Vezmi mě na procházku, synku můj,
vždyť nohy mám stále dobré.
Dokud na nich budu moct chodit,
nebudu se cítit stará.
Pozvi mě v neděli do svého domu ke stolu, ať se necítím osamělá.
Mluv se mnou s láskou, nezpochybňuj moje slova.
My staří lidé, jsme jako děti, kterým se líbí, když je pochválí s úsměvem, i když není všechno v pořádku.
Oslavuj moje výročí, ale nekritizuj moje hlouposti. A já se pokusím být odvážná, když udělám něco špatně.
Nemluv se mnou se zlostí a neobracej se ke mě zády.
Já mám stále jasnou mysl plnou vzpomínek.
Přijď a navštiv mě u mě doma. Nebudu o nic žádat, jen mě potěš svoji přítomností, abych viděla tvoji tvář.
Nenechávej mě smutnou a osamělou.
Nepatřím do postele.
Lékaři se mýlí, když si myslí, že mám nemocné, bolavé tělo.
Protože mě bolí duše.. Cit web Nezabúdajme na svojich rodičov pretoze raz tu nebudu ❤❤❤ pracujem v domove socialnich služieb clovek by neveril kolko lásky kolko pohladenia a úsmevu potrebuju tito ludia