• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Vidia deti duchov?

29. decembra 2016 
Laborovala???,Jak se to dělá???
8. apr 2007 o 14:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
hato, nám to jednu dobu taky dělalo, a byla jsem z toho pěkně vyhukaná. Světlo se samo rožínalo, zhasílo a pořád dokola. Bouchala jsem do toho, ale nepomohlo to. Až za nějakou dobu to samo přestalo..
8. apr 2007 o 16:18  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
no holky já maslela,že duchové jsou fakt jen v usa nebo filmech,ale už mám jiný názor...
8. apr 2007 o 18:45  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte holky, ja veľmi na duchov neverím, ale mám synčeka (27 mesiacov), ktorí keď bol o trocha menší, tak keď zaspával vždy sa pozeral do roha izby a niekoľko sekúnd sa usmieval. Opakovalo sa to dosť dlho, niekoľko mesiacov. Tak ja si skôr myslím, že to nie sú duchovia, ale anjeli strážni.
8. apr 2007 o 21:25  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
deniskajkubko-máš pravdu nejvíc dětičky vidí andělíčky a anděla strážného....u těch nejmenších se to projevuje tak,že když tvrdě spinkají a ty si mi myslíš že skoro nedýchá,tak jejich dušička lítá s andělíčkama po pokoji ,proto se bud ze spaní usmívají nebo i mnohdy mračí... :slight_smile:

Vidím to i u své třéleté neteře...kouká na strop a usmívá se,ptám se jí proč tam kouká,odpoví koukám na amdělíčky,co mi létají nad hlavou.... :wink:
9. apr 2007 o 06:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Děti vidí duchy, andělíčky, ale třeba i malé bytostníčky, kteří se doma starají o květinky a venku o stromy apod. Právě proto vznikly pohádky a "pověry" o skřítcích a vílách - dřív je lidé viděli, když ještě žily v sounáležitosti s přírodou a nebyli zkažení materialismem :slight_smile:
9. apr 2007 o 07:56  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
marinka-tak tak...je to pravda!!!akprát je škoda,že si dětičky v dospělosti ty andělíčky a bytosti napamatují.....
9. apr 2007 o 09:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
nili, to mně taky mrzí, že si to nepamatuju a že to i moje děti jednou zapomenou.. Je to škoda..
9. apr 2007 o 12:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Ahojte kocky no normalne sa bojim pri citani tejto temy, ja neviem, alebo si nespominam na viac zazitkov ale jeden si pametam velmi dobre. Je to uz asi tak tri ci styri roky. Mala som jedneho velmi dobreho kamarata, kolegu...super chalan vela sme zazili a mala som ho rada. Bol to skvely clovek. Bolo leto a my sme mali ist na dovolenku do bulharska, tak narychlo ze v pondelok sme zaplatili a vo stvrtok sa odchadzalo. V stredu mi vsak volali z prace, ze sa zabil nas kolega. Velmi som plakala a bolo mi luto ze nemozem ist na pohreb, na druhy den sme odchadzali. Stale som na neho myslela pocas dovolenky. Ked sme prisli domov, vybalila som vsetko som upratala a isla som spat. Telka zapnuta a ja som pridriemala tak ako vzdy pri telke, okno som mala nad postelou a zrazu som pocula zaklopanie 3 krat nieco zaklopalo som sa strhla a ze asi sa mi to zdalo. Tak som driemala dalej, ale zaklopanie sa zopakovalo a ja som pochopila, bolo to jedine co ma napadlo a verim tomu. Som sa pomodlila za neho a jeho klud...
9. apr 2007 o 17:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Marinka-Nili-andělíčci jsou zlatíčka,dřív jsem si se svým osobním povídala a připadla jsem si jako blázen :sweat_smile: jednou se mi stalo.že můj blízký tehdy člověk,měl jít na velmi vážnou a nebezpečnou operaci a já se pokusila spojit s andělem Michaelem-tenkrát jsem to zkoušela prvně a hned se to povedlo,bylo to úžasné ,moc jsem plakala,protože mě držel za ruce a varovala mě ať na tu operaci v ten den nechodí,jinak zemře,nevěděla jsem ,jakým způsobem to známé osobě zdělit,nakonec jsem to řekla otevřeně,jenže mi odvětila,že jí na životě nezáleží a tam půjde,klidně ať tam zemře,bylo mi hrozně,nevěděla jsem co dělat a stal se zázrak,doktor,který měl operovat najednou vážně onemocněl a nikdo jiný tento výkon neprováděl,tak operaci přesunuli a vše dobře dopadlo-jsem moc ráda :slight_smile:
Mám na krku anděla -krásného,ale vypadl mi kamínek,tak ho moc nenosím a pořád mi připadá,že mi moc chybí a dnes mi můj 7 letý synek přinesl překvápko,v dlani měl náramek s kamínky a krásnám andílkem,prý ho venku našel :slight_smile:
9. apr 2007 o 20:47  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
hata a nevieš mi prosím ťa zistiť čo sú tí mojí 3 duchovia zač?bola som teraz týždeň momo a poslednú noc pred odchodom čo som spala doma mala som sen:šla som zapáliť soľnú lampu,horí na polici za dverami,pri zapaľovaní som stála pri dverách do spálne a v šimla som si že sú itvorené tak som ich chcela zatvoriť,ale niečo z druhej stranyich tlačilo smerom ku mne otvorilo ich zvalolo ma na zem.nemohla som sa pohnúť ani kričať,k zemi ma tlačila strašná sila samozrejme studená.spomenula som si na teba že si vravela že sa mám modliť tak som začala v duchu odriekať otčenáš,to niečo povedalo nezrozumiteľnú vetu mužským hlasom-bolo to 1x čo som aj niečo počula-a ja som precitla.po prebudení som síce ležala vo svojej´posteli ale ten chlad tam ešte bol až kým som nezasvietila nočnú lampu.

včera som zase po týžni spala konečne doma.od večera som mala zlý pocit a potom aj jeden zlý sen.sedela som a v úrovni očí bol hrací kolotoč z postieľky mojej dcéry a z neho ma ovalil taký chlad že som spadla a prebrala sa a koniec žiadný chlad ani strach ani nič.

prestávam tomu rozumieť.
10. apr 2007 o 14:37  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Andreo-já jsem onemocněla,tak jsem včera večer ležela a nezjištovala nic... :frowning2: ale jak budu fit,pokusím se :wink:
12. apr 2007 o 08:28  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
HOlky Konečně se mi povedlo pročíst celé téma. Uf to byla fuška - no ale mnohdy mě teda pěkně zamrazilo - já věřím že mezi námi nebo vedle nás ještě někdo žije, možná, že jsou to jen duše zemřelých a možná že ještě někdo jiný. Myslím si že jsou různé světy, které se za určitých okolností mohou prolínat,a le nejsem si zcela jistá jestli vždycky o nás ti "duchové" ví - třeba jsou z nás stejně vyděšení jako my z nich :slight_smile:
Nemám žádný takový emotivní zážitek jak tady některé citlivější holky píšou a jsem ráda - moc tomu věřím, ale sama nechci být součástí nějaké takové příhody.
Je pravda, že občas mám pocit, že někdo stojí vedle mě nebo že vidím takové stíny v místnosti venku tak různě, ale když se tam otočím tak tam nic není. Dřív jsem si myslela, že je to třeba jen oční klam, ale časem jsem si prostě řekla, že je to někdo kdo tu žije vedle nás a já ho jen omylem zahlédla :slight_smile: .
Když mi bylo 5 let tak mi umřel dědeček měli jsme spolu úžasný vztah on mě měl sstrašně rád a já jeho a ještě teď když si na něj vzpomenu tak se mi chce strašně brečet, že už tu mezi námi není a to už je 20let. Ale určitě vím,k že se mnou dlouho byl a ochraňoval mě nevím přesně kdy odešel asi kolem puberty- kdy už mu připadalo, že se osebe postarám sama nebo někdo o mě :slight_smile: Teď už ho necítím, ale určitě se příjde ještě někdy podívat :slight_smile:
13. apr 2007 o 10:04  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
prispejem aj ja svojou troškou do mlyna. Malý Filipko nám asi vidí duchov. Behajú za ním , sú s ním skoro stále. Hlavne pri zaspávaní ich volá, a ukazuje mi ich prštekom. Vždy keď sa uložíme na spanie(zaspáva so mnou aj s manželom), načahuje prštek za hlavičku -napravo-tam je Biba a naľavo Bobo. Najprv to bol len Bobo, ale počase sa pridružila aj Biba. A hneď potom zopína rúčky, že sa ideme modliť anjeličku, môj strážničku...
Myslím si, že detičky to vidia a konajú úplne prirodzene. A vôbec sa duchov neboja. To až dospelí ich z toho vytrhnú a je to fuč. Je to škoda.
Ja na tieto paranormálne veci verím, aj manžel, sme možno aj médiá.Ja mávam dosť často vízie, že čo sa stane, sny dejavú , presne viem, kto zvoní pri dverách atď. S mužom sme telepaticky spojení, vždxy chvíľu predtým,než mi zavolá, ma napadne, že by mi mohol zavolať.No je toho strašne moc.Bola som aj na takom kurze, kde som zistila, že v tomto nie som sama, prehĺbila sa mi telepatia, a celkovo som prišla na to, že na tomto svete nie sme sami a každý má svojho anjela. :slight_smile:
14. apr 2007 o 20:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
ahojte, mozem cerstvo prispiet zazitkom z dnesnej noci. uspavala som stelu v obyvacke a ked som uz sla cez chodbu do spalne tak som zbadala velkeho bieleho ducha bez tvare, len bieli pobris ako z dymu alebo plachty :confounded:
23. apr 2007 o 09:29  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
možno ten duch šiel strážiť malú Stelu :wink:
23. apr 2007 o 13:28  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
mel ja by som sa pos....od strachu
23. apr 2007 o 16:45  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
bibi asi to taK bude, lebo uz mi to jedna hovorila.

vraj je to stelin ochranca

nemala som zly pocit, praveze dobry, len k tomu taky zivocisny stes
23. apr 2007 o 19:06  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
vcera vecer muz chodil po byte a s vonnou tycinkou odhanal ducha :fearful:
24. apr 2007 o 09:52  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ano vidia.. :wink: ale nie vsetky
24. apr 2007 o 12:49  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
autor
a nie vsetkych :sweat_smile:
25. apr 2007 o 08:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tak ja sa musím ospravedlniť, už som tu písala, že malý vidí akúsi Bibu. Včera som zistila, že to nie je duch ,ale zebra -prechod pre chodcov. chúďa asi si to pomýlilo, lebo keď leží vo svojej posteli a pozrie sa hore, tak uvidí garnížu natretú na bielo. A akosi sa mu to v hlavičke spojilo s prechodom pre chodcov a vznikla z toho Biba. :grinning: :grinning: :grinning: Ale pýtala som sa na toho Boba ako vyzerá, tak vravel že má krídelká aj ruky a vlasy že nemá. Tak som zvedavá čo sa z toho vykľuje. Ale modlí sa k nemu ostošesť. :grinning:
25. apr 2007 o 12:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
bibinka to je zlaté :slight_smile: tak potom detičky asi majú anjelikov aj s krídlami :slight_smile:
Čítam túto tému, a pri niektorých prípadoch ma až mrazí, tiež verím na tieto veci, rešpektujem ich a nezahrávam sa s nimi, lebo je to fakt vážna vec, keď sa s tým zahráva (vyvolávanie duchov...) Ja nemám také výrazné skúsenosti s duchami a som rada, ale niečo predsa. Pred siedmimi rokmi zomrela sestra mojej starkej, mala som ju veľmi rada aj ona mňa, bola chorá, zomrela na rakovinu, ale nikto nepredpokládal že zomrie, lebo sa jej stav zlepšoval. V noci sa mi o nej snívalo, čo nikdy predtým, že ju vidím živú, bezstarostnú, už si ten sen presne nepamätám, ale bola som tam ja aj ona. Ráno nám volali, že zomrela. Tu u nás sa tomu hovorí, že sa prišla rozlúčiť. Vraj keď vo sne vidíme zomretého človeka ako živého, vraj je v nebi, ale aj tak sa treba za nich modliť.
Druhá skúsenosť je čerstvejšia, stalo sa to pred mesiacom. Môj starky tragicky zomrel 17.2. vtedy som bola v nemocnici, ale na pohreb ma pustili. Nesnívalo sa mi teraz o ňom, ale presne o mesiac 17.3. v noci som sa náhle prebudila, to som bola ešte tehu, chodila som na WC v noci, ale teraz mi netrebalo, preto som sa aj čudovala čo som sa zobudila, lebo sa nezvyknem budiť, no a ako som sa zobudila asi za minútu som počula trikrát za sebou zaklopať na okno. Najskôr som si myslela, že niekto ide, ale nepočula som žiadne kroky nič. Až o dva dni, keď som manželovi o tom vravela, mi došlo že to bol starky.
25. apr 2007 o 15:34  •  1 dieťa  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojky-tak doma je zatím klid,dušíci si dali pauzu :slight_smile: -Andreo-musím se omluvit,ale pořád se k tomu nemůžu dostat,ještě jsem od té doby neměla doma večer klid,abych to zjistila-co nového?
Melori-tak to máš dobré,že dítko má vlastního ochránce,jem si na něj zvyknout :wink:
mě bylo řečeno,že syn má ochránce Z Plejád,že ho stráží a nemůže se mu nic stát,údajně je jechych potomek a hlídají si ho-časově by to i souhlasilo-po mém zážitku s nimi.
Právě jsem četla časopis se záhadami a zaujalo mě téma ohledně zvířat.Kdesi měli velkého psa a pořídili mu kamaráda štěně,hned si na sebe zvykli a bez sebe neudělali ani krok,pak štěně onemocnělo a zemřelo.Majitelka popisuje jak se velký pes začal chovat-přestal žrát,moc nechodil a tesknil,pak se najednou jeho chování změnilo a zase byl šťastný a běhal.Majitelka ho vyfila a na fotce má velký pes na zádech nad ocasem hlavu malinkého štěněte-údajně to zkoumali i vědci a nic nepřišli,tak to odložili,jako záhadu bokem.
28. apr 2007 o 14:17  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
hata u mňa to bolo v poslednom čase dosť husté.už som sa bála vo vlastnom byte,ale asi pred týžňom som si kúpila sväteničku,dala som do nej posvätenú vodu a zavesila som to na stenu vedľa spalňových dverí.stále pred spaním sa tou vodou prežehnám a zatiaľ je kľud-klop,klop.ja zatiaľ zberám odvahu ako spraviť to čo si mi písala ale moja odvaha je ta tam.ked budeš mať čas tak niečo zistí,čo sú zač a čo potrebujú(modlitbu,omšu)bude im vyhovené len nech ma nechajú žiť.
29. apr 2007 o 19:08  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte necitala som vsetky prispevky ale mamina ma kamosku a ked mal jej syn tri roky a isli zo skolky tak sli okolo cintorina a maly zrazu hovori "jeeej mami pozri tam lezim v hrobe" brrrr
ja som nepocula ze vidia duchov ale ze si pamataju minule zivoty no nieco na tom asi bude... :sweat_smile:
29. apr 2007 o 20:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
bibnka :astonished: :astonished: :astonished: si ma šokovala moja Borka keď bola maličká rozprávala v postieľke stále o nejakom Bobo najskôr som si nyslela že je to nejaká hračka ale neskôr sa ma pýtala že prečo už Bobo nechodí a ja som si myslela že je to nejaký jej vymyslený kamarát..
29. apr 2007 o 20:20  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
asi prišiel ten Bobo k nám :grinning: , necháme pozdravovať Borku, ale asi až zajtra, lebo Fifi už spinká. :slight_smile:
ale je fakt, že ho stále ukazuje, raz nad hlavičkou, raz ho hľadá očami po spálni a často mu je po ľavom boku.
29. apr 2007 o 20:33  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
určite ho pozdravujte :slight_smile: naša borka keď ,,Bobo" odišiel nechcela chodiť spať lebo neprišiel . Fakt som si vtedy myslela že si len vymýšľa :sweat_smile:
A kámoškin ročný syn sa zas večer pýta že kedy príde ,,ducho" a ja som jej povedala že to má určite tiež nejakého vymysleného kámoša :unamused:
29. apr 2007 o 20:39  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
tak nech sa ho popýta, či má ruky, nohy aké ma vlasy... detičky to vidia.
"náš" Bobo s nami chodí aj na návštevy. chudák asi má veľa práce, lebo naše šidielko je strašne neposedné a nezbedné. má s ním plné ruky práce. ale veľmi mu zato ďakujeme, lebo zatiaľ žiaden úraz nebol :wink:
29. apr 2007 o 21:01  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok