To by boli kávičky 🙂
Vztah, ve kterém dva lidi již nespojuje společně sdílená vize budoucnosti, hodnoty (lze dobře pozorovat například v tom, jak odlišně chtějí investovat svůj volný čas) a naděje, že to spolu zvládnou. Vztah, ve kterém už vedle sebe dávno nerostou, spíše se pociťují jako „koule u nohy“, vzájemně se neinspirují, opakovaně se emočně zraňují a při otázce, co je dnes drží pohromadě, krčí rameny a špitají, že strach, že zůstanou sami. Nedůvěra, že to s jiným partnerem může být lepší, že to vlastně možná ani lépe neumím nebo co hůř, že mi není souzeno být ve vztazích úspěšný a spokojený. Prostě nedůvěra v sebe...
Češi vytvořili mapu, kde najdeš volně rostoucí ovoce a byliny. Jsou v ní tisíce míst Česka a Slovenska.
"Slova jistého středoškolského profesora:
"Oni studenti moc rádi bojují za záchranu deštných pralesů na druhém konci planety, ale aby zalili suché kytky na chodbě, to nikoho z nich ani nenapadne." ... Tož asi tak."
Při rozhodování o životní náplni spoustu faktorů přeceňujeme. Největší zmatek nám v hlavách dělá mýtus o hledání vášně. Co odpoví mladý člověk na otázku, co by chtěl dělat? „Pracovat s lidmi.“ „Něco užitečného.“ „Vydělat peníze.“ Poslední variantu by nejspíš použil Steve Jobs, kdyby se rozhodl být úplně upřímný. Jeho vášeň byla v době začátků jeho podnikání jinde. Vášeň spojenou s profesí si totiž musíme vybudovat, ať už vědomě, nebo nevědomky – tím, že věnujeme energii něčemu, co vnímáme jako důležité. Tím, že strávíme spoustu času na budování něčeho, co tu předtím nebylo. Tím, že se ve své práci zlepšujeme...
Mířila jsem k východu u příletů na letišti Calgary. Když jsem míjela stánek s kosmetikou, zaslechla jsem prodavačův hlas: „Podívejte se na sebe!“ Mladý muž držel v ruce zrcadlo. Začal vést hlasité úvahy o vráskách, botoxu a krémech z jeho nabídky a já jsem tam stála a říkala jsem si, co je to za neskutečný výjev a jak si ten mládenec vůbec může dovolit říkat nějaké ženě podobné urážlivé poznámky. Připadá mu to normální?
Už jsem za svého života vyslechla dost řečí o tom, že nejsem bez kazu, že mi něco chybí nebo že by něco chtělo co nejdřív nějak poopravit. Pokud jde o mě, už to opravdu stačilo. Jakoby se ve mně samočinně přepnul nějaký přepínač a vypnul červené světýlko…
Tím, že oceníte hojnost, která je všude kolem vás, probudíte hojnost ve svém nitru.
Až se tak stane, nechte ji proudit ven. Když se usmějete na neznámého člověka,
obdarujete ho energií hojnosti a stanete se dárcem.
Opakovaně se ptejte sami sebe: „Můžu něco dát?"
Rady pre rôzne ročníky. Síce neexistuje súbor predpísaných rád, ktoré by sa vzťahovali na všetkých ľudí a ich kariéry. Je ale pravdou, že môžete zmeniť svoje myslenie a rozdeliť si svoje vlastné kariérne kroky na desaťročia. Psychologička Natalia Peart radí, čo by ste mali robiť počas jednotlivých dekád života.
Keď viac energie vydávame, ako si berieme späť, je to problém. Aj keď všetci o tom vieme, často to ignorujeme. A často si neuvedomujeme, že to môže končiť syndrómom vyhorenia.
5 metod překonání zlých myšlenek
Když při některé představě předmětu žákovi vznikají zlé zhoubné myšlenky spojené s chtivostí anebo nenávistí a klamem, tak postupuje následovně:
1. Nejprve se snaží ve vztahu k témuž předmětu získat jiné představy, které jsou dobré a blahodárné.
2. Nedaří-li se to, uvažuje o zhoubných následcích takto:
,,Jsou to opravdu hanebné myšlenky přinéšející zkázu!"
3. Nepomáha-li to, záměrně odvrací od těchto zlých myšlenek pozornost a ignoruje je.
4. Když ani to nepomáhá, zajišťuje příčiny vzniku a složení těchto zhoubných myšlenek.
5. Nevede-li ani to k úspěchu, tak se zaťatými zuby a jazykem přitisknutým k ďásním, veškerou silou své mysli potlačuje a přemáhá tyto zhoubné myšlenky.
Takto se dosahuje překonání zlých zhoubných myšlenek, které jsou spojeny s chtivostí anebo nenávistí a klamem; a když jsou vykořeněny a zmizí, mysl se zklidní, usadí a soustředí se.
Ak sa nejakej osobe snažíte niečo dokázať, táto osoba sa potom stáva jediným zmyslom vašej existencie. Ak však začnete existovať sami pre seba, nebudete mať už potrebu nikomu nič dokazovať.
Pět strážců řeči
1. Je to pravdivé?
2. Je to laskavé?
3. Je to prospěšné?
4. Je to nezbytné?
5. Je na to vhodná doba?
~ Joan Halifax
Nadčasové slová o Slovensku a jeho spoločnosti:
“Akákoľvek nová zdravá idea na Slovensku vznikne, ťažko sa prebíja. To súvisí s charakterom Slováka a s pomermi, v ktorých žijeme. Slovák následkom svojej povahy nové myšlienky ťažko pochytí. Sme natoľko navyknutí na to staré, v ktorom sme vyrástli, že neľahko si k duchu pripúšťame niečo nové. S týmto faktom stretáme sa u inteligencie práve tak ako u ľudu. Dôležité sú však i politické pomery, v ktorých žijeme. Tie sú nám natoľko nepriaznivé, že každé voľnejšie hnutie pripisuje sa nám za vlastizradu."
Ján Lajčiak, pred rokom 1918.
Manželský pár sa rozhodne na chvíľu uniknúť tuhej zime a stráviť týždeň
na juhu pri mori. Z pracovných dôvodov sa stane, že manželka môže
odletieť až o deň neskôr. Manžel odletí podľa plánu. Po príchode sa
ubytuje v hotelovej izbe, vytiahne svoj laptop a ihneď posiela e-mail
svojej manželke. Pritrafí sa mu však hlúpa chyba a pri zadávaní e-mailovej adresy vynechá jedno písmeno a e-mail sa tak dostane do e-mailovej schránky istej vdovy, ktorá práve odprevadila svojho muža do hrobu. Vdova si práve prezerá v počítači poštu, či jej neprišli nejaké sústrastné vyjadrenia od priateľov alebo známych.
Vo chvíli, keď jej syn vstúpi do izby, žena už leží v bezvedomí na zemi. Zrak mu padne na monitor počítača, kde číta:
Komu: Mojej opustenej manželke
Od: Tvojho muža, ktorý odišiel skôr
Vec: Dorazil som
Najdrahšia, práve som v poriadku došiel. Už som sa tu celkom zabýval, a vidím, že je všetko pripravené na Tvoj zajtrajší príchod. Želám Ti šťastnú cestu a čakám ťa.
Lúbim ťa, Tvoj manžel.
P.S. Tu dole je čertovsky horúco!!!
Krásna panoráma 🙂
Tradiční lidové kroje jako mizející fenomén. „Nás, co v tom chodíme, je už jen hrstka,“ říká 82letá Marie Švirgová
Tip na dnešný večer - Experiment na Dvojke o 20:10.
V dnešnej dobe sme zahltení informáciami zo všetkých strán. Problém je vybrať si tie pravdivé. Prečo častokrát uveríme tým nesprávnym? Odpovede na to, prečo uveríme dezinformáciám, bude hľadať v talk show o vede Martin Strižinec.
2/3 ľudstva dnes získava informácie z Facebooku a to je len jedna z mnohých masových platforiem na šírenie informácií, kde sa dlhodobo potvrdzuje zhubný vplyv šírenia deiznformácií. Len na Slovensku im verí viac ako polovica populácie.















