Tak toto je výborný prepis prednášky profesora Cyrila Höschla, s ktorou vystúpil v rámci akcie Týždeň mozgu v susedných Čechách. Mimo iného vysvetlil, že nie je ani tak dôležité ČO sa nám v živote deje, ale AKO to čítame. Citujeme: "Pro vysvětlení použil příklad jednoho ze zakladatelů kognitivně-behavioralní psychoterapie Paula Salkovskise. Totiž člověka, který ráno při cestě do práce, šlápne do psího výkalu. Tuto událost lze přitom vnímat hned několika způsoby.
😔Pesimisticky: Jsem nemožný, takový já mám vlastně cely život.
😦Úzkostně: Jsem to ale smolař. Musím si „to“ očistit, ujede mi autobus, přijedu pozdě do práce, budou mne chtít vyhodit. Když si to neočistím, přijedu sice včas, ale šéf mi řekne, že mám problémy s hygienou a bude mne chtít vyhodit stejně.
😱Paranoidně: To je určitě ten sousedovic pes, nástraha, schválně mi „to“ sem nastrčili.
😃Optimistický: Jaké štěstí, že jsem si dnes nezapomněl vzít boty."
