Povedz deťom NIE inak!

Říká se, že dnešní děti vůbec nevědí, co znamená slovíčko NE. Podle nás je to však právě naopak, slovo ne znají velmi dobře. Je dokonce možné, že slovo NE při výchově svých dětí používáme nejčastěji.

Neběhej, nesedej si, nekřič, nebreč, nebijte se, nenadávej, neházej s tím, nedávej to tady, nešahej na to, nedávej to do pusy, neskákej a podobně. Během dne slovo NE použijete opravdu mnohokrát. Je paradox, že čím víc říkáte ne, tím méně funguje. Nebo také nemusí fungovat vůbec.

Děti jsou alergické na slovo NE

V jedné chvíli se děti stávají odolnými ke slovíčku NE. Jako by byly hluché a slepé, neposlouchají,nedělají to, co my chceme. Jakoby se u nich vyskytovala alergie na slovo NE. Co v takovém případě dělat? Jak s dětmi mluvit, aby nás poslouchaly?

1. Řekněte NE jinak!

Slovo NE má ty nejlepší účinky, když jej používáte jako šafránu. Tedy s ním šetříte. Používáte-li ne v každé větě, pak jde kamsi do ztracena. Mnohdy bychom mohli naše příkazy a prosby říci jinak, bez slovíčka ne. Místo „neběhej“ můžete říci „jdi pomalu“.

Namísto „nekřič“ můžeme říci „mluv, prosím, tišeji“. 

„Neslyšíš mě, jsi snad hluchý?“ můžeme zaměnit za „Poslouchej mě prosím, když s tebou mluvím.“ Pokouší se vám vaše dítě s pláčem a křikem něco říci? Pak držte jazyk za zuby. Neříkejte: „Přestaň už konečně řvát,“  ale raději: „Nerozumím ti, když křičíš, řekni mi to normálním tónem, bez pláče.“ 

2. Co použít místo NE?

Místo zákazu nějaké činnosti dítěti nabídněte alternativní řešení, kde může danou činnost provádět. „Hrát si můžeš u sebe v dětském pokojíčku, ne na jídelním stole.“ Popřípadě „Můžeš si hrát se stavebnicí, ale nejdříve uklidíme hračky, se kterými sis doteď hrál.“

3. Jak NE a jak ANO?

Kreslí si dítě po stole? Nemusíte na něj vyštěknout: „Nekresli po tom stole!“. Můžete mu říct, jak se to má správně dělat. „Kresli si na papír,“ a papír mu podejte. Pokud stojí na židli: „Na židlích se sedí.“

Některé děti si s jídlem rády hrají, jiné zase zkoumají gravitaci v běžném životě. Neříkejte: „Neházej to jídlo a zem,“ ale vyzkoušejte: „Jídlo je k jídlu, nehraje se s ním, ani se nehází na zem.“

Skáče vaše dítě po posteli? Vysvětlete mu to, místo „Neskač po posteli“ lepším „Postel slouží ke spánku a odpočinku, po ní se neskáče.“ Namísto „Neperte se“ dítěti řekněte „Nešlo by to vyřešit jinak? Navrhuju….“

4. Když NE nestačí?

Někdy jednoduché slovíčko NE nepostačí k tomu, aby dítě pochopilo, že jde o činnost či situaci, která je nebezpečná. Proto využijme tato slovní spojení a zejména pak tón hlasu, které dítěti jasně řeknou, že tohle není legrace a jde o věc vážnou. Například „Pozor, je to nebezpečné. Je to horké.“

5. Co nejméně NE a co nejvíce ANO

Tohle asi bude nejtěžší. Tento bod je zejména o rodičovských hranicích a mantinelech. Z rodičovských úst NE padá docela často, ale říci ANO, to už může být těžší. Nemusíme být v dobrém rozmaru a dítě přijde, že nám s něčím chce pomoci. V takovém případě jej odeženeme: „Nech toho, raději to udělám sám.“

Existuje mnoho situací, kdy si společné chvíle s dětmi komplikujeme zcela zbytečně. Budete jako rodiče opravdu celou procházku dítě kontrolovat a pokřikovat po něm: „Neskákej do kaluže, vyhni se tomu blátu,“ nebo jej obléknete do pláštěnky a holínek a jednoduše se smíříte s tím, že domu přijdete špinaví?

Čím více dítě slyší slovo NE, tím méně na něj pak zabírá. Přeji proto mnoho síly a krásných rodičovských chvil!

autor: Kristina Farkasová

zdroj: kouzelnavychova.cz