Vidia deti duchov?

🙂 Ahoj všichni,můžete mi někdo poradit,co mám říct 2leté dceři,která vidí myšky..ale spíše skřítky??neustále mi je ukazuje,já je ovšem nevidím..tak jí to zatím nevyvracím,dělám dobře??PORADTE!!Díky..

No nevím co bych dělala,ale asi pokud se jich nebojí tak bych jí to nevyvracela.Já jako dítě jsem prý taky měla nevidítelné kamarády a mamka mě při tom nechala a pak to nějak přešlo.Děti mají neskutečnou fantazii,tak proč jim to kazit 😉

Ahoj, tak jsem tu přečetla snad všechny příspěvky a nějaký jsou fakt hustý 🙂 Mám hrozně ráda tyhle skutečný tajuplný příběhy. A protože mě se děje pořád něco takového, tak Vám to sem asi občas napíšu 🙂

Jarecka: já bych jí to taky nevymlouvala. Spíš bych se snažila si o tom s ní promluvit. Jako třeba co dělají a jesli se nějak jmenují a jestli si s ní hrajou...atd. Bude mít pocit, že se o to taky zajímáš 🙂

Tak moc děkuju,mějte se zatím fajn..dobrou.. 🙂

Určitě to malé nevymlouvej, i kdyby to byla jen fantazie, je dobré ji rozvíjet 😵 Spíš se na ně víc poptala, jak vypadají, co dělají.. Většinou tito malí skřítkové (bytostníčci) bývají okolo kytek, každá rostlina má svého bytostníčka, kteří vypadají někdy jako skřítkové, jindy spíš jako víly a malé děti někdy mají schopnost je vidět 🙂

tak to by mě nikdy nenapadlo,že děti mužou něco takového vidět 😒

Ahojte, viete, ze aj zvierata vidia duchov, teda aspon macky, nas kocur sa casto diva do izby niekam, alebo akoby niekto okolo presiel. Moja svokra a jej najstarsia dcera boli napr. v minulom zivote najlepsie kamaratky... 😉 takze ked sme s niekym v rodinnom zviazani, nikdy to nie je nahoda pravdepodobne sa uz pozname dlhsie. 😉

ahojte, minuly tyzden za mnou pribehla 20 mesacna dcerka z obyvacky do kuchyne so zaslzenymi vyplasenymi ockami, ze "boji".Najprv som si myslela, ze ju nieco boli, tak som sa jej zacala vypytovt, kde ju boli a ona stale, ze "boji". Tak som sa jej spytala, ci sa boji a ona, ze hej. Ked som sa opytala, ze coho, povedala "ujo sedil", tak som isla zistovat dalej. Povedala som jej, aby mi ukazala, kde ujo sedel. Zobrala ma do obyvacky a ukazala na kreslo, ale nechcela sa k nemu priblizit. Potom sa ukludnila, ale ked prisiel manzel domov hned mu povedala, ze tam sedel "ujo" (volala som mu o tom do prace, ale nie pred dcerkou, takze ma z nicoho nekaleho neupodozrieval 😅 ) Ale uz sme to neriesili, lenze na druhy den priblizne v rovnakom case (okolo 10 doobeda) prisla znova dcerka za mnou, ze "ujo sedil". Bezala som s nou do obyvacky ona ukazala na kreslo, najprv povedala "tu" a potom len rozhodila rucky a povedala "neni ujo". V izbe som citila akoby prievan, mozno som si to len vsugerovala, ale bolo mi divne. No a teraz v sobotu sme boli u mamy a mala otvorila taku skrinku, isla som ju zavriet, ale vsimla som si tam skatulu s fotkami, tak som ju vybrala, ze malej ukazem nejake obrazky. Vybrala som zopar a zacala ich prezerat a mala ukazala na jednu a vravi "dedko". Bol na nej moj otec, ktoreho nikdy nevidela, pretoze zomrel, ked som mala 5 rokov, doma ziadne jeho fotky nemam a pytala som sa aj mojej mamy, ale tvrdila, ze malej nikdy otcovu fotku neukazala.
Na tej foto mal otec okolo 30 rokov, takze urcite nevyzeral ako nejaky starcek, aby si to mala zovseobecnila 😨

Magg to je velmi zaujimave, vies vsetci mamu tu schopnost stretnut sa s nasimi pribuznymi ktori odisli, u deti je to samozrejme, lebo oni nemaju este predsudky, neskor tu schopnost stratia, lebo ludia im povedia, nevymyslaj si nic tam nie je... ☹

No tak ja jej zasa verim, lebo te strach v ockach, to sa neda vymysliet.Neviem o tom, zeby v tom kresle sedel nejaky cudzi "ujo" a vsetkych ludi, co k nam chodia, pozna dcerka po mene. Takze, ak by si len na niekoho spomenula, co tam sedel, urcite by nepovedala ujo, ale pomenovala by ho. Nemam dovod jej neverit, sama som zazila par "cudnych veci" a hlavne od kedy sa dcerka narodila. Ktovie, mozno bude mat nejake nadprirodzene schopnosti 😅

magg, a komu patrilo to kreslo, bolo nové,alebo zdedené?

magg, tak to je jasné, že tam malá někoho viděla.. Je super, že jí věřiš a nepřesvědčovala jsi ji o tom, ža tam nikdo není. Děti jsou pak z toho zmatené a časem o tom přestanou mluvit a potlačí se v nich ta schopnost tyto věci vidět.. Hlavní jí vysvětli, že nemusí mít strach.

lalita - to kreslo sme kupili asi pred dvoma rokmi, urcite nemalo pred nami ineho majitela

jeeej aka zaujimava tema 🙂 , ze som ju len teraz nasla..
deti maju vacsiu schopnost vidiet astralne tela ako dospeli, ti sa viazu viac na materialny svet a preto veci, ktore sa deju okolo nich si vobec nevsimaju resp. si vsimnut nemozu na zaklade tej viazanosti... kazdy jeden clovek sa narodi so schopnostou vidiet duse, komunikovat s nimi, postupne vsak tuto schopnost stracaju...

magg, taku istu prihodu mala aj moja teta s bratrancom ked bol maly, nechcel jej chodi v noci na zachod, lebo pred zachodom stala "ona" a nevedel, nechcel prejst, to sa opakovalo dost casto, nakoniec teta zistila ze "ona" je nasa prababka, ktora zomrela este predtym ako sa bratranec narodil a tiez to zistila tak ako ty - z nahodneho pozerania fotiek

ahoj holky,nemám zkušenost s duchy u dětí ale u mé babičky(je slovenka) a tu navštěvuje pravidelně jeden duch vždy k ránu tak kolem 4h.dýchá na ní a pak si sedne na její nohy a one jemi nemůže hýbat a ani řvát-bydlí v rodinném domku s mamkou a ráno u kávy jí vše vypráví-je z toho někdy tak špatná že jsi dokonce pozvala faráře a ten vysvětil celý rodinný dům-bohužel jí to moc nepomohlo 😒 já bych se asi po......a strachy!!

Ahoj, tak přidávám svojí zkušenost. Když jsme byla malá, tak jsem bydlela s rodiči v baráku. My jsme bydleli nahoře a babička s dědou dole. Babička byla hrozně zlá, všem okolo akorát ubližovala ☹ Takže když umřela, tak se nám všem dost ulevilo ☹ V jejím baráku se nesmělo nic udělat a na její zahradě se snad nesměla posekat ani tráva ☹ noo fakt teror ☹ Za několik let babička umřela a brzy na to umřel i děda.Ale když děda ještě žil, tak každý večer otevřel okno v ložnici, vykouřil si cigaretu a šel spát. Byli to takový starý rozvrzaný dřevěný okna...a ještě dlouho po tom, co děda umřel, jsme slyšeli jak se dole otevírá okno a pak se zase zavřelo. Ale věděli jsme, že je to náš hodný děda a vůbec jsme se toho nebáli....a jednou se mi v noci zdál sen, že si děda pro mě přišel a odvedl mě dolu do jejich bytu a řekl mi, že jsme se měli hodně rádi a že on tam dole bude dál bydlet a kdykoliv tam přijdu, tak budu vědět, že je tam. Já jsem po dědově smrti do jejich bytu vůbec nechodila, protože jsem měla pocit, že tam děda pořád je, ale po tom snu jsem tam začala klidně chodit, protože jsem věděla, že mě děda měl rád a že by mi neublížil, tak jsem si tam jako dítě chodila hrát 🙂 jooo a když jsem se z toho snu probudila, tak jsem zjistila, že mám bačkory jinak než jsem je měla večer než jsem šla spát... tak buď jsem byla náměsíčná, nebo jsem v noci doopravdy někde byla...

Tak a zážitek č.2 😀

jednou jsme s našimi večeři v kuchyni a seděli jsme tak, že jsme já, ségra a mamina viděli na chodbu..jenom taťka seděl zády ke dveřím a najednou jsme se všechny tři podívali na chodbu, protože jsme viděli, že tam někdo prošel...ale nikde nikdo nebyl. Ale babička byla taková, že tam k nám pořád chodila a vodila tam i návštěvy. Takže se asi přišla podívat.

A hned zážitek č. 3 😀

Jak jsem psala, že jsem měla zlou babičku a že se nesmělo nic dělat v baráku a ani na zahradě, tak asi před pěti lety jsme si s manželem na té zahradě postavili barák. Byla tam postavená jenom garáž a k té garáži jsme dostavěli dům. A jednou se mi stalo, že jsem byla sama doma a slyšela jsem jak někdo roztahuje a zatahuje závěs, co máme před dveřmi mezi garáží a sušárnou a tak jsem si myslela, že přijel manžel domu...a za chvilku jsem zaslechla jasné zaťukání na dveře od sušárny a tak jsem si myslela, že si manžel dělá srandu a řekla jsem: kdo tam je? a pak jsem se lekla, že to manžel nemusí být a rychle jsem ty dveře zamkla a zavolala jsem manželovi. Ten byl v práci a řekl, abych obešla barák a šla se venkovem podívat. Tak jsem otevřela vrata do garáže a ten závěs byl roztažený, i když si jasně pamatuju, že jsem přijela z města a ten závěs jsem za sebou vždycky zatáhla..

tak to je mazec .tak to nevím co bych dělala. 😀

nechtěla bych to teda zažít 😒 ale čte se to dobře

Ja som uz minule sem pisala, ze sa mi chvalabohu podobneho nic nestalo, no neviem preco, ale poslednu dobu som strasne v noci nepokojna, neviem v spalni absolutne spat, mam hrozny strach, stale mam pocit, akoby tam niekto blizko bol, len ho nevidim, zapalujem si lampu, telku, ale mam pocit, ze mi uz ani to nepomaha. Manzel sa samozrejme zo mna smeje, ze nic a nikto tu nie je, ze preco kludne nespim, tak sa mu to uz ani nesnazim vysvetlovat. Lenze potom nie som vyspata, som len nervozna, tak chodim spat do obyvacky, kde este len lahnem a hned spim.

Janka, mozes na chvilu na ICQ?

Tak a zážitek č. 4:

Jednou se mi v noci zdálo, že jsem stála u zrcadla v pokoji a upravovala jsem se. A najednou se za mnou objevila postava. Byl to nějaký voják v orvané uniformě...samá krev, špína, roztrhaný šaty. A tak jsem se podívala za sebe, ale nikoho jsem neviděla a tak jsem se otočila zpátky k zrcadlu a on tam zase stál a řekl mi, že se ho nemusím bát, že tam za války zemřel a my jsme si tam postavili barák a tak tam musí žít s námi, ale že se ho nemusíme bát, že nám nechce ublížit. A to mě probralo...hrozně jsem se lekla, ale uklidnilo mě, že to byl jenom sen. Druhý den jsem stála u toho samého zrcadla a měla jsem pocit, že za mnou někdo stojí...v tu chvíli jsem si vzpomněla na ten sen. A vybavilo se mi jak mi děda vypravoval, že přes naší vesnici odcházeli němci za války a třeba proto na zahradě sem tam najdeme starý peníze. No a od té doby jsem pořád někoho "cejtila" Když jsem šla po schodech tak jsem měla pocit, že nahoře někdo stojí...že mě někdo pozoruje když spím....ale neměla jsem strach, věděla jsem, že mi nechce ublížit...ale někde jsem se dočetla, že i když je to "dobrý duch" tak nikdy nevíme co se může stát a slyšela jsem radu, že se má ze zapálenou svíčkou obejít rohy místností a poprosit, aby duch odešel, že se ho bojím...noo a od té doby to přestalo...

A jinak co mám teď malého, tak se mi hodně stává, že se zadívá na dveře nebo někam po místnosti, chvilku jen tak kouká a pak se začne smát...ale protože mi umřel, druhý den po narození malého, tchán...tak si říkám, že se přišel děda podívat

brrr 🙂

Od kamarata som pocula o jednej veci, co sa stala jeho najlepsiemu kamaratovi. Zil v jednom byte s manzelkou, kde ich susedia bol starsi manzelsky par, vkuse sa hadali, kricali po sebe, myslim, ze tam bol aj problem alkoholizmu, uz si dobre nepamatam. Raz sa stalo, ze ten pan odisiel niekam do obchodu /akoze ten sused toho chalana/, no a ked prisiel domov, tak sa nevedel dostat domov, vyzvanal, daval kluc do dveri, ale zvnutra bol druhy kluc, takze bolo jasne, ze manzellka bola doma. Ale ked po hodnej chvili sa tam nevedel dostat, tak zasiel za tym chalanom, ze predsa len je mlady, nech prelezie cez balkon, ze mozno zena zaspala, tak ze on dojde ku dveram a ten chalan mu odomkne. On preliezol, starky cakal pri dverach na odomknutie, chalan prechadzal po byte a volal na tu zenu, ked ju nevedel najst, tak siel k dveram, ze odomkne tomu panovi, pozrel sa tak vedla seba, skor nad seba a tam bola ta zena obesena. Nevedel ani dvere odomknut. A vsetko sa teraz len zacalo. Po pohrebe tej zeny maval hrozne stavy v noci, nemohol spat, rano do prace, strasne bol unaveny, nieco mu nedalo v noci tak dusevne pokoja. No po par nociach ho niekto zacal dusit, citil na sebe ruky. To trvalo dost dlho a on sa hanbil inemu ako svojej zene o tom povedat, az raz prisla k nim navsteva, cosi sa popilo a bolo po polnoci a jemu trebalo na wc, ale hovori jednemu, co bol u nich, nech s nim ide na wc, ze sa boji, samozrejme, ze ho vysmial, ci je v poriadku, tak siel s nim na to wc, vratili sa a on mu to vsetko vyrozpraval, co sa deje skoro kazdu noc. On sa mu nevysmial, ale dal mu kontakt na jednu pani, co robi s dusami, siel tam a ona mu povedala, ze je to duch tej zeny, ktora nema pokoja a kedze on ju nasiel ako prvy, tak chodi za nim, ale ze prisiel o 5 minut 12, lebo to mohlo skoncit velmi zle, ze mohol zomriet. Povedala mu par veci, ktore ma spravit, musel ist na hrob tej zeny, urobit tam nieco, uz si dobre nepamatam co, ale prestalo to. Lenze presiel dost dlhy cas, no a zacalo sa to opakovat. Siel za tou zenou, ale uz tam nebola, zomrela. Urobili vsak to, ze sa prestahovali a odvtedy ma pokoj.

http://tajomstva.org/mysteria-magia-mystika/pol...

Deti vidia, vedia, citia.....
A niektorym to ostava aj do dospelosti, ostatni toto vsetko zabudame....
A dusicky su vsade okolo nas. Su zvedave a ucia sa od nas a niektore bludia a hladaju pokoj.
Aj deti si vyberaju svojich rodicov....