Jak moc se k sobě hodíme aneb Jsi typ Partnera, Rodiče nebo Dítěte?
Jak je možné, že dobře fungují vztahy, které zvenčí nikdo nechápe? Jak to, že někdo snese agresivního partnera, někomu se stýská po záletníkovi a někdo si neumí představit život bez protějšku, který s ním zametá jako s hadrem? Jak to, že někteří muži milují potvory a některé ženy grázly, když jejich okolí včetně rodičů nad tím jen kroutí hlavou?
Za svou praxi jsem poznal mnoho extrémních vztahů, ve kterých ale ti lidé byli šťastní. A naopak jsem poznal, že někdo snáší svému protějšku nebe a on si ho vůbec neváží. Od té doby chápu, jak zásadní je "kompatibilita". Jak moc záleží na rolích – modelových typech, které se ve vztahu potkaly.
