7 vět, kterými se NIKDY netrestejme
Vás, kteří se mi svěřujete, potkávám vždycky v té části Vašeho příběhu, které Vy říkáte KONEC. Ve skutečnosti je to PROSTŘEDEK. Potkávám Vás v místě, kde je Vaše duše už zraněná. Ale začíná být moudřejší.
Moudřejší ji činí právě to zranění. Jen Vy to ještě nevíte. Vy ještě proklínáte to zranění. Proklínáte toho, kdo Vám jej způsobil. Někoho druhého či sebe.
Nechápete ještě, že ta událost i ten člověk jsou ve skutečnosti strůjci Vašeho růstu. A právě tohle pochopení se stane druhou polovinou Vašeho příběhu. Tou, kterou máte teprve před sebou.
Když za mnou přichází, před sebou nemáte to nejhorší, i když to tak cítíte. To nejhorší máte naopak už za sebou – zranění, spojené s ponaučením.
Právě to ponaučení způsobí, že stejné špatno už do Vašeho života nepřijde. Vy to totiž už nedopustíte. Protože Vaše duše si bude pamatovat to zranění.
A tak, až budete jednou sčítat jizvy na své duši, ty stopy po všech zraněních, uvědomíte si, že to nejsou Vaše prohry, ale Vaše vítězství. Všechno těžké, co člověk dokáže překonat, ale také nezapomenout, vytváří jeho sílu, moudrost, charakter, osobnost, prostě velikost. A tím se uzavírá CELÝ Váš příběh.
Prosím, nepohrdejte žádným emočním zraněním. Pomáhá Vám.
I když to teď, UPROSTŘED svého růstu, ještě tak necítíte.
