých sĺz ma premočené šatôčky a nemôže sa naháňať a hrať s anjelikmi
myslím, že niečo na takýchto tajomných veciach isto bude
26. mar 2007 o 17:32  •  2 deti  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
bzuco-to je krásný :pensive:
26. mar 2007 o 17:37  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
bzučo mám zimomriavky.
26. mar 2007 o 17:42  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
splnili sme, o čo nás prosila
a viac sa nič podobné nezopakovalo
26. mar 2007 o 17:50  •  2 deti  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj holky.......mám jednu zajímavou zkušenost můj s\novec je mu 7 let -spal u mojí maminy.....oba dva si lehly do postele malej se smál...a zničeho nic začal potichu hekat ...říkal,babičko já se bojim bojim....a víc se tulil k mamině a najednou začal strašně křičet...mamina říkala ,že to nikomu nepřeje...prý nikdy neviděla hrůzu a děs,jako právě u malýho Míši.....celá od hlavě až k patě byl spocený mamina tedy všude rotvítila ,aby malýho uklidnila......holky...když se malej zpamatoval.....začal si tukat na hlavu a říkal....to musí z hlavy pryč...pryč prý viděla starýho dětka s fousama...a má žlutý oči.....mamina z toho byla v šoku ještě 14 dní....až nakonec mě se malej svěřil,že ho to vídá už delší dobu...a maminka že mu nevěří....tak mi to tedy namaloval...holky....ve mě hrklo....byl to můj děda....aspon jsem ho tam viděla.....ale už je dávno mrtvý,umřel když mi byli 2 roky......občas to vidím i na malej když se zahledí do prázdného místa....musíme v tomhle děti podpořit a vyslechnout je a né ,abychom se zachovaly jako moje švagrová která mu tím něvěnovala pozornost....
26. mar 2007 o 20:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojky holky.Já jsem taky PRO.Protože já mám doma jednoho ducha a naposledy byl u nás na vánoce 2006 a zjistila jsem že to byl děda který umřel když mi bylo 5 let,a zjistila jsem že se byl na vánoce podívat na maleho,protože jsme byli všichni v kuchyni a v pokojíčku se najednou rozehrál a roztočil kolotoč nad postýlkou a když jsem tam vešla co se vůbec děje tak u postýlky byl bílošedý opar ve výšce dospělé osoby a pak jen asi na 3 vteřiny je vyrýsoval dědův obličej,když jsem tam vešla tak se kolotoč hned zastavil jako kdyby jsi ho chytla do ruky a ty medvídci na něm se najednou tím zastavení rozkynklali a pak jsem najednou viděla ten opar.Takže já jsem na 100% pro a nikdo mi to nevymluví a manžel dřív na tohle nevěřil a teď už nemá pochyby.Mám další příběhy ze života co se týká důchů,ale napsala jsem jen to nejnovější.Papa Lenča :wink: :grinning: :dizzy_face:
27. mar 2007 o 14:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
no Lenčo....zajímavý příběh....mě to docela zajímá....napiš ještě něco :stuck_out_tongue_closed_eyes: PJOSÍM :grinning:
27. mar 2007 o 14:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
me nic z toho nejde pustit :frowning2:
27. mar 2007 o 14:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Je to 14 dní, co manželovi umřela babička (v cizině). Poslední týden v jejím životě se mi zdály sny, ze kterých jsem měla ráno depky. Pak se mi udělalo ve čt špatně, měla jsem strach, že přijdu o mimíska, tak jsem valila k doktorce. Všecko OK. Tcháni mi řekli o její smrti s několikadenním zpožděním. Když jsem jim řekla, že to muselo být ve čt, byli překvapení, jak to vím.
27. mar 2007 o 15:24  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojky nilita.Nevím jestli tě to opravdu zajíma je spousta lidí co to zavrhuje a dělá z těch lidí co to zažily blázna.Ale když jinak nedáš.Tak je to asi 2,5 roku co jsem byla u sestřenice na chalupě kterou se znažily dlouho prodat,ale stále se jim to nevedlo,když u nějaké kupce sehnali :astonished: tak zase hned odstoupily.No já jsem tam jela jen jednou a naposledy :astonished: Protože jim tam před hodně lety zemřela babička v kuchyni na postely.Ale první den se nic nedělo zvláštního. :unamused: Až ten den na to jsme šli se sestřenkou na houby brzy ráno,a k večeru jsme se vracely,brali jsme si i jídlo sebou aby jsme se nemusely vracet.Promiň jestli tam jsou někde hrubky.No a k večeru jsme si udělali smaženici a abych ti trošku popsala chalupu.tak byl tam velký dvorek s kulnou,a dřívím.Pak se ze strany vcházelo do chalupy.Po levé straně byla mala kuchyňka s linkou a postelí a kamny,po pravě straně byla velká síň něco jako obývák s prosklenými lítačky že si přez ně viděla kdo jde do chalupy.Byla tam obrovská postel asi pro 5 lidí dohromady,tam jsem spala já a sestřenka,bratranec,a strejda s tetou.No mě cestou na tu chalupu teta říkala abych se určitých věcí nebá a neďivila,ale to co jsem zažila bych nikomu nepřála.No večer jsme si šli všichni lehnout,teta měla pejska Rokýška(jezevčíka) no a nějak jsme usnuli a mě vzbudilo klepání na ty prosklené lítačky a tak jsem vztala a šla rozvítit co se děje,a když jsem rozvítila tak to klepání bylo stále intenzivnější a hlučnější a já koukala krze ty lítačky a nikoho jsem neviděla a tak jsem vzbudila tetu a teta mi říkala že je to jen babička co už nežije ale že občas do chalupy chodí.A teta usnula ale já byla strachy posraná :dizzy_face: :astonished: a nemohla jsem usnout a už vůbec se mi nechtělo zhasínat,ale pak klepání přestalo a já šla zhasnou a usnula jsem asi na hodinu,a pak náhle šlyším jak někdo chodí po chalupě a říkala jsem si no doufám že to není nějaký zloděj,a tak jsem vzbudila bratrance ať se jde semnou podívat co to je? :astonished: Ale bratránek mávnul rukou že se mu nechce a že to nic není,prej je to normální.No a já jsem usnula ale největší šok už z toho jak jsem byla vyděšená tak mě něco chytlo za palec u nohy a já ve vteřině rozsvítila a koukám na psa jak je vyděšený a naježený,a podrážděný a připravenej kousnout,a stále koukal před tu obrovskou postel a já stále nic neviděla a najednou mi šla pára od pusy a byla taková zima jako kdyby si seděla v mrazu venku.Tak jsem se nasrala a všechny vzbudila a začala jsem jančit že tam spát nebudu.Tak teta mě provedla chalupou a pes se mezi tím uklidnil a šli jsme znovu spát,ale sestřenka řekla že půjde spát do kuchyně že jsme jako sardinky namačkané na jedné posteli.No a to byla ta největší chyba co udělala. :astonished: No nic usnuli jsme a ně a strejdu vzbudil kravál z kuchyně jako kdyby jsi nahlas myla nádobí a do všeho bouchala,a najednou jsem slyšela sestřenku jak brečí a volá o pomoc,a tak jsme tam se strejdou vtrhli a chudák sestřenka ležela na posteli jako přilapéná s otevřenýma oči a sledovala nás jak se jí snažíme zvednout z postele.Měla na rukách modré otisky od rukou a na krku a už se chvilkama dusila tak že jsem si vzpoměla že když člověk vydí nějakou zlou činost důcha že ubližuje tak zabírá bouchnutí do jakýho koliv prkna nebo dřeva. :astonished: No a já bouchla do linky protože ta byla původní s masivu a byl klid.Sestřenice popadla dech a ještě tu noc jsme odjeli do Prahy,a během 2 měsíců chalupu se jim povedlo prodat.Co ty na to? :confounded: Když to píšu tak mám husinu až na prdeli,doufám že ti moje sprosté výrazi nijak neuráží,ale já je nepoužívám často ale k tomuhle příběhu to patří.Ty máš nějaký zážitek?Pa Lenča :grinning:
27. mar 2007 o 15:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Hej ženský to už mi po tomto příběhu nikdo nenapíše?To jsem vás tak vyděsila?????? :sweat_smile: Lenča
27. mar 2007 o 17:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Tak ženský,vy už se mnou nekomunikujte? :unamused: Lenča
27. mar 2007 o 18:34  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Lenčo napsala jsem Ti u nás :grinning:
27. mar 2007 o 19:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahoj Lenčo,tak po přečtení jsem v prdeli já!!!! :stuck_out_tongue_closed_eyes: takový zážitek jsem nikdy nezažila...ale fakt moc zajímavý.......já od malička se at chci nebo nechci tomu se nemohu ano ubránit,ale pjostě mi to zajímá......... :confounded: no zážitky mám ...ale je to moc na dlouho......stopy po bytě......ztrácené věci atd....hele a neřikala sestřenka co jí tak děsilo????
27. mar 2007 o 19:44  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
kebertova
prečítala som si tvoj príspevok a rozumiem prečo máš husiu kožu.
Keď sme sa presťahovali do nového bytu tak sa mi raz v noci snívalo že ma niečo čierne s dlhými tyčkovitými rukami nosí vo vzduchu. Normálne som lietala po byte. Hovorila som si to nič len sa mi to sníva a musím sa zobudiť. Lenže to niečo ma zrazu začalo búchať o steny a vláčilo ma to z jednej izby do druhej. Skúšala som vrieskať ale nepodarilo sa mi vydať vôbec žiadny zvuk. Najhoršie bolo že som si uvedomila že nespím a zreteľne som videla deti a manžela ako si spokojne odfukujú. Hrozne ma boleli ramená ako ma to zvieralo a myslela som si že ma to umláti na smrť. Potom z ničoho nič ma to pustilo na posteľ. okamžite som vstala a zasvietila. Zobudila som manžela povedala som mu čo sa stalo. pozrel mi na ramená a normálne som na nich mala modriny ako ma to držalo.
niekoľko nocí som sa bála spať a potom mi jeden pán ktorý sa zaoberá takýmito vecami povedal aby som si dobre spomenula či sme nemali v spálni niečo čo nie je naše. Spomenula som si že som na radiátore sušila dcérinu mikinu ktorú som kúpila v sekáči. Kázal mi ju spáliť že to môže byť po niekom kto tragicky zahynul a teraz sa hnevá že máme jeho vec. Poslúchla som a a spálila to. Musím povedať že to zabralo ale od vtedy si dávam bacha na to čo mám v noci v spálni.
27. mar 2007 o 19:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok