• Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO
  • Odporúčame: Mojasvadba.skModrastrecha.sk
  • Prihlás sa
  • Registrácia nového člena
  • Získaj PLUSPRO

Vidia deti duchov?

29. decembra 2016 
v profile mám okolo seba modrúúúú :grinning: :grinning: :grinning: (obloha)
13. mar 2007 o 17:56  •  1 dieťa  • Odpovedz  •  Páči sa mi to (1)
Viete co ma teraz napadlo, ze aj ja som potom kreslila auru ked som bola mala :fearful: .Ale nepamatam si, ze by som ju videla.
13. mar 2007 o 18:00  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Melory, len tak bokom.... od manzela som sa prave dozvedela, ze 'Indigo deti' vlastne dostali meno podla toho, ze ich aura je indigo farby :wink: Takze aky odtien modrej to ty mas? :grinning: :grinning: :grinning:
13. mar 2007 o 18:07  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahoj holky moc vás tady všechny zdravím.

Elliana: Nejsem naštvaná. Nestydím se za to, co se mi stalo. Vždyť já za to nemůžu, že se to stalo zrovna mě.

Holky jedna z vás tady napsala, že tomu nevěří, co se mi stalo. Teď zrovna nevím, která to byla...ale už jsem to psala i v první diskuzi, která byla zrušena...nevím jestli bych věřila já osobně, kdyby mi někdo něco takového vyprávěl, ale protože jsem to zažila JÁ SAMA, tak vím že to bláboly nejsou!

Kdo viděl film DĚDICTVÍ ANEB KURVA HOŠI GUTEN TAG s Bolkem Polívkou tak si jistě vzpomene na jeden srandovní úryvek, který by se tady dal také použít :grinning:

On se ptá:...paní věříte v boha?
Ona na to:...já? Né! Proč? Vždyť ho nikdy nikdo neviděl!
On na to:...Já jsem vaši p.ˇ.u taky neviděl a věřím že ji máte.

Je to trochu sprosté, ale vím že je v tom pravda :wink:

Jdu pročíst celou debatu, protože jsem skončila teprve na stránce druhé
13. mar 2007 o 18:55  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
zaujimava a dost "citliva" tema...v kazdom pripade ja na to verim...deti su urcite citlivejsie, senzibilnejsie a vnimavejsie...aj by som Vam napisala moju vlastnu "ducharsku" skusenost, ale nechcem Vas strasit a aj ja by som to asi uzavrela na Vasom mieste tak, ze kto nezazil sam, neuveri... :wink:...ale ja po vlastnej skusenosti respektujem "druhy" svet...kamarat mi podal celkom schodne vysvetlenie a ja sa v tom nejdem viac rypat...nemuselo by to byt zrovna "bezpecne" zapatlat si podvedomie niecim...proste niecim takym...co sa ma stat stane sa...a oni si vas najdu, ked bude dovot, ze si maju najst prave Vas :wink:...som mala tu moznost nieco malo zazit a odvtedy to respektujem a v ziadnom pripade uz neodsudzujem a nepozeram na ludi ako na blaznov, ktori o takom niecom hovoria :wink:
13. mar 2007 o 18:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Julova, prosim prosim, nebud tajnostkarka :unamused: Alebo ak mas na to niejaky vazny dovod, preco svoj pribeh nechces zverejnovat verejne, tak mi napis do IP. Som hrozne zvedava, ze? :sweat_smile:
13. mar 2007 o 19:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Melory - to je zajimave s tou postylkou! Akorat nerozumim tem noham po smeru dveri, myslis, ze je OK, kdyz nohy smeruji kolmo na dvere?? Tzn. sviraji pravy uhel s primkou dveri?? My mame postel ve smeru zapad - vychod a postylka bude vedle nasi. Nekdo mi rikal, ze nejhorsi na spani je kombinace sever - jih. Je hrozna skoda, ze jsou ty nase bytecky tak prostorove omezeny, tezko to pak resit presne dle fung- shui
13. mar 2007 o 19:15  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ja ani neviem, ci je vobec dobre take veci citat...ok...tak sa do toho pustim, ale myslim, ze to bude dost podobne s tym, co som si teraz docitala na predchadzajucich stranach...ale napisem teda aj tosvoje, pretoze sa na to neda zabudnut do konca zivota "tu"...

raz (asi pre 5-6 rokmi - to som mala 25 rokov) som zaspala v obyvacke pri telke...poznate to, nastavite telku na "sleep" a otocite sa jej zadkom :grinning:...z nicoho nic som sa v noci zobudila a citila som ako mi "niekto" dychci rovno pri uchu...vedela som, ze to nie je ludska bytost, lebo sa ma to nijak nedotykalo (ale nie len preto, nejak som to vedela-neviem to vysvetlit)...proste len ten dych rovno pri uchu...ja som uplne zmeravela...v prvej sekunde ma, samozrejme napadlo, ze je to niekto zvonku, ze sa nejak dostal do bytu-byvala som sama a zlodej by ma asi ovalil alebo co :slight_smile:...ale to som hned vzapati zavrhla...bola som uplne hotova od strachu a bala som sa co len pohnut...ani neviem ako sa mi to podarilo..vyskocila som a rozsvietila...boli asi 2 hodiny v noci...nikoho som v obyvacke nevidela...ale citila...do rana som uz nespala...premahala som sa ako sa len dalo...zaspala som az cez den, ked som vonku pocula ludi, hlasy, deti sa hrali na dvore...

na dalsi den celkom pohoda, ale musela som na to mysliet...skusala som jednemu kamaratovi cosi naznacit z toho, co sa stalo, ale uz v prvych naznakoch si klopkal na celo :slight_smile:...tak som si to nechala pre seba..vtedy som bola sama a aj som sama byvala...prisiel vecer, ja som normalne pozerala telku, vypla ju a isla som spat do spalne..nechcela som si to pripustat a snazila som sa normalne zaspat...a aj sa mi to podarilo...ale zrazu v strede noci som citila, ze som hore, proste normalne vnimam, ale nemohla som sa ani pohnut, ani otvorit oci, vydat hlaska uz vobec...bola som ako z olova..len ako pisala mona - davalo mi to POCIT, ze je pri mne, ale ze HO nemusim vidiet, a ze mi nijak neublizi..a nejak som citila, ci vedela, ze je to zena...ale neviem to vysvetlit...ale nevedela som byt v klude...samozrejme, ze som bola vyplasena a balasom sa...aj toho, ze nemozem nic robit...trvalo to par minut...ale ktovie...cas bol velmi relativny...ked som sa uz mohla pohnut a otvorit oci, nic som nevidela...opakovalo sa to asi tyzden a poviem Vam pravdu, ze som mala nozik pod vankusom...bolo to smiesne ale nejako ma to utesovalo...a potom som sa rozpravala s jednym inym kamaratom, ktory to zobral uplne normalne a pomohol mi asi tak, ze mam tomu NIEKOMU dat najavo, ci uz nahlas - rozhovor - alebo si to len mysliet, ze v nasom ludskom svete take nieco nie je bezne, ze sa bojim a ak odo mna nieco potrebuje, nech mi da nejako vediet...ale ze mam strach, tak ak mu nemam konkretne ja ako pomoct, tak nech sa vrati tam, odkial prisiel...potom mi poradil, aby som si zapalila sviecku, ze plamen precistuje...tak som to urobila...vyvrcholilo to tym, ze som raz zaspala krizom cez postel v spalni a opat som sa v strede noci zobudila a vnimala, ze je pri mne...neviem ako som pouzila vsetku svoju energiu, ale nejako sa mi podarilo pootvorit oci a len som citila, ako mi okolo hlavy presla postava v bileom..len to tak zasustalo, jemne ma ovanulo a ked som otvorila oci, uz som aj citila, ze tam uz nikto nie je...takze uplne vidiet mi nebolo sudene...ale aj tak som vdacna za taky zazitok...no viac uz nemusim :pensive: ...takze sa v tom nijak viac nerypem a to mi poradil aj ten kamarat...a vraj ak by nahodoueste niekedy, tak uz viem, ze sa nemusim bat, lebo duchovia nechcu ublizit...
13. mar 2007 o 19:27  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
a musim povedat, ze postel v spalni som mala sever - juh a este oproti nej velky satnik so zrkadlom, co tiez nie je "najstastnejsie riesenie" ...
13. mar 2007 o 19:28  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Je to fakt zvláštní že všichni vidíte většinou muže. A taky vidíte všichni většinou ČERNÉ duchy. Vlastně jste ještě ani jedna, kromě mě nenapsala, že jste viděla bílou postavu. Jaké rozdíly jsou mezi bílými a černými duchy? Máte v tom někdo zkušenosti? Jedna z nás psala ve staré diskuzi, že bílý jsou když se jich nebojíme a černí když se jich bojíme. Je fakt, že když už něco vidíme, tak se nemůžeme buďto ani pohnout nebo prostě jen zíráme, co se stane. Takže kde je vlastně takový ten pocit bát či nebát se? My se začneme bát až po tom co to zmizne a my si to vlastně uvědomíme, co to bylo :confused:

Gaya ty si fakt myslíš že se dá vidět aura přes fotku? Já osobně auru vidím, ale nerozeznávám moc dobře barvy. Maminka mi říkala, že na barvy se musím soustředit. Já totiž auru vidím během několika sekund bez jákékoliv námahy. Četla jsem, že aura člověka se mění každou chvíli. Z aury se dá podle barev určit i nemoc člověka, teplota člověka atd. Proto si myslím, že to z fotky není možné, protože aura člověka je vlastně TEPLO, KTERÉ Z NĚJ SÁLÁ. No nevím, třeba se v tom vyznáš líp. Nechám se ráda poučit. :wink:
13. mar 2007 o 19:31  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
julova - no tak to je sila, na tvym miste bych asi od te doby nespala :frowning2:
13. mar 2007 o 19:34  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
A teraz - pred mesiacom - po dlhom dlhom case som zas mala divny pocit v noci, zobudila som sa na to, ze citim na sebe strasny tlak, ako keby ma niekto prilahol a 3-krat sa cezo mna prevalil ... Zvlastne je, ze som sa ako keby zobudila a cakala, vedela som, ze to pride, ale co to bolo, netusim ...PRESNE TAKTO AKO PEJA PISE - sama by som to lepsie neopisala :grinning:...takto nejako som to uz potom cely tyzden vnimala...uz som proste vedela, ze TO ide...a musim povedat ze som bola v pohode...ziadne stresy...normalne som vnimala, ked TO na mna "lahlo"...
13. mar 2007 o 19:37  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
julova, fakt??? brrrrr zimomriavky :astonished:
inak uz som si povedala, ze to tu ani nebudem citat, ale neda sa ... :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
13. mar 2007 o 19:40  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
andira - nejaky cas som mala co robit...ale odvtedy uz nic...ale mam strasne "krehky" spanok...a zobudi ma uz cokolvek, aj to ze drahy vedla mna hlasnejsie dycha :grinning:...hoci dycha normalne a nechrape...zavidim ludom, ktori ked zaspia, tak spia aj keby atomka vybuca :grinning:...

vtedy mi to ten kamarat vysvetlil tak, ze na vsetko je potrebna energia...a teda aj na to, dostat sa na druhy svet...a ze su to akoby "zbludile duse" , ktore nemali dost energie, aby sa TAM dostali...tak si najdu niekoho, kto jej ma viac a pridu si ju odneho zobrat...
13. mar 2007 o 19:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ahojte, uz som sa zlakla ze ste sa stratili uplne

mona, Deditstvi je pre mna kultovka a pozerala by som to stale dookola a najviac sa tesim prave na pasaz, ktoru si spomenula. Je to sice jedno z najsprostejsich, ale zaroven najtrefnejsich vyjadreni okolo existencie a viery v Boha

a jedna skusenost ohladom deti a duchov:
Dcerku mojej sesternice (Janku) strazila pocas pohrebu prababky (sesetrnicinej babky) sesternicina svokra, teda Jankina babka. Ked babka volala Janku najest sa k stolu, Janka povedala, ze neide, lebo a boji. Na babkinu otazku, coho sa boji, trojrocna Janka odpovedala: "Babka ja sa bojim, lebo pri stole stoji prababka a pozera na mna"

-myslim, ze trojrocne dieta si take nieco vymysliet nedokaze

a este jedna skusenost:
V teme, ktoru nam zrejme zrusili, som opisovala zazitok z krstu mojej dcerky. Den pred tym (25. 8) bolo vyrocie smrti mojho dedka, v noci z 25. na 26. 8. sa moj stvorrocny bratranec zobudil a pytal sa svojej mamy (dedovej nevesty):"mami, kolko rokov zil dedko v tomto dome?" Mama mu odpovedal, ze dedo zil 75 rokov, ale bratranec zopakoval otazku:" ale kolko zil v tomto dome?" Mama mu odpovedal, ze to nevie, na co sa zobudil aj jeho otec(dedov syn) a povedal mu, ze rano to spolu spocitaju, bratranec sa ukludnil a zaspal. Rano sa bratranec zobudil opat s tou otazkou, tak to pekne vyratali a on sa ukludnil.Bolo nam to divne, preco ho prave toto napadlo a preco prave v noci a tak mu moj brat dal otazku ci si pamata ako dedko v tom sne vyzeral (lebo maly tvrdil, ze sa mu o dedkovi snivalo) - bratranec odpovedal:"dedko mal hrube okuliare, velke biele vlasy a tucne brucho"
Upozornujem, ze bratranec dedka nikdy nevidel, dokonca ani na fotografiach a jeho popis sedel
13. mar 2007 o 19:41  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
cele som to necitala, ale odpoviem na otazku z nazvu temy - vidia a nielen deti
13. mar 2007 o 19:43  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
a to ako som pisala ze som bola v pohode a bez stresov som myslela tak, ze som bezne v tom obdobi neprezivala nic zle, co by mi tak podmienilo mysel...cize to vnimam realne ako zazitok a nie blud...ale fakt sa tomu najlepsie uveri, ked si to clovek zazije na vlastnej kozi...

peja :grinning:...taky tak...ten moj kamarat by mi riadne vynadal :grinning:
13. mar 2007 o 19:43  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
julova: Máš velice podobné zážitky jako já :fearful: Bílá postava. Jsi snad první kdo o tom píše, tak jako já. Dávala ti pocit že se nemusíš bát. Já jsem měla přesně ten samý pocit. Já jen nevěděla KDO NEBO CO TO BYLO. Bylo to bez obličeje, ale velice příjemné a milé :sweat_smile: Taky se toho nebojím, ale přesně jak ty, svoji historku řeknu, ale nějak dál se v tom nerýpu, protože se bojím toho, co jsem zažila se svou kamarádkou, která mi přímo řekla NESMÍŠ JE NA SEBE NECHAT POUŠTĚT. Nevím jak to bylo myšleno, ale vím, že jsme na to byly tři co to viděly a my dvě jsme to cítily. Nikdo ani ten kdo na duchy nevěří, mi to nikdy nevymluví. Já jsem se akorát při styku s těmito paranormálními jevy hrozně moc vždycky nadechovala. Jak kdybych dýchala za dva, ale vzduchu jsem měla vždy takakorát. Ani né moc ani né málo. Prostě jak když se nadechnete v lese z hluboka čerstvého vzduchu.
13. mar 2007 o 19:45  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
zazit by som to uz nechcela, ale napriek tomu by som chcela vediet, co TO bolo a co TO chcelo, tak ako ta cierna zenska ...
inak s tou telkou a zaspavanim sme na tom tiez rovnako :grinning: Ked som sama bez manzela, inak nezaspim ...
13. mar 2007 o 19:46  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
moni-ale ty si videla a ja nie...len na ten "poslednykrat" som videla bielu suknu a citila ako mi ovanula tvar-a viem ze nemala nohy - vznasala sa...ale rychlo TO - teda bola to zena - zmizla...ku koncu toho tyzdna uz som sa ani nebala...len prve tri noci...potom som si uz "zvykla"...ale repete si aj tak neprosim :slight_smile:
13. mar 2007 o 19:48  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
peja - teraz mame jednoizbacik, takze inak ani zaspat nemozem :grinning:...jedine ak v kuchyni na dlazbe, lebo nemame vanu, len sprchovy kut :grinning:...aj ja som velmi chcela vediet KTO alebo co TO bolo...ale kamarat mi povedal, aby som sa tym nezaoberala...ze ak by som to mala vediet, tak by sa tak stalo... :wink:
13. mar 2007 o 19:50  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Holky chci vám jen říct, že tomuhle dost věřím, taky jsem toho pár zažila a mám z těchto věcí strašnej strach :frowning2:

Tak těm co to prožívají dost často fandím ať to nějak zvládnete - není to určitě jednoduché :wink:
13. mar 2007 o 19:54  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
mono, já taky auru vidím, ale musím se na to hodně dlouho soustředit, abych dokázala vidět i barvy. Zatím se mi podařilo vidět zlatou, modrou, zelenou a fialkovou..
13. mar 2007 o 19:57  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
julova čtu celou debatu a vše probíhá v pohodě. Najednou čtu, jak popisuješ postavu, že byla bez nohou atd. přesně jak jsem to popisovala já. Ještě jsem ani nedočetla a v tu chvíli jsem se začala nadechovat jak blázen, brečet a mít zase ty návaly. Něco na tom je. Bojím se aby to neublížilo malé, co nosím pod srdíčkem. Dlouho se mi to už nestalo, ale jakto že zrovna teď? Přesně s člověkem, co prožil to stejné. Já sukni neviděla. Já neviděla žádné zakončení a vůbec mi to nepřipadlo zvláštní. Bylo to pro mě úplně automatické. Teď jsem na konci zprávy a už jsem uklidněná. Doufám, že až to budu číst znovu (protože to číst chci) tak že se mi to nevrátí. Jinak duchy vidím denně, ale né tak jak si to představujete vy, ale jen jak když se vám někdo mihne. Nepoznáte kdo, nebo jakou postavu měl. Jaké vlasy nebo oči. Prostě jen někdo nebo něco rychle mihne. A není to jen jednou denně, ale dost často. Proto to beru už jako samozřejmost a nebojím se toho. Vím že mi neublíží. Doufám, že se tady nakonce objeví někdo, kdo se v tomto duchaření dobře vyzná a vysvětlí mi, proč když to vidím, mám pocity bezpečí, brní mi tělo, dýchám velice zhluboka a hlavně brečím.
13. mar 2007 o 19:58  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
mono, já myslím, že to bude souviset s tvým minulým životem, možná jsi byla duchovní, nebo jsi nějak s duchy dokázala komunikovat a oni si to pamatují, cítí, že jsi vnímavá a proto jsou častěji v tvé přítomnosti. Může to mít mnoho důvodů.. Říká se, že tyto schopnosti se neztrácí, jakmile je člověk má v jednom životě, přenese si je i do toho dalšího..
13. mar 2007 o 20:01  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
marinka já viděla barvy jen jeden den a to hodně silně. U mojí babičky byla to světle modrá, nebo stříbrná-tenounká, velice silná černá a pak to šlo doztracena s červenou, oranžovou a pak už fakt nevím. Jinak vidívám vždy jen zlatou nebo stříbrnou (vy to asi nazýváte žlutou a světle modrou) :wink: Myslíš, že když se budu víc soustředit, že ty barvy fakt uvidím? Já vidím auru jak u lidí tak u věcí. U zvířat zatím nevím, nikdy jsem se tím nezaobírala.
13. mar 2007 o 20:03  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Mě by to i celkem zajímalo s těma duchama, ale jak už napsala julova nebo která to byla, nechci do toho moc rejpat. Určitě jsi četla, co se stalo mě a mé kamarádce. A to jenom proto, že jsem chtěla vědět, co cítila :frowning2: Toho jsem se fakt bála a nedokážu si to vysvětlit, proč když doteď jsem měla jen a jen dobré duchy. :frowning2:
13. mar 2007 o 20:05  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
holky musím se na chvíli vzdálit. Potřebují mít na chvíli volno na počítači tak možná tak po desáte. :wink:
13. mar 2007 o 20:09  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
ale zienky idem ja z tejo temy, lebo sa mi z nicoho nic stlmilo svetlo - ziarovka rovno nad hlavou v kuchyni a nemam z toho "najlepsi" pocit, aj ked TO neublizuje...majte sa krasne :wink:

mona - ja skusim mojmu kamaratovi dat precitat Tvoje prispevky, ci by na to vedel nieco povedat... a potom by som Ti napisala IP...
13. mar 2007 o 20:10  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
mono, jestli se ti to jednou tak moc povedlo, tak ti to půjde podle mně už pořád, ale chce to trénovat. Nejlepší je, když se díváš na člověka, který stojí před bílou zdí. Chvíli to trvá, ale pak se ty barvy objeví. Zlatá je vidět nejlíp, pak ta fialková - aspoň mně. Nejhorší je to se zelenou..

Jinak si myslím, že není moc dobré experimentovat, taky jsem to zkoušela, a pak jsem měla několik měsíců nepříjemné stavy úzkosti..
13. mar 2007 o 20:11  • Odpovedz  •  Páči sa mi to
Choď na stranu:   Zruš
Tvoj príspevok