Požičal, aby sme si prešli intenzívnym kurzom. Kurzom, ako milovať niekoho viac, ako seba, ako zmeniť naše najhoršie chyby, aby sme dieťaťu dali lepší príklad.
A naučili sa mať odvahu.
Áno, to je ono!
Byť matkou, alebo otcom je najväčší akt odvahy, ktorý môžete urobiť, pretože to znamená, že sa stávate prístupní iným druhom bolesti, neistote a strachu zo straty niekoho, kto je vami tak milovaný.
Deti nie sú naše, sú len pôžičkou. Sú tým najväčším a najúžasnejším úverom, pretože naše deti sú len naše, pokiaľ sa nevedia postarať o seba. Potom už patria ich životu, ich osudu, ich rodinám.
Boh vždy žehná deti, pretože my sme už nimi požehnaní ....
Horšie ako Slovensko je na tom v recyklácii komunálneho odpadu už len Malta. V roku 2015 sme zrecyklovali len 14,9% odpadu. Do roku 2020 by to malo byť 50%. Neviem ako vám, mne to príde stále málo.
Málo toho, čo sme ochotní urobiť pre našu Zem, ktorú sme zahádzali odpadkami. Nedokážem pochopiť správanie a konanie ľudí, ktorí v mojich očiach majú veľmi jednoduché a sebecké zmýšľanie.
Častokrát sa stáva, že v kontajneroch určených na plast vidím znečistené nádoby od farieb, pritom všetci dávno vieme, že tam patrí len čistý odpad, v opačnom prípade môže znečistiť a znehodnotiť celý zvyšok nádoby.
Plastové fľaše vídam v kontajneroch určených na recykláciu papiera. Plechovky pohodené na zemi. Nehovoriac o tom množstve odpadkov, ktoré sa povaľujú na ihriskách, v parkoch... vlastne úplne všade. Nenašla som ešte miesto, ktoré by nebolo "infikované" špakmi alebo papierikmi.
Preberme sa ľudia. Skúsme myslieť aj trošku dopredu, nemajme klapky na očiach.
A keď už nami lomcuje lenivosť a pohodlnosť, nerecyklujme nasilu a nesprávne. Robíme tým viac škody ako úžitku.
Neviem koľko alarmujúcich správ ešte ľudstvo potrebuje. Možno sa prebudíme, až keď sa v tých odpadkoch budeme doslova válať a pitná voda bude sci-fi všedných dní.
Nabudúce, keď pôjdete vyniesť smeti, poobzerajte sa okolo seba, či nemôžete prihodiť ruku k dielu a zodvihnúť zo zeme niečo, čo tam nepatrí. Neurobíte to za trest - za toho nezodpovedného, ale pre seba a budúcnosť našich detí. Detí, ktoré mimochodom tiež musíme viesť po správnej ceste.
Momentalne môj favorit medzi pletovymi serami je Mineral 89 od Vichy. Opytajte si vzorku v lekarni aby ste mohli otestovat jeho nekutocne prijemnu konzisteniu, jednoduchu aplikaciu a okamzite vysledky.
Tyhle ryzí a surové fotky "nahé pravdy" o šestinedělí v lidech silně rezonují. Jsme zvyklí na přikrášlenou skutečnost, která v nás probouzí nerealistická očekávání. Jaké rozčarování pak zažíváme, když šestinedělí vypadá právě takhle!
Jsme celé bolavé, rozkocané, nadšení střídá strach a všechno se to v nás mele, jak hormonální smršť otevírá naši třináctou komnatu a bere s sebou všechno, co jí přijde do cesty.
Je dobře, že se zase učíme dívat pravdě do očí.
Není vůbec snadné snažit se nacpat do představy o tom, jaké by šestinedělí /těhotenství, porod, výchova.../ mělo být. Každá žena je jedinečná a tak, co je pro jednu procházka růžovou zahradou, je pro druhou noční můra.
Hodně často se v šestinedělí nejvíc trápí ženy, které měly ve své původní rodině roli malé holčičky, která musela být za všech okolností líbezná, roztomilá a plně k dispozici své narcistní matce. Očekává se od nich, že tou holčičkou zůstanou dál, jinak by totiž zradily svou rodinu a hrozilo by jim, že je rodina úplně odvrhne.
Najednou jsou to ale ony, které potřebují podporu a péči a když jim ji rodina nedokáže poskytnout, velmi tím strádají.
Pak se dostávají do kolotoče, ve kterém místo aby bylo postaráno o ně, jsou to ony, které dál chystají kafíčka a dortíky pro zástupy návštěv, které se hrnou do dveří, aby se přeci podívaly na to nádherné miminko. Nedokáží vymezit vlastní hranice, protože jsou zvyklé na to, že byly po celý jejich život porušovány. Jsou to právě tyto ženy, které jdou do porodnice s porodním plánem v ruce, odhodlané postavit se samy za sebe, s vírou a nadějí, že jejich přání budou respektována a pak když jsou nejvíc zranitelné a nemají dostatečnou podporu, tak jsou to právě ony, které si z porodnice odnáší nástřih až na záda a nebo jejich porod končí císařským řezem.
Šestinedělí dokáže rozehrát nejedno rodinné drama na plné pecky.
Ukáže se v něm bez příkras, zda je rodina ochotná přijmout dívku, která se změnila v matku se vším, co to obnáší.
Někdy v rodině vybublají na povrch staré "vředy", to pak ženám praskají jizvy po nástřihu, jizvy po císaři se nehojí, bradavky bolí, kojení se nedaří a žena tak celkově "hnisá" bolestí.
Velmi často to jde ruku v ruce s tím, že babičky odmítají přijmout svou roli babiček a zuby nehty se brání konečně dospět a přijmout zodpovědnost. Nestaraly se o své dcery ani když byly malé, tak proč by se o ně měly starat teď, když jsou dospělé?!
Tam, kde byly vztahy nemocné už před těhotenstvím, udeří šestinedělí nebývalo silou právě proto, že porod je záležitostí našeho nejstaršího mozku, kde sídlí emoční paměť. Tam máme uložené a vypálené naše vlastní zrození, které se porodem našeho děťátka znovu aktivuje a dere se do vědomí. To je příčinou "nevysvětlitelných" stavů, plačtivosti, emoční nerovnováhy a potřeby, aby o nás bylo pečováno s láskou. To je důvodem, proč se nám zdají divoké sny a říkáme věci, které by nás jindy ani "nenapadly". Teď z nás mohou volně padat s plnou vahou, protože porodem byly naše obranné bariéry prolomeny...a ne každý si s tím ví rady.
Šestinedělí prožité v lásce a péči dokáže hojit i velké rány!
Zanedbané šestinedělí pak působí přesně opačně.
Pravdou zůstává, že co nedostaly naše maminky, nemohou nám později samy dát a poskytnout.
A tak šestinedělí prověří všechno.
Je to šest neděl, ve kterých se otevírá jedinečné okno, v němž máme možnost zahlédnout mnohá tajemství a podívat se do hlubin vlastního nitra jako nikdy předtím a už nikdy potom.
Naše prabáby smysl šestinedělí dobře znaly a chápaly jeho důležitost.
Šestinedělku chránily a pečovaly o ni. Pomáhaly jí integrovat zážitek porodu i všechno, co k ní skrz zjitřenou psychiku přicházelo.
Podporovaly ženu v "čištění" a to nejenom fyzicky, ale hlavně psychicky.
"Kout", ve kterém šestinedělka šest neděl pobývala, byl její "sociální dělohou", kde se žena mohla zahojit na těle i na duši.
Moudré ženy nenechaly novopečenou maminku, aby se v tom plácala sama, ale byly jí oporou.
A tak maminka nemusela spadnout až na dno žabích sraček, ze kterého se jen těžko leze zpátky do radostného života.
Jak nádherná a křehká je žena po porodu.
Jak krásná a silná je, když jí to umožníme. Když při ní dokážeme stát v jejím nejzranitelnějším období.
Žena si bude už celý život pamatovat, jak se k ní její okolí chovalo v šestinedělí. Časem možná vzpomínky vytěsní z vědomí, aby mohla jít dál, ale na emoční úrovni nezapomene nikdy.
Kéž bychom my všichni měli dost odvahy a síly pečovat s láskou a něhou o ženu, která právě dala nový život...tato žena nám měrou vrchovatou naši lásku vrátí a bude "sladká jako med".
Ale když to nedokážeme, žena zakysne a zahořkne /však všechny ty stresové hormony jsou "horké = hořké"/...a celý svět kolem ní...potemní.
Stojí za to chránit to nádherné světlo, které září z očí novopečených maminek i miminek.
Je to čistá Láska...a Láska, jak víme, dělá náš svět místem, kde je radost žít.
Snad už nám dojde, že nemůžeme žít bez Lásky.
A že svět, ve kterém žijeme, nepotřebuje už víc pokroku...
Ale potřebuje se vrátit ke Kořenům.
Potřebuje se vrátit k Lásce.
Vrátit se domů, kde ostatně každý příběh začíná a také končí.
pamatám si deň kedy, som zazrela na koníkovi možnosť zapojiť sa do súťaže o testovanie dmBio výrobkov a neváhala som ani chvíľu, pretože do dm chodím často aj po ich výrobky potravín a to hlavne odvtedy, kedy začala dcérka s prvými príkrmami, a poviem vám, už je to skoro rok a pol. Niečo z ich produktov som si kupovala doteraz, ale tie čo mi prišli domov boli pre mňa novinkou okrem 2 surovín.
Ako som spomínala, dcérka bude mať o mesiac 2 roky a ako začala s príkrmami, snažila som sa jej dať to najlepšie čo náš trh s potravinami prináša aby som jej mohla dať v jej začiatkoch s ochutnávaním nových vecí to najlepšie a tak som popri nakupovaní drogérie, navštívila aj oddelenie potravín.
*dmBio ľanové semiačka
Keďže sme po 6. dňoch u rodičov vrátili domov a v chladnicke žiadne uvarené jedlo nečakalo ani nič, čo by som na rýchlo mohla spraviť, aby sme si zaplnili žalúdky, tak som siahla po ešte nevyskúšaných ľanových semiačkach a vymyslela si svoj vlastný recept s nazvom: "Čo dom dal v hlavnej úlohe s ľanovými semiačkami"... Túto "pamlsku", ktorej príprava netrva dlhsie ako 30 min som mala v hlave už dlhšie ale nebol čas na ňu... Až dnes a tu je recept:
Zeleninové muffiny s ľanovými semiačkami:
- mrazená zelenina
- ľanové semiačka
- červená šošovica
- tuniak v konzerve
- syr
- soľ
- korenie
Postup je veľmi jednoduchý a keďže ja som mala zeleninu mrazenú, varila som ju 15min, 5 min pred koncom varenia som pridala dmBio červenú šošovicu. Po dovarení som zliala vodu, presunula zmes do misky, do ktorej som pridala tuniaka v konzerve, nastruhaný syr a semiačka a premiešala. Hotovú zmes som naplnila do silikónových formičiek na muffiny a dala zapiecť na max 20min. Pre zvyšok rodiny som ku muffinám pripravila kuracie stehna a dmBio Basmati ryžu s kurkumou
/Síce tento týždeň som chlieb nestihla piecť, ale teším sa, na zajtra, pretože upečiem domáci Kváskový chlebík s ľanovými semiačkami kde ich aj najčastejšie používam!/
*dmBio červená šošovica
Šošovicu mám už vyskúšanú a kupujem ju len v dm pretoze nám chutí, je rýchlo urobená, pridávam ju hlavne do polievok alebo ku prílohe Šošovicu nakupujem len v dm. Pôvodne som mala v pláne robiť pečený karfiol so šošovicovým pyré ale ako sa hovorí, "človek mieni, Pán Boh mení" tak aj môj povodný recept sa zmenil na:
Krémovú šošovicovú polievku s pečeným karfiolom a kôprom
- červená šošovica
- korenie
- soľ
- bobkový list
- šľahačková smotana
- kôpor
- karfiol
Šošovicu som varila s bobkovým listom trochou soli a korenia. po dovarení som zliala vodu /trochu nechala v hrnci spolu so sosovicou/ a vymixovala... Pretože som nechala viac vody, zostala mi z toho redšia konzistencia ako pôvodne mala a tak miesto pyré vznikla polievka,ktorá bola spolu s karfiolom a kôprom úžasná.
*dmBio kokosové mlieko
*dmBio raňajková kaša
*dmBio ryžový sirup
*dmBio biela čokoláda s makom
Keď som uvidela v balíku tieto dva produkty, hneď som vedela, že z nich spravím kašu pre mňa a Ninu
Raňajková kaša
- ovocná raňajková kaša
- ryžový sirup
- banán
- biela čokoláda s makom
- kokosové mlieko
Dala som si varit kokosové mlieko do ktorého som pridala ovocnu ranajkovú kašu a ak už to začalo tuhnúť, preliala som si kašu do misky, pridala nakrájaný banán, čokoládu a ryžový sirup Musím sa priznať že to bola EXTRA sladká bomba, ale ja to mám rada a viem, že už za celý deň sladké nepotrebujem... Kaša je u nás tiež MUST HAVE a do tohto zoznamu sa pridá aj čokoláda lebo ja bielu čokoládu milujem
*dmBio Basmati ryža
Túto ryžu kupujem, ale v inom obchode a pravdu povedať, rozdieľ som žiadny nepostrehla, no už dlhšiu dobu na nej fičíme a varím len z nej, tak som rada, že som si doplnila zásobu pretože my ak si máme vybrať prílohu tak je to práve ryža.
recept je jednoduchý, pomerne rýchly a mega skvelý:
Krémové hubové rizoto
- basmati ryža
- olej olivový
- maslo
- cibuľa
- biele suché víno
- vývar
- huby
- soľ
- korenie biele
- parmezán
Na panvicu si dame rozohriat olej s maslom, pridáme nakrajanú cibulku a restujeme ju tak, aby nebola tmavá... po cca 5 min zvýšime ohen na najvyssi stupeň a pridáme ryzu a biele víno... po chvíli keď odoznie syčanie, sporák stíšime a pridáme huby a po troche prilievame vývar / kto nemá, stačí si dať zovrieť vodu a hodiť do nej kocku bujónu, a pretože som mala huby zamrazené, vlozila som ich do vyvaru/ Pred dokončením rizoto dochutíme, pridám maslo a parmezán. premiesam a možeme podávať... Toto moje rizotto bolo zjedené behom chvíľky.
* dmBio paradajkové pyré
*dmBio slnečnicová múka
Nikdy som nekúpila lepšie paradajkové pyré ako je toto... Je pravda, že cena je síce vyššia ale som si istá, že ho zaradím do môjho nakupného zoznamu. Bolo výborne aj surové a tak som hneď vyskúšala
Mäsovo cuketové guličky zapečene v paradajkovej omáčke so syrom a špagetami
- paradajkové pyré
- cuketa
- mleté mäso
- soľ
- korenie
- cesnak
- vajíčko
- slnečnicová múka
- strúhanka
- cibuľa
- syr
- špagety
Použila som hovädzie aj bravčové ml.maso do ktorého som pridala nastruhanú cuketu, pretlačený cesnak, soľ, korenie, vajíčko, múku. Všetko spolu premiešala, obalila v strúhanke, opiekla na panvici, preložila na plech a na panvicu do výpeku pridala nakrajanú cibulu a po chvíli aj paradajkové pyré. nechala prebublať a vyliala na masové guličky, posypala syrom a dala zapieč pri 180°C cca 25min. Uvarila špagety a obed sa mohol podávať
*dmBio sušené banány
Pamatám sa ako som raz vyskúšala na návšteve sušené banány a vôbec mi nezachutili...
Šancu som im dala až teraz pri testovaní a neviem či sa mi zmenili chute ale ako náhrada za sladké je to super a na moje prekvapenie som ich aj celkom veľa zjedla. Aj keď mi jedna známa povedala, že pre ňu sú moc sladké, mne sa veru sladké nezdali a spapali sme ich hneď a dcérke pribudla ďalšia maškrta na výlety.
A na záver testovačky možem prehlásiť, ako som už spomínala vyššie, že niektoré druhy potravín sa stanú súčasťou našej kuchyne. Preto odporúčam každému kto môže skúsiť aj tieto potraviny z dm a nebáť sa priplatiť si aj keď je pravda, že basmati ryža je drahšia a chuť nezmenená oproti inej značke... Podľa mna treba len skúšať čo komu viac chutí a nie vždy to, čo stojí viac musí byť aj lepšie ako napr. u tejto ryže... Ostatné palec hore.
Ďakujem za možnosť testovať tieto výrobky a možno aj niekoho inšpirovať.
Deti nám Boh len požičal.
Požičal, aby sme si prešli intenzívnym kurzom. Kurzom, ako milovať niekoho viac, ako seba, ako zmeniť naše najhoršie chyby, aby sme dieťaťu dali lepší príklad.
A naučili sa mať odvahu.
Áno, to je ono!
Byť matkou, alebo otcom je najväčší akt odvahy, ktorý môžete urobiť, pretože to znamená, že sa stávate prístupní iným druhom bolesti, neistote a strachu zo straty niekoho, kto je vami tak milovaný.
Deti nie sú naše, sú len pôžičkou. Sú tým najväčším a najúžasnejším úverom, pretože naše deti sú len naše, pokiaľ sa nevedia postarať o seba. Potom už patria ich životu, ich osudu, ich rodinám.
Boh vždy žehná deti, pretože my sme už nimi požehnaní ....
Josè Saramago
Horšie ako Slovensko je na tom v recyklácii komunálneho odpadu už len Malta. V roku 2015 sme zrecyklovali len 14,9% odpadu. Do roku 2020 by to malo byť 50%. Neviem ako vám, mne to príde stále málo.
Málo toho, čo sme ochotní urobiť pre našu Zem, ktorú sme zahádzali odpadkami. Nedokážem pochopiť správanie a konanie ľudí, ktorí v mojich očiach majú veľmi jednoduché a sebecké zmýšľanie.
Častokrát sa stáva, že v kontajneroch určených na plast vidím znečistené nádoby od farieb, pritom všetci dávno vieme, že tam patrí len čistý odpad, v opačnom prípade môže znečistiť a znehodnotiť celý zvyšok nádoby.
Plastové fľaše vídam v kontajneroch určených na recykláciu papiera. Plechovky pohodené na zemi. Nehovoriac o tom množstve odpadkov, ktoré sa povaľujú na ihriskách, v parkoch... vlastne úplne všade. Nenašla som ešte miesto, ktoré by nebolo "infikované" špakmi alebo papierikmi.
Preberme sa ľudia. Skúsme myslieť aj trošku dopredu, nemajme klapky na očiach.
A keď už nami lomcuje lenivosť a pohodlnosť, nerecyklujme nasilu a nesprávne. Robíme tým viac škody ako úžitku.
Neviem koľko alarmujúcich správ ešte ľudstvo potrebuje. Možno sa prebudíme, až keď sa v tých odpadkoch budeme doslova válať a pitná voda bude sci-fi všedných dní.
Nabudúce, keď pôjdete vyniesť smeti, poobzerajte sa okolo seba, či nemôžete prihodiť ruku k dielu a zodvihnúť zo zeme niečo, čo tam nepatrí. Neurobíte to za trest - za toho nezodpovedného, ale pre seba a budúcnosť našich detí. Detí, ktoré mimochodom tiež musíme viesť po správnej ceste.
Léčivé šestinedělí
Tyhle ryzí a surové fotky "nahé pravdy" o šestinedělí v lidech silně rezonují. Jsme zvyklí na přikrášlenou skutečnost, která v nás probouzí nerealistická očekávání. Jaké rozčarování pak zažíváme, když šestinedělí vypadá právě takhle!
Jsme celé bolavé, rozkocané, nadšení střídá strach a všechno se to v nás mele, jak hormonální smršť otevírá naši třináctou komnatu a bere s sebou všechno, co jí přijde do cesty.
Je dobře, že se zase učíme dívat pravdě do očí.
Není vůbec snadné snažit se nacpat do představy o tom, jaké by šestinedělí /těhotenství, porod, výchova.../ mělo být. Každá žena je jedinečná a tak, co je pro jednu procházka růžovou zahradou, je pro druhou noční můra.
Hodně často se v šestinedělí nejvíc trápí ženy, které měly ve své původní rodině roli malé holčičky, která musela být za všech okolností líbezná, roztomilá a plně k dispozici své narcistní matce. Očekává se od nich, že tou holčičkou zůstanou dál, jinak by totiž zradily svou rodinu a hrozilo by jim, že je rodina úplně odvrhne.
Najednou jsou to ale ony, které potřebují podporu a péči a když jim ji rodina nedokáže poskytnout, velmi tím strádají.
Pak se dostávají do kolotoče, ve kterém místo aby bylo postaráno o ně, jsou to ony, které dál chystají kafíčka a dortíky pro zástupy návštěv, které se hrnou do dveří, aby se přeci podívaly na to nádherné miminko. Nedokáží vymezit vlastní hranice, protože jsou zvyklé na to, že byly po celý jejich život porušovány. Jsou to právě tyto ženy, které jdou do porodnice s porodním plánem v ruce, odhodlané postavit se samy za sebe, s vírou a nadějí, že jejich přání budou respektována a pak když jsou nejvíc zranitelné a nemají dostatečnou podporu, tak jsou to právě ony, které si z porodnice odnáší nástřih až na záda a nebo jejich porod končí císařským řezem.
Šestinedělí dokáže rozehrát nejedno rodinné drama na plné pecky.
Ukáže se v něm bez příkras, zda je rodina ochotná přijmout dívku, která se změnila v matku se vším, co to obnáší.
Někdy v rodině vybublají na povrch staré "vředy", to pak ženám praskají jizvy po nástřihu, jizvy po císaři se nehojí, bradavky bolí, kojení se nedaří a žena tak celkově "hnisá" bolestí.
Velmi často to jde ruku v ruce s tím, že babičky odmítají přijmout svou roli babiček a zuby nehty se brání konečně dospět a přijmout zodpovědnost. Nestaraly se o své dcery ani když byly malé, tak proč by se o ně měly starat teď, když jsou dospělé?!
Tam, kde byly vztahy nemocné už před těhotenstvím, udeří šestinedělí nebývalo silou právě proto, že porod je záležitostí našeho nejstaršího mozku, kde sídlí emoční paměť. Tam máme uložené a vypálené naše vlastní zrození, které se porodem našeho děťátka znovu aktivuje a dere se do vědomí. To je příčinou "nevysvětlitelných" stavů, plačtivosti, emoční nerovnováhy a potřeby, aby o nás bylo pečováno s láskou. To je důvodem, proč se nám zdají divoké sny a říkáme věci, které by nás jindy ani "nenapadly". Teď z nás mohou volně padat s plnou vahou, protože porodem byly naše obranné bariéry prolomeny...a ne každý si s tím ví rady.
Šestinedělí prožité v lásce a péči dokáže hojit i velké rány!
Zanedbané šestinedělí pak působí přesně opačně.
Pravdou zůstává, že co nedostaly naše maminky, nemohou nám později samy dát a poskytnout.
A tak šestinedělí prověří všechno.
Je to šest neděl, ve kterých se otevírá jedinečné okno, v němž máme možnost zahlédnout mnohá tajemství a podívat se do hlubin vlastního nitra jako nikdy předtím a už nikdy potom.
Naše prabáby smysl šestinedělí dobře znaly a chápaly jeho důležitost.
Šestinedělku chránily a pečovaly o ni. Pomáhaly jí integrovat zážitek porodu i všechno, co k ní skrz zjitřenou psychiku přicházelo.
Podporovaly ženu v "čištění" a to nejenom fyzicky, ale hlavně psychicky.
"Kout", ve kterém šestinedělka šest neděl pobývala, byl její "sociální dělohou", kde se žena mohla zahojit na těle i na duši.
Moudré ženy nenechaly novopečenou maminku, aby se v tom plácala sama, ale byly jí oporou.
A tak maminka nemusela spadnout až na dno žabích sraček, ze kterého se jen těžko leze zpátky do radostného života.
Jak nádherná a křehká je žena po porodu.
Jak krásná a silná je, když jí to umožníme. Když při ní dokážeme stát v jejím nejzranitelnějším období.
Žena si bude už celý život pamatovat, jak se k ní její okolí chovalo v šestinedělí. Časem možná vzpomínky vytěsní z vědomí, aby mohla jít dál, ale na emoční úrovni nezapomene nikdy.
Kéž bychom my všichni měli dost odvahy a síly pečovat s láskou a něhou o ženu, která právě dala nový život...tato žena nám měrou vrchovatou naši lásku vrátí a bude "sladká jako med".
Ale když to nedokážeme, žena zakysne a zahořkne /však všechny ty stresové hormony jsou "horké = hořké"/...a celý svět kolem ní...potemní.
Stojí za to chránit to nádherné světlo, které září z očí novopečených maminek i miminek.
Je to čistá Láska...a Láska, jak víme, dělá náš svět místem, kde je radost žít.
Snad už nám dojde, že nemůžeme žít bez Lásky.
A že svět, ve kterém žijeme, nepotřebuje už víc pokroku...
Ale potřebuje se vrátit ke Kořenům.
Potřebuje se vrátit k Lásce.
Vrátit se domů, kde ostatně každý příběh začíná a také končí.
Foto via Le petit grew photography
zdroj: https://www.facebook.com/korenyakridla/photos/a.1836581346580861.1073741826.1836566849915644/2054338064805187/?type=3&theater
Ahojte,
pamatám si deň kedy, som zazrela na koníkovi možnosť zapojiť sa do súťaže o testovanie dmBio výrobkov a neváhala som ani chvíľu, pretože do dm chodím často aj po ich výrobky potravín a to hlavne odvtedy, kedy začala dcérka s prvými príkrmami, a poviem vám, už je to skoro rok a pol. Niečo z ich produktov som si kupovala doteraz, ale tie čo mi prišli domov boli pre mňa novinkou okrem 2 surovín.
Ako som spomínala, dcérka bude mať o mesiac 2 roky a ako začala s príkrmami, snažila som sa jej dať to najlepšie čo náš trh s potravinami prináša aby som jej mohla dať v jej začiatkoch s ochutnávaním nových vecí to najlepšie a tak som popri nakupovaní drogérie, navštívila aj oddelenie potravín.
*dmBio ľanové semiačka
Keďže sme po 6. dňoch u rodičov vrátili domov a v chladnicke žiadne uvarené jedlo nečakalo ani nič, čo by som na rýchlo mohla spraviť, aby sme si zaplnili žalúdky, tak som siahla po ešte nevyskúšaných ľanových semiačkach a vymyslela si svoj vlastný recept s nazvom: "Čo dom dal v hlavnej úlohe s ľanovými semiačkami"... Túto "pamlsku", ktorej príprava netrva dlhsie ako 30 min som mala v hlave už dlhšie ale nebol čas na ňu... Až dnes a tu je recept:
Zeleninové muffiny s ľanovými semiačkami:
- mrazená zelenina
- ľanové semiačka
- červená šošovica
- tuniak v konzerve
- syr
- soľ
- korenie
Postup je veľmi jednoduchý a keďže ja som mala zeleninu mrazenú, varila som ju 15min, 5 min pred koncom varenia som pridala dmBio červenú šošovicu. Po dovarení som zliala vodu, presunula zmes do misky, do ktorej som pridala tuniaka v konzerve, nastruhaný syr a semiačka a premiešala. Hotovú zmes som naplnila do silikónových formičiek na muffiny a dala zapiecť na max 20min. Pre zvyšok rodiny som ku muffinám pripravila kuracie stehna a dmBio Basmati ryžu s kurkumou
/Síce tento týždeň som chlieb nestihla piecť, ale teším sa, na zajtra, pretože upečiem domáci Kváskový chlebík s ľanovými semiačkami kde ich aj najčastejšie používam!/
*dmBio červená šošovica
Šošovicu mám už vyskúšanú a kupujem ju len v dm pretoze nám chutí, je rýchlo urobená, pridávam ju hlavne do polievok alebo ku prílohe
Šošovicu nakupujem len v dm. Pôvodne som mala v pláne robiť pečený karfiol so šošovicovým pyré ale ako sa hovorí, "človek mieni, Pán Boh mení" tak aj môj povodný recept sa zmenil na:
Krémovú šošovicovú polievku s pečeným karfiolom a kôprom
- červená šošovica
- korenie
- soľ
- bobkový list
- šľahačková smotana
- kôpor
- karfiol
Šošovicu som varila s bobkovým listom trochou soli a korenia. po dovarení som zliala vodu /trochu nechala v hrnci spolu so sosovicou/ a vymixovala... Pretože som nechala viac vody, zostala mi z toho redšia konzistencia ako pôvodne mala a tak miesto pyré vznikla polievka,ktorá bola spolu s karfiolom a kôprom úžasná.
*dmBio kokosové mlieko
*dmBio raňajková kaša
*dmBio ryžový sirup
*dmBio biela čokoláda s makom
Keď som uvidela v balíku tieto dva produkty, hneď som vedela, že z nich spravím kašu pre mňa a Ninu
Raňajková kaša
- ovocná raňajková kaša
- ryžový sirup
- banán
- biela čokoláda s makom
- kokosové mlieko
Dala som si varit kokosové mlieko do ktorého som pridala ovocnu ranajkovú kašu a ak už to začalo tuhnúť, preliala som si kašu do misky, pridala nakrájaný banán, čokoládu a ryžový sirup Musím sa priznať že to bola EXTRA sladká bomba, ale ja to mám rada a viem, že už za celý deň sladké nepotrebujem... Kaša je u nás tiež MUST HAVE a do tohto zoznamu sa pridá aj čokoláda lebo ja bielu čokoládu milujem
*dmBio Basmati ryža
Túto ryžu kupujem, ale v inom obchode a pravdu povedať, rozdieľ som žiadny nepostrehla, no už dlhšiu dobu na nej fičíme a varím len z nej, tak som rada, že som si doplnila zásobu pretože my ak si máme vybrať prílohu tak je to práve ryža.
recept je jednoduchý, pomerne rýchly a mega skvelý:
Krémové hubové rizoto
- basmati ryža
- olej olivový
- maslo
- cibuľa
- biele suché víno
- vývar
- huby
- soľ
- korenie biele
- parmezán
Na panvicu si dame rozohriat olej s maslom, pridáme nakrajanú cibulku a restujeme ju tak, aby nebola tmavá... po cca 5 min zvýšime ohen na najvyssi stupeň a pridáme ryzu a biele víno... po chvíli keď odoznie syčanie, sporák stíšime a pridáme huby a po troche prilievame vývar / kto nemá, stačí si dať zovrieť vodu a hodiť do nej kocku bujónu, a pretože som mala huby zamrazené, vlozila som ich do vyvaru/ Pred dokončením rizoto dochutíme, pridám maslo a parmezán. premiesam a možeme podávať... Toto moje rizotto bolo zjedené behom chvíľky.
* dmBio paradajkové pyré
*dmBio slnečnicová múka
Nikdy som nekúpila lepšie paradajkové pyré ako je toto... Je pravda, že cena je síce vyššia ale som si istá, že ho zaradím do môjho nakupného zoznamu. Bolo výborne aj surové a tak som hneď vyskúšala
Mäsovo cuketové guličky zapečene v paradajkovej omáčke so syrom a špagetami
- paradajkové pyré
- cuketa
- mleté mäso
- soľ
- korenie
- cesnak
- vajíčko
- slnečnicová múka
- strúhanka
- cibuľa
- syr
- špagety
Použila som hovädzie aj bravčové ml.maso do ktorého som pridala nastruhanú cuketu, pretlačený cesnak, soľ, korenie, vajíčko, múku. Všetko spolu premiešala, obalila v strúhanke, opiekla na panvici, preložila na plech a na panvicu do výpeku pridala nakrajanú cibulu a po chvíli aj paradajkové pyré. nechala prebublať a vyliala na masové guličky, posypala syrom a dala zapieč pri 180°C cca 25min. Uvarila špagety a obed sa mohol podávať
*dmBio sušené banány
Pamatám sa ako som raz vyskúšala na návšteve sušené banány a vôbec mi nezachutili...
Šancu som im dala až teraz pri testovaní a neviem či sa mi zmenili chute ale ako náhrada za sladké je to super a na moje prekvapenie som ich aj celkom veľa zjedla. Aj keď mi jedna známa povedala, že pre ňu sú moc sladké, mne sa veru sladké nezdali a spapali sme ich hneď a dcérke pribudla ďalšia maškrta na výlety.
A na záver testovačky možem prehlásiť, ako som už spomínala vyššie, že niektoré druhy potravín sa stanú súčasťou našej kuchyne. Preto odporúčam každému kto môže skúsiť aj tieto potraviny z dm a nebáť sa priplatiť si aj keď je pravda, že basmati ryža je drahšia a chuť nezmenená oproti inej značke... Podľa mna treba len skúšať čo komu viac chutí a nie vždy to, čo stojí viac musí byť aj lepšie ako napr. u tejto ryže... Ostatné palec hore.
Ďakujem za možnosť testovať tieto výrobky a možno aj niekoho inšpirovať.
Barbora
#dm_test15
#recenzia