Ľudia, ktorí sledujú negatívne správy, by sa čudovali, ako vyzerá ich mozog
Od začiatku pandémie sa na ľudí valí množstvo negatívnych správ a informácií, no tí čoraz viac prahnú po pozitívnych novinkách. Prečo sú pozitívne a inšpirujúce správy a informácie dôležité?
Čo ohrozuje naše rozhodnutia?
Pocit osamelosti a pochybnosti nie sú ničím neobvyklým, čo v živote zažívame. Vedia sa vyplaviť v tej najnevhodnejšej chvíli. Napríklad vtedy, keď konečne urobíme dôležité životné rozhodnutie.
Najskôr cítime odhodlanie, energiu, a tak urobíme prvý dôležitý krok k tomu, aby sme niečo zásadné zmenili. Pocit eufórie z možného naplňujúcejšieho a slobodnejšieho života nám vháňa silu do žíl a podporuje nás na ceste vpred.
Zrazu, v nečakanom momente, nás dobehne strach, pochybnosti a pocit, že sme na všetko sami. Ich sila vie byť taká mocná, že začneme váhať. Pochybujeme o správnosti nášho rozhodnutia. Postupne nás celých paralyzujú.
Po čase sa pristihneme pri tom, že sa z nášho odhodlaného rozhodnutia úplne vytratila energia. Cítime, akoby sme viseli vo vzduchoprázdne. Nedokážeme náš život vrátiť do pôvodných „koľají“, ale ani nedokážeme urobiť ďalší krok tak, ako sme pred tým plánovali.
A ako keby nestačili tieto ťaživé a zneisťujúce pocity, primiešame si do toho ďalší náklad. Začneme sa hodnotiť a sami nad sebou vynášať súdy a závery o našej zbabelosti, lenivosti či neschopnosti. Občas to zaklincujeme definitívnym ortieľom – „nemáme na to žiť lepší a slobodnejší život“. Z počiatočného nadšenia a zo silnej koncentrovanej vôle je zrazu jedno veľké fiasko.
Každý z nás tento scenár zažil. Možno v iných farbách, v iných intenzitách, ale s rovnakou podstatou.
Prečo sa nám toto deje?
Rozvody budú menej stresujúce. Vzniknú rodinné súdy so psychológom a mediátorom
Aj takto bude vyzerať reforma súdnictva v časti Rodinne sudy. Mediácia sa tak stane prirodzenou súčasťou systému v rodinnoprávnej agende. Využili by ste pri rozchode s partnerom možnosť rozhodovať o svojich deťoch sami alebo radšej necháte rozhodnúť o tom čo vaše dieťa potrebuje súd?
Po 16 rokoch od prijatia zákona o mediácii Dobrá prax mediátorov a kooperatívny prístup je jedným z dôvodov zmeny pohľadu na mediáciu ako užitočnú. 🍀
Proč nedávám druhou šanci
Když jsem byl mladý, dával jsem lidem druhé šance.
Říkal jsem si: Každý chybujeme, potřebujeme se ponaučit.
Dnes už to nedělám. Nedávám druhé šance. Předpokládám, že lidé, kteří jsou plnoletí a svéprávní, jsou i natolik vyzrálí, že dokážou UŽ NA PRVNÍ POKUS pochopit, co tím myslím, když říkám: "Nezrazuj toho, kdo Ti věří, a nevěř tomu, kdo Tě zradil."
Věřím. Na začátku úplně každému. Ale jenom jednou. Každý mě může zradit jenom jednou. Podruhé už ne. Už šanci nedostane. Vnímám na to, že když moji důvěru zklame, není to moje chyba. Je to jeho vědomé rozhodnutí. PŘEDEM totiž znal můj ceník, který zněl: Druhé šance nedávám.
Lidé mě za to odsuzují, prý jsem příliš tvrdý. Ale život je stejně tvrdý ke mně. S každým ránem mi připomíná, že mám o jeden den méně času. A čím jsem starší, čím víc hořkých zkušeností mám, tím lépe chápu, že ho nesmím marnit s lidmi, kteří vědomě dojdou k závěru, že STOJÍ ZA TO mě zradit. Protože vědomá lež, úmyslný podraz, promyšlená zrada nejsou žádný omyl nebo nedopatření, ale chladnokrevná volba a úmyslné rozhodnutí, které se může kdykoli opakovat – stačí, abych dal další šanci.
Ne, druhou šanci nedám. Kvůli sobě i kvůli nim. Ano, i oni to potřebují.
Lidé, kteří zrazují, potřebují poznat, že už druhou šanci NEDOSTANOU.
Může to pomoci i jim. Ale o tom už v článku.
Pracuj méně, zachráníš Zemi. Víc než devět hodin týdně je moc, tvrdí vědec
Tak to by sme si dali povedať - lenivosťou k záchrane Zeme 👍😎
Proč se člověk zamiluje, i když je v dlouhodobém vztahu spokojený
🎧 Šťastná rodina, zdravé děti, fungující vztah.
Nic Ti nechybí, řekl by někdo. A přesto...
Přesto se zamiluješ do někoho jiného. Třeba v práci.
Proč, když Ti "nic nechybí"? Nebo... Ti přece jen NĚCO chybělo? Ale CO?
Ako hospodáriť s dažďovou vodou
☀️ Sucho nasledované prudkými dažďami nám ukazuje, že sa budeme musieť veľmi rýchlo naučiť hospodáriť s dažďovou vodou inak, ako doteraz. 🌧 Pozrite sa, ako nato 👍
Prečítané leto
Všetky témy prečítaného leta s knižnými tipmi v presnom poradí
Mladí po pandémii: Čo si z karantény odniesli?
Koronakríza nás zasiahla všetkých, každého trochu inak. Rozdielne ju vnímali deti a mladí, ktorých trápili iné problémy ako napríklad ich rodičov. Dobrou správou však je, že aj napriek situácii, ktorá bola pre nás všetkých nová, dokázali nájsť zmysel, čas si vyplnili zmysluplnými aktivitami a zaujímavým programom.
Fenomény sveta Peniaze učia deti rozumieť peniazom, a pritom súťažia o atraktívne ceny
Chcete, aby boli vaše deti v dospelosti úspešné? Motivujte ich, aby sa o peniazoch naučili viac! 👩🏫🧐 Teraz na to navyše nepotrebujú sedieť ani v škole a za svoje vedomosti budú štedro odmenené.🎁😍
Prečo vznikli peniaze? Na čo sú nám banky? A prečo vznikajú hospodárske krízy? To sú otázky, na ktoré by mali poznať odpovede všetky deti. Tie pritom nemusia dostať len v škole. Projekt Expedícia Fenomény sveta Peniaze teraz atraktívnou formou učí školákov o peniazoch aj online. Za svoje vedomosti navyše môžu získať atraktívne ceny a finančný grant pre svoju školu.
Z knihy Sila rozumu v bláznivej dobe. Na stiahnutie TU:
https://uloz.to/file/wO1pFslqZP4V/sila-rozumu-v...
Sú študenti s postihnutím pre niektoré školy prekážkou ?
„Nie je nič neobvyklé, keď sa pedagóg s ponižujúcim výrazom opýta študenta: 'Na čo vám to štúdium bude?“
Neraz sa študenti so zdravotným postihnutím javia pre školu ako prekážka, pretože „spomaľujú vyučovací proces“
Děti nám vše věří
Děti se často cítí opuštěné a nemilované. Jak vyjádřit zájem o to, co se s nimi děje?
Berte vážně vše, co dítě říká a cítí. Asi každý rodič zažil chvíli, kdy dítě tvrdilo, že se něčeho bojí. Častá odpověď bývá: „Čeho se bojíš, vždyť tady nic není.“ Tato věta dítě znejišťuje a odděluje od důvěry ve vlastní vnímání i v dospělé. Často se setkávám i s tím, že se děti cítí opuštěné a nemilované. Je důležité jejich pocity brát vážně a vyjádřit zájem o to, co se s nimi děje...
Naháňame sa za životom a nestíhame ho žiť
Mnoho ľudí sa časom ocitne v začarovanom kruhu, v ktorom im práca odkrajuje čoraz viac zo súkromia. Často ich pritom celkom pohltí. „Pracujeme pre to, aby sme si kúpili práčky a umývačky riadu – pomocníkov, ktorí nám čas ušetria – a napriek tomu čas nikdy na nič nemáme,“ hovorí psychologička Eva Černičková.
Jak jsem pochopil karmu, odpustil zradu a poznal skutečné přátele
Představ si, že se Ti všechno daří. Máš život ve svých rukou. A pak zasáhne osud. Najednou sedíš vedle svého umírajícího partnera... A o kousek dál Tě Tví "kamarádi" okrádají. Kdy jindy než teď? Přece příležitost dělá zloděje.
Jak byste to nesli, kdyby nejbližší lidé zneužili nejtěžší fáze Vašeho života?
Mstili byste se? Ale no tak. Temnotu nelze vyhnat temnotou.
Tento muž je inspirativní tím, že místo hněvu nechal raději pracovat karmu.
Čas ukázal, jak dobře udělal – a jak zle udělali ti, kteří ho zradili.
Prosím, nikdy o karmě nepochybujte. Karma není nic nadpřirozeného. Je to logický zákon příčin a následků. Co zasejeme, sklidíme. Co vyšleme, přijmeme. Ne hned, ale karma koná. Zlo totiž nikdy nemůže vytvořit nic jiného než zase zlo. A negativní skutky nikomu nedají pozitivní život.
Ať se Vám stane cokoli zlého, myslete na to, jak život ZLEPŠIT, ne zhoršit.
Zombifikace našich dětí, aneb co hrozí generaci iGen
Nomofobie. Tak zní výraz sloužící k popisu nervozity, které propadají lidé, když momentálně nemají po ruce svůj mobil. „Pokud se ptáte, zda je vaše dítě připraveno na smartphone, pak se ptáte špatně. Otázka zní: Jste vy jako rodiče připraveni na to, aby vaše dítě takové zařízení mělo?“
Jiná tvář lásky aneb Když druhý miluje pouze to, že je milován, ale na Tobě mu nezáleží
🎧 O lásce se říká, že bolí. Že dokáže zklamat. Není to pravda.
Láska jako taková nebolí, nezklame. To, co v lásce bolí nebo zklame, je jen jednání člověka, na kterém nám záleží – ale kterému nezáleží na nás.
Je to těžké prozření, že je s námi jen proto, že mu dáváme to, co potřebuje. Ale když mu to dá někdo jiný, odejde za ním. Protože na nás nezáleží.
V Prievidzi funguje prvý obchod, kde za nákup ľudia nezaplatia ani cent
Prevádzka BerTo! na výmenu tovaru sa dočkala prvých zákazníkov symbolicky 5. júna, čo je svetový deň životného prostredia. ♻️♻️♻️
5 důležitých zkušeností, které nám život dává tím nejtvrdším způsobem
Milý Živote, jsi zvláštní učitel.
Zatímco ve škole mi nejprve látku vysvětlili a až potom mě z ní zkoušeli, Ty mě nejprve zkoušíš a až potom mi látku vysvětlíš.
Ale přijímám Tě, jaký jsi.
Drsný – co jsem dosud nepochopil a z čeho se neponaučil, to mi opakuješ.
Laskavý – s každým novým ránem mi dáváš šanci na opravu.
Nedůvěřivý – kdykoli se pro něco rozhodnu, kdykoli po něčem zatoužím, okamžitě mi sešleš zkoušku, jestli to opravdu myslím vážně.
A taky jsi nezmar. Víš, že jsem člověk, tudíž nikdy nebudu dokonalý, a přesto chceš, abych na sobě den co den pracoval, přibližoval se dokonalosti, které ale nikdy nedosáhnu. A nenecháš mě na pokoji. Učíš mě, že když si nepůjdu za tím, co chci, nikdy to nebudu mít; že když se nezeptám, nikdy nedostanu odpověď; že když neučiním krok vpřed, nikdy se nedostanu dál.
Není to s Tebou snadné, ale stojíš za to. Přes to všechno, jak mě trápíš, jsem za Tebe, Živote, vděčný. Díky Tvému srážení na dno vím, jak krásné je zase vstát. Díky slzám, kterým se Tvou vinou nemohu ubránit, vím, jak oči, které plakaly, vidí jasněji. A hlavně, díky všem nerozhodným chvílím vím, jak stačí vzít minci, když nevím, jak dál, a vyhodit jí do vzduchu. Ne proto, aby ta mince rozhodla za mě. Ale pro ten pozoruhodný okamžik, kdy se ve vzduchu otáčí a já zničehonic už vím, co si přeji, aby padlo.
Živote, miluju Tvou cestu. Těžkou, ale tím víc posilující.
Cestu, na které hodně platím, ale tím víc dostávám.
Cestu, na které tak dlouho hledáme světlo ve tmě, až pochopíme, že to nejlepší je přímo v nás.
Sme krajina čiernych skládok, Slováci nemajú problém hádzať odpad do prírody. Čo treba zmeniť?
Množstvo komunálneho odpadu vzrástlo počas pandémie o 25 %, reštaurácie sa vrátili k jednorazovým obalom. Ako je na tom Slovensko s úrovňou recyklácie a čo treba zmeniť, aby sme si dobrovoľne nedevastovali prírodu?
8 důkazů, že vztahy nejsou složité, to jen my si je komplikujeme
Jsem primitivní člověk, přiznávám. Tak primitivní, že toto neumím pochopit:
Něco Tě trápí. Tak PROČ TO NEŘEKNEŠ?
Někdo Ti chybí. Tak PROČ MU NEZAVOLÁŠ?
Něčeho se bojíš. Tak PROČ s tím bubákem NEJDEŠ NA SVĚTLO, abychom ho společně zničili?
Lidé mi často říkají: Vztahy jsou složité.
Nejsou. To jen my si je zbytečně komplikujeme.
Mlčíme, když máme mluvit.
Slibujeme, i když víme, že už v té chvíli lžeme.
Utíkáme od problémů, když je máme řešit – v domnění, že neřešené problémy zmizí, nebo že jiný vztah bude bez problémů.
Ano, jsem primitiv. Říkám to, co si myslím, a dělám to, co říkám. Všechno ostatní je na mě příliš komplikované.
Jen k sobě potřebuji dalšího primitiva. Někoho, kdo už přišel na to, že neřešené problémy nemizí, jsou jako odpadky zakryté dekou. Zatuchají.
A žádný vztah není a nemůže být bez problémů, tím spíše, když hlavní problém do něj vnášíme my – svou neochotu problémy řešit.
“Konečne robím skutočnú prácu,” príbeh siedmich ľudí s Downovým syndrómom
„Skutočné zamestnanie pre nich: v knižnici pracuje sedem detí s Downovým syndrómom.“ „“ Úlohy pre nich neboli vytvorené „ad hoc“, ale patria medzi tie, ktoré denne vykonávajú zamestnanci Oasis: to znamená, že účastníci sú si vedomí (a nadšení) úplného začlenenia do pracovného procesu. “ Volajú sa sa Alessandro, Domenico, Fabrizia, Giorgio, Marilisa, Pamela a Sara (v prísnom abecednom poradí!). Nasledujú dvaja lektori a školiteľ.
Jako malí
Mnozí v těchto dnech prožíváme nejistotu. Potřeba jistoty přitom stojí v Maslowově hierarchii hned za fyziologickými potřebami, souvisí s pocitem bezpečí a určitou předvídatelností. Pro náš mozek je snazší, když se má čeho chytit – proto vznikají různé škatulky, typologie, předsudky. Jak si tedy poradit v situaci, kdy se ničeho chytit nemůžeme, dokonce se musíme od všeho a všech držet dál? Sestavila jsem pro vás krátký manuál pro hravé zvládnutí stresu...
Ako si pomáhať a podporovať sa v partnerstve?
V partnerstve, tak ako aj v iných vzťahoch, buď chradneme alebo sa rozvíjame. Partner je nám najbližší človek, a práve preto je partnerstvo výborné na trening v osobnom rozvoji.
Často sa stretávam s názorom ľudí, že partneri si majú pomáhať a podporovať sa. Čo si ale pod slovom podprovať máme predstaviť?
Manuál pro naši mysl
NOVÝ AUDIOBOOK – OTEVŘENÝ PRO VŠECHNY: Psycholog Dalibor Špok uspořádal během epidemiologické krize své znalosti a zkušenosti do jedinečného návodu na dobrý, smysluplný život – ve vztahu k sobě i ve vztazích s našimi nejbližšími. Šest hodin poslechu podnětných myšlenek předního českého psychologa...
Proč nechápeme, že lidé zůstávají ve vztazích, v jakých bychom my nikdy nebyli
"Nechápu je," řekneš při pohledu na jiný vztah.
Možná ale někdo jiný říká totéž při pohledu na Tvůj život.
Možná Tobě nebo Tvému blízkému rozmlouvá vaši volbu.
Možná to dokonce myslí dobře – chce pro Tebe to nejlepší.
Problém však je, že co je nejlepší pro něj, nemusí být nejlepší pro nás. Jsme jiní lidé a první, o co bychom se měli snažit, je porozumět, ne soudit. Kdo soudí, neporozumí. A kdo porozumí, nakonec nesoudí.
Žiaci zo Zlatých Moraviec sa nedali odradiť ani koronou. Na eko zlepšovákoch pracovali aj na diaľku
Korona - nekorona, žiaci zapojení do Zelená Škola makajú na zlepšovaní stavu životného prostredia aj na diaľku 💪 Na Základnej škole Pribinova zo Zlatých Moraviec sa miesto užívania voľného režimu pravidelne stretávali online a na každý týždeň si stanovili akčný plán. Často urobili aj kopec vecí navyše - zachraňovali mačiatko či upratovali čierne skládky ;) Takto to vyzerá, keď deti menia svet.
Pokud milujeme své děti, musíme teď něco udělat pro Zemi. Další generace už nic nenadělá, bude pozdě
Původně geodet, ale také horolezec Jiří Malík, si z dětství pamatuje potoky a tůně, ve kterých se ve Zdonově na Broumovsku dalo v létě koupat. Teď už pár let toky vysychají. A on se pustil do smělého pokusu vodu do krajiny vrátit.
5 tibetských způsobů, jak si vyrobit štěstí
"Věříš v něco, co přesahuje člověka?" zeptali se mě.
Zasmál jsem se. "Ne, používám rozum."
"Škoda," pokrčili rameny. "Rozum má hranice, víra žádné."
Tři mnichové v Tibetu mě učili starat se nejen o vnější svět, ale i ten vnitřní. Mluvili jako dalajlama při návštěvě v Portugalska, kde mu pyšně ukazovali nové technologicky vyspělé budovy. Dalajlama pokýval hlavou: "Vy, lidé na Západě, umíte stavět krásné věci kolem sebe. Nebylo by pěkné postavit něco také v sobě? Když člověk nepečuje o své štěstí, pak v supermoderním stém patře hyperluxusní budovy budete hledat akorát okno, ze kterého se dá vyskočit."
Mnozí z nás si myslí, že vnitřní svět nepatří k bohatství člověka. Že cennější jsou věci. Jenže nejsme-li spokojeni uvnitř, věci nám nestačí. Potřebujeme jich pořád víc, protože se žádnou nejsme dostatečně spokojeni. Jak říkají v Tibetu: "I v pekle můžeš prožívat malý ráj, tak jako v ráji velké peklo."
Rodičia detí s hendikepom: Ľudia žili chvíľu v izolácii, my ju žijeme stále
Platia stovky eur za takpovediac luxusnejšiu škôlku, aby bolo o zdravie ich dieťaťa dobre postarané a dostalo vzdelanie, ktoré je pre iné deti samozrejmosťou. Koronakríza im však svet prevrátila naruby a denné ťažkosti znásobila - niektoré služby vhodné pre ich deti sú dodnes zavreté.
